4 Ao 9/2011 — Nejvyšší správní soud

140 A 2/2021- 97 - text  8 140 A 2/2021 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Radima Kadlčáka a Mgr. Ladislava Vaško ve věci navrhovatelky: Sky Solar Development s.r.o., IČO: 28962796, sídlem Prokopa Velikého 572, 344 01 Domažlice - Týnské Předměstí, zastoupený JUDr. Ivanem Teleckým, advokátem, sídlem Holandská 1, 639 00 Brno, proti odpůrci: Zastupitelstvo obce Modlany, sídlem Modlany 34, 417 13 Modlany, zastoupený Mgr. et Mgr. Michalem Bouškou, advokátem, sídlem Teplého 2786, 530 02 Pardubice, o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 2/2021 – „Územní opatření o stavební uzávěře Modlany A“, vydaného usnesením Zastupitelstva obce Modlany ze dne 16. 6. 2021, č. 10/3/2021, takto: I. Návrh se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá v řízení o návrhu a o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 1. 2022, č. j. 140 A 2/202162, právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Navrhovatelka se návrhem podaným v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého právního zástupce domáhala zrušení části přílohy č. 2 opatření obecné povahy č. 2/2021 – „Územní opatření o stavební uzávěře Modlany A“, vydaného usnesením odpůrce ze dne 16. 6. 2021, č. 10/3/2021, které nabylo účinnosti dne 2. 7. 2021 (dále jen „územní opatření o stavební uzávěře“), týkající se plochy Z1/R34 – Modlany, konkrétně zrušení v části vymezující pozemky dotčené územním opatřením o stavební uzávěře parc. č. XA, XB, XC, XD, XE, XF, XG, XH, XI, XJ, všechny v katastrálním území X, okres X. Současně navrhovatelka navrhla, aby bylo odpůrci uloženo bezodkladně upravit písemné vyhotovení územního opatření o stavební uzávěře dle rozsudku soudu. Navrhovatelka se zároveň domáhala toho, aby soud odpůrci uložil povinnost nahradit jí náklady řízení. 2. Zdejší soud poté ke shora popsanému návrhu navrhovatelky rozsudkem ze dne 26. 1. 2022, č. j. 140 A 2/202162, předmětné územní opatření o stavební uzávěře pro vady řízení zrušil v části zařazení pozemků parc. č. XA, XB, XC, XD, XE, XF, XG, XH, XI, XJ, všechny v katastrálním území X, okres X, do ploch zasažených stavební uzávěrou. Soud totiž považoval dané územní opatření obecné povahy ve vztahu k pozemkům navrhovatelky za nepřezkoumatelné v části rozhodnutí o navrhovatelčiných námitkách. K následně podané kasační stížnosti odpůrce nicméně Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 21. 9. 2023, č. j. 10 As 56/2022-33, nadepsaný rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud přitom uzavřel, že zdejší soud dospěl v napadeném rozsudku k nesprávnému závěru, že je namítané územní opatření o stavební uzávěře nepřezkoumatelné. Dle Nejvyššího správního soudu tak měl zdejší soud v dalším řízení podle § 110 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), opětovně posoudit zákonnost územního opatření o stavební uzávěře, jakož i ostatní návrhové body. 3. V dalším řízení, po vrácení věci Nejvyšším správním soudem, odpůrce zdejšímu soudu předložil spisovou dokumentaci, ze které se mj. podává, že v mezidobí nabyl účinnosti nový územní plán obce Modlany (viz veřejná vyhláška – oznámení o vydání územního plánu obce Modlany formou opatření obecné povahy ze dne 22. 9. 2022, která byla zveřejněna na fyzické i elektronické úřední desce téhož dne), přičemž doba platnosti napadeného územního opatření o stavební uzávěře byla omezena právě okamžikem nabytí účinnosti nového územního plánu (viz čl. V. územního opatření o stavební uzávěře). 4. Soud se pak na tomto základě zabýval tím, zda jsou aktuálně splněny podmínky řízení. Podmínky, za nichž soud může jednat ve věci samé, tvoří v případě řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části a) aktivní legitimace navrhovatele, b) existence předmětu řízení – opatření obecné povahy a c) formulace návrhu, to vše v souladu s podmínkami vyplývajícími z § 101a s. ř. s. (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 2. 2011, č. j. 6 Ao 6/2010-103). K meritornímu přezkoumání totiž může soud v rámci správního soudnictví přistoupit jen za předpokladu, že neexistuje neodstranitelná podmínka řízení, jež by mu bránila věcně rozhodnout. Jinak soudu nezbývá nic jiného než podaný návrh podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. usnesením odmítnout. 