4 As 10/2007 — Nejvyšší správní soud

16 A 34/2021- 60 - text  18 16 A 34/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudkyň Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Daniely Menclové ve věci žalobce: Ústecké šrouby, z. s., IČO 04316509, sídlem Velká Hradební 322/53, 400 01 Ústí nad Labem, zastoupený advokátkou JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D., sídlem Panská 895/6, 110 00 Praha, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem, zastoupený advokátem JUDr. Danielem Volákem, sídlem Jiráskova 413, 436 01 Litvínov, za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) Statutární město Ústí nad Labem, sídlem Velká Hradební 2336/8, 400 01 Ústí nad Labem, 2) Stop tunelům, z. s., IČO 22879552, sídlem Na Valech 813/3, 400 01 Ústí nad Labem, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 3. 2021, č. j. KUUK/037633/2021, takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 17. 3. 2021, č. j. KUUK/037633/2021, a rozhodnutí Magistrátu města Ústí nad Labem ze dne 14. 5. 2020, č. j. MMUL/OŽP/OP/159460/2019/ZaJn, se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 14 200 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu prostřednictvím právní zástupkyně domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 3. 2021, č. j. KUUK/037633/2021, sp. zn. KUUK/115409/2020/2/ODV-205, jímž bylo rozhodnuto o odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města Ústí nad Labem ze dne 14. 5. 2020, č. j. MMUL/OŽP/OP/159460/2019/ZaJn (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), tak, že byla zrušena část prvostupňového rozhodnutí týkající se stromu A01385, přičemž řízení o povolení kácení tohoto stromu bylo zastaveno, a ve zbytku bylo odvolání žalobce zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno. Prvostupňovým rozhodnutím bylo dle § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody“), povoleno pokácení patnácti exemplářů lípy srdčité (Tilia cordata), jednoho exempláře lípy (Tilia sp.) a dvou exemplářů javoru mléče (Acer platanoides) v ulici Elišky Krásnohorské rostoucích na pozemku p. č. X v k. ú. Ústí nad Labem. Dále byla prvostupňovým rozhodnutím dle § 9 zákona o ochraně přírody uložena náhradní výsadba třiceti jedna exemplářů lípy velkolisté (Tilia platyphyllos) a určena následná pětiletá péče o vysazené dřeviny. Současně byly prvostupňovým rozhodnutím stanoveny podmínky kácení a následné výsadby. Žalobce se v žalobě současně domáhal, aby soud zrušil i prvostupňové rozhodnutí. Žaloba 2. V žalobě podané dne 19. 5. 2021 žalobce namítal, že v řízení nebyl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, neboť správní orgán neprovedl ohledání na místě i přes pochybnosti vzniklé z ohledání v předchozím odvolacím řízení a změnu stavu stromů od jeho provedení v důsledku přesekání břečťanu a ořezu větví. Žalobce uvedl, že předmět řízení nebyl i přes situační zákres dostatečně vymezen a není zřejmé, které konkrétní stromy by měly být pokáceny. Správní orgány se podle názoru žalobce dostatečně nevypořádaly se závěry předchozích znaleckých posudků ani s odborným vyjádřením Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, která doporučovala část stromů zachovat. Správní orgán se nevěnoval tomu, zda lze tvrzené důvody ke kácení eliminovat přiměřenými a obvykle dostupnými prostředky. Funkční a estetický význam dřevin nebyl vyhodnocen, v důsledku toho proto nemohlo být provedeno řádné vážení dotčených zájmů. Žalobce dále uvedl, že uložená náhradní výsadba byla nepřezkoumatelná, neboť správní orgán vycházel z chybných kritérií pro stanovení ekologické újmy, nijak neodůvodnil zvolený druh dřeviny a odůvodnění množství stromů k výsadbě je nepřezkoumatelné. 3. V doplnění žaloby ze dne 22. 11. 2021 žalobce nejprve citoval § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody. Uvedl, že Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 21. 8. 2008, č. j. 4 As 20/2008-84, vyložil toto ustanovení tak, že správní orgán při rozhodování o povolení pokácení váží estetický a funkční význam dřevin na straně jedné a závažnost důvodů pro jejich pokácení na straně druhé. Žalobce dále upozornil, že z metodického pokynu Odboru obecné ochrany přírody a krajiny Ministerstva životního prostředí k aplikaci § 8 a § 9 zákona o ochraně přírody vyplývá, že závažné důvody pro kácení dřevin jsou skutečnosti, které nelze účinně eliminovat přiměřenými a obvykle dostupnými prostředky nebo postupy jinak, než pokácením dřeviny. Žalobce zdůraznil, že je správní orgán povinen v řízení o povolení kácení vyhodnotit, zda existují závažné důvody ke kácení, poté vyhodnotit funkční a estetický význam dřeviny a provést vážení veřejného zájmu na zachování dřeviny, daného jejím funkčním a estetickým významem, se zájmy vlastníka na pokácení dřevin. 