142 A 5/2025 – Krajský soud v Ústí nad Labem

142 A 5/2025- 40 - text  12 142 A 5/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a Mgr. Bc. Ondřeje Šafránka ve věci navrhovatele: Spolek přátel dopravy, IČO: 17402727 sídlem Urbánkova 3367/61, 143 00 Praha 4 zastoupen advokátkou JUDr. Radkou Macháčkovou sídlem Ostrovní 126/30, 110 00 Praha 1 proti odpůrci: Magistrát města Mostu sídlem Radniční 1/2, 434 69 Most zastoupen advokátem JUDr. Tomášem Kindlem sídlem Blatenská 3218/83, 430 01 Chomutov o návrhu na zrušení opatření obecné povahy Stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích vydaného Magistrátem města Mostu dne 15. 5. 2025 pod č. j. MmM/093888/2025/OSC/PP takto: I. Opatření obecné povahy Stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích vydané Magistrátem města Mostu dne 15. 5. 2025 pod č. j. MmM/093888/2025/OSC/PP se zrušuje uplynutím devadesátého dne po právní moci tohoto rozsudku. II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli náhradu nákladů řízení ve výši 20 210 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Opatřením obecné povahy nazvaným Stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích vydaným dne 15. 5. 2025 pod č. j. MmM/093888/2025/OSC/PP odpůrce stanovil místní úpravu provozu na pozemní komunikaci – ulice Lomená v Mostě z důvodu realizace stavby „Bytové domy v ul. Lomená v Mostě, na ppč. X k. ú. Most II“. Místní úprava spočívá ve zrušení stávajícího vodorovného dopravního značení, osazení nového svislého dopravního značení č. B 2 „zákaz vjezdu všech vozidel“, č. B 24a „zákaz odbočování vpravo“, č. B 24b „zákaz odbočování vlevo“, č. C 2c „přikázaný směr jízdy vlevo“, č. IP 4b „jednosměrný provoz“, vyznačení nového vodorovného dopravního značení č. V 10b „stání kolmé“, č. V 10c „stání šikmé“, č. V 10d „parkovací pruh“ a odstranění stávajícího svislého dopravního značení č. P 2 „hlavní pozemní komunikace“ s dodatkovou tabulkou č. E 2b „tvar křižovatky“, č. B 28 „zákaz zastavení“ s dodatkovou tabulkou č. E 13, to vše v přesné specifikaci a umístění podle vložené a orazítkované výkresové dokumentace č. D.1.2a. Toto opatření obecné povahy (dále též „napadené opatření“) nabylo účinnosti dne 30. 5. 2025. Návrh 2. V návrhu navrhovatel uvedl, že se zabývá podporou bezmotorové dopravy a napadeným opatřením je dotčen na svých právech. Tvrdil, že jeho členové L. S., K. K., M. P., P. B., L. M. a E. A. užívají dotčenou komunikaci (chodí pěšky a jezdí na kole) při dopravě v Mostě. Konstatoval, že napadené opatření zasahuje do jeho práva na rovný přístup, na svobodu pohybu, na ochranu zdraví a na bezpečnou dopravu na pozemních komunikacích. Podotkl, že podal připomínku k návrhu napadeného opatření. Ke své aktivní legitimaci navrhovatel dále odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2018, č. j. 10 As 336/2017-46. 3. Navrhovatel namítal, že jeho připomínka nebyla vypořádána v souladu se zákonem a ustálenou judikaturou. Odpůrce totiž připomínce požadující zřízení cykloobousměrky v ulici Lomená nevyhověl bez dostatečného odůvodnění, neboť pouze odkázal na kladné vyjádření Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, ze dne 24. 12. 2024 (dále jen „vyjádření policie“) a na názor dopravní komise Rady města Mostu (dále jen „dopravní komise“), který nezohledňuje české normy ani technické podmínky. Nedostatečné vypořádání připomínky podle navrhovatele způsobuje nepřezkoumatelnost napadeného opatření. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 3. 2024, č. j. 5 As 318/2022-39, navrhovatel podotkl, že se odpůrce nijak nevyjádřil k jeho části připomínky týkající se technických podmínek a českých technických norem a nezdůvodnil, proč je nelze použít. Tím bylo podle navrhovatele zasaženo do práv uživatelů komunikací, neboť došlo k neodůvodněnému zákazu jízdy cyklistů. Dále navrhovatel odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 9. 2024, č. j. 5 As 265/2022-31, s tím, že v napadeném opatření schází jakékoli posouzení vlivu umístění dopravních značek na bezpečnost a plynulost silničního provozu z pohledu cyklistů. 4. Podle navrhovatele odpůrce pouze nekriticky převzal vyjádření policie, ačkoli není právně závazné a mohl se od něj odchýlit. K tomu citoval rozsudky Krajského soudu v Brně ze dne 27. 4. 2020, č. j. 64 A 2/2020-149, a Městského soudu v Praze ze dne 1. 9. 