10 Ca 62/2009

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jany Brothánkové a soudců Mgr. Jana Kašpara a JUDr. Ing. Viery Horčicové v právní věci žalobce: a) Corinthia Panorama, s. r. o., se sídlem v Praze 4, Milevská 1695/7, IČ: 27191729, zastoupeného JUDr. Václavem Rovenským, advokátem se sídlem v Praze 1, Jungmannova 24, b) Ateliér pro životní prostředí, o. s., občanské sdružení se sídlem v Praze 4, Ve Svahu č. 1, IČ: 69347760, zastoupeného JUDr. Petrem Kužvartem, advokátem se sídlem Za Zelenou liškou 967, Praha 4, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, odbor stavební, Mariánské nám. č. 2 Praha 1, za účasti osob na řízení zúčastněných: 1) EPOQUE-LANCASTER a. s., se sídlem Praha 4, Hvězdova 1716/2b, 2) EPOQUE HOTEL a. s. , se sídlem Hvězdova 1716/2b, Praha 4, zast. JUDr. Martinem Dančišinem, advokátem se sídlem Husova 5,Praha 1, 3) Občanské sdružení Pankrácká společnost, se sídlem Jankovská 526, Praha 4, 4) Sdružení Občanská iniciativa Pankráce, občanské sdružení, se sídlem Bartákova 1108/38, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19.12.2008, č.j. S-MHMP 484222/2008/OST/Fr,

t a k t o:

O d ů v o d n ě n í:

Žalobami podanými u Městského soudu v Praze se žalobci domáhali zrušení rozhodnutí žalovaného blíže označeného v záhlaví tohoto rozsudku, jímž Magistrát hl. m. Prahy, odbor stavební (dále jen „odvolací orgán“ nebo „žalovaný“) změnil na základě odvolání žalobců (a dalších účastníků) rozhodnutí Úřadu městské části Prahy 4, odboru stavebního ze dne 5.6.2008, č.j. P4/90907/08/OST/CEKO/2642, kterým byla na pozemcích parc. č. 2840, 2843, 2846, 2847, 2849, 2851/3, 2851/4, 2853/5, 2853/6, 2860/1, 2860/19, 2860/26, 2860/58, 2910/87 v k. ú. Nusle a par. č. 1052/80, 1052/170, 1090/1, 1090/6, 1090/26, 1090/32, 1090/33, 1090/34 v k. ú. Krč, při ulicích Milevská v Praze 4 umístěna stavba nazvaná „EPOQUE-PANKRÁC-hotel“ (dále jen „EPOQUE – hotel “) a současně byla povolena výjimka z ustanovení čl. 8 odst. 2 vyhlášky č. 26/1999 Sb. hl.m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhl.OTPP“) pro odstupovou vzdálenost umisťované stavby EPOQUE-hotel 29,60m od umístěné stavby EPOQUE -bytový dům, a to tak, že: „podmínka č. 10, text: Veřejné osvětlení - v účelových komunikacích budou umístěny stožáry veřejného osvětlení v 5 m napojené ze stožáru VO 408731“ se vypouští a nahrazuje se textem tohoto znění: Veřejné osvětlení-v souběhu s pěšími komunikacemi budou umístěny stožáry veřejného osvětlení výšky 5m, napojené na stávající stožár VO408731; v ostatním bylo napadené rozhodnutí potvrzeno.

V odůvodnění napadeného rozhodnutí odvolací orgán nejprve postupně uvedl námitky jednotlivých odvolatelů, včetně žalobců s tím, že o nich uvědomil ostatní účastníky a vyzval je, aby se k jejich obsahu vyjádřili. Z hlediska přípustnosti a včasnosti byla všechna odvolání posouzena jako přípustná a uplatněná v zákonné odvolací lhůtě. Odvolací orgán postupoval podle § 89 odst. 2 spr.ř.,tedy přezkoumával rozhodnutí z hlediska jeho zákonnosti a dále jen v rozsahu odvolacích námitek.

Poté odvolací orgán na základě zjištění vyplývajících z obsahu správního spisu konstatoval svá zjištění, a sice že Úřad městské části Prahy 4, odbor stavební (dále jen „stavební úřad“) napadeným rozhodnutím, jako výsledkem spojených řízení, výrokem I. umístil stavbu EPOQUE-hotel na pozemcích v k. ú. Nusle a k.ú. Krč v Praze 4 . Pozemky, na kterých byla stavba umístěna, se nachází v jižní části významné, panoramaticky exponované lokality, která je součástí rozsáhlého území Pankrácké pláně, vymezené ulicemi Hvězdova, Na Pankráci, Na Strži, Milevská a Pujmanové (tzv. PENTAGON). Stavba hotelu je situována na jihovýchodní straně tohoto území, severně od ulice Milevská, v těsné návaznosti na připravovanou stavbu bytového domu EPOQUE (dále jen „EPOQUE- bytový dům“). Objemové řešení EPOQUE- hotel navazuje výškově na stávající hotel Panorama–Corinthia, realizovaný východně od navržené budovy. Stavba EPOQUE – hotel má 21 nadzemních podlaží a 4 podlaží podzemní, které jsou propojené s podzemními podlažími sousedního EPOQUE-bytový dům. Ve výškové úrovni 2. až 21. nadzemního podlaží bude mít stavba hotelu tvar válce o průměru 33,80m, s fasádou perforovanou okenními otvory, a střechou plochou. Tato hlavní hmota bude odtržena od parteru skleněnou transparentní podnoží prvního nadzemního podlaží, rovněž ve tvaru válce, o průměru cca 30,80m. Kapacita je stanovena na 320 pokojů (640 lůžek), restaurace, konferenční a komerční prostory. V podzemní hromadné garáži je určeno 262 stání pro osobní automobily a 4 stání pro autobusy. Na povrchu před vstupem do hotelu je vymezen prostor pro tři stání taxi. Výrokem II. stavební úřad povolil výjimku z ust. čl. 8 odst. 2 vyhl.OTPP, a to pro odstupovou vzdálenost stavby EPOQUE-hotel od stavby EPOQUE-bytový dům, tak, že byla povolena odstupová vzdálenost uvedených staveb minimálně 29,60m, místo dle vyhl. OTPP požadované vzdálenosti 104m.

