9 As 90/2008 — Nejvyšší správní soud

141 A 15/2024- 28 - text  9 141 A 15/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a Mgr. Vojtěcha Salamánka ve věci žalobce: M. K., narozen X bytem X zastoupen advokátkou Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou sídlem Krátký lán 138/8, 160 00 Praha 6 proti žalovanému: Magistrát města Chomutov sídlem Zborovská 4602, 430 28 Chomutov o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o přestupku žalobce vedeném pod sp. zn. SZ MMCH/149534/2022 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhal toho, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí v řízení o přestupku vedeném pod sp. zn. SZ MMCH/149534/2022. Žaloba 2. V žalobě žalobce popsal, že žalovaný vydal dne 4. 5. 2023 příkaz, jehož doručením zahájil se žalobcem řízení o přestupku podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“). Dne 29. 5. 2023 podal žalobce prostřednictvím svého tehdejšího zmocněnce K. K. (dále jen „zmocněnec“) proti příkazu odpor. Podání odporu zmocněnec následně dne 31. 5. 2023 v souladu s § 37 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) potvrdil prostřednictvím e-mailové zprávy obsahující dokument opatřený jeho zaručeným elektronickým podpisem. Ke zprávě byla připojena zároveň plná moc podepsaná žalobcem prokazující jeho zastoupení zmocněncem. Žalovaný poté dne 22. 6. 2023 vyrozuměl žalobce i jeho zmocněnce, že zmíněný příkaz nabyl právní moci, a vyzval je k předložení originálu podepsané plné moci prokazující zastoupení žalobce zmocněncem. Tuto výzvu označil žalobce za nadbytečnou, neboť podle judikatury Nejvyššího správního soudu (rozsudky ze dne 5. 11. 2015, č. j. 2 As 110/2015-42, či ze dne 19. 1. 2016, č. j. 2 As 255/2015-36) postačuje předložení plné moci v prosté kopii (skenu). Žalobce však přesto této výzvě vyhověl a dne 2. 7. 2023 zaslal žalovanému autorizovanou konverzi podepsané plné moci. 3. Žalobce namítal, že odpor proti příkazu ze dne 4. 5. 2023 podal řádně a včas. Žalovaný byl tudíž podle žalobce povinen pokračovat v zahájeném řízení a vydat podle § 71 odst. 3 správního řádu ve spojení s § 94 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“) rozhodnutí ve lhůtě šedesáti dnů od podání odporu. Žalovaný tak neučinil, zmocněnec proto dne 26. 4. 2024 podal u nadřízeného orgánu žalovaného, tj. u Krajského úřadu Ústeckého kraje (dále jen „krajský úřad“), žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti. Krajský úřad tuto žádost postoupil žalovanému, který ve vyjádření ze dne 9. 5. 2024 konstatoval, že příkaz ze dne 4. 5. 2023 nabyl právní moci dne 30. 5. 2023. Žalovaný vysvětlil, že odpor proti příkazu byl podán osobou, která k tomu nebyla oprávněna, protože byl opatřen elektronickým podpisem A. H. 4. S tímto závěrem žalobce nesouhlasil. Namítal, že odpor byl podepsán elektronickým podpisem sériového čísla, které měl zmocněnec zapsáno v evidenci obyvatel. Podle žalobce zmocněnec nahrál celý elektronický podpis do Portálu občana, a proto se na odpor podepsaný tímto elektronickým podpisem hledí jako na dokument podepsaný ověřeným podpisem zmocněnce. Žalobce upozornil na to, že ve výpisu z registru obyvatel jsou údaje o sériovém číslu, vydavateli a platnosti kvalifikovaného certifikátu pro elektronický podpis, jak vyplývá z § 18 odst. 1 písm. m) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. Možnost zobrazení sériového čísla certifikátu orgánům veřejné moci není podle žalobce samoúčelná, nýbrž slouží k ověření autenticity elektronického podpisu. Žalovaný však podpis s údaji v registru obyvatel zjevně neporovnal. 5. Výzva žalovaného ze dne 22. 6. 2023 byla podle žalobce nesrozumitelná. Žalovaný vyzval žalobce pouze k tomu, aby mu doručil originál udělené plné moci, která bude opatřena žalobcovým podpisem. Žalobce této výzvě vyhověl tím, že prostřednictvím e-mailové zprávy zaslal žalovanému autorizovanou konverzi plné moci, která má podle § 22 odst. 2 a 3 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o autorizované konverzi“) právní účinky originálu dokumentu. Tím žalobce vytčený nedostatek svého podání, které podle něj ani vadné nebylo, odstranil. Dodal, že elektronický podpis pracovnice České pošty Z. P., která provedla autorizovanou konverzi plné moci, pouze potvrzuje, že elektronická podoba dokumentu se shoduje s předložený listinným originálem. Žalobce dodal, že po seznámení se stanoviskem žalovaného, pro odstranění veškerých pochybností zaslal dne 10. 