2 As 11/2005 — Nejvyšší správní soud

141 A 35/2025- 28 - text  6 141 A 35/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a Mgr. Bc. Ondřeje Šafránka ve věci žalobce: V. J., narozený dne X bytem X zastoupený advokátkou JUDr. Martinou Tesařovou sídlem Hořelická 1230/39, 252 19 Rudná proti žalovanému: Městský úřad Louny sídlem Mírové náměstí 35, 440 01 Louny o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o přestupku vedeném u žalovaného pod sp. zn. MULN/10307/2033/2024/OS-PD/KO takto: I. Žalovaný je povinen vydat rozhodnutí ve věci samé v řízení o přestupku vedeném u žalovaného pod sp. zn. MULN/10307/2033/2024/OS-PD/KO do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12 140 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobce se domáhal žalobou ochrany proti nečinnosti žalovaného s návrhem, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat v přestupkovém řízení vedeném u žalovaného pod sp. zn. MULN/10307/2033/2024/OS-PD/KO rozhodnutí do 15 dnů od právní moci vyhovujícího rozsudku. Žaloba 2. Žalobce v žalobě uvedl, že žalovaný vydal dne 4. 6. 2024 příkaz č. j. MULNCJ 56910/2024, sp. zn. MULN/10307/2033/2024/OS-PD/KO, ve věci dopravního přestupku. Žalobce s příkazem nesouhlasil, proto proti němu podal odpor, který byl opatřen certifikátem zaručeného elektronického podpisu pana J. E. a odeslán dne 12. 6. 2024 z datové schránky pana A. B. Zároveň sám žalobce zaslal dne 13. 6. 2024 do datové schránky žalovaného plnou moc prokazující jeho zastupování panem J. E. v daném přestupkovém řízení. 3. Vzhledem k tomu, že se podáním odporu příkaz ruší a v řízení se pokračuje, tak dle žalobce stíhala žalovaného povinnost projednat daný přestupek a nejdéle v 60denní lhůtě vydat meritorní rozhodnutí ve věci. Žalovaný však dle žalobce tuto svou zákonnou povinnost nesplnil, meritorní rozhodnutí ve věci nevydal, ačkoliv zákonná lhůta pro vydání rozhodnutí již mnohonásobně uplynula. 4. Žalobce se proto obrátil dne 9. 6. 2025 k nadřízenému správnímu orgánu žalovaného, ke Krajskému úřadu Ústeckého kraje, se žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti dle § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“). Nadřízený orgán usnesením ze dne 18. 6. 2025, č. j. KUUK/085698/2025/DS/Lin, postoupil žalobcovu žádost žalovanému, aniž by sám přijal jakékoli opatření proti nečinnosti žalovaného. 5. Dle žalobce žalovaný následně vydal sdělení k podnětu k uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne 2. 7. 2025, č. j. MULNCJ 54485/2025, ve kterém zrekapituloval průběh řízení a konstatoval, že je příkaz pravomocný a vykonatelný, a to z toho důvodu, že po podání odporu nebylo ve stanovené lhůtě reagováno na výzvu k doplnění plné moci ze dne 19. 6. 2024, č. j. MULNCJ 63734/2024. 6. K právě uvedenému žalobce namítl, že na výzvu k doplnění plné moci nebylo reagováno z toho důvodu, že plná moc byla žalovanému předložena již dne 13. 6. 2024, tedy ještě předtím, než správní orgán vůbec k předložení plné moci žalobce vyzval. Výzva se tedy dle žalobce stala irelevantní již v moment jejího doručení, protože ke dni doručení výzvy k doplnění plné moci žalovaný plnou mocí již disponoval. Na výzvu proto již dle žalobce nebylo zapotřebí reagovat. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě nejprve shrnul průběh řízení o přestupku, jehož výsledkem bylo vydání příkazu ze dne 4. 6. 2024, č. j. MULNCJ 56910/2024, kterým žalovaný podle § 125c odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, (dále jen „zákon o silničním provozu“) uznal žalobce vinným z přestupku. 8. Žalovaný potvrdil, že odpor proti příkazu byl podán z datové schránky A. B., podepsán byl elektronicky J. E., přičemž datová zpráva neobsahovala plnou moc. Dle žalovaného bylo následně podáno z datové schránky žalobce „Oznámení o ustanovení zástupce“, kterým žalobce oznámil, že uzavřel smlouvu o zastoupení s J. E. a že ho tento bude zastupovat v daném přestupkovém řízení. Dle žalovaného však nebyla předložena plná moc, kterou se dle § 33 odst. 1 správního řádu prokazuje zastoupení. Vzhledem k tomu, že podání trpělo uvedenou vadou, byla žalobci i J. E. zaslána výzva k doložení plné moci, která však ve stanovené lhůtě, a ani později, doložena nebyla. Uvedený příkaz tudíž dle žalovaného nabyl právní moci dne 18. 