8 Afs 92/2022 — Nejvyšší správní soud

15 Af 18/2023- 207 - text 22 15 Af 18/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci žalobkyně: STRIX Chomutov, a.s., IČO: 27274535 sídlem Polní 4795, 430 01 Chomutov zastoupená advokátem JUDr. Ing. Ondřejem Lichnovským sídlem Palackého 151/10, 796 01 Prostějov proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 8. 2023, č. j. 26697/23/5300-22441-712084, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá v řízení o žalobě a o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 10. 2024, č. j. 15 Af 18/2023-178, právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 8. 2023, č. j. 26697/23/5300-22441-712084, kterým byly k jejímu odvolaní potvrzeny platební výměry Finančního úřadu pro Ústecký kraj (dále jen „správce daně“), a to dodatečný platební výměr na daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) za zdaňovací období září 2018 ze dne 1. 6. 2022, č. j. 1507795/22/2504-50522-507320, kterým byla doměřena daň ve výši 315 000 Kč a kterým bylo současně rozhodnuto o zákonné povinnosti uhradit penále ve výši 63 000 Kč, dále dodatečný platební výměr na DPH za zdaňovací období říjen 2018 ze dne 1. 6.2022, č.j. 1512547/22/2504-50522-507320, kterým byla doměřena daň ve výši 945 000 Kč a současně bylo rozhodnuto o zákonné povinnosti uhradit penále ve výši 189 000 Kč, dále dodatečný platební výměr na DPH za zdaňovací období listopad 2018 ze dne 1. 6. 2022, č. j. 1512566/22/2504-50522-507320, kterým byla doměřena daň ve výši 945 000 Kč a současně bylo rozhodnuto o zákonné povinnosti uhradit penále ve výši 189 000 Kč, dále dodatečný platební výměr na DPH za zdaňovací období prosinec 2018 ze dne 1. 6. 2022, č. j. 1512621/22/2504-50522-507320, kterým byla doměřena daň ve výši 1 155 00 Kč a současně bylo rozhodnuto o zákonné povinnosti uhradit penále ve výši 231 000 Kč, dále dodatečný platební výměr na DPH za zdaňovací období únor 2019 ze dne 1. 6. 2022, č. j. 1512634/22/2504-50522-507320, kterým byla doměřena daň ve výši 336 000 Kč a současně bylo rozhodnuto o zákonné povinnosti uhradit penále ve výši 67 200 Kč, dále dodatečný platební výměr na DPH za zdaňovací období duben 2019 ze dne 1. 6. 2022, č. j. 1512650/22/2504-50522-507320, kterým byla doměřena daň ve výši 336 000 Kč a současně bylo rozhodnuto o zákonné povinnosti uhradit penále ve výši 67 200 Kč. Žalobkyně se současně domáhala přiznání náhrady nákladů řízení. Žaloba 2. Žalobkyně v obsáhlé žalobě s citacemi rozsudků správních soudů a Soudního dvora EU vyšla z podání v daňovém řízení a konkrétně uvedla, že v průběhu sportovní sezóny 2018/2019 za účelem svojí propagace realizovala reklamu při sportovních akcích jako Oficiální partner národní hokejové reprezentace. Dále prezentovala svoji reklamu v souvislosti s extraligovým hokejovým klubem HC Chomutov, jako partner národní fotbalové reprezentace při utkání Česká republika – Ukrajina, dále v souvislosti s partnerstvím s ERPET GOLF CENTRUM, dále bylo logo žalobkyně umístěno na ramenech dresů rozhodčích při každém zápase Extraligy ledního hokeje. Tuto reklamu zajišťovala pro žalobkyni společnost BIMAT, s.r.o. za celkovou částku 19 200 000 Kč, z těchto přijatých plnění uplatnila žalobkyně odpočet DPH v předmětných zdaňovacích obdobích. Správce daně dospěl k tomu, že se plnění uskutečnila, pouze v případě reklamy na mantinelu dovodil, že tato nebyla prokázána. Nicméně žalobkyni byl odepřen nárok na odpočet DPH, neboť správce daně dovodil, že žalobkyně měla a mohla vědět, že se účastnila řetězce zasaženého podvodem na DPH. 3. Žalobkyně především namítla, že vůbec nebylo prokázáno, že by k jakémukoliv podvodu na DPH došlo. Správce daně pominul podmínku nezbytnou ke konstatování, že byl spáchán daňový podvod, a sice identifikaci účelu předmětných transakcí, kterým musí být získání zvýhodnění, které je v rozporu s účelem směrnice Rady EU 2006/112/ES (dále jen „Směrnice“). Není zřejmé, v čem mělo spočívat získání neoprávněného daňového zvýhodnění, když žalobkyně řádně zaplatila daň v rámci kupní ceny. 4. Dle žalobkyně nebyl vůbec prokázán souvislý daňový řetězec společností S.P.MARKET s.r.o. (dále jen „S.P.MARKET“), Bohemia Welcome s.r.o. (dále jen „Bohemia Welcome“), BIMAT, s.r.o. (dále jen „BIMAT“) a žalobkyně, jelikož se společnosti S.P.MARKET a Bohemia Welcome nepodílely na poskytování předmětných reklamních