6. 2024 žalovanému podání, v němž označil zmocněnce za svého zástupce, A. H. za substitučního zástupce a předložil v listinné podobě plnou moc se substituční doložkou a podepsaný odpor. 6. Žalobce zdůraznil, že žalovanému nic nebránilo v řízení o přestupku pokračovat. K odstranění žádné jiné vady (ani případné vady certifikátu elektronického podpisu), žalovaný žalobce nevyzval. Žalobci tak nemohla marně uplynout lhůta k odstranění jiných možných vad podání. Pokud žalovaný za těchto okolností v řízení nepokračuje, podle žalobce se dopouští nečinnosti. Vyjádření žalovaného k žalobě 7. Žalovaný ve svém vyjádření konstatoval, že dne 29. 5. 2023 obdržel prostřednictvím e-mailu odpor podaný zmocněncem. Součástí podání nebyla plná moc a nebylo podepsáno zaručeným elektronickým podpisem. Dne 31. 5. 2023 obdržel žalovaný opět prostřednictvím e-mailu plnou moc a potvrzení podaného odporu, které bylo podepsáno A. H., jež však nebyla zmocněna k zastupování žalobce. Žalovaný odmítl tvrzení žalobce, že potvrzení podaného odporu bylo podepsáno elektronickým podpisem, na který se hledí jako na ověřený podpis zmocněnce. Vysvětlil, že v rámci své spisové služby používá profesionální validační nástroj, který již při přijetí elektronického dokumentu automaticky ověří parametry elektronického podpisu. Tento nástroj zabezpečuje, aby ověřování proběhlo v souladu s požadavky čl. 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014 o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním evropském trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení eIDAS“). Tento validační nástroj ověřil elektronický podpis, kterým bylo opatřeno potvrzení odporu ze dne 31. 5. 2023, s výsledkem, že se jedná o elektronický podpis vydaný na jméno A. H. (což je viditelné i na značce elektronického podpisu, kterou byl dokument opatřen), nikoli na jméno zmocněnce. 8. Podle názoru žalovaného není možné, aby byl elektronický podpis, který byl vydán na jméno A. H., zapsán v registru obyvatel k jiné osobě, jak tvrdí žalobce v žalobě. Pokud by tomu tak bylo, nemohl by elektronický podpis sloužit k ověření identity podepisujícího a ztrácel by svůj význam. Jestliže však k něčemu takovému skutečně došlo, muselo se jednat o chybu systému při provádění tohoto zápisu, kterou nelze přičítat k tíži žalovaného. 9. Žalovaný uvedl, že z těchto důvodů v souladu s § 37 odst. 4 správního řádu nehleděl na obdržené dokumenty jako na relevantní podání, k němuž by měl přihlížet. Podání, jenž žalovaný obdržel dne 29. 5. 2023, bylo učiněno prostřednictvím veřejné datové sítě bez použití podpisu. K jeho potvrzení způsobem a ve lhůtě stanovené v tomto ustanovení správního řádu nedošlo, protože podpis na potvrzujícím podání patřil jiné osobě než té, která byla podle přiložené plné moci oprávněna žalobce zastupovat. Veškeré pozdější úkony žalobce podle žalovaného nejsou způsobilé na věci nic změnit. Žalovaný uzavřel, že postup, který zmocněnec zvolil, vykazuje znaky toho, že jeho úmyslem bylo co nejvíce ztížit a znepřehlednit vedené řízení. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. Replika žalobce 10. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného uvedl, že v postupu svého zmocněnce žádnou snahu ztížit a znepřehlednit řízení nespatřuje. Podle žalobce nic nebrání tomu, aby si zmocněnec nahrál do registru obyvatel údaje o certifikátu elektronického podpisu A. H. a aby se poté dokumenty podepsané tímto podpisem považovaly za dokumenty podepsané zmocněncem. Žalobce zopakoval, že tento podpis bylo možné považovat za elektronický podpis zmocněnce, neboť sériové číslo certifikátu tohoto podpisu se shodovalo se sériovým číslem certifikátu, který byl prohlášen za certifikát zmocněnce jeho nahráním do registru obyvatel. Žalobce podotkl, že učinil snad vše, co mohl, aby žalovanému vyšel vstříc, a jeho záměrem nebylo řízení jakkoli komplikovat.