6. 2024, čímž bylo přestupkové řízení skončeno. Replika žalobce 9. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného uvedl, že jádro sporu leží v posouzení, zda podání žalobce ze dne 13. 6. 2024 splňovalo zákonné nároky na způsob prokázání zastoupení. Dle žalobce nelze akceptovat požadavek žalovaného, aby byla předkládána plná moc na samostatné listině, nadepsané jako Plná moc. Žalobce zdůraznil, že plná moc může být učiněna součástí jakéhokoli podání, k čemuž žalobce odkázal na rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 3. 2024, č. j. 2 As 103/2023-47. Proto i výzva žalovaného k doložení plné moci byla dle žalobce nezákonná. Žalovaný nebyl oprávněn žalobce k dalšímu dokládání zmocnění vyzývat, protože mu zmocnění bylo deklarováno jednoznačně. Posouzení věci soudem 10. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“) bez jednání, neboť žalobce výslovně soudu sdělil, že souhlasí s rozhodnutím bez jednání a žalovaný nesdělil soudu do dvou týdnů od doručení výzvy svůj nesouhlas s takovýmto projednáním, ačkoli byl ve výzvě výslovně poučen, že nevyjádří-li se v dané lhůtě, má se za to, že souhlas s rozhodnutím bez jednání byl udělen. 11. Z obsahu předloženého správního spisu soud zjistil, že průběh správního řízení odpovídá shodnému popisu účastníků v žalobě a ve vyjádření k žalobě. 12. Soud se nejprve zabýval posouzením včasnosti žaloby. Podle § 80 odst. 1 s. ř. s. „žalobu lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon“. 13. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí v řízení o přestupku vedeném u žalovaného pod sp. zn. MULN/10307/2033/2024/OS-PD/KO. Jelikož žaloba stála na předpokladu, že dne 12. 6. 2024 byl zástupcem žalobce J. E. řádně a včas podán odpor proti příkazu žalovaného a že žalovaný měl po zrušení odporu vydat rozhodnutí ve věci, odvíjí se počátek roční lhůty pro včasné podání žaloby ode dne, kdy podle žalobních tvrzení a argumentace měla marně uplynout lhůta k vydání rozhodnutí o přestupku. 14. Podle § 94 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“) platí, že „pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, vydá je správní orgán nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení“. 15. Soud je toho názoru, že mělo-li podle žaloby dne 12. 6. 2024 dojít ke zrušení příkazu, měl žalovaný navazující rozhodnutí o přestupku vydat nejpozději do 60 dnů od zrušení příkazu, tj. do pondělí 12. 8. 2024. Konec jednoleté lhůty k podání žaloby proto připadl na úterý 12. 8. 2025. Jelikož žaloba byla u soudu podána dne 28. 7. 2025, byla podána včas. 16. Dále se soud zabýval posouzením, zda žalobce ve smyslu § 79 odst. 1 s. ř. s. „bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu“. 17. Za prostředek ochrany proti nečinnosti soud v této věci považuje žalobcovu žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti, která byla podána krajskému úřadu dne 9. 6. 2025. Uvedený úřad postoupil žalobcovu žádost žalovanému jakožto věcně a místně příslušnému správnímu orgánu s tím, že následně má žalovaný vyrozumět krajský úřad o způsobu vyřízení žalobcova podání. Žalovaný následně vyřídil žádost žalobce tím, že dne 2. 7. 2025 zaslal žalobci sdělení, že příkaz ze dne 4. 6. 2024, č. j. MULNCJ 56910/2024, nabyl právní moci uplynutím lhůty pro podání odporu, jelikož sice proti příkazu byl podán včas odpor J. E., nicméně přes výzvu nebyla doložena plná moc k zastupování žalobce. Z uvedeného popisu je patrné, že žalobcem uplatněný prostředek ochrany proti nečinnosti byl vyčerpán bezvýsledně. 18. Jelikož byly splněny veškeré procesní podmínky věcného projednání žaloby, přistoupil soud k posouzení důvodnosti žaloby, a to na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s.). 19. Žaloba je důvodná. 20. Pro závěr soudu co do důvodnosti žaloby bylo stěžejní zodpovězení otázky, zda v návaznosti na podání odporu byla doložena plná moc pro zastupování žalobce J. E. 21. Podle § 33 odst. 1 správního řádu „účastník si může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci m