8 As 48/2012 — Nejvyšší správní soud

59 A 47/2024- 97 - text  59 A 47/2024 - 97 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a soudců Mgr. Lucie Trejbalové a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci žalobce: X, narozen X t. č. X sídlem X zastoupen advokátem Mgr. Tomášem Výborčíkem, sídlem Huťská 1383, 272 01 Kladno proti žalované: Vězeňská služba České republiky sídlem Soudní 1672/1a, 140 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí generálního ředitelství Vězeňské služby ČR ze dne 21. 8. 2024, č. j. VS-174766-5/ČJ-2024-801232 takto: I. Rozhodnutí Vězeňské služby České republiky ze dne 21. 8. 2024, č. j. VS-174766-5/ČJ-2024-801232, se zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení žalované. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč, k rukám advokáta Mgr. Tomáše Výborčíka, ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhá přezkumu shora označeného rozhodnutí žalované, kterým byla zamítnuta jeho stížnost a potvrzeno rozhodnutí ředitele Věznice Rýnovice (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 8. 8. 2024, č. j. VS-l74766-2/ČJ-2024-801232, kterým byl žalobce podle § 72a odst. 4 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o výkonu trestu odnětí svobody“) zařazen do oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením na dobu 180 dní do 4. 2. 2025. Správní orgán I. stupně své rozhodnutí zdůvodnil tím, že na základě operativních poznatků oddělení prevence a stížností bylo detekováno závažné riziko možného ohrožení bezpečnosti jiných osob a bezpečnosti věznice. 2. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 11. 8. 2025 stížnost, v níž brojil proti výhradně formálnímu odůvodnění, které postrádalo konkrétní důvody, pro něž bylo prvostupňové rozhodnutí vydáno. 3. K odvolání žalobce přezkoumalo prvostupňové rozhodnutí generální ředitelství žalované. Uvedlo, že správní orgán I. stupně shledal relevantní důvody pro zařazení žalobce do oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením. Žalobce si sice během výkonu trestu vytvořil podmínky pro kladné hodnocení jeho osoby, v poslední době však došlo ke zjištění závažných skutečností, které vyústily v možné ohrožení bezpečnosti jiných osob a bezpečnosti věznice. Chování žalobce v současné době prošetřuje oddělení prevence a stížností. Z provedených výslechů a nashromážděných důkazů lze předpokládat, že žalobce může aktuálně pro své okolí představovat bezpečnostní riziko. Generální ředitelství žalované proto stížnost jako nedůvodnou zamítlo. II. Žaloba 4. V podané žalobě žalobce namítal, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť neobsahuje žádné konkrétní odůvodnění. Není z něj patrné, z jakých důvodů by měl žalobce představovat bezpečností riziko pro personál věznice, ostatní odsouzené, resp. pro věznici jako takovou. Žalovaná nespecifikovala, o jaké závadové chování žalobce se mělo jednat. Žalobce zároveň připomněl, že obdobnou věc již řešil Krajský soud v Ostravě v rozsudku ze dne 30. 10. 2019, č. j. 65 A 70/2018-37, podle nějž se nelze spokojit pouze s obecnými formulacemi, neboť nemohou odrážet faktický stav věci. 5. V dalším žalobním bodu žalobce brojil proti oprávnění úřední osoby podepsané pod napadeným rozhodnutím toto rozhodnutí vydat. Podle § 72 odst. 2 zákona o výkonu trestu odnětí svobody o stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec. Rozhodnutí o stížnosti přitom podle žalobce nevydal generální ředitel Vězeňské služby. Zároveň zpochybnil, že by plk. Mgr. X a plk. Mgr. X byli pověřeni generální ředitelem Vězeňské služby k rozhodnutí o daném opravném prostředku. Z písemného vyhotovení napadeného rozhodnutí žalobce dovozoval, že o věci rozhodoval sám plk. Mgr. X, vedoucí oddělení odborného zacházení. Označení plk. Mgr. X je zde uvedeno pouze formálně bez podpisu či jiné doložky. Žalobce navrhoval, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Zároveň požadoval přiznání náhrady nákladů řízení. III. Vyjádření žalované 6. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě uvedla, že žalobce byl zařazen do oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením dne 8. 8. 