9 As 24/2007 — Nejvyšší správní soud

15 A 101/2019- 39 - text  7 15 A 101/2019 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Václava Trajera a soudkyň Mgr. Daniely Menclové a Mgr. Lenky Havlíčkové ve věci žalobkyně: Pražská mediální společnost, s. r. o., IČ: 07632967, sídlem Ctiněves č. p. 64, 413 01 Ctiněves, zastoupená daňovým poradcem Ing. Pavlem Řádkem, sídlem Křižíkova 1120, 430 01 Chomutov, proti žalovanému: Finanční úřad pro Ústecký kraj, sídlem Velká Hradební 61/39, 400 21 Ústí nad Labem, o žalobě proti nezákonnému zásahu správního orgánu, takto: I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala ochrany před nezákonným zásahem žalovaného spatřovaným v nesprávném posouzení její přihlášky k dani z přidané hodnoty ze dne 15. 2. 2019 jako odvolání, včetně požadavku na uložení povinnosti žalovanému registrovat žalobkyni k DPH, se odmítá. II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala ochrany před nezákonným zásahem žalovaného spatřovaným ve Sdělení ke stížnosti vydaného Finančním úřadem pro Ústecký dne 25. 4. 2019, č. j. 1208118/19/2507-40050-501721, ke stížnost žalobkyně ze dne 8. 3. 2019, se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Částka 2 000 Kč bude žalobkyni vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Podanou žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) se žalobkyně prostřednictvím svého zástupce domáhala, aby soud žalovanému uložil „neprodleně žalobkyni registrovat k dani z přidané hodnoty na základě přihlášky žalobkyně podané dne 15. 2. 2019.“ 2. Zároveň se žalobkyně domáhala toho, aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit jí náklady soudního řízení. 3. V podané žalobě žalobkyně uvedla, že dne 17. 12. 2018 podala přihlášku k registraci k dani z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) podle § 6b odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“). Rozhodnutím ze dne 7. 2. 2019, č. j. 253614/19/2512-40512-508153, byla žalovaným registrace žalobkyně k DPH na základě její přihlášky ze dne 17. 12. 2018 zamítnuta. Rozhodnutí žalovaného bylo žalobkyni doručeno dne 11. 2. 2019. Vzhledem k tomu, že žalobkyně považovala rozhodnutí za věcně správné, nepodala proti němu odvolání. Dne 15. 2. 2019 podala žalobkyně novou přihlášku k DPH, a to z důvodu dobrovolné registrace k DPH podle § 6f odst. 1 zákona o DPH. Žalovaný dne 22. 2. 2019 vydal výzvu k prokázání skutečností, v níž konstatoval, že nově podanou přihlášku posoudil jako odvolání proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2019, jelikož přihláška byla podána v odvolací lhůtě proti tomuto rozhodnutí. Ve výzvě uvedl, že požaduje doložit, jakou konkrétní činnost bude žalobkyně uskutečňovat, jak bude tato činnost zabezpečena po stránce personální, materiální a technické, kdo povede účetnictví aj. K výzvě žalovaný přiložil nečíslovaný formulář „Přílohy přihlášky k registraci k DPH“, který požadoval vyplnit. 4. Žalobkyně na uvedenou výzvu reagovala vyplněním připojeného formuláře a dne 8. 3. 2019 podala stížnost proti postupu správce daně, v níž uvedla důvody, pro které má za to, že je osobou povinnou k DPH a podotkla, že otálením s její registrací k DPH žalovaný porušuje nejen příslušná ustanovení zákona, ale rovněž vnitřní předpisy. Žalovaný reagoval sdělením ke stížnosti ze dne 25. 4. 2019, č. j. 1208118/19/2507-40050-501721, v níž neuvedl žádné důvody, které by ho vedly k pochybnostem o oprávněných požadavcích žalobkyně. Pouze konstatoval, že „správce daně má právo, ale i povinnost ověřit, zda je žadatel o registraci osobou povinnou k dani a požadovat prokázání úmyslu činnost fakticky zahájit“. Žalobkyně s žalovaným nesouhlasila. Žalobkyně měla za to, že žalovaný je oprávněn přes znalost úmyslů žalobkyně, deklarovaných zejména v notářském zápisu o založení obchodní společnosti, podmiňovat registraci k DPH pouze pokud má důvodné pochybnosti o úmyslech žalobkyně deklarovaných ve veřejné listině. Žalobkyně se domnívala, že splňuje podmínky pro registraci k DPH a žalovaný se podmiňováním registrace prokazováním dalších skutečností dopouští nečinnosti. 