5 As 85/2015 — Nejvyšší správní soud

140 A 3/2023- 35 - text  11 140 A 3/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci navrhovatelů: a) M. Š., narozený X, b) A. Š., narozená X, oba bytem X, oba zastoupeni JUDr. Petrem Jirátem, advokátem, sídlem Blatenská 1161/46, 430 01 Chomutov, proti odpůrci: Obec Český Jiřetín, sídlem Český Jiřetín 171, 436 01 Český Jiřetín, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Územního plánu obce Český Jiřetín, vydaného usnesením Zastupitelstva obce Český Jiřetín dne 12. 8. 2022, č. 4/042022, který nabyl účinnosti dne 1. 9. 2022, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Navrhovatelé se společně včasně podaným návrhem prostřednictvím svého právního zástupce domáhali zrušení opatření obecné povahy – Územního plánu obce Český Jiřetín, vydaného usnesením Zastupitelstva obce Český Jiřetín dne 12. 8. 2022, č. 4/042022, který nabyl účinnosti dne 1. 9. 2022 (dále jen „územní plán“). Současně navrhovatelé požadovali, aby soud uložil odpůrci nahradit jim náklady řízení Návrh 2. V podaném návrhu navrhovatelé nejprve uvedli, že jsou v rámci společného jmění manželů spoluvlastníky pozemku parc. č. XA a XB v k. ú. X. Poukázali na to, že územním plánem byla stanovena etapizace pro plochy tak, že část pozemku parc. č. XA a celý pozemek parc. č. XB spadá svojí plochou do druhé etapizace realizace možné zástavby, přičemž podmínkou realizace zástavby v ploše Z6 ve druhé etapě je realizace alespoň 70 % procent zástavby v první etapě a zároveň napojení zástavby na veřejný vodovod a veřejnou splaškovou komunikaci a zároveň je třeba záměr zástavby v ploše komplexně posoudit ve vztahu ke kapacitě stávajícího dopravního systému obce. To za situace, kdy byli dne 5. 10. 2018 odpůrcem ujištěni, že souhlasí s dělením dotčených pozemků za účelem výstavby rekreačních objektů. Na základě tohoto legitimního očekávání již navrhovatelé investovali finanční prostředky do pořízení projektové dokumentace a uzavření smlouvy o elektrifikaci dotčených pozemků. 3. Navrhovatelé dále uvedli, že proti záměru nového územního plánu podali řádně a včas námitky, které v návrhu odcitovali. K námitkám navrhovatelů odpůrce částečně přihlédl, jelikož v rámci vypořádání námitek část pozemku parc. č. XA z druhé etapizace vyjmul. V části, v níž však na svém stanovisku setrval, bylo z jeho strany reagováno toliko povšechně, odpůrce víceméně zrekapituloval předchozí stanoviska, aniž by se věcně vyjádřil, zejména nevysvětlil nerovný přístup k vlastníkům pozemků, jejichž povaha, umístění, rozloha atd. jsou prakticky shodné, a nevysvětlil svůj arbitrární, voluntaristický a svévolný přístup. Tato skutečnost pak založila dle navrhovatelů nepřezkoumatelnost územního plánu, a tím i jeho nezákonnost. 4. Navrhovatelé namítli, že v důsledku zahrnutí jejich pozemků do druhé etapy výstavby bylo zasaženo nepřiměřeným, neodůvodněným a ve srovnání s dalšími vlastníky obdobných sousedních pozemků diskriminujícím způsobem do jejich vlastnického práva. Konstatovali, že územní plán je neproporcionálním zásahem do jejich vlastnického práva a nesouladný s cíli územního plánování. Omezení zastavitelnosti předmětných pozemků je stanoveno nedůvodně, podstatně snižuje jejich hodnotu oproti jiným srovnatelným pozemkům, které takto dotčeny nejsou. Územní plán tak dle navrhovatelů nerespektuje zásadu, že zásahy do vlastnického práva musí mít zásadně výjimečnou povahu, musí být prováděny na základě zákona, z ústavně legitimních důvodů, jen v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším ze způsobů, vedoucích ještě rozumně k zamýšlenému cíli, nediskriminačním způsobem a s vyloučením libovůle. Omezení vlastnických práv vydaným územním plánem je přípustné jen tehdy, pokud nepřesáhne spravedlivou míru.