CS · EN DE FR brzy

8 Afs 361/2018 — Nejvyšší správní soud

ECLI: ECLI:CZ:KSUL:2024:141.A.7.2024.25
Datum: 2024-07-10
Z rozhodnutí: Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a Mgr. Ladislava Vaško ve věci…
141 A 7/2024- 25 - text  4 141 A 7/2024 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a Mgr. Ladislava Vaško ve věci žalobce: JUDr. Zdeněk Koschin, IČO: 13787721, sídlem Štefánikova 75/48, 150 00 Praha 5, proti žalovanému: Český telekomunikační úřad, sídlem Sokolovská 58/219, 225 02 Praha 9, o žalobě proti rozhodnutí předsedy Rady žalovaného ze dne 13. 5. 2024, č. j. ČTÚ-4 009/2024-603, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí předsedy Rady žalovaného ze dne 13. 5. 2024, č. j. ČTÚ- 4 009/2024-603, kterým byl zamítnut jeho rozklad proti rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro severočeskou oblast, ze dne 24. 11. 2023, č. j. ČTÚ-26 772/2023-635/IX. Vyř. - ČeJ, kterým bylo vyhověno návrhu navrhovatele O2 Czech Republic a.s., IČO: 60193336, sídlem Za Brumlovkou 266/2, Michle, Praha 4, a žalobci jakožto odpůrci byla podle § 64 odst. 1 a § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů uložena povinnost zaplatit navrhovateli dlužnou částku za poskytnuté služby elektronických komunikací ve výši 18 513 Kč s příslušným úrokem z prodlení do 15 dnů od právní moci prvostupňového rozhodnutí. Zároveň byla prvostupňovým rozhodnutím žalobci uložena povinnost zaplatit navrhovateli náhradu nákladů správního řízení ve výši 741 Kč. 2. Krajský soud se primárně zabýval otázkou své věcné příslušnosti. Podle § 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) ve správním soudnictví platí, že správní soudy poskytují ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob. Veřejná subjektivní práva jsou taková práva, která mají osoby ve vztazích vůči státu a jiným subjektům veřejné správy, o nichž tak stanoví Ústava nebo zákon. Podle § 4 odst. 1 s. ř. s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. 3. V návaznosti na právě uvedené skutečnosti soud konstatuje, že soudy ve správním soudnictví jsou povolány projednávat zejména správní žaloby, které se týkají veřejných subjektivních práv, a to a) žaloby proti rozhodnutím správního orgánu, b) žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, c) žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, jak vyplývá z § 4 odst. 1 s. ř. s., který spolu s odst. 2 téhož ustanovení obsahuje taxativní, a tedy uzavřený, výčet všech žalob popř. návrhů, které spadají do pravomoci správních soudů. 4. Podle § 244 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1 o. s. ř.), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení. 5. Podle § 46 odst. 2 s. ř. s. soud usnesením návrh odmítne, jestliže se navrhovatel (žalobce) domáhá rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. 6. V daném případě bylo třeba posoudit, zda napadené rozhodnutí předsedy Rady žalovaného ve spojení s prvostupňovým rozhodnutím je rozhodnutím o veřejném subjektivním právu, kdy o žalobě proti takovému rozhodnutí jedná a rozhoduje soud ve správním soudnictví, nebo zda se jedná o rozhodnutí o věci, která vyplývá z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů čili rozhodnutí v soukromoprávní věci, kdy o žalobě proti takovému rozhodnutí jedná a rozhoduje soud v občanském soudním řízení. 7. Soud konstatuje, že ve věci rozhodl orgán moci výkonné, a to Český telekomunikační úřad, přičemž se jedná o spor vyplývající ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, tedy o vztah soukromého práva, a toto rozhodnutí již nabylo právní moci. Žaloba, byť adresovaná správnímu soudu, nesměřuje k ochraně veřejných subjektivních práv, ale práv vycházejících ze soukromoprávních vztahů. Z uvedeného je zřejmé, že předložený spor má být rozhodován podle části páté, tedy § 244 a násl. o. s. ř. 8. S ohledem na výše uvedené soud konstatuje, že k projednání a rozhodnutí posuzované věci je věcně příslušný okresní soud ve smyslu § 249 odst. 1 o. s. ř. Místní příslušnost je dána dle § 250 odst. 1 písm. a) o. s. ř. obecným soudem účastníka, jemuž byla nebo podle návrhu podaného u správního orgánu měla být uložena povinnost k plnění. V posuzované věci byla uložena povinnost k plnění žalobci, když uvedená povinnost spočívala v zaplacení dlužné částky za poskytnutí služeb elektronických komunikací. Obecný soud žalobce je určen § 85 odst. 2 o. s. ř., dle kterého obecným soudem fyzické osoby, která je podnikatelem, je ve věcech vyplývajících z podnikatelské činnosti okresní soud, v jehož obvodu má sídlo. Žalobce je podnikatelem, jelikož vykonává advokacii samostatně, přičemž jeho sídlo jakožto advokáta je sídlem podnikatele, jak plyne z § 13 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Žalobce má sídlo v Praze 5. K projednání žaloby je proto podle bodu 5 Přílohy č. 4 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů místně příslušným Obvodní soud pro Prahu 5. 9. Na základě shora uvedeného zdejší soud tedy konstatuje, že není věcně ani místně příslušným, a proto žalobu podle § 46 odst. 2 s. ř. s. výrokem I. tohoto usnesení odmítl. 10. S ohledem na tento výsledek současně v souladu s § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. soud výrokem II. tohoto usnesení nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. 11. Pro úplnost soud uvádí, že žalobce v posuzované věci dosud nezaplatil soudní poplatek za žalobu a ani nebyl soudem vyzván k jeho úhradě. Proto se soud nemusel zabývat případným vrácením soudního poplatku z důvodu odmítnutí žaloby. Poučení: Žalobce může podat k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení žalobu podle § 244 a násl. o. s. ř. Jestliže tak žalobce v této lhůtě učiní, platí, že občanské soudní řízení o takové žalobě bylo zahájeno dnem, kdy takový návrh došel soudu ve správním soudnictví. Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Podání kasační stížnosti nestaví lhůtu pro podání žaloby v občanském soudním řízení. Ústí nad Labem 10. července 2024 Ing. Mgr. Martin Jakub Brus v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.

Citovaná ustanovení

§ 129 (127/2005 Sb.)§ 103 (150/2002 Sb.)§ 2 (150/2002 Sb.)§ 4 (150/2002 Sb.)§ 46 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 13 (85/1996 Sb.)§ 244 (99/1963 Sb.)§ 249 (99/1963 Sb.)§ 250 (99/1963 Sb.)§ 7 (99/1963 Sb.)§ 85 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.