5. Právě otálením žalovaného s registrací žalobkyně k DPH se žalobkyně cítila být zasažena na svých právech, a jelikož měla za to, že jí proti popsanému postupu daňový řád neposkytuje žádnou ochranu a nečinnost žalovaného trvá, jako nezákonný zásah žádala soud, aby žalovanému uložil povinnost neprodleně registrovat žalobkyni k DPH podle přihlášky žalobkyně podané dne 15. 2. 2019. 6. S ohledem na obsah podané žaloby, návrh výroku rozsudku, jakož i s přihlédnutím k označení žaloby žalobkyně nebylo možné jednoznačně seznat, zda se v daném případě jedná o žalobu na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu či zda se jedná o žalobu na ochranu před nečinností žalovaného, a proto soud vyzval žalobkyni výzvou ze dne 18. 1. 2022, č. j. 15 A 101/2019-25, k odstranění vad žaloby. 7. Žalobkyně v podání ze dne 3. 2. 2022 uvedla, že svou žalobu vymezuje jako žalobu podle § 82 s. ř. s., tj. jako žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu. 8. Dále uvedla, že „za předmětný nezákonný zásah považuje nesprávné posouzení stížnosti žalobkyně ze dne 8. 3. 2019, sdělené žalobkyni Sdělením ke stížnosti č. j. 269052/19/2507-40050-501721“ (dle obsahu správního spisu správně č. j. 1208118/19/2507-40050-501721 – pozn. soudu). Stížnost žalobkyně podala, neboť proti nesprávnému posouzení podané přihlášky k registraci k DPH daňový řád neposkytuje jinou ochranu. Za nesprávné považovala též posouzení přihlášky k registraci k DPH ze dne 15. 2. 2019 jako odvolání proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2019, a to zejména z toho důvodu, že neobsahuje náležitosti odvolání podle § 112 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“). 9. Žalobkyně žádala, aby soud určil, že posouzení její přihlášky k registraci k DPH ze dne 15. 2. 2019 jako odvolání proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2019 je nezákonné, a aby žalovanému uložil povinnost neprodleně žalobkyni registrovat k DPH. 10. Z předložené spisové dokumentace soud zjistil, že žalobkyně dne 17. 12. 2018 podala přihlášku k registraci k DPH, žalovaný však rozhodnutím ze dne 7. 2. 2019, č. j. 253614/19/2512-40512-508153, registraci zamítl. Dne 15. 2. 2019, tj. ve lhůtě pro podání odvolání proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaného, podala žalobkyně novou přihlášku k registraci k DPH. Žalovaný postupoval tak, že novou přihlášku posoudil jako odvolání proti zmíněnému rozhodnutí ze dne 7. 2. 2019. Proti tomuto postupu podala žalobkyně stížnost ve smyslu § 261 daňového řádu, kterou žalovaný Sdělením ke stížnosti ze dne 25. 4. 2019 shledal nedůvodnou. Dne 18. 3. 2019 Odvolací finanční ředitelství zamítlo odvolání žalobkyně proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2019 a rozhodnutí žalovaného potvrdilo. 11. Nejprve se soud zabýval tím, zda je žaloba na ochranu proti nezákonnému zásahu přípustná, pokud jde o tu část, kterou žalobkyně napadala nesprávné posouzení její přihlášky k registraci k DPH ze dne 15. 2. 2019 jako odvolání proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2019. 12. Podle § 82 s. ř. s., platí, že „[k]aždý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.“ 13. Podle § 85 s. ř. s., platí, že „[ž]aloba je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný.“ 14. Z § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. vyplývá, že „[n]estanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.“ 15. Před vlastním projednáním věci je soud vždy povinen zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení a zda neexistují překážky bránící věcnému projednání žaloby. V případě žaloby na ochranu před nezákonným zásahem musí soud mimo jiné vyhodnotit, zda žaloba není nepřípustná ve smyslu shora citovaného § 85 s. ř. s. 16. V daném případě soud shledal, že žaloba podaná dne 14. 5. 2019 směřuje proti postupu žalovaného v rámci registračního řízení, resp. proti nesprávnému posouzení přihlášky k registraci k DPH ze dne 15. 2. 2019 jako odvolání proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2019, č. j. 253614/19/2512-40512-508153, kterým byla žalovaným zamítnuta registrace žalobkyně k DPH na základě její přihlášky ze dne 17. 12. 2018. 17. Podle názoru soudu se žalobkyně proti tvrzenému pochybení žalovaného mohla bránit v odvolacím řízení vedeném Odvolacím finančním ředitelstvím, a poté případně žalobou podle § 65 a násl. s. ř. s. proti rozhodnutí o odvolání. Soud zdůrazňuj