2021, č. j. 11 A 126/2021-54. Navrhovatel konstatoval, že jakékoli opatření obecné povahy musí obsahovat náležité odůvodnění včetně vypořádání všech připomínek. Na tuto povinnost však odpůrce podle navrhovatele rezignoval, neboť jen převzal názor dopravní komise bez jakéhokoli odůvodnění. Dostatečně odůvodněno nebylo ani přijaté dopravní řešení. 5. Navrhovatel nesouhlasil ani se závěrem dopravní komise, že cykloobousměrky jsou nebezpečné a neměly by se zřizovat. Připomněl, že napadené opatření bylo vydáno v rámci státní správy, nicméně odkazuje na názor dopravní komise jednající v úseku samosprávy. Zdůraznil, že dopravní komise je poradním orgánem v rámci samostatné působnosti obce a nemá pravomoc stanovovat povinnosti orgánům státní správy. Dodal, že členové dopravní komise nejsou odborníky na danou problematiku, ale jen obyvateli města. Přejímání názoru dopravní komise a vázanost jím při vydávání napadeného opatření jsou podle navrhovatele nepřípustné a v rozporu se zákonem. Navíc z toho plyne, že odpůrce nejednal nezávisle. 6. Podle navrhovatele je napadené opatření také v rozporu s hmotným právem, konkrétně s Listinou základních práv a svobod a se zákonem o silničním provozu. Uvedl, že nadbytečně zasahuje do svobody pohybu jeho členů, zaručené čl. 14 Listiny základních práv a svobod, aniž by k omezení svobody pohybu byl zákonný důvod vyžadovaný v čl. 14 odst. 3 daného předpisu. Napadené opatření navíc podle navrhovatele není v souladu s ČSN 73 6110, TP 103 a TP 179. 7. Navrhovatel navrhl, aby soud napadené opatření zrušil devadesátým dnem po právní moci rozsudku. Vyjádření odpůrce k návrhu 8. Odpůrce ve svém vyjádření konstatoval, že navrhovatel neosvědčil aktivní legitimaci ve smyslu § 101a odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), neboť nedoložil, že by byl přímo zkrácen na svých právech. Navrhovatelem tvrzená práva na rovný přístup, svobodu pohybu, ochranu zdraví a bezpečnou dopravu jsou podle odpůrce svou povahou právy fyzických osob, nikoli spolku. Zdůraznil, že samotná skutečnost, že spolek sdružuje osoby využívající komunikaci, automaticky nezakládá oprávnění spolku vést řízení o zásahu do práv svých členů; spolek ani nemá legitimaci k ochraně veřejného zájmu. 9. Soudní přezkum opatření obecné povahy je podle odpůrce přezkumem zákonnosti, nikoli vhodnosti dopravního řešení. Podotkl, že opatření obecné povahy je nástrojem správního uvážení a odborného posouzení dopravního režimu v konkrétním místě; navrhovatel si nemůže vynucovat nahrazení tohoto uvážení vlastní úvahou o tom, zda by bylo vhodnější povolit cykloobousměrku. 10. Odpůrce uvedl, že připomínky nezakládají subjektivní právo na to, aby navrhované řešení převzal. Podle odpůrce nelze mechanicky dovozovat, že každá připomínka vyžaduje rozbor všech technických detailů věci. Odpůrce požadavku na cykloobousměrku nevyhověl zejména s ohledem na bezpečnostní aspekt a opakovaně projednaný závěr dopravní komise; dodal, že návrh napadeného opatření byl odsouhlasen policií. Odůvodnění napadeného opatření označil odpůrce za dostatečné, neboť je zřejmé, jaký závěr učinil a proč. Poznamenal, že vyjádření policie je typickým a relevantním podkladem v oblasti bezpečnosti a plynulosti provozu, je vždy hodnoceno podle konkrétního obsahu s přihlédnutím k místní vědomosti o technickém stavu lokality, provozu atd. Doplnil, že napadené opatření neodkazuje jen na vyjádření policie, ale obsahuje i vlastní odůvodnění (doprava v klidu, parkovací režim, jednosměrné vedení provozu). 11. Podle odpůrce nebylo k závěru dopravní komise přistupováno jako k závaznému stanovisku. Konstatoval, že její usnesení může být podkladem pro úvahy odpůrce zejména tam, kde reflektuje dlouhodobé posuzování dopravních opatření v území a kde se vyjadřuje k bezpečnostním rizikům a koncepci. Napadené opatření podle odpůrce neobsahuje tvrzení, že by byl kdokoli stanoviskem dopravní komise vázán, pouze vysvětluje, že obdobné připomínky byly opakovaně projednávány a dopravní komise vyjádřila zásadní nesouhlas z bezpečnostních důvodů. 12. Odpůrce zdůraznil, že české technické normy a technické podmínky nejsou právními předpisy, ale metodickými či standardizačními podklady. Jejich existence podle odpůrce nezakládá veřejné subjektivní právo na konkrétní dopravní režim. Poukázal na to, že TP 179 připouští, že protisměrný cyklistický provoz se standardně zajišťuje, nebrání-li tomu zvláštní okolnosti. V daném případě je účelem úpravy provozu vytvoření režimu dopravy v klidu s vyznačenými kolmicemi/šikmými stáními a jednosměrný