8 As 141/2012 — Nejvyšší správní soud

15 A 12/2022- 84 - text  19 15 A 12/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Radima Kadlčáka a Mgr. Ladislava Vaško ve věci žalobců: a) MUDr. E. Z., narozená dne X, bytem X, b) Z. F., narozený dne X, bytem X, oba zastoupeni JUDr. Markem Bilejem, advokátem, sídlem Na strži 2102/61a, 140 00 Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 7. 2022, č. j. KUUK/102292/2022, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobci se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého právního zástupce domáhali zrušení rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 21. 7. 2022, č. j. KUUK/102292/2022, jímž bylo podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), částečně změněno rozhodnutí Městského úřadu Šluknov, odboru stavební úřad (dále jen „stavební úřad“), ze dne 27. 10. 2021, č. j. OSÚ/1643/2439/2021/320/2021/vrn, kterým bylo podle § 94p odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), a § 13a vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 503/2006 Sb.“), vydáno společné povolení pro stavbu „Rodinný dům X, parc. č. XA, v k. ú. X“ na pozemcích parc. č. XA, XB a XC v obci X, katastrální území X. Konkrétně bylo napadeným rozhodnutím žalovaného změněno prvostupňové rozhodnutí stavebního úřadu tak, že „1. výrok rozhodnutí v části, kde je uvedeno ustanovení § 94p stavebního zákona nahrazuje ustanovením § 94p odst. 1 stavebního zákona; 2. text ve výrokové části „Pro umístění a provedení stavby se stanoví tyto podmínky“ v podmínce č. 1 – ve vzdálenosti 2,75 od hranice s pozemkem p. č. XD nahrazuje následujícím textem v minimální vzdálenosti 2,75 m od hranice s pozemkem p. č. XD a text – jak je zakresleno na výkresu č. C.3. celková situace stavby v měřítku 1:200 nahrazuje následujícím textem – jak je zakresleno ve výkresu č. C.3 + C.4 celková + koordinační situace v měřítku 1:200; 3. text ve výrokové části „Pro umístění a provedení stavby se stanoví tyto podmínky“ v podmínce č. 2 – jak je okótováno v grafické příloze rozhodnutí v celkovém situačním výkresu č. C.3. v měřítku 1:200 nahrazuje následujícím textem – jak je okótováno v grafické příloze rozhodnutí v celkové + koordinační situaci ve výkresu č. C.3 + C.4 v měřítku 1:200.“ Ve zbylé části pak zůstalo rozhodnutí stavebního úřadu beze změn. Žalobci se současně domáhali toho, aby soud zrušil i nadepsané prvostupňové rozhodnutí stavebního úřadu a žalovanému uložil povinnost nahradit jim náklady soudního řízení. Žaloba 2. Žalobci úvodem podané žaloby konstatovali, že se žalovaný v napadeném rozhodnutí odpovídajícím způsobem nevypořádal s jimi uplatněnými odvolacími námitkami, které se týkaly níže uvedených nedostatků, přičemž výrok prvostupňového rozhodnutí nepovažovali za dostatečně určitý. 3. Následně namítli, že ve věci nebyla dodržena dohoda o způsobu vytyčení hranice, určená při místním šetření konaném stavebním úřadem dne 11. 6. 2021, a to, že obec X zajistí opětovné vytyčení hranic dotčených pozemků a osoba geodeta i zadání geodetického zaměření budou s žalobci předem konzultovány a ti se k vytyčeným hranicím vyjádří při místním šetření. Předmětný podklad tak byl dle názoru žalobců pořízen v rozporu s tím, co bylo dohodnuto, čímž došlo k významnému zásahu do jejich práv. Odůvodnění žalovaného, že stavební úřad není kompetentní zasahovat do průběhu vytyčování a že vzdálenost stavby od hranice sousedního pozemku nebude menší než 2 m, pak dle žalobců dané pochybení nijak neřeší, a proto ho nepovažovali za dostačující. 4. Z odůvodnění stavebního povolení, resp. i napadeného rozhodnutí, dále dle žalobců nevyplývá, na základě jakých konkrétních zjištění stavební úřad dospěl k závěru, že jsou požadavky žalobců na doplnění projektové dokumentace (např. chybějící výkres uliční fronty a nedostatečná specifikace průběhu výstavby – opatření k zamezení nežádoucích vlivů na okolí) irelevantní. Rovněž v této části je tedy dle žalobců napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné. 5. K odůvodnění žalovaného stran souladu stavby se stávající zástavbou žalobci namítli, že se jejich tvrzení netýkala změny využití nebo prostorového uspořádání území, ale estetické podoby stavby v kontextu okolní zástavby (tj. tvarové a materiálové odlišnosti). Tato otázka však dle jejich názoru rovněž nebyla podrobněji posuzována. 