Z hlediska územně plánovací dokumentace zjistil, že předmětná lokalita je součástí polyfunkčního území SJM - smíšené městské jádro, pro tuto funkční plochu je stanoven regulativ míry využití územním kódem I, tj. koeficientem podlažní plochy KPP max. 2,6 a koeficientem zeleně vzhledem k výšce stavby KZ min. 035. Dle platného územního plánu sídelního útvaru hl.m. Prahy se v uvedené ploše SJM nachází plovoucí plocha PP (parková plocha) o stanovené výměře 1600 m2, při poměru stran max. 1:2. Předmětná stavba je situována v ochranném pásmu památkové rezervace v hl. m. Praze, mimo území se zákazem výškových staveb. Plochy smíšeného městského jádra slouží pro funkce soustředěné do centrální části města a center městských částí. Umístění ubytovacích zařízení je s touto funkcí v souladu. Prostor Pankrácké pláně je z hlediska urbanistického vnímán jako výrazné budoucí celoměstské centrum, dříve předpokládané jako samostatné, v současnosti zamýšlené jako součást centrální oblasti města, která přechází přes předpolí Nuselského mostu až do tohoto území. Předmětná plocha SJM má výměru 67 520m2 a v jejím prostoru jsou mimo stavbu EPOQUE-hotel realizovány či připravovány další stavby jako stavba CITY TOWER (část bývalé budovy Čs. rozhlasu), část budovy ECE-Obchodní a společenské centrum, obchodní a společenský dům Pankrác a EPOQUE-bytový dům. Dále odvolací orgán konstatoval, pokud jde o kapacitu hrubé podlažní plochy, že výpočtem, ve kterém je uvažováno i se zástavbou dosud volných pozemků v dotčené funkční ploše je prokázána maximální hrubá podlažní plocha budov 175 513 m2, oproti možné 175552 m2.

Pokud jde o plochu určenou pro park (PP) odkázal odvolací orgán na rozhodnutí o umístění stavby „ECE Obchodní a společenské centrum Praha 4-Pankrác,budova D“ vydané 30.6.2005, jímž byla fixována v rozsahu 1150m2 z celkové plochy 1600m2, zbývající část bude řešena v rámci sadových úprav celého parteru pankrácké pláně, a to rozšířením výše uvedené zafixované plochy parku východním směrem. S odkazem na situační výkres uvedl, že je prokázáno, že plocha parku (PP) je situována mimo území řešené stavbou EPOQUE-hotel. Ve spise jsou podklady, z nichž vyplývá, že OST ÚMČ Praha 4 posuzoval navrhovanou stavbu v souladu s ustanovením oddílu 6 odst. 4 přílohy č. 1 vyhlášky č. 32/1999 Sb., o závazné části územního plánu sídelního útvaru hl.m. Prahy, zejména vůči vltavské kotlině a vlastnímu historickému jádru, v charakteristických panoramatických pohledech, určených stavebním úřadem a orgánem ochrany památek.

K umístění stavby z hlediska dopravního řešení odvolací orgán zjistil, že základní komunikační osnovu přilehlé oblasti tvoří soustava obslužných komunikací Na Strži, Milevská, Na Pankráci, Budějovická a Hvězdova s napojením na komunikaci 5. května. Návaznost stavby EPOQUE–hotel na uvedenou komunikační osnovu je řešena připojením na místní obslužnou komunikaci Milevská. Dopravní řešení je podřízeno celkové urbanistické koncepci pankrácké pláně a respektuje rozhodnutí o umístění stavby nazvané „Dopravní řešení Pankrácké pláně“, vydané dne 7. 3.2005 bod č.j. MHMP-58513/2004/OST. Tato stavba je již zrealizována, z části zprovozněna, z části uváděna do provozu; tato skutečnost je prokázána rozhodnutím odboru dopravy Magistrátu, který vydal dne 15.9.2008 pod č.j. MHMP 512689/2008/DOP-01/Ab kolaudační souhlas s užíváním dopravní stavby nazvané „Dopravní řešení Pankrácké pláně, stavba přídatného pásu místní komunikace I. třídy 5, května“, dne 27.10.2008 vydal Magistrát hlavního města Prahy kolaudační souhlas k užívání stavby nazvané „Dopravní řešení Pankrácké pláně, mimoúrovňová křižovatka místních komunikací 5. května a Hvězdova – Sdružení připojených rampami A 1, A 2 a B a mimoúrovňové křižovatky místních komunikací křižovatky 5. května a Na Strži připojených rampami C 1, C 2 a D“, dne 15.9.2008 vydal Magistrát hlavního města Prahy kolaudační rozhodnutí, kterým povolil k užívání dopravní stavbu nazvanou „Dopravní řešení Pankrácké pláně, komunikace Na Strži – východ“. Stavební úřad ve věci předmětné dopravní stavby vydal např. dne 7.5.2008 kolaudační rozhodnutí pro stavební úpravy křižovatky pozemních komunikací Milevská a Na Strži, dne 11.12.2007 vydal kolaudační souhlas k užívání kruhové křižovatky pozemních komunikací Pujmanové a Hvězdova, dne 22.12.2006 vydal kolaudační rozhodnutí ke stavbě kruhové křižovatky pozemních komunikací Pujmanové a Hvězdova, dne 13.10.2008 vydal kolaudační souhlas s užíváním rozšířené křižovatky Hvězdova – Sdružení a komunikace pro pěší, včetně opěrné zdi, atd. Dopravní obslužnost je zajištěna.

Následně se odvolací orgán vypořádal s odvolacími námitkami občanského sdružení Ateliér pro životní prostředí /nyní žalobcem ad b)/, a to následovně:

- k námitce, že ve výroku rozhodnutí stavebního úřadu je odkazováno na ověřenou, blíže neidentifikovanou dokumentaci, která však není součástí rozhodnutí a chybí poučení o tom, kde lze vidět výkresy, a že podmínky pro umístění stavby č. 1-6 a č. 9-11 jsou rozvláčné, nesrozumitelné, matoucí a nedostatečné a výrok nepřesvědčivý, že obsah námitky postrádá konkrétní údaj na podporu uvedených tvrzení, že dokumentace je jedním z podkladů územního řízení, je přístupná účastníkům řízení, kteří se s jejím obsahem mají možnost seznámit, a že podmínky pro umístění a projektovou přípravu stavby zahrnují polohové u výškové umístění, je stanoven tvar i střešní fasády, sítě infrastruktury jsou rovněž umístěny zcela dostatečně s uvedením místa napojení na stávající, uvedeny délky i profil vedení. Veškeré podklady jsou soustředěny do správního spisu, který je základním zdrojem informací pro posouzení stavby účastníky řízení. Účastníkovi, který se s obsahem správního spisu seznámil, nemohou být podmínky územního rozhodnutí nesrozumitelné, neboť vychází z obsahu doložené dokumentace, části textové a grafické;

- k námitce poukazující na nadlimitní zátěže v lokalitě (ovzduší, hluk, zdravotní rizika obyvatel, apod.), že návrh na umístění stavby byl kladně projednán příslušnými dotčenými orgány veřejné správy. K návrhu bylo vydáno stanovisko z hlediska ochrany ovzduší odborem ochrany prostředí MHMP, a to č.j. S-MHMP 125789/2006/OOP/VI. ze dne 24.5.2006, toto stanovisko bylo následně postoupeno 20.8.2008 Ministerstvu životního prostředí, které jej jako správní potvrdilo dne 28.8.2008 pod č.j. 50/1597/502 45/08, rozhodnutím odboru ochrany prostředí MHMP č.j.S-MHMP-125790/2006/OOP-V-340/R-90/Hu ze dne 30.6.2006 byl udělen souhlas k umístění stavby, která by mohla snížit či změnit krajinný ráz, toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím Ministerstva životního prostředí ze dne 3.11.2006, č.j. 500/1617/503 21/06 a nabylo právní moci dnem 7. 11. 2006 (žaloba proti tomuto rozhodnutí byla zamítnuta rozsudkem Městského soudu v Praze dne 26. února 2010 č.j. 5 Ca 93/2006-63 pozn. soudu).