4. Žalobce dále namítal neexistenci závažných důvodů ke kácení. Upozornil, že správní orgán prvního stupně identifikoval dva závažné důvody ke kácení – snížený zdravotní stav spojený se sníženou provozní bezpečností u lip a zájem na obnově aleje u javorů. Nemožnost eliminace sníženého zdravotního stavu lip posoudil jedinou větou. Tento závěr žalovaný považoval za nepřezkoumatelný a rozporný s odbornými podklady, které byly žadatelem pořízeny, například s posouzením provozní bezpečnosti stromu č. A 01405 zpracované Ing. Václavem Bažantem, Ph.D., z Katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, ze kterého vyplývá, že naléhavost provedení zásahu byla střední. Posouzení provozní bezpečnosti stromu č. A 01344 pak došlo k závěru, že řešením nedostatečné odolnosti proti vyvrácení by mohla být výšková redukce koruny. Žalobce dále upozornil na znalecký posudek č. 70/5/2021, zpracovaný Ing. Radkou Frydrychovou, znalkyní z oboru Ochrana přírody se specializací hodnocení stavu a návrh technologie ošetření stromů, diagnostika provozní bezpečnosti stromů. Tento posudek doporučil kácení stromů A 01330 a A 01380, u stromů A01342, A01344, A01346, A01378 a A01386 konstatoval, že by je bylo možné na stanovišti ještě dočasně zachovat, přičemž jejich kácení je doporučeno v kontextu uvolnění místa pro blokovou obnovu aleje. Zbylé stromy byly ve znaleckém posudku hodnoceny jako dlouhodobě perspektivní a bylo doporučeno jejich ošetření. Z uvedeného žalovaný dovodil, že povšechné konstatování o neexistenci sanačních opatření nemělo oporu ve skutkovém stavu. Většina stromů povolených ke kácení byla znalkyní hodnocena jako „strom dlouhodobě perspektivní“, u menšiny (A01342, A01344, A01346, A01378 a A01386) musel správní orgán vyhodnotit, zda byly doporučené sanační zásahy přiměřené. Žalobce zdůraznil, že stromy doporučené ke kácení byly na základě dohody mezi žalobcem a žadatelem pokáceny před doplněním žaloby. Dále upozornil, že obnova aleje má vzhledem k neodstranění opěrné zdi a štěrku před provedením náhradní výsadby nízkou šanci na úspěch. Žalobce dále uvedl, že žadatel na základě dohody se žalobcem vypsal veřejnou zakázku, jejímž účelem byla celková revitalizace prostoru aleje E. Krásnohorské. Pokud kácení a náhradní výsadba proběhnou před realizací stavebních prací, bude tím podle názoru žalobce zmařen jak účel veřejné zakázky, tak šance na vytvoření nezbytného prostoru pro růst stromů. Obnova aleje tak nemůže být v tuto chvíli závažným důvodem ke kácení, neboť jí nelze dosáhnout bez stavebních úprav, které nebudou realizovány před koncem lhůty pro splnění povinnosti náhradní výsadby. Žalobce shrnul, že skutečnosti považované žalovaným za závažné důvody ke kácení byly tudíž buď vyvráceny, nebo znalecký posudek nabízí pěstební zásahy k jejich odstranění. Na podporu svých tvrzení žalobce navrhl důkaz znaleckým posudkem Ing. Radky Frydrychové ze dne 17. 7. 2021, č. 70/5/2021, posouzením provozní bezpečnosti stromu č. A 01405 ze dne 13. 10. 2021, posouzením provozní bezpečnosti stromu č. A 01344 ze dne 13. 10. 2021 a výzvou k podání nabídky na plnění veřejné zakázky „Architektonická studie aleje E. Krásnohorské“ ze dne 10. 11. 2021. 5. Žalobce dále namítl, že nebyl vyhodnocen estetický a funkční význam dřevin. Uvedl, že vyhodnocení v prvostupňovém rozhodnutí není pro rozhodování o povolení kácení jednotlivých dřevin použitelné. Žalobce zdůraznil, že měl být vyhodnocen funkční a estetický význam každého stromu zvlášť. Poměřovat zájmy vlastníka na pokácení jednotlivých dřevin s estetickým a funkčním významem celé aleje by bylo možno pouze v případě, že by pokácením jednotlivých stromů zanikl význam aleje jako celku. Žalobce zdůraznil, že to však správní orgány ve svých rozhodnutích netvrdily. Podle názoru žalobce bylo hodnocení aleje jako celku nesprávné, neboť žalovaný opomenul u dřevin funkci biologickou, asanační, izolační, naučnou a kulturní. Tyto funkce přitom byly identifikovány znalcem v p