6. Pokud žalovaný v napadeném rozhodnutí popsal, že stavba nebude umístěna v proluce, jak chybně uvedl stavební úřad, ale jako samostatně stojící stavba rodinného domu, již blíže neodůvodnil, jaký má tato skutečnost vliv na další podmínky pro její povolení a provádění, což dle žalobců činí napadené rozhodnutí také nepřezkoumatelným. 7. Žalobci rovněž namítli, že stavbou dojde k zastínění jejich domu č. p. XE a znehodnocení výhledu z tohoto domu. Studie oslunění a osvětlení nicméně nebyla správními orgány ve věci požadována, přičemž argumentaci žalovaného v tomto ohledu žalobci považovali za nesrozumitelnou. Jestliže pak žalovaný v souvislosti se zastíněním domu žalobců odkázal pouze na online aplikaci, dle které k namítanému zastínění nedojde, nepovažují žalobci takový výstup za relevantní. Nepořízením odborné studie oslunění a osvětlení tedy došlo dle žalobců k vadě napadeného rozhodnutí, neboť jejich námitky v tomto ohledu nebyly řádně vypořádány. 8. Žalobci též uvedli, že nebyli informováni o tom, že došlo k prodloužení lhůty pro doplnění podkladů pro vydání rozhodnutí, přičemž zákon žádný neformální postup správního orgánu nezná a nepřipouští. K tomu poukázali na fakt, že jsou si všichni účastníci řízení rovni. Stavebním úřadem původně stanovená lhůta 90 dnů pro doplnění podkladů pro rozhodnutí přitom byla dle žalobců dostačující, a tudíž měl stavební úřad podle § 6 správního řádu po marném uplynutí lhůty řízení o žádosti stavebníka zastavit a namítané povolení vůbec nevydat. 9. Závěrem žalobci nesouhlasili s hodnocením žalovaného, že měli možnost se řádně seznámit s podklady pro vydání rozhodnutí (tj. po shromáždění všech podkladů před vydáním společného povolení). I z tohoto důvodu jsou tak namítaná rozhodnutí žalovaného a stavebního úřadu nezákonná. 10. Žalovaný se poté nevypořádal ani s námitkou žalobců stran stavebním úřadem tvrzeného obstrukčního a účelového jednání žalobců, které však nebylo nijak podloženo, což také svědčilo o nikoliv nestranném postupu stavebního úřadu – tj. o porušení základní zásady správního řízení. Vyjádření žalovaného k žalobě 11. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. K obsahu žalobních námitek předně zmínil, že z žalobci odkazovaného protokolu sepsaného o průběhu místního šetření vyplývá pouze to, že „obec souhlasí s provedením vytyčení hranic pozemku, s místním šetřením a odsouhlasením vlastníky p. č. XF“. O účasti žalobců při výběru geodeta a zadání geodetického zaměření, stejně jako o jejich nezbytné přítomnosti na samotném vytyčování hranic, se tak daný protokol nezmiňuje. Stěžejním však v této části zůstává, že by pro stavební úřad jakákoliv dohoda mezi žalobci a starostou obce X v tomto směru nebyla závazná. Stavební úřad je totiž povinen postupovat pouze dle platných právních předpisů. K námitce žalobců byl tudíž stavebník vyzván k doplnění jeho žádosti o společné povolení, a to o vytyčení hranice pozemku p. č. XA v kat. úz. X, což také doložil a odstranil tím pochybnosti o přesném průběhu hranice mezi dotčenými pozemky. Doklad o vytyčení hranic předložený stavebníkem byl totiž dle žalovaného pořízen v souladu se zákonem, a pro předmětné řízení měl proto vypovídací hodnotu. Naproti tomu žalobci v daném ohledu nic oponentního nepředložili a netvrdili ani konkrétní chyby ve výsledcích předmětného měření. Námitky žalobců týkající se jejich „práva na účasti u vytyčování hranic“ pak žádné důvodné pochybnosti o správnosti výsledků vytyčení hranic dotčených pozemků nezakládají, a postup správních orgánů byl tedy správný. 12. Žalovaný dále uvedl, že i další námitky žalobců řádně vypořádal, když projektová dokumentace stavby předložená stavebníkem splňovala požadavky vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, a stavební úřad ve společném povolení výslovně odkázal na její konkrétní části, které řeší mj. žalobci zmíněnou „uliční frontu“ a průběh výstavby. Stavební úřad tak v návaznosti na kontrolu těchto částí projektové dokumentace a vlastní zjištění označil návrhy žalobců na doplnění dokumentace za nadbytečné. Nadto žalovaný v napadeném rozhodnutí doplnil i odkaz na architektonickou studii, která byla př