Na základě provedeného zjišťovacího řízení bylo odborem ochrany prostředí MHMP dne 23.2.2006 pod č.j.246510/2005/OZPúVI/EIA/161-2/Žá stanoveno, že záměr nebude posuzován podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

Z hlediska ochrany veřejného zdraví vydala Hygienická stanice hl. m. Prahy stanoviska č.j. J/HK/1558/33284/06 ze dne 17.5.2006 a č. j. J/HK/4886/85644/07 ze dne 17.12.2007; tato stanoviska dle požadavku odvolatele byla předložena Ministerstvu zdravotnictví a jeho sdělením z 25.9.2008 potvrzena jako správná;

- k námitce poukazující na neobjasněnou kolaboraci veřejnoprávních subjektů s developery, že návrh na umístění stavby byl podrobně posouzen v souladu s příslušnými právními předpisy a nebyly shledány žádné vady, které by bránily umístění stavby;

- k námitce, dle níž uvedení konstrukčního systému v podmínce č. 5 rozhodnutí nepatří do výroku rozhodnutí s odůvodněním, že se jedná o „nezvládnutou logickou strukturu výroku“, že podmínka č. 5 výroku napadeného rozhodnutí se nezmiňuje o konstrukčním systému stavby, ale stanoví požadavky na řešení fasády, což je součást architektonického řešení stavby. Konstrukční systémy obecně určují způsob rozmístění hmoty nosných konstrukcí objektu, u budov s větším počtem podlaží jsou v zásadě stěnové, skeletové nebo kombinované a v daném případě je navržen železobetonový skelet,(žalovaný poukázal na nesouvislost s ochranou zájmů, které odvolatel hájí);

- k námitce, že návrh je v rozporu s čl. 4 odst. 1 vyhl. OTPP, že k takto nekonkrétní námitce nezjistil relevantní důvody, které by toto tvrzení prokazovaly;

- k nesouhlasu s povolením výjimky z ust. čl. 8 odst. 2 vyhl. OTPP , že výjimka povolená pro odstupové vzdálenosti umisťované stavby výrokem II, se nedotýká ani práv ani povinností občanského sdružení zřízeného za účelem ochrany přírody a krajiny a žalobce nebyl účastníkem tohoto řízení;

- k námitce, že v průběhu řízení byla nepřípustně prodlužována vyjádření správců sítí poté, co propadla, že správci sítí technické infrastruktury nemají v řízení postavení dotčených orgánů, jsou účastníky řízení. Jejich vyjádření není rozhodnutím, jehož platnost v případě jeho marného uplynutí nelze zpětně prodloužit. Protože někteří správci sítí vydávají svá vyjádření s platností na dobu šesti měsíců, je logické, že jejich obsah musel být opakovaně ověřován a platnost prodlužována;

- k námitce, že „zamýšlený zásah“ je v hrubém rozporu se závěry usnesení Výboru pro světové dědictví UNESCO ze dne 6.7. 2007, že rozhodnutí odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu MHMP (dále jen „OKP MHMP“) i rozhodnutí Ministerstva kultury jsou předmětem správní žaloby, že pro potřeby územního řízení o umístění stavby byly doloženy podklady v oblasti památkové péče, a to konkrétně rozhodnutí OKP MHMP ze dne 9.1.2007, č.j. MHMP 25094/2005/Cír, které bylo následně rozhodnutím odvolacího orgánu, tj. rozhodnutím Ministerstva kultury ze dne 24.8.2007, č.j. 3614/2007 změněno tak, že byla zrušena podmínka č. 2 přezkoumávaného rozhodnutí, v ostatním bylo napadené rozhodnutí potvrzeno. Dále odvolací orgán konstatoval, že pro předmětnou lokalitu není zpracován regulační plán, ani není regulativy územního plánu stanovena maximální výška staveb;

-k námitce, že se na jednání nedostavil zástupce ÚRM s tím, že tedy platí vyjádření ÚRM z 20.6.2006, že Útvar rozvoje hl.m. Prahy je příspěvková organizace, zřízená hl.m. Prahou a zmocněná k zastupování hl.m. Prahy, jako účastníka územního řízení; tento účastník tak disponuje stejnými právy jako ostatní (a odvolání tento účastník nepodal);

Následně se odvolací orgán zabýval námitkami obsaženými v odvolání Sdružení občanská iniciativa Pankráce, občanské sdružení Pankrácká společnost, o.s. Kavčí Hory, o.s.Občané postižení severojižní magistrálou a Ing. J. J. (v textu dále SOIP) k nimž uvedl vyjádření na straně 9-12 napadeného rozhodnutí.

Závěrem se odvolací orgán vypořádal s námitkami uplatněnými společností Corinthia Panorama, s. r. o. /nyní žalobcem ad a)/:

- k námitkám vztahujícím se k odstupové vzdálenosti mezi stavbou EPOQUE hotel a okolních staveb, nevypořádání se s otázkou oslunění a denního osvětlení vůči hotelu Panorama, že ve věci odstupových vzdáleností mezi navrženou stavbou a východním průčelím bytového domu č. 1105, západním průčelím bytového domu č.p. 1112 a západním průčelím budovy č.p. 1695, vše v k.ú.Krč, již bylo pravomocně rozhodnuto pod č.j. S-MHMP 332855/2006/OST/Fr ze dne 6.11.2006;

- k namítanému zhoršení oslunění a denního osvětlení pobytových místností hotelu Corinthia Panorama v důsledku umístění stavby EPOQUE-hotel, že součástí uvedeného návrhu je studie proslunění a denního osvětlení, zpracovaná Ekola group s.r.o. v dubnu 2005, s dodatkem z října 2005. Podle závěru studie vliv záměru na hotel Panorama není v rozporu s legislativními požadavky na denní osvětlení. K tomu dále odvolací orgán uvádí, že pro hotely není legislativně požadováno proslunění ubytovacích prostor. Návrh na umístění stavby EPOQUE-hotel byl kladně projednán z hlediska ochrany veřejného zdraví Hygienickopu stanicí hl.m. Prahy a tato stanoviska byla v průběhu odvolacího řízení potvrzena Ministerstvem zdravotnictví.