[OBRÁZEK][OBRÁZEK] Navrhovatelé jsou přesvědčeni, že není konkrétně definován sledovaný cíl a není zřejmé, z jakého důvodu je opatření ve vztahu k předmětnému pozemku potřebné a nutné. Stejně tak není dle navrhovatelů přezkoumatelné, zda by nebylo lze sledovaného cíle dosáhnout i jiným šetrnějším opatřením. Měli za to, že zásah do jejich vlastnického práva je zcela neproporcionální k veřejnému zájmu a sledovaným cílům. Vyjádření odpůrce 5. Z písemného vyjádření odpůrce vyplývá, že neshledává návrh navrhovatelů na zrušení územního plánu důvodným, přičemž veškeré námitky navrhovatelů vypořádal v rámci veřejného projednání návrhu úpravy územního plánu. Odpůrce považoval především za nesouladné s realitou tvrzení navrhovatelů, že se situace v obci oproti předchozím období nikterak nezměnila, neboť opak je pravdou. Vysvětlil, že původní územní plán obce byl vydán v roce 2006 a změna tohoto územního plánu obce z roku 2011 řešila jen dílčí návrhy ploch bez vlivu na koncepci území řešené odpůrcem. Podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), měl původní územní plán omezenou platnost a odpůrce musel přistoupit k pořízení nového územního plánu. Zákonná podmínka však nebyla jediným důvodem, pro který byl vypracován nový územní plán. Dalším a podstatným důvodem byly nové skutečnosti v území, a to jednak zhoršující se jakost povrchových vod, a především pak změna využití vody na pitnou v přilehlé vodárenské nádrži Rauschenbach, v jejíž vodárenském pásmu se obec Český Jiřetín nachází. Dle odpůrce toto zařazení mění, a to velmi podstatně, pohled na novou výstavbu a zejména na nakládání s odpadními vodami s mezinárodním přesahem. 6. Odpůrce dále uvedl, že za účelem plnění své povinnosti soustavně sledovat uplatňování územně plánovací dokumentace a toto vyhodnocovat, nechal vypracovat geologický a hydrogeologický posudek k zastavěnosti obce se zřetelem na případné rozšíření zástavby ze dne 14. 7. 2021, který zpracoval RNDr. Zděněk Bejšovec. Jedinou vhodnou možností pro zajištění čistoty podzemních a povrchových vod je vybudování kanalizace a vysoce kvalitní čistírny odpadních vod, bez jejíhož zajištění nedoporučuje RNDr. Bejšovec plánované využití ploch. Pokud jde o stav místních komunikací, k tomu odkázal odpůrce na dokument „Stav obecních komunikací s ohledem na další výstavbu“, který popisuje stav místních komunikací v obci Český Jiřetín za účelem možnosti dalšího rozvoje obce a výstavby. Tato dokumentace řeší stav místních komunikací, jejich šířku, kvalitu povrchu, možnost vyhnutí protijedoucích vozidel s tím, že současný stav je z dlouhodobého hlediska neudržitelný a nárůst počtu obyvatel, zejména rekreačních objektů, výrazně překračuje možnosti místních komunikací. Další rozšiřování výstavby objektů pro bydlení, rekreaci a sport do vyřešení odkanalizování všech objektů, provedení zkapacitnění místních komunikací a jejich dovybudovaní nebylo doporučeno. 7. Odpůrce zdůraznil, že s ohledem na překročení celkové kapacity infrastruktury i vodohospodářské kapacity obce by bylo trvalým řešením zcela vyloučit možnost zástavby v rámci všech zastavitelných ploch. Protože však je povinností obce v rámci tvorby územního plánu hledat řešení i pro realizaci výstavby v obci, bylo přistoupeno k etapizace výstavby, v níž je zástavba umožněna alespoň v rámci první etapy, do které jsou na území obce zahrnuty pozemky v dosahu stávajících komunikací, u kterých odpadá realizace veřejné komunikace. Proto má odpůrce za nepodložené tvrzení navrhovatelů o stejných podmínkách u ostatních pozemků. Z odůvodnění územního plánu je přitom zjevné, že koncepce územního plánu byla určena na základě jednoznačných a jasných kritérií. Zdůraznil, že kladné stanovisko obce k rozdělení dotčených pozemků, kterým navrhovatelé argumentují, nelze brát na zřetel, neboť to nebylo odsouhlaseno zastupitelstvem obce a bylo bývalou starostkou obce vydáno za významně jiných podmínek v území a s ohledem na povahu stanoviska a jeho využitelnost v rámci územního řízení i zpochybnitelným způsobem. 8. Ohledně zásad minimálního zásahu do práva vlastnit majetek a vysvětlení, jaký konkrétní veřejný zájem je takovým postupem sledován, odpůrce poznamenal, že z odůvodnění územního plánu lze jasně dovodit, že veřejný zájem je sledován při ochraně vodních zdrojů. Výjimečnost zásahu do vlastnického práva v podobě jednotlivých omezení je pak dána samotným procesem pořizování nového územního plánu, neboť povinností obce je stanovit koncepci technické infrastruktury. Novým územním plánem bylo v plném rozsahu navázáno na koncepci zastavitelných ploch s tím, že se pouze doplňují i dílčí podmínky ve vazbě na aktuální situaci a plány v oblasti vodohospodářství, přičemž dle odpůrce je vymezení ploch proporcionální. Pro etapizaci pak bylo stanoveno jasné kritérium. Omezení vlastnických práv bylo územním plánem navrženo tak, že nepřesáhne spravedlivou míru, protože respektuje práva vlastníků pozemků, kteří již dříve zahájili přípravu dle platného územního plánu obce. K námitce navrhovatel