4 Ads 57/2009 — Nejvyšší správní soud

42 Ad 23/2023- 29 - text  19 42 Ad 23/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem ve věci žalobce: Ing. V. B., narozený dne X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 8. 2023, č. j. MPSV-2023/177926-916, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 28. 8. 2023, č. j. MPSV-2023/177926-916, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 8. 2023, č. j. MPSV-2023/177926-916, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajská pobočka v Ústí nad Labem, kontaktní pracoviště Děčín (dále jen „úřad práce“) ze dne 7. 6. 2023, č. j. 34899/2023/DEC, (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím úřad práce zamítl návrh žalobce na změnu výše příspěvku na péči a rozhodl o poskytování příspěvku na péči v původní výši 880 Kč měsíčně. Žaloba 2. Žalobce v podané žalobě připomněl, že příspěvek na péči mu byl přiznán v roce 2022 s tím, že v sociálním šetření a odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí upozorňoval na zhoršení svého zdravotního stavu, konkrétně nemožnost pohybovat pravou rukou v rameni, brnění, trnutí a bolesti levé ruky, karpální tunel k operaci, otékání a bolesti levé nohy, v níž má TEP (totální endoprotézu) kyčle a flebotrobmózu, bolesti chodidel u obou dolních končetin a křeče při delším sezení, chůzi či vleže. Žalobce uvedl, že z důvodu právě uvedených zdravotních potíží není samostatně schopen hygieny, neboť sám vstoupí a vystoupí z vany jen díky židli a musí být omyt rodinou. Žalobce rovněž není schopen krájet jídlo, dělí jej pouze lžicí, levou rukou a na kuchyňské lince, nedokáže si jídlo odnést bez vylití ke stolu. Žalobce nemůže zvednout a ohnout v rameni pravou ruku, a proto si bez pomoci nezapne pásek, nenavlékne tričko či košili, nedokáže se obout a zavázat si tkaničku. Kvůli bolestem v zádech a nohou se nedokáže ani ohnout. Jelikož nosí ortopedické vložky, nemůže mít jiné než šněrovací boty. Od lékaře má předepsáno nošení kompresních stahovacích punčoch, avšak má problém je i s pomocí natáhnout a chodit v nich. Z právě uvedených důvodů je pro žalobce skoro nemožné jít nakoupit, na procházku či k lékaři. Žalobce dále uvedl, že je po TEP levé kyčle, operaci páteře a po TEP pravého ramenního kloubu. Žalobce se také léčí s nevyléčitelnou a neoperovatelnou nitrožilní trombózou, v jejímž důsledku má bolesti a otékají mu dolní končetiny. 3. Žalobce připomněl, že v roce 1999 mu byl přiznán průkaz osoby se zdravotním postižením ZTP (zvlášť těžké postižení), a to pro omezenou pohyblivost. Už v roce 2009 žalobce nebyl bez pomoci schopen zvládat chůzi na delší vzdálenost, stoj u sporáku či ve vaně. Již v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí upozornil na svou zhoršující se orientaci v domácím prostředí i interiéru a že samostatně nezvládá dávkování léků. Žalobce dále uvedl, že je stále více závislý na péči svého bratra. Vyjádření žalovaného k žalobě 4. Žalovaný ve svém vyjádření zastával názor, že v odvolacím řízení postupoval v souladu s platnými právními předpisy a nepovažoval prvostupňové rozhodnutí za nezákonné či nepřezkoumatelné. Žalovaný připomněl, že Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí Ústí nad Labem (dále jen „posudková komise“) zasedala v odborném složení. Při posuzování byl přítomen jak posudkový lékař, tak i odborník z oboru ortopedie. Žalovaný považoval výsledný posudek za odborný, stěžejní a úplný důkazní prostředek, na jehož základě bylo možné rozhodnout. Žalobce nebyl při jednání komise, což ovšem neodporuje právním předpisům. Posudková komise měla k dispozici kompletní dokumentaci praktického ošetřujícího lékaře včetně lékařských zpráv, což vedlo k objektivizaci zdravotního stavu a o odbornosti komise neměl žalovaný pochyb. Žalovaný připomněl, že hodnocení zdravotního stavu v odvolacím řízení pro účely řízení o příspěvku na péči je plně v kompetenci příslušné Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí a posouzení povahy zdravotního postižení z hlediska nároku na příspěvek na péči je otázkou odborně medicínskou, k níž správní orgán nemá potřebné odborné znalosti, a proto se obrací k osobám, které jimi disponují, aby se k těmto otázkám vyjádřily. Žalovaný shrnul obsah posudku posudkové komise a vyjádřil své přesvědčení, že napadené rozhodnutí není nezákonné a nepřezkoumatelné, neboť vycházelo z objektivních podkladů, které jsou v něm uvedeny. Posudková komise se podle názoru žalovaného vyrovnala s předloženou zdravotní dokumentací a vyhodnotila ji ve vztahu k posudkovým kritériím. Posouzení věci soudem 5. O žalobě rozhodl soud v souladu s § 51 odst. 2 ve spojení s § 76 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „s. ř. s.