Odvolací orgán uzavřel, že z hlediska věcného posouzení umístění stavby nebyly zjištěny žádné vady, které by způsobily věcnou nesprávnost přezkoumávaného rozhodnutí.

Část I.

A) Žalobce Corinthia – Panorama, s. r. o. v samostatné žalobě tvrdí, že napadené rozhodnutí je nezákonné a žalobce se jím cítí být zkrácen na svých právech, a to z následujících důvodů:

V prvém žalobním bodu žalobce namítá, že dosud nebyla řádně vyřešena otázka týkající se dopravního řešení Pankrácké pláně, která má zásadní význam pro rozhodnutí o umístění stavby bytového domu, neboť rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 9.5.2008 sp. zn. 10Ca 32/2006 bylo napadené rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 11.11.2005, č.j. 20641/2005/63/O-1445/05 zrušeno a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Z uvedeného žalobce dovozuje, že napadené rozhodnutí vychází z již neexistujícího – neplatného a neúčinného územního rozhodnutí o dopravním řešení Pankrácké pláně, nemohou být aplikovatelná ani navazující kolaudační rozhodnutí uvedená žalovaným a závěr, že dopravní obslužnost je zajištěna či že v mezidobí byla stavba povolena a je téměř celá dokončena je irelevantní. To způsobuje nezákonnost napadeného rozhodnutí. Žalobce s odvoláním na závěry uvedeného rozsudku tvrdí, že je třeba napadené rozhodnutí zrušit a teprve poté, co bude znovu vydáno územní rozhodnutí k řešení dopravní situace na Pankrácké pláni, může být předmětný návrh na vydání územního rozhodnutí o umístění stavby znovu projednán.

Ve druhém žalobním bodu tvrdí žalobce, že umístění stavby EPOQUE-hotel nevyhovuje odstupovým vzdálenostem od okolních budov, a to jednak od současně umisťované stavby EPOQUE bytový dům a dále od budovy č.p. 1695 (hotel Panorama) a okolních bytových domů č.p. 1079,č.p. 1105, č.p. 1106, č.p. 1218 v k.ú. Krč.

V této souvislosti žalobce uvádí, že dle čl. 8 odst. 2 vyhl. OTPP musí být stavba navržena a provedena způsobem, aby neohrožovala život, zdraví, zdravé životní podmínky jejích uživatelů ani uživatelů okolních staveb a aby neohrožovala životní prostředí nad limity obsažené ve zvláštních právních předpisech, a to i následkem nevhodných světelně technických vlastností (čl. 22 vyhl.OTPP). Čl. 23 odst. 2 vyhl.OTPP se zabývá i osvětlením pobytových místností, / jimiž se rozumí podle čl. 3 odst. 1 písm.h) téže vyhlášky místnost nebo prostor, který svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje požadavky k tomu, aby se v něm zdržovaly osoby(např. kanceláře,dílny, ordinace, výukové prostory, pokoje ve zdravotnických zařízeních, hotelích a ubytovnách, halové prostory různého účelu......a pod./ v navrhované stavbě a i ve stavbách navrhovanou stavbou ovlivněných (hotel Panorama). Podle čl. 24 odst. 1 vyhl.OTPP musí být prosluněny všechny byty a pobytové místnosti, které to svým charakterem a způsobem využití vyžadují. K zajištění tohoto slouží i stanovení odstupových vzdáleností, dle čl. 8 vyhl. OTPP je nutno splnit i řadu dalších požadavků. Čl. 8 odst. 2 stanoví odstup staveb v případě sousedících staveb pro bydlení, jsou- li v jedné z protilehlých stěn okna obytných místností, musí být odstup roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn. „Obdobně se určují odstupy od staveb nebytových“.

Žalobce nesouhlasí se stavebním úřadem, že v důsledku neexistence obytných prostor v hotelu není třeba odstupy mezi dvěma zařízeními hotelového typu dodržovat. Dodržení vzájemného odstupu staveb ve vzdálenosti dané vyhláškou neznamená ani, že by byly automaticky splněny všechny požadavky na stavbu, včetně splnění podmínek osvětlení a proslunění, které musí být zkoumány samostatně, a to bez ohledu na odstupy staveb stanovené vyhláškou. Uvedené platí pro odstupové vzdálenosti nejen v případě bytových domů, ale i v případě staveb nebytových, v nichž se nachází místnosti pobytové, což vyplývá z ust. čl. 8 odst. 2 vyhl. a čl. 23 odst. 2 vyhl. Žalobce tvrdí, že však normy nebyly ve vztahu k hotelu Panorama respektovány a stavebním úřadem posuzovány, což způsobuje nezákonnost napadeného rozhodnutí.

Současně žalobce poukazuje na skutečnost, že v důsledku výstavby EPOQUE–hotel a současně EPOQUE- bytový dům by došlo i k narušení pracovních podmínek zaměstnanců Corinthia – Panorama ve smyslu ust. § 45 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

Dále poukazuje na to, že stavební úřad považoval znění vyhlášky v bodě odstupových vzdáleností za věcně nesprávné a tuto neaplikoval, když v odůvodnění rozhodnutí toliko uvedl, že pokud by byly požadavky na odstupové vzdálenosti uplatňovány důsledně, bylo by prakticky vyloučeno při dnešní výstavbě dodržet tradiční struktury zastavění..... Stávající podoba vyhlášky vede k popírání městskosti a vytváření nevhodných a nešetrných městských struktur, popírání kompaktnosti města a vícevrstevnatosti, naopak podporuje rozvoj „-sídelní kaše“.

Přitom poskytnutí konkrétní výjimky předpokládá podle § 169 zákona č. 183/2006 Sb., že bude vždy přezkoumán konkrétní případ. Výše uvedený postup není v souladu se zákonem, správní úřad nemůže vážit, zda příslušnou právní úpravu použije či nikoli, jde o postup nezákonný.

V třetím žalobním bodu tvrdí žalobce, že žalovaný v rozhodnutí ve věci odstupových vzdáleností mezi navrženou stavbou a domy č.p. 1105,1112,1695 odkazuje na již pravomocné rozhodnutí ze dne 6.11.2006 („Předcházející řízení“), ve kterém změnil oba výroky rozhodnutí ze dne 17.5.2006 tak, že návrh na povolení výjimek zamítl, přičemž v odůvodnění toho předcházejícího rozhodnutí argumentoval, že v obou stavbách (hotelích) se nenacházejí žádné obytné místnosti, nýbrž místnosti pobytové, a proto nepřichází aplikace čl. 8 odst. 2 vyhl. OTPP v úvahu. Tento závěr je dle výslovného znění vyhlášky nesprávný. Předcházející správní řízení bylo pravomocně skončeno s tím, že návrh na povolení výjimek z odstupu staveb (mj. vzájemných odstupů hotelů) byl zamítnut, tedy nedošlo k povolení výjimky, tento výrok je závazný, závěry odůvodnění pak nelze přenášet do jiného rozhodnutí. Pokud probíhající řízení bylo řízením v totožné věci, bylo nutno žádost o povolení výjimky zamítnout s odkazem na věc pravomocně skončenou.

