175 Ad 5/2025 – Krajský soud v Ústí nad Labem

175 Ad 5/2025- 31 - text  8 175 Ad 5/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Derflem ve věci žalobkyně: P. B., narozená dne X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 2. 2025, č. j. MPSV-2025/41711-916, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě, domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 2. 2025, č. j. MPSV-2025/41711-916, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Ústí nad Labem, kontaktního pracoviště Teplice (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 25. 7. 2024, č. j. 245806/24/TP, jímž byl žalobkyni podle § 34 odst. 1 a 2, § 34a, § 34b a § 35 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o poskytování dávek“), přiznán nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ ode dne 2. 3. 2024 trvale. Žaloba 2. Žalobkyně nejprve v podané žalobě shrnula průběh správního řízení a uvedla, že podle lékařské zprávy z Centra pro léčbu bolesti ze dne 10. 9. 2024 je schopna chůze pouze s oporou dvou francouzských holí. Žalobkyně dále citovala § 34 odst. 3 zákona o poskytování dávek a namítala, že posudková komise zatížila svůj posudek nepřesvědčivostí, neboť se nezabývala otázkou, zdali její pohyb výhradně za pomoci francouzských holí neodpovídá svojí povahou definici těžkého funkčního postižení pohyblivosti uvedeného v § 34 odst. 3 zákona o poskytování dávek. Z tohoto důvodu považovala za nepřesvědčivé i napadené rozhodnutí. Vyjádření žalovaného k žalobě 3. Žalovaný k výzvě soudu předložil správní spis a písemné vyjádření k žalobě, v němž navrhl její zamítnutí pro nedůvodnost. Žalovaný zrekapituloval dosavadní průběh dané věci. 4. Posudková komise dle žalovaného zasedala v odborném složení, kdy byl při posuzování přítomen jak posudkový lékař, tak i odborník z oboru neurologie, a tudíž žalovaný vypracovaný posudek vyhodnotil jako odborný, stěžejní a úplný s tím, že na jeho základě bylo možné ve věci rozhodnout. 5. Žalovaný konstatoval, že hodnocení zdravotního stavu v odvolacím řízení pro účely rozhodování o nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením je dle platných právních předpisů plně v kompetenci posudkové komise. Ta konstatovala, že neprokázala těžké nebo zvlášť těžké funkční postižení a ze zdravotního hlediska bylo shledáno středně těžké omezení funkční pohyblivosti nebo orientace. Poznamenal, že posudková komise se ztotožnila se závěrem posudkového lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu a na základě pečlivého prostudování odborné podkladové dokumentace konstatovala, že v případě žalobkyně se jedná o zdravotní postižení srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v odst. 1 písm. f) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (dále jen „prováděcí vyhláška“). 6. Dle žalovaného posudková komise se vyrovnala s předloženou zdravotní dokumentací a vyhodnotila ji ve vztahu k posudkovým kritériím týkajícím se posouzení zdravotního stavu ve věci průkazu osoby se zdravotním postižením stran stupně postižení pohyblivosti nebo orientace. Z posudkového hodnocení vyplývá, že žalobkyně je plně orientována a bylo u ní zjištěno středně těžké postižení pohyblivosti to na základě doložené zdravotní dokumentace a vlastního vyšetření neurologem při jednání posudkové komise. 7. Žalovaný vyjádřil nesouhlas s námitkou týkající se nepřihlédnutí k § 34 odst. 3 zákona o poskytování dávek, neboť rozhodoval na základě posudku posudkové komise, v němž byly zohledněny veškeré lékařské zprávy a aspekty zdravotního stavu. Podle posudkového zhodnocení posudkové komise nebylo u žalobkyně zjištěno žádné ze zdravotních postižení uvedených v příloze č. 4 bodu 2 prováděcí vyhlášky ani žádné zdravotní postižení, které by s nimi bylo srovnatelné. Konstatoval, že v daném případě bylo provedeno odvolací řízení zcela v souladu s právními předpisy. Posouzení věci soudem 8. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) bez jednání, neboť žalovaný výslovně souhlasil s rozhodnutím věci bez jednání a žalobkyně nesdělila soudu do dvou týdnů od doručení výzvy svůj nesouhlas s rozhodnutím věci bez jednání, ačkoli byla ve výzvě výslovně poučena, že nevyjádří-li se v dané lhůtě, má se za to, že souhlas s rozhodnutím bez jednání byl udělen. 9. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v řízení vedeném podle části třetí hlavy druhé prvního dílu s. ř. s., která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu, a to pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí dle § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení, a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu, nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny 10. Na tomto místě soud předesílá, že po přezkoumání skutkového a právního stavu a po prostudování obsahu předloženého správního spisu dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 11. Podle § 34 odst. 1 zákona o poskytování dávek má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se posuzuje podle § 9 odst. 3. 12. Podle § 34 odst. 2 zákona o poskytování dávek má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem TP (průkaz TP) osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru. 13. Podle § 34 odst. 3 zákona o poskytování dávek má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ (průkaz ZTP) osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže. 14. Podle § 34 odst. 4 zákona o poskytování dávek má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“ (průkaz ZTP/P) osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru. 15. Podle § 34b odst. 1 zákona o poskytování dávek se při posuzování schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením hodnotí a) zdravotní stav a funkční schopnosti fyzické osoby, b) zda jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a c) zda jde o podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a závažnost funkčního postižení, s tím, že podle odst. 2 téhož ustanovení prováděcí právní předpis stanoví, které zdravotní stavy lze považov