1 Afs 92/2012 — Nejvyšší správní soud

59 A 25/2025- 59 - text  59 A 25/2025 - 59 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci žalobkyně: Euro Queen a.s. sídlem V Holešovičkách 1443/4, Praha 8 zastoupena advokátem JUDr. Davidem Mášou sídlem Na Zderaze 1275/15, Praha 2 proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 1387/7, Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 2. 2025, č. j. 7850/2025-900000-24110 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, kterým žalovaný částečně změnil rozhodnutí Celního úřadu pro Liberecký kraj ze dne 24. 10. 2024, č. j. 48729-55/2024-560000-12. 2. Prvostupňovým rozhodnutím uznal celní úřad žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku podle § 123 odst. 1 písm. d) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, kterého se měla dopustit tím, že od počátku dne 16. 1. 2024 do 6. 2. 2024 do 13:15 hod. provozovala v provozovně X umístěné na adrese X prostřednictvím 29 ks technických herních zařízení specifikovaných v přiložené Tabulce č. 1 (dále jen „THZ“) hazardní hru, ke které nebylo uděleno povolení, čímž porušila zákaz stanovený v § 7 odst. 2 písm. b) zákona o hazardních hrách. Za uvedený přestupek jí byla podle § 123 odst. 4 písm. a) zákona o hazardních hrách uložena pokuta ve výši 400.000 Kč a dále povinnost k úhradě nákladů správního řízení v paušální výši 1.000 Kč. Dále byl žalobkyni uložen dle § 48 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), trest propadnutí věci, a to hotovosti ve výši 60.000 Kč, která se nacházela v předmětných THZ. Dále celní úřad zrušil opatření o zadržení THZ včetně napájecího kabelu mimo finanční hotovost, opatření o zadržení finanční hotovosti a opatření o zadržení klíčů od THZ a elektromechanické rulety. 3. Žalovaný změnil prvostupňové rozhodnutí co do časového vymezení doby spáchání přestupku, vyslovil, že přestupku se měla žalobkyně dopustit od počátku dne 17. 1. 2024 do 6. 2. 2024 do 13:15 hod. Dále rozhodl o změně výše paušální částky náhrady nákladů řízení a vyslovil, že žalobkyně je povinna nahradit náklady řízení ve výši 2.500 Kč. Ve zbytku prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 4. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný konstatoval, že skutkový stav není sporný a byl doložen protokolem o kontrole. Bylo zjištěno, že v provozovně žalobkyně bylo v době od 16. 1. 2024 do 6. 2. 2024 v 13:15 hod., kdy byla zahájena kontrola, žalobkyní provozováno celkem 29 THZ, ačkoli žalobkyně nedisponovala platným povolením k umístění herního prostoru. Skutkový stav měl žalovaný za prokázaný vlastním monitoringem kontrolní skupiny, pořízenou videodokumentací a výkazy do systému AISG. Žalovaný vyšel ze zjištění, že žalobkyni vydal Krajský úřad Libereckého kraje (dále jen „krajský úřad“) dne 25. 10. 2022 rozhodnutí č. j. KULK/EKO/OEA/0039/2021, jehož výrokem I. podmíněně povolil umístění herního prostoru typu kasino v provozovně žalobkyně s názvem X k provozování živé karetní hry a výrokem II. nepovolil umístění herního prostoru k provozování technické hry. Ministerstvo financí pak výrokem I. rozhodnutí ze dne 1. 2. 2024, č. j. MF-19280/2022/73-32, změnilo rozhodnutí krajského úřadu tak, že udělilo povolení k umístění kasina k provozování živé hry a současně technické hry s uvedením konkrétních koncových zařízení, a to na dobu do 10. 2. 2024. K žalobě města Jablonec nad Nisou ale zdejší krajský soud rozsudkem ze dne 10. 2. 2024, č. j. 59 Af 8/2023-125, který nabyl právní moci dne 15. 1. 2024, rozhodnutí ministerstva zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalobkyně byla v tomto řízení osobou zúčastněnou. Právní mocí rozsudku byl nastolen stav, který zde byl před vydáním rozhodnutí ministerstva, v platnosti tedy v inkriminované době zůstalo rozhodnutí krajského úřadu, který výrokem II. nepovolil umístění herního prostoru k provozování technické hry. Provozování technických her na dotčené provozovně se tak po nabytí právní moci rozsudku stalo nepovolenou činností. Pokud žalobkyně po právní moci rozsudku provozovala technickou hru prostřednictvím 29 ks THZ, činila tak v rozporu se zákazem daným § 7 odst. 2 písm. b) zákona o hazardních hrách. Předmětné hry na THZ přitom naplňovaly znaky hazardní hry dle § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách a žalobkyně byla osobou naplňující definici provozovatele hazardní hry dle § 5 zákona