Žalobce nadto nesouhlasí s tím, že východní průčelí bytového domu č.p. 1105 a západní průčelí bytového domu č.p. 1112 nejsou protilehlá ke stavbě EPOQUE-hotel, tento závěr stavební úřad převzal od žalovaného z předchozího řízení, neboť v rozhodnutí se otázkou osvětlení a proslunění těchto nemovitostí vůbec nezabýval. Takové převzetí závěrů je nepřípustné, rozhodnutí postrádá ve vztahu k odstupovým vzdálenostem řádné odůvodnění.

Ve čtvrtém žalobním bodu tvrdí žalobce nedostatky odůvodnění rozhodnutí, tj. že žalovaný správní orgán se nevypořádal dostatečně s jeho námitkami, když se v napadeném rozhodnutí dostatečně nevypořádal s problematikou výjimek z odstupových vzdáleností ve vztahu k EPOQUE-hotel a hotelu Panorama. Žalovaný na str. 12 toliko uvádí, že součástí doloženého návrhu je studie proslunění a denního osvětlení zpracovaná spol. Ekola group, s.r.o. a dodatek a že podle závěru vliv záměru na hotel Panorama není v rozporu s legislativními požadavky na denní osvětlení a že pro hotely není legislativně požadováno proslunění ubytovacích prostor.

Shodně postupoval i stavební úřad, který v rozhodnutí pouze uvádí, že „neakceptuje námitku, že podmínky oslunění a prosvětlení se zhorší pod normotvorné hodnoty“ a dále jej odůvodňuje tím, že vyhl. OTPP není třeba akceptovat. Stavební úřad nemůže bez dalšího neakceptovat námitky účastníka týkající se rozporu záměru s právními předpisy mající věcný základ. V souladu s ust. čl. 63 vyhl. OTPP sice může z daných ustanovení týkajících se osvětlení a proslunění (i odstupových vzdáleností) udělit výjimku, taková výjimka však musí být věcně podložena a odůvodněna, což však se dle žalobce v daném případě nestalo.

V písemném vyjádření k žalobě společnosti Corinthia Panorama, s. r. o. žalovaný uvedl:

- k námitce týkající se dopravního řešení Pankrácké pláně, že tato dopravní stavba byla na základě vykonatelného stavebního povolení realizována a je zprovozněna a objektivně umožňuje dopravní napojení. Žalovaný odkazuje na obsah strany 7 napadeného rozhodnutí;

- k námitce týkající se odstupových vzdáleností, není žalovanému zřejmé, jaké odstupové vzdálenost a mezi kterými stavbami nemají být dle této námitky dodrženy; navrhované umístění stavby EPOQUE –hotel „nesplňovalo požadavky na odstupovou vzdálenost a byla v této věci povolena výjimka samostatným správním rozhodnutím, jak je uvedeno na str. 12 napadeného rozhodnutí“ a rovněž je uveden výsledek posouzení proslunění a denního osvětlení;

- žalovaný odmítá jako nepravdivé tvrzení žalobce, že bylo rozhodnuto o nepoužití platných a účinných norem, aniž by toto konkretizoval;

- za účelově zavádějící a nepravdivé považuje tvrzení, že stavební úřad považoval znění vyhlášky OTPP ve věci odstupových vzdáleností za věcně nesprávné a že jej neaplikoval; odstupová vzdálenost byla řešena v souladu s příslušným ustanovením vyhl.OTPP.

Osoba na řízení zúčastněná EPOQUE – HOTEL,a.s. (dále též „ investor“ nebo „stavebník“) v písemném vyjádření ze dne 3.12.2009 uvedla k žalobním námitkám prvého žalobce následující:

- k tvrzení žalobce, že dopravní řešení Pankrácké pláně není vyřešeno, že není pravdivé, neboť dopravní řešení již bylo řádně povoleno k realizaci a zrealizováno. Byla vydána potřebná povolení k užívání a dopravní řešení je již v provozu, o čemž svědčí jednotlivá stavební povolení, vydaná ve správních řízeních vedených ohledně komplexu staveb dopravního řešení Pankrácké pláně, které osoba na řízení zúčastněná ve svém vyjádření na straně 2 až 5 konkretizovala. Názor žalobce, že z důvodu zrušení územního rozhodnutí nejsou rozhodnutí navazující aplikovatelná není relevantní;

- k námitce týkající se odstupové vzdálenosti, osvětlení a proslunění, že žalobce neuvádí, v čem konkrétně se cítí být poškozen na svých právech a toliko odkazuje na ust. čl. 8 (vzájemné odstupy staveb), čl. 23 odst. 2 (osvětlení), čl. 24 odst. 2 (oslunění) vyhl. OTPP a obecně uvádí, že předmětná stavba je umístěna v rozporu s těmito technickými požadavky, aniž by konkretizoval místnosti ve svém hotelu Panorama, u kterých by v důsledku realizace navrhovaného EPOQUE-hotelu mělo dojít k nedodržení obecně závazných hodnot osvětlení či oslunění. Žalobce ani nijak nekonkretizuje námitku proti povolené výjimce z odstupových vzdáleností, když neuvádí jakým způsobem odstupové vzdálenosti negativně ovlivní stavbu hotelu Panorama.

S odkazem na čl. 4 odst. 1 vyhl. OTPP lze uvést, že za podmínek uvedených v čl. 8 odst. 2 (nikoliv čl.8 odst. 1) vyhl. OTPP lze udělit výjimku z odstupových vzdáleností staveb. Ust. čl. 63 vyhl. OTPP připouští udělení výjimky z odstupových vzdáleností staveb z hlediska oslunění a osvětlení při posouzení těchto parametrů ve vztahu k místnostem určeným pro bydlení a místnostem pobytovým, svým charakterem blízkým místnostem určeným pro bydlení. Výjimky by měly důsledně respektovat charakter území. V daném případě jde o území s předpokládaným mimořádně vysokým stupněm urbanizace, neboť se jedná o jádrové smíšené městské území, tj. jde o prostředí s přepokládanou vysokou mírou městské zátěže. Navržená vzdálenost staveb v daném případě respektuje urbánní a architektonické charakteristiky místa. V případě žalobce se jedná o souvislosti odstupů od hotelu, který slouží pro časově omezený pobyt. Smyslem je zajistit po určitý čas dostatečné osvětlení denním světlem a osluněním, v případě hotelových hostů je třeba vzít v potaz, že hotely nenahrazují standardní bydlení v bytových domech; dlouhodobost pobytu je vázána obvykle k výkonu určitých činností, které nejsou obvykle vázány na pobyt v hotelových pokojích. Proto nelze vztahovat ust. čl. 8 odst. 2 vyhl. OTPP poslední věta automaticky na jakýkoliv typ stavby nebo užívaného prostoru, nýbrž pouze na stavby s výše uvedenými pobytovými charakteristikami.

Dále odkazuje na rozsudek NSS 6 A 48/2008-210 stran urbánní zátěže velkoměstského prostředí.

- k námitce stran předchozího řízení o výjimce ze vzájemných odstupů staveb poukazuje na to, že žalobci se nepodařilo unést břemeno důkazní ani břemeno tvrzení, v čem konkrétně je poškozen na právech, dále odkazuje na studii proslunění a denního osvětlení, která prokázala soulad s požadavky na výstavbu.

Považuje za nepřípustné, aby si žalobce osvojoval námitky třetích osob, protože není vlastníkem domů čp. 1105 ani 1112.

V doplnění ze dne 5.5.2010 (toto podání se vyjadřuje k oběma žalobám, pozn.soudu) osoba zúčastněná na řízení dále uvedla, že žaloba prvého žalobce je motivována snahou zabránit vzniku konkurence v těsném sousedství hotelu Panorama, neboť zákazníci budou mít na výběr mezi dvěma hotely stojícími v sousedství. Tvrdí, že jde o zneužívání práv tohoto žalobce k prosazení jeho zájmů, což má nekale soutěžní charakter.

- k námitce vztahující se k dopravnímu řešení doplňuje, že dopravní řešení, které bylo zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze, bylo již stavebně realizováno a je nyní plně v provozu. Nadto zrušující rozsudek nemůže v žádném případě založit nezákonnost napadeného rozhodnutí. Poukazuje na to, že pokud by bylo postupováno již podle zákona 183/2006 Sb, pak by se plně uplatnil § 94 odst. 5 (územní rozhodnutí už se již nevydává). Současně na podporu uvedeného poukázala osoba na řízení zúčastněná rovněž na judikaturu Nejvyššího správního soudu, konkrétně na rozsudek sp.zn. 1As 79/2008 či rozsudek Nejvyššího správního soudu 6As 43/2008, z nějž vyplývá, že soud nemůže zrušit stavební povolení, které bylo vydáno na základě rozhodnutí o dopravním řešení, pokud v okamžiku vydání a právní moci příslušného stavebního povolení existovalo pravomocné rozhodnutí o dopravním řešení. Příslušné stavební povolení, na základě kterého byly realizovány a kolaudovány jednotlivé stavby dopravního řešení, proto zůstává nadále platným a účinným. Příslušný správní orgán, který vydal rozhodnutí o dopravním řešení musí nejprve znovu provést příslušné územní řízení a pokud by v konečném důsledku došlo ke zrušení rozhodnutí o dopravním řešení či jeho změně, mělo by dojít následně k obnově řízení ohledně příslušných stavebních povolení a to z důvodu změny podmínek pro vydání stavebního povolení. Do okamžiku, ve kterém příslušný orgán prohlásí správní akt za nezákonný a zruší jej, je nutno pohlížet na uvedená stavební povolení v souladu se zásadou presumpce správnosti správních aktů, jako na zákonné a správné správní akty. S další argumentací tak dovozuje, že zrušující rozsudek ve věci „Dopravního řešení pankrácké pláně“ není schopen ovlivnit zákonnost navazujících rozhodnutí stavebních a kolaudačních ani napadeného rozhodnutí, když nabyl právní moci (11.8.2008) až po vydání nyní napadeného územního rozhodnutí stavebním úřadem.

Jediným styčným bodem, který mají uvedené stavby společný, je podmínka č. 12 písm.a) územního rozhodnutí, kde je odkaz na koordinaci projektu stavby EPOQUE-hotelu se stavbou „Dopravní řešení pankrácké pláně“, tato však nemůže založit nezákonnost, stala se již obsolentní.

- k námitce vztahující se k odstupovým vzdálenostem, osvětlení a proslunění osoba zúčastnění na řízení doplnila, že žalobce napadá v obecné rovině nedodržení odstupových vzdáleností dle čl. 8 odst. 2 vyhl.OTPP ve vztahu k budově EPOQUE bytový dům (společnosti EPOQUE LANCASTERa.s.) a k č.p. 1695 v k. ú. Krč (dále jen „hotel Panorama“), umisťované budově hotelu EPOQUE hotel a bytových domů č.p. 1079, 1105, 1106 a 1218 v k. ú. Krč. Tvrzeným důvodem pro nepovolení odstupových vzdáleností je zejména porušení zdravých životních podmínek uživatelů okolních staveb, které mají být dle tvrzení žalobce o porušení zdravých životních podmínek následkem nevhodných světelně technických vlastností dle čl. 22 odst. 1 písm. j) vyhl.OTPP, konkrétně tím, že okolní budovy a to zejména hotel Panorama jsou v rozporu s vyhl. OTPP nedostatečně osvětleny (čl. 23 odst. 2) a prosluněny (čl. 24 odst. 1).

K tomuto tvrzení uvádí, že:

1.- výjimky z odstupových vzdáleností byly pravomocně povoleny, resp. bylo rozhodnuto,že se na uvedený případ ust. vyhl.OTPP neaplikuje rozhodnutím o výjimce z obecných technických požadavků, vydaném stavebním úřadem dne 17.5.2006, č.j. P4/87085/05/OST/FISA/8847, resp. navazujícím rozhodnutím magistrátu ze dne 6.11.2006;

4.- ve vztahu k budově EPOQUE- bytového domu a budově EPOQUE- hotelu nemůže nastat ovlivnění EPOQUE- hotelu s ohledem na světové strany. EPOQUE bytový dům z důvodu, že leží severně od EPOQUE hotelu a hotel neovlivní z hlediska proslunění a osvětlení EPOQUE bytový dům, resp. ze závěrů Studie proslunění a denního světla zpracované v říjnu 2005 Ing. J. K. vyplývá, že všechny obytné místnosti EPOQUE bytového domu budou prosluněny a osvětleny v souladu s příslušnými normami.

Ohledně vztahu mezi EPOQUE- hotelem a hotelem Panorama osoba zúčastněná na řízení uvedla, že argumentace žalobce je zavádějící, neboť v napadeném rozhodnutí pasáž citovaná žalobcem se vztahuje výlučně k povolení výjimky z vyhlášky ve vztahu k EPOQUE –hotel a EPOQUE- bytový dům, ostatní výjimky byly povoleny rozhodnutím o výjimce, resp. bylo rozhodnuto, že se vyhláška neaplikuje v rozhodnutí Úřadu MČ Praha 4 z 17.5.2006 a navazujícím rozhodnutím Magistrátu z 6.11.2006.