2024 na základě návrhu podaného zástupcem vedoucího oddělení výkonu trestu npor. Mgr. Bc. X, toho času zastupujícího vedoucího oddělení výkonu trestu mjr. Mgr. Petra Mikulu z důvodů jeho nepřítomnosti ve službě. V odůvodnění návrhu byl specifikován jako jeden z hlavních důvodů operativní poznatek oddělení prevence a stížností o riziku možného ohrožení bezpečnosti jiných osob a bezpečnosti věznice. Dalším šetřením byly důvody umístění žalobce do oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením potvrzeny. Oddělení prevence a stížností totiž vede tři trestní řízení pod č. j. VS-168416/TŘ-2024-801210, č. j. VS-169159/TŘ-2024-801210 a č. j. VS-175845/TŘ-2024-801210, ve kterých je žalobce veden jako prověřovaný. S ohledem na skutečnost, že uvedená trestní řízení nejsou prozatím ukončena a jsou ve stadiu přípravného řízení, které je neveřejné, nelze k nim v současné době poskytovat bližší informace. 7. Skutečnosti, pro které byl žalobce oprávněně zařazen do oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením, byly podle žalované v napadeném rozhodnutí řádně uvedeny. Je zde reflektováno sdělení věznice o chování žalobce během výkonu trestu odnětí svobody z důvodu vzniku obavy z ohrožení bezpečnosti jiných osob ve smyslu § 72a odst. 1 písm. d) zákona o výkonu trestu odnětí svobody. Správní orgán I. stupně nemohl uvádět do napadeného rozhodnutí jednotlivá zjištění pověřeného orgánu, neboť by tím mohl zmařit jeho šetření. Pečlivě však prostudoval příslušnou dokumentaci, včetně návrhu odborné komise a vycházel i z jejího stanoviska. V odborné komisi zasedají i pracovníci odborného zacházení ve vězeňství, kteří se podílejí na zacházení se žalobcem a na jeho resocializačním procesu, žalobce dobře znají, a to i z jeho předchozího pobytu ve věznici. Všichni tito zaměstnanci doporučili zařazení žalobce do oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením. Žalovaná dále doplnila, že podle doporučení oddělení prevence a stížností věznice existovalo bezpečnostní riziko pobytu žalobce ve standardním oddílu výkonu trestu odnětí svobody. Tyto všechny skutečnosti byly v napadeném rozhodnutí uvedeny. Napadené rozhodnutí je podle závěrů žalované přesvědčivé, srozumitelné a je výsledkem pečlivě zjištěného stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. 8. S druhou námitkou, podle níž napadené rozhodnutí nevydala pověřená úřední osoba, žalovaná rovněž nesouhlasila. Podle § 72a odst. 2 zákona o výkonu trestu odnětí svobody, se velmi nebezpečný odsouzený zpravidla umisťuje do oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením. Rozhodnutí ředitele věznice o zařazení do oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením se vyhotovuje písemně a doručuje se odsouzenému. Proti rozhodnutí může odsouzený podat do 3 dnů od doručení stížnost, která nemá odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Ředitel odboru je v souladu s ustanovením § 9 odst. 3 písm. c) nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 21/2024, organizační řád Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR (dále jen „organizační řád“), oprávněn rozhodovat o záležitostech, které jsou mu jako vedoucímu zaměstnanci organizačního úseku stanoveny právními a vnitřními předpisy. Pověření generálního ředitele k řešení stížnosti na zařazení do oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením je pak konkrétně stanoveno v § 6 odst. 4 nařízení generálního ředitele č. 45/2017. Co se týká podpisu napadeného rozhodnutí vedoucím odborného zacházení, ten je oprávněn zastupovat ředitele v jeho nepřítomnosti, což vyplývá z § 9 odst. 4 organizačního řádu a v souvislosti s Metodickým listem ředitelky odboru personálního č. 8/2017, o zpracovávání služební činnosti a popisů pracovní činnosti. Závěrem žalovaná navrhla, aby soud podanou žalobu zamítl, náhradu nákladů řízení nepožadovala. IV. Replika žalobce 9. V písemné replice žalobce odmítl argumentaci žalované. Připustil sice, že nároky na odůvodnění rozhodnutí vydaných podle zákona o výkonu trestu odnětí svobody jsou nižší, než nároky na rozhodnutí vydaná podle správního řádu. Zdůraznil nicméně, že možnost odůvodnit rozhodnutí stručněji nemůže vést k upření práva žalobce na spravedlivý proces. Ve zbytku odkázal na podanou žalobu. V. Posouzení věci krajským soudem 10. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v rozsahu a mezích uplatněných žalo