5. Podle § 97 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), územní opatření o stavební uzávěře, které se vydává jako opatření obecné povahy podle správního řádu, omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost ve vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace, jestliže bylo rozhodnuto o jejím pořízení nebo o pořízení její změny, nebo podle jiného rozhodnutí či opatření v území, jímž se upravuje využití území. Územní opatření o stavební uzávěře lze vydat také v případech, jestliže je zrušeno nebo změněno rozhodnutí o námitkách nebo zrušeno opatření obecné povahy o vydání územně plánovací dokumentace, případně jeho část. Územním opatřením o stavební uzávěře nelze omezit nebo zakázat udržovací práce. 6. Dle § 99 odst. 1 věty první stavebního zákona územní opatření o stavební uzávěře stanoví omezení nebo zákaz stavební činnosti ve vymezeném dotčeném území a dobu trvání stavební uzávěry, popřípadě podmínky pro povolení výjimek. 7. Z výše uvedených ustanovení stavebního zákona se tedy zřejmým způsobem podává, že jedním z pojmových znaků územního opatření o stavební uzávěře je jeho dočasnost (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2013, č. j. 4 Ao 9/2011-191, ze dne 14. 10. 2011, č. j. 5 Ao 5/2011-27, ze dne 22. 10. 2019, č. j. 1 As 454/2017-102, a ze dne 22. 4. 2011, č. j. 5 Ao 2/2011-30, nebo také Vávrová, E., Doležalová, V., Knecht, M., Zahumenská, V., Konečná, D., Humlíčková, P., Černín, K., Strakoš, J.: Stavební zákon. Praktický komentář, Wolters Kluwer, Praha: 2021, k § 97 a § 99, či Potěšil, L., Roztočil, A., Hrůšová, K., Lachmann, M.: Stavební zákon – online komentář. 4. aktualizace., C. H. Beck, Praha: 2016, k § 97). Jak ostatně konstatoval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 16. 6. 2011, č. j. 4 Ao 3/2011103: „Je třeba zdůraznit, že z dikce § 97 odst. 1 stavebního zákona vyplývá, že územním opatřením o stavební uzávěře jako výjimkou z pravidla může být omezena, resp. zakázána stavební činnost ve vymezeném území toliko „v nezbytném rozsahu“, a to nejen věcně a prostorově, ale též časově, tedy pouze po nezbytnou dobu.“ 8. Komentářová literatura k tomu dále uvádí, že je územní opatření o stavební uzávěře nástrojem, který z důvodu veřejného zájmu, jež má časově omezenou platnost, upravuje poměry v území formou opatření obecné povahy. Smyslem stavební uzávěry je v nezbytném rozsahu zakázat nebo omezit stavební činnost, pokud by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace nebo jiného rozhodnutí či opatření v území, jímž se upravuje využití území. Významným kritériem pro vydání územního opatření o stavební uzávěře je tak právě vazba na konkrétní územně plánovací dokumentaci. Územní opatření o stavební uzávěře lze vydat také v případě, že bylo z nějakých důvodů zrušeno opatření obecné povahy o vydání územně plánovací dokumentace, případně jeho část, nebo zrušeno či změněno rozhodnutí o námitkách dotčených osob (Machačková, J. a kol.: Stavební zákon. Komentář. 3. vydání., C. H. Beck, Praha: 2018, k § 97). Nutno k tomu zmínit, že věta druhá § 97 odst. 1 stavebního zákona byla do tohoto ustanovení vložena se zřetelem na možné důsledky při zrušení rozhodnutí nebo změně rozhodnutí o námitkách dotčených osob proti vydané územně plánovací dokumentaci nebo zrušení celého či části opatření obecné povahy o vydání územně plánovací dokumentace (srov. důvodová zpráva k zákonu č. 350/2012 Sb., kterým se mění stavební zákon, k § 97, nebo Malý, S.: Stavební zákon: Komentář, Wolters Kluwer, Praha: 2007, k § 97). Pro úplnost je poté případným uvést, že dočasnost předmětného opatření nemusí být vázána na konkrétní datum, postačí, pokud je podmíněna jinou skutečností, jež v budoucnu nastane, zpravidla vydání územně plánovací dokumentace. Stavební uzávěra tedy umožňuje na dobu pořizování územně plánovací dokumentace zablokovat novou výstavbu v území, než bude jeho uspořádání regulováno koncepčně (srov. Průcha, P., Gregorová, J., aj.: Stavební Zákon: Praktický Komentář, Nakladatelství Leges, Praha: 2017, k § 97). 9. Nejvyšší správní soud přitom v rozsudku ze dne 15. 11 2022, č. j. 1 As 132/2022-67, v daném ohledu konstatoval, že „výsledkem ukončení opatření o stavební uzávěře by zpravidla měla být nová podoba územního plánu.“ V rozsudku ze dne 23. 10. 2013, č. j. 4 Ao 9/2011-191, Nejvyšší správní soud dále uvedl, že „[l]egitimním účelem stavební uzávěry mohlo být omezení nebo zákaz stavební činnosti, která by mohla ztížit či znemožni