Žalobce také citovanou pasáž vytrhává z kontextu, viz navazující věta rozhodnutí, a další pasáže, není pravdou, že by stavební úřad odmítl aplikaci vyhlášky OTPP.

- k námitce týkající se pracovních podmínek zaměstnanců žalobce uvedla osoba zúčastněná na řízení, že EPOQUE bytový dům ani EPOQUE-hotel není způsobilý ovlivnit jakékoliv porušení pracovních podmínek zaměstnanců hotelu Panorama a to již s ohledem na výše uvedené, nadto žalobce tyto námitky uvádí pouze v obecné rovině ani je nijak nespecifikuje, netvrdí tedy, jak by pracovní podmínky zaměstnanců měly být narušeny.

K námitce stran Předchozího řízení uvádí, že zamítavé rozhodnutí o návrhu na povolení výjimky podle čl. 8 odst. 2 vyhl. OTPPP, tj. Rozhodnutí z 17.5.2006 a navazující z 6.11.2006 neznamená nemožnost umístění stavby EPOQUE-hotel, ale pouze skutečnost, že na dané posouzení odstupových vzdáleností podle § 8 odst. 2 vyhl.OTPP neaplikuje (ne že by se úřad rozhodl vyhlášku neaplikovat).

Uvedené rozhodnutí o zamítnutí výjimky ve vztahu mezi EPOQUE-hotel a hotelem Panorama specifikuje, že žádost byla zamítnuta proto, že v žádné z protilehlých stěn se nenacházejí okna obytných místností a tudíž žádná z těchto staveb nesplňuje znaky staveb, na které se vztahuje čl. 8 odst. 2 vyhl. OTPP.

Toto odůvodnění považuje osoba zúčastněná za správné, nejde o stavby pro bydlení,ale nebytové, na které se uplatní uvedený čl. obdobně, avšak ani v nebytových stavbách, jakými jsou hotely, nejsou umístěny okna obytných místností, ale pouze místností pobytových, Obdobné posouzení se proto uplatní výlučně na okna obytných místností (i v případě nebytových staveb), nikoli na okna pobytových místností, proto nelze vyhl. aplikovat. Stejně to platí, jak správní orgán uvedl i k posouzení výjimek ve vztahu EPOQUE-hotel a bytových domů 1105, 1112- průčelí jejich jsou protilehlá navzájem, nikoli k EPOQUE-hotel. Ve vztahu k stavbě EPOQUE –hotel jsou protilehlá pouze průčelí severní, tato nemají žádná okna obytných místností.

K námitce nedostatků odůvodnění rozhodnutí, že správní orgány se nezabývaly námitkami stran odstupových vzdáleností osoba zúčastněná na řízení uvedla, že uvedené vyvrací rozhodnutí stavebního úřadu, v němž se stavební úřad vypořádal s těmito námitkami na straně 25 a 26, kde odkázal na rozhodnutí o výjimce z odstupových vzdáleností, ze kterého bylo vycházeno a s nimiž se ztotožnil. Nadto úřad dále uvedl, že hotel Panorama je hotelem tranzitního typu, a proto nelze posuzovat potřeby oslunění jako u bytového domu.

B) Žalobce Ateliér pro životní prostředí, o. s. v samostatně podané žalobě napadá věcnou správnost rozhodnutí i procesního postupu v řízení správního orgánu prvního a druhého stupně, a to s následujících důvodů:

V prvním žalobním bodu (ozn.II.) namítá druhý žalobce překročení únosné zátěže území. Žalobce rozčlenil dále své námitky do následujících podbodů:

- v prvém žalobním podbodu poukazuje žalobce na Listinu základních listin práv svobod (dále jen „Listina“), která v čl. 35 odst. 1 přiznává každému právo na příznivé životní prostředí a na zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí (dále jen „zákon o životním prostředí), který v § 5 definuje únosné zatížení území tak, že jím je takové zatížení území lidskou činností, při kterém nedochází k poškozování životního prostředí zejména jeho složek, funkcí ekosystémů nebo ekologické stability. Dále žalobce poukázal na definici znečišťování životního prostředí v ust. § 8 odst. 1 zákona o životním prostředí a na definici poškozování životního prostředí v § 8 odst. 2 téhož zákona. Žalobce upozornil rovněž na ust. § 11, 12, 13 předmětného zákona, z nichž žalobce dovozuje, že nemá mít ústavní oporu dělit občany na ty, kdož budou mít zachováno příznivé životní prostředí a na jiné, kterým bude zhoršen stav jejich životního prostředí. Žalobce závěrem tohoto žalobního podbodu namítá, že veškeré navrhované zásahy v území by měly být provázeny přesvědčivým průkazem, že jejich uskutečněním nedojde k překročení přípustné míry znečišťování prostředí, tedy k nadlimitní zátěži;

- v druhém žalobním podbodu žalobce poukazuje na skutečnost, že v daném případě jde o devastovanou a přetěžovanou obytnou část území Pankrácké pláně, kde dochází k přetížení hlukem ze stacionárních zdrojů, z vyvolané autodopravy a dalšími dopady. Výsledkem je vždy další snížení obyvatelnosti území a další růst nadlimitní zátěže území. Žalobce namítá, že každý zásah v daném nadlimitně zatíženém území je nutno posuzovat především z hlediska, zda povede ke snížení stávající zátěže a z ní vycházejících rizik;

- v třetím žalobním podbodu poukazuje žalobce na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9.5.2008 ve věci vedené pod sp. zn. 10Ca 32/2006, jímž bylo zrušeno rozhodnutí týkající se umístění komplexu dopravních staveb „Dopravního řešení Pankrácké pláně“. Žalobce poukazuje na skutečnost, že stavební úřad není pouhým shromažďovatelem stanovisek dotčených orgánů státní správy, ale musí sám posoudit návrh zejména z hlediska péče o životní prostředí a širších územních vztahů, potřeb a souvislostí; musí zajistit vzájemný soulad stanovisek těchto orgánů. Je nezbytné i doložení odborných dokladů, jako je rozptylová nebo hluková studie a jiných obdobných podkladů pro posouzení zdravotních rizik, přičemž stavební úřad musí zvážit přípustnost návrhu i z hlediska kumulace všech různorodých dopadů, jež byly identifikovány. Žalobce rovněž poukázal na to, že i urbanizovanou krajinu považuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody“) za krajinu, jež má nějaký dochovaný ráz, má nebo nemá nějakou ekologickou a estetickou vyváženost. I urbanizovaná krajina má své biotické prvky, jež jsou tím cennější, čím je jich méně; funkce a prosperita je nutně ovlivněna jak hlukovou zátěží, tak i mírou znečištění ovzduší. Soud se v uvedeném rozsudku pozastavil nad tím, že odborné podklady uvádějí již nyní dosažení nebo i překročení limitů přípustného akustického tlaku a některých složek automobilových exhalací a do budoucna předvídají rovněž nadlimitní zátěž. Soud konkrétně uvedl, že orgán ochrany veřejného zdraví zcela rezignoval na ochranu chráněného venkovního prostoru a rovnou souhlasil s výměnou oken bytových objektů;