o hazardních hrách. Ve shodě s celním úřadem žalovaný poukázal na objektivní odpovědnost právnických osob za přestupky s odkazem na § 13 zákona o odpovědnosti za přestupky. Liberační důvody ve smyslu § 21 tohoto zákona nebyly naplněny, žalobkyně se jako profesionální provozovatel hazardních her, navíc s mnohaletou praxí v oboru, měla aktivně zajímat o to, zda má pro provozování technické hry všechna platná povolení. Žalovaný ve shodě s celním úřadem poukázal na to, že žalobkyně měla v soudním řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva procesní postavení osoby zúčastněné na řízení, přičemž byla právně zastoupena advokátem. Oběma účastníkům řízení byl rozsudek doručen shodně dne 15. 1. 2024, čemuž odpovídá vyznačená doložka právní moci rozsudku. Výrok pravomocného rozsudku se tak dle § 54 odst. 6 zákona č. 150/2022 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), stal závazný pro účastníky, osoby na řízení zúčastněné a pro orgány veřejné moci, bez ohledu na to, kdy byl žalobkyni doručen. Přes tuto právní úpravu žalovaný zohlednil, že právnímu zástupci žalobkyně, JUDr. Davidu Mášovi, byl rozsudek doručen do datové schránky dne 16. 1. 2024 v 15:29 hod. Vzhledem k tomu počátek trvajícího přestupku vymezil od počátku dne 17. 1. 2024, tj. ode dne následujícího po doručení rozsudku právnímu zástupci žalobkyně. Toto vymezení v maximální možné míře svědčí právní jistotě žalobkyně o tom, že byl rozsudek vyhotoven, vydán a nabyl právní moci, resp. že rozhodnutí ministerstva o povolení k umístění herního prostoru bylo pravomocně zrušeno. Případná neznalost žalobkyně, že rozsudek nabývá právní moci doručením účastníkům řízení, není důvodem k liberaci. Žalovaný odmítl, že by měl být rozsudek doručován přímo žalobkyni, jako osobu zúčastněnou na řízení ji nezavazoval k žádnému úkonu, natož nezastupitelnému. Nebyly tvrzeny ani prokázány žádné konkrétní důvody, které by bránily právnímu zástupci JUDr. Davidu Mášovi, aby žalobkyni vyrozuměl o doručení rozsudku. Nepodložené prohlášení X v předloženém čestném prohlášení ze dne 16. 10. 2024, že rozsudek žalobkyni nedorazil, a to ani prostřednictvím advokáta, dříve než 9. 2. 2024, hodnotil žalovaný jako nedůvěryhodné. Podle uvedeného vyjádření byla žalobkyně již dne 10. 1. 2024 nebo několik málo dní po tom informována o skutečnosti, že soud zrušil rozhodnutí ministerstva. Žalobkyně tak již v této době musela mít minimálně povědomí o tom, že provozování technické hry na provozovně nadále nebude mít legální základ, což mělo vést k její větší obezřetnosti ve vztahu k provozování technických her. Případná dobrá víra žalobkyně v pravomocné rozhodnutí ministerstva po celou dobu provozu není důvodem zproštění objektivní odpovědnosti. Pokud žalobkyně vytýkala ministerstvu, krajskému úřadu, městu Jablonec nad Nisou a celnímu úřadu, že jí ze strany těchto institucí nebylo sděleno nabytí právní moci rozsudku, souhlasil žalovaný s celním úřadem, že taková právní povinnost pro dotčené orgány neexistovala. Námitku spoluodpovědnosti České republiky a jejich orgánů, včetně jednotlivých fyzických osob, které provozu nezamezily, nebo nezamezily dříve, vyhodnotil žalovaný jako nedůvodnou. Je to žalobkyně, která naplňuje znaky § 5 zákona o hazardních hrách a provozovala technickou hazardní hru bez příslušného povolení k umístění herního prostoru, a tak za tento nelegální provoz odpovědná. K vykonatelnosti rozsudku žalovaný uvedl, že podle § 54 odst. 7 s. ř. s. se rozsudek stal vykonatelným již nabytím právní moci, tedy dne 15. 1. 2024, neboť nestanovil žádnou povinnost k plnění, resp. lhůtu ke splnění povinnosti. Podle žalovaného nemá samotný okamžik vyznačení doložky právní moci právní následky, stejně jako není rozhodné, kdy se rozsudek s doložkou právní moci stal součástí správního spisu. K odvolacím námitkám směřujícím vůči neprovedení výslechu svědků celníků nprap. X a prap. X, kteří prováděli monitoring, a člena představenstva žalobkyně X, žalovaný konstatoval, že je ve shodě s celním úřadem považuje za nadbytečné a odkázal na jeho hodnocení důkazních návrhů. Dále zdůraznil ohrožující povahu přestupku, věnoval se jeho konkrétní škodlivosti, přičemž odmítl, že byla snížena pod míru typickou pro běžně vyskytující se případy. Uzavřel, že byla naplněna formální i materiální stránka přestupku a že ve skutečnostech namítaných žalobkyní nelze spatřovat dostatečná