služeb. Ostatně i sám žalovaný souhlasil s tím, že prodej reklamy se realizoval v obchodním řetězci společnosti BPA, ERPET Group, STES, Piráti Chomutov → BIMAT → žalobkyně, který však není zasažen daňovým podvodem. Žalovaný tak nemohl prokázat příčinnou souvislost mezi uplatněným nárokem na odpočet DPH a údajným neodvedením daně společností BIMAT, když dle jeho tvrzení chybějící daň spočívá v doměření u společnosti BIMAT z přijatých plnění od Bohemia Welcome a S.P.MARKET. Společnost BIMAT přitom plnila své daňové povinnosti, podávala daňová přiznání a kontrolní hlášení za předmětná zdaňovací období. Vykázanou daňovou povinnost v naprosté většině uhradila správci daně. Za těchto okolností se sotva může jednat o znak narušení neutrality DPH v důsledku podvodného jednání. K. T. i V. M. jednající za společnost BIMAT byli kontaktní, což je nutno odlišovat od absolutně nespolupracujících společností. V daném případě nebylo správcem daně ani tvrzeno, že by se žalobkyně na neuhrazení daňové povinnosti, jakkoliv podílela. Není patrné, v čem má doměření daně představovat neoprávněnou daňovou výhodu odporující smyslu Směrnice. Doměření daně společnosti BIMAT spočívající v neunesení důkazního břemene – nesplnění hmotněprávních podmínek nároku na odpočet DPH, nelze považovat za daňovou ztrátu, která by byla důsledkem podvodného jednání, za které by měla žalobkyně nést odpovědnost. Z doměření daňové povinnosti jinému článku řetězce z plnění, které nijak nesouvisí s předmětnou reklamou, nemůže tak být konstruován daňový podvod. Žalobkyně řádně zaplatila daň v rámci kupní ceny, a tak se nemohlo jednat o neoprávněné daňové zvýhodnění. 5. Poukázala na svědeckou výpověď R. Š., který uvedl, že společnost BIMAT dodatečně doměřenou daň za 3. a 4. čtvrtletí 2018 a za leden až duben 2019 neměla z čeho uhradit. Za této situace lze sotva dovozovat, že by došlo k neodvedení daně v důsledku podvodného jednání. Jako pravděpodobnější verze se naopak jeví podnikatelské selhání, nikoliv podvodné jednání. Měla za to, že doměření daně společnosti BIMAT, aniž by byla zahájena daňová kontrola, je nezákonný postup, a doměření daně tak představuje „ovoce z otráveného stromu“ a nemůže být důkazem o narušení neutrality v důsledku podvodného jednání. Vzhledem k tomu, že doměrek u BIMAT je nezákonný, nemůže se jednat o narušení daňové neutrality v důsledku podvodného jednání, nýbrž na základě nezákonných daňových řízení. Argumentaci žalovaného o „vykrývání daňové povinnosti“ společnosti BIMAT skrze společnosti Bohemia Welcome a S.P.MARKET považovala žalobkyně za zcela důkazně nepodloženou. Správcem daně vymezený okruh pochybností spočívající v nestandardních okolnostech, jako byla pochybnost o faktické možnosti dodavatelů poskytnout zdanitelné plnění s ohledem na jejich nedostatečné personální kapacity, existenci virtuálního sídla, absenci webových stránek, osoby cizí státní příslušnosti na pozicích jednatelů, chybějící účetní závěrky ve veřejném rejstříku, nedohledatelnost jednatelů, nekontaktnost dodavatelů, neplnění jejich daňových povinností, je ve světle judikatury Nejvyššího správního soudu nedostatečný. 6. Správce daně totiž přehlíží, že společnosti Bohemia Welcome a S.P. MARKET žádné zázemí typu výrobní haly pro uskutečnění plnění nepotřebovaly, stejně tak používání virtuálních sídel je v obchodním styku známý jev. Pokud tyto společnosti neodpověděly na výzvy správce daně, nemůže se jednat o jakýkoli podklad pro závěr o fiktivním plnění, přitom vzájemné závazky mezi uvedenými společnostmi a společností BIMAT mohly být prováděny i prostřednictvím hotovosti, což je možné. Žalovaný vůbec nezkoumal, jak předmětný trh v oblasti reklamy funguje a dokazování za účelem zjištění, co lze považovat za standardní, vůbec nevedl. 7. Úvahy žalovaného jsou nesrozumitelné a nepřezkoumatelné, neboť na jedné straně fakticky zpochybňuje samotnou realizaci plnění poskytnutého společností BIMAT, když zpochybňuje schopnosti dodavatele vůbec plnění poskytnout, a na druhé straně sám vyhodnotil, že se reklama řádně uskutečnila. 8. Žalobkyně navázala obchodní spolupráce se společností BIMAT prostřednictvím V. M., který byl i podle správce daně považován za obecně známou osobnost zabývající se marketingem a zastupováním sportovců a v tomto směru byl považován za důvěryhodnou osobu. Žalobkyně se rozhodla přijmout druhou nabídku od V.