CS · EN DE FR brzy

5 As 155/2015 — Nejvyšší správní soud

ECLI: ECLI:CZ:KSUL:2023:59.A.8.2023.31
Datum: 2023-12-01
Z rozhodnutí: Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci…
59 A 8/2023- 31 - text 11 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci žalobce: X sídlem X zastoupen advokátek JUDr. Ondřejem Tošnerem, Ph.D. sídlem Slavíkova 1568/23, Praha 2 proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje sídlem U Jezu 642/2a, Liberec o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 1. 2023, č. j. KÚLK 3201/2023-OSŘ, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Soud v nynější věci posuzuje zákonnost závazného stanoviska orgánů státní správy lesů. Magistrát města Jablonec nad Nisou, odbor stavební a životního prostředí, oddělení životního prostředí a státní památkové péče (dále jen „orgán státní správy lesů“) vydal dne 20. 6. 2022 nesouhlasné závazné stanovisko č. j. 54512/2022 (dále jen „závazné stanovisko“) ke společnému povolení rodinného domu žalobce v ochranném pásmu lesa. Na základě závazného stanoviska Magistrát města Jablonec nad Nisou, odbor stavební a životního prostředí, stavební úřad (dále jen „stavební úřad“) zamítl žádost žalobce o vydání společného povolení pro stavbu nového rodinného domu na pozemku p. č. X v k. ú. X. Žalovaný v odvolacím řízení požádal nadřízený orgán státní správy lesů o změnu nebo potvrzení závazného stanoviska. Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství závazným stanoviskem ze dne 26. 9. 2022, č. j. KULK 71683/2022 (dále jen „potvrzující závazné stanovisko“), závazné stanovisko potvrdil. Žalovaný poté na základě potvrzujícího závazného stanoviska zamítl odvolání žalobce a potvrdil prvostupňové rozhodnutí stavebního úřadu. II. Žaloba 2. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného včasnou žalobou. Konstatoval, že obě závazná stanoviska jsou navzdory rozsahu nepřezkoumatelná, nezákonná a nesprávná. Dále uvedl, že stavba domu nemůže nepříznivě zasáhnout do zájmů na ochranu lesa a plnění jeho funkcí. Tvrzení orgánů státní správy lesů jsou obecná a lze je uvést ke každé stavbě v blízkosti lesa. Z obsahu závazných stanovisek nevyplývají důvody pro nevydání souhlasu ke stavbě domu. Obecná prevence před zásahy podle § 22 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon), nemůže být důvodem nesouhlasu orgánu státní správy lesů. Skutečnost, že by vlastník lesa mohl být někdy v budoucnu někým žádán o splnění povinností podle § 22 tohoto zákona nemůže být důvodem nesouhlasu. 3. Žalobce zdůraznil, že pozemek je určen územním plánem obce Bedřichov k zastavění stavbou pro bydlení. Jestliže měl orgán státní správy lesů za to, že na tomto pozemku by výstavba probíhat neměla, např. proto, že domy by byly ohroženy možným pádem stromů, měl uplatnit připomínky v průběhu pořizování územního plánu. Nyní již k této argumentaci nelze přihlížet. V této souvislosti žalobce upozornil na § 89 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Z regulace pozemku v územním plánu dovozoval žalobce své legitimní očekávání, že stavbu bude moci realizovat, což podpořil odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 3. 2018, č. j. 10 As 305/2017-57, a jemu předcházející rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2017, č. j. 45 A 55/2015-37, z nějž plyne, že zájem na ochraně lesa není nadřazen všem ostatním zájmům a orgán státní správy lesů má konkurující si zájmy vážit. Tyto závěry orgány státní správy lesů nerespektovaly. Orgány státní správy lesů tak znemožnily výstavbu v rozporu s legitimním očekáváním žalobce, a to navíc bez vážných důvodů. Princip předběžné opatrnosti takovým vážným důvodem není. 4. Dle žalobce neobstojí odkaz na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2018, č. j. 1 As 2/2018-37. Skutkové okolnosti tehdy řešeného případu byly odlišné, neboť se v něm jednalo o dodatečné povolení stavby, kterou územní plán stavbu na daném místě zakazoval. V případě řešeném v rozsudku Nejvyššího správního soudu se také jednalo o vzrostlé lesní dřeviny (zejména smrky), v nynější věci je sousední lesní porost světlý les tvořený převážně sukcesními listnatými dřevinami (bříza, jeřáb atd.), které vzhledem ke své velikosti (výšce) a stabilitě nemohou ohrožovat sousední stavbu způsobem, který může vést k vydání nesouhlasného stanoviska z hlediska ochrany lesa. Závěry vyslovené Nejvyšším správním soudem v určité věci nelze mechanicky aplikovat na jiné případy, což platí zvláště pro ty skutkově a právně odlišné. Citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu spíše podtrhuje nesprávnost závěrů orgánů státní správy lesů. 5. Orgány státní správy lesů by se neměly vyjadřovat tak, že lze jejich argumentaci genericky uplatnit na jakoukoliv stavbu na daném pozemku. Argumentace musí být konkrétní. Postup orgánů státní správy lesů v posuzované věci je navíc absurdní za situace, kdy jiné dotčené orgány povolily stavby infrastruktury (přípojky inženýrských sítí pro čtyři navrhované rodinné domy včetně domu žalobce). V dokumentaci přípojek inženýrských sítí byl navíc dům půdorysně vyznačen s ještě větší zastavěnou plochou. Také v územním souhlasu ze dne 6. 