“) bez jednání, neboť žalobce i žalovaný se po řádném poučení, že mohou vyslovit nesouhlas s rozhodnutím věci bez jednání a že nevyjádření se v určené lhůtě je považováno za souhlas, k nařízení jednání nevyjádřili. 6. Důvodem pro nařízení jednání nebyla ani potřeba dokazování. Žalobcem navržené důkazy odvoláním žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí a napadeným rozhodnutím soud neprováděl, neboť jsou součástí žalovaným předloženého správního spisu, jímž se dokazování neprovádí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, publ. pod č. 2383/2011 Sb. NSS). Soud neprováděl ani žalobcem navržené důkazy lékařskou zprávou MUDr. E. P. ze dne 1. 9. 2023, rozhodnutím Okresního úřadu v Ústí nad Labem ze dne 13. 10. 1999 o přiznání průkazu ZTP, žádostí o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením a pracovní rekomandací Okresní správy sociálního zabezpečení Děčín ze dne 14. 4. 2009. Lékařská zpráva obsahuje informace o zdravotním stavu žalobce ke dni 1. 9. 2023, tedy k době následující až po vydání napadeného rozhodnutí, soud však při svém rozhodování musí vycházet ze skutkového stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného. Rozhodnutí Okresního úřadu v Ústí nad Labem o přiznání průkazu ZTP i žádost o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením se týkají zcela jiného předmětu řízení, podmínky pro přiznání průkazu ZTP i pro rozhodnutí o změně nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením jsou odlišné od podmínek pro přiznání příspěvku na péči a jsou stanoveny jiným právním předpisem, proto rozhodnutí o přiznání průkazu ZTP nemá na posuzování splnění podmínek pro přiznání příspěvku na péči žádný vliv. To samé platí pro pracovní rekomandaci Okresní správy sociálního zabezpečení Děčín. Ta obsahuje výčet druhů práce, které žalobce v důsledku uznání částečné invalidity nemůže vykonávat. Jedná se tedy opět o výsledek řízení vedeného za jiným účelem, podle jiného právního předpisu, v němž bylo předmětem posouzení splnění jiných podmínek, než je tomu v právě projednávaném případě. Uvedené důkazy tudíž nemají relevantní souvislost s předmětem řízení. Soud neprovedl ani žalobcem navržený důkazy lékařskou zprávou MUDr. E. P. ze dne 31. 7. 2023, neboť neobsahuje jiné informace o žalobcově zdravotním stavu než ty, které jsou zjistitelné z obsahu správního spisu. Provedení tohoto důkazu by proto bylo nadbytečné. 7. Napadené rozhodnutí žalovaného soud přezkoumal v řízení podle části třetí hlavy druhé prvního dílu s. ř. s., který vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 větě druhé a třetí a v § 75 odst. 2 větě první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že rozhodnutí správního orgánu nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení, a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních bodů musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu, nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. 8. Smyslem zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, (dále jen „zákon o sociálních službách“) je úprava podmínek poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči. Příspěvek na péči, který je předmětem řízení v dané věci, se podle § 7 téhož zákona poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci podle tohoto zákona při zvládání základních životních potřeb osob. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu. Nárok na něj má osoba, která splňuje předpoklady uvedené v § 4 odst. 1 téhož zákona (mezi účastníky ne