6. 2018 se výslovně uvádí, že se jedná o přípojky pro plánovanou stavbu čtyř rodinných domů. Územní souhlas byl doručen i orgánu státní správy lesů. Nelze tvrdit, že by správní orgány nevěděly, co je v případě přípojek inženýrských sítí předmětem projednávání. 6. Žalobce dále upozornil na čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod, podle nějž lze státní moc uplatňovat pouze v mezích zákona. Ochranné pásmo lesa automaticky nezapovídá stavbu budov v blízkosti lesa. V širší oblasti Jizerských hor a samotném Bedřichově je navíc typická zástavba v těsném kontaktu s lesním porostem. Pozemek žalobce je navíc u silnice, záměrem není postavit dům uprostřed lesa. K tomu žalobce odkázal na stavby na pozemcích p. č. st. XA a XB v k. ú. X, na pozemku p. č. XC v k. ú. X a na pozemku p. č. st. XD a XE v k. ú. X. Argumentace v potvrzujícím závazném stanovisku, že v případě určitých staveb se jedná o exces nebo že stavba stojí na místě původní stavby není relevantní. Závazná stanoviska jsou dle žalobce v rozporu s § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 7. Ze znaleckého posudku Jiřího Ostrovského ze dne 15. 12. 2020, č. j. 78-2609/2020, plyne, že „Objekt případné stavby rodinného domu SO 03 není ohrožen, ze strany lesního porostu nehrozí nebezpečí poškození stavby zlomem nebo pádem stromu“. Dle uvedeného znaleckého posudku pozemek není poškozen větrným polomem a lesní porost může být teoreticky ohrožen bořivými větry pouze od severozápadu, tedy směrem od navržené stavby rodinného domu. Tyto závěry přitom orgán státní správy lesů nemůže zpochybňovat. Pokud má o odborných závěrech pochybnosti, může vyslechnout znalce. 8. Orgán státní správy lesů není oprávněn posuzovat splnění odstupových vzdáleností z hlediska požární ochrany. Jestliže tyto požadavky stavba splňuje, nemůže se orgán státní správy lesů odvolávat na požární riziko. Podle žalobce není problematickým ani zastínění pozemku. Po celý rok je zajištěno dostatečné osvětlení domu z jihu a jihozápadu. Tímto směrem jsou orientovány také obytné místnosti. Argumentem nemůže být ani opad listí, jehličí či větví. Stromy jsou dostatečně vzdáleny od navrhované stavby. Navíc tyto jevy jsou typické pro všechny stromy, které jsou umístěny vedle staveb. Dle žalobce neobstojí ani argumentace možným pádem stromů z důvodu kalamit nebo vichřic. Na základě požadavku orgánu státní správy lesů byl dům posouzen na sílu mimořádného zatížení od padajícího stromu tak, aby nedošlo k nepřiměřenému poškození objektu nebo jeho celkovému zřícení. Střecha stavby je dle statického posouzení Ing. Jana Čadílka z června 2020 dostatečně zpevněná a pád stromu neohrozí bezpečnost a zdraví osob ve stavbě. 9. Nesouhlas orgánu státní správy lesů nemůže být založen ani na možné budoucí výšce stromů či jejich budoucím možném přírůstu, a tedy budoucí aplikaci § 22 lesního zákona. Závazná stanoviska žádným způsobem nedokládají, že by se jednalo o území vysoce ohrožené škodami z lesních porostů. Argumentace, že by někdy v budoucnu mohlo být postupováno dle § 22 lesního zákona, dle žalobce nemůže odůvodnit neudělení souhlasu ke stavbě, neboť se jedná o zákonný postup pro řešení tam uvedených situací. Lesy České republiky, s. p., jako osoba provádějící hospodaření v daném lese, udělily se stavbou souhlas, v němž jsou vztahy mezi vlastníkem stavby a tímto subjektem řešeny. Orgán státní správy lesů není oprávněn tento souhlas hodnotit jako podezřelý či nestandartní. 10. Orgány státní správy lesů by neměly přistupovat k posuzování rizik restriktivně, jak judikoval Krajský soud v Praze ve výše uvedeném rozsudku. Ani možný vliv na způsob těžby, vyklizování nebo vyvážení, nemůže vést k nesouhlasnému závaznému stanovisku. Stejně tak nelze argumentovat zvýšenými náklady na hospodaření v lese. Ostatně znalecký posudek doklá

Citovaná ustanovení

§ 103 (150/2002 Sb.)§ 51 (150/2002 Sb.)§ 65 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 89 (183/2006 Sb.)§ 22 (289/1995 Sb.)§ 149 (500/2004 Sb.)§ 154 (500/2004 Sb.)§ 2 (500/2004 Sb.)§ 68 (500/2004 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.