- ve čtvrtém podbodu poukázal žalobce na skutečnost uvedenou v jeho odvolání v dané věci, a sice, že hluková zátěž z dopravy je v území podle hygieničky z hygienické stanice nadlimitní a novou výstavbou se ještě zvýší, stavební úřad námitku zamítl a odkázal na stanoviska DOSS. Obdobně lze toto konstatovat i o imisní situaci. Nadlimitní zátěž je v rozporu právem na zdravé životní prostředí dle Listiny a dalších právních předpisů. Dále žalobce poukázal na odvolání jiného účastníka řízení, a to Sdružení občanská iniciativa Pankráce, jejíž námitky se týkaly ochrany ovzduší, kdy tento odkázal na společné stanovisko k aktualizované dokumentaci Útvaru rozvoje hl.m. Prahy z e dne 20.6.2006 (z něhož cituje). Žalobce namítá, že stavební úřad ve vztahu k námitkám pouze odkázal na stanovisko dotčeného orgánu ochrany ovzduší;

- v pátém žalobním podbodu namítá žalobce, že vyjádření Hygienické stanice hl. m. Prahy ze dne 17.12.2005 a 17.5.2006 byla neaktuální a podložená studiemi z let 2002 – 2005. Žalobce nesouhlasí s hygienickou stanicí, která požaduje vyhodnocení hluku až v dalším stupni projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení. Uvedené dle žalobce je pozdě a představuje pouhý alibismus a selhání tohoto dotčeného orgánu. Selhal i stavební úřad, kdy na str. 17-18 pochybným způsobem rozebral problematiku zjevně hlukem nadlimitně zatíženého území. Žalobce tak výslovně napadá jak věcnou správnost tak zákonnost stanovisek hygienika a také údajné sdělení Ministerstva zdravotnictví z 19.9.2008, o němž se dozvěděl až z rozhodnutí žalovaného;

- v šestém žalobním podbodu žalobce tvrdí, že ze správního spisu (rozptylová studie, hluková studie a přednes hygieničky Polanecké na ústním jednání) vyplývá, že v předmětném území jsou již nyní dosahovány či překročeny limitní hodnoty zatížení území, a to zejména hluková zátěž z vyvolané autodopravy a znečištění ovzduší převážně z téže příčiny. Zhotovením stavby se tento stav ještě prohloubí, přičemž stavební pozemek se nalézá v dotyku s obytnými územími, kde bydlí v bytových domech rezidenti trvale vystavení nadlimitní expozici. Stávající stav je v rozporu s českým právem a pokud dotčené orgány státní správy takový zásah odsouhlasily, selhaly při ochraně jím svěřených veřejných zájmů.

V druhém žalobním bodu (ozn. bod III.) brojí druhý žalobce proti úplnosti rozhodnutí a jeho doručování. Výrok rozhodnutí stavebního úřadu uvádí, že stavba bude umístěna „jak je zakresleno v dokumentaci (situačním výkresu na podkladu katastrální mapy v měřítku 1:1000 a koordinační situaci v měřítku 1:500), která bude po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí ověřena a v souladu s ust. § 4 odst. 3 vyhl. č. 132/1998 Sb., předána navrhovateli.“

Žalobce tvrdí, že stavební úřad tímto učinil dokumentaci výslovně podkladem pro určení pro umístění stavby, aby zajistil sdělení informace jak stavba vypadá, jak je situována vůči okolním nemovitostem. Neobsahuje však poučení, kde a kdy je možno výkresy vidět, když u rozhodnutí při jeho doručování nebyly a nebyly ani vyvěšeny. Pouhý slovní popis ve výroku umisťovaného souboru staveb nemůže poskytnout a nahradit srozumitelnou informaci o komplexu stavebních zásahů. Bez přehledné grafické situace informující o situování stavby je výrok prvostupňového rozhodnutí neúplný a nesrozumitelný. Povinnost připojovat k rozhodnutí jako jeho přílohu grafický podklad vyplývá z § 92 odst. 4 a 5 stavebního zákona a § 9 odst. 5 vyhl. č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření (dále jen „ vyhl. č. č. 503/2006 Sb.“). Žalobce namítá, že Úřad nezajistil, že je doručována celá srozumitelná informace o umístění stavby. Bez řádného doručení rozhodnutí obsahujícího ve srozumitelné formě celou informaci o umísťovaném komplexu zásahu v území je územní rozhodnutí neúplné.

V třetím (ozn.bod IV.) žalobním bodu žalobce shrnuje ostatní body žaloby dále označené 1. -9., a to:

1) Nezvládnutá zůstala logická struktura výroku rozhodnutí stavebního úřadu, rozhodnutí je zmatečné a je číslováno několikrát od začátku, opakují se stejná písmena např. podmínka č. 20, v níž se některým námitkám částečně vyhovuje (str. 6 rozhodnutí). Žalovaný s tím neudělal nic.

2) V podmínce č. 6 uvedený příklad konstrukčního systému nepatří do výroku správního rozhodnutí.

3) Napadené rozhodnutí je v rozporu se čl. 4 odst. 1 OTPP, neboť výstavba by měla respektovat okolní zástavbu a odpovídat jejím rozměrům.

4) Výjimku z čl. 8 odst. 2 OTPP nelze povolit, neboť nebylo dosaženo účelu sledovaného OTPP ve smyslu § 138a stavebního zákona a stavební úřad se s touto námitkou nebyl schopen vypořádat.

5) Vyjádření správců sítí byla prodlužována poté, co skončila jejich platnost, což je nepřípustné. Žalobce namítá, že pokud souhlas zanikl, nelze jej prodloužit, když již neexistuje.

6) Zamýšlený zásah je v rozporu se závěry usnesení Výboru pro světové dědictví UNESCO ze dne 6.7.2007. Záměrem je porušována úmluva závazná pro Českou republiku převzatá do jejího právního řádu pod č. 159/1991 Sb.; jde tedy o předpis, který má přednost před zákonem ve smyslu čl. 10 Ústavy ČR.

7) Stavební úřad nerozhodl o všech námitkách žalobce a dopustil se jejich dezinterpretace a účelového zestručnění, což je vadné. Žalovaný tuto vadu neodstranil.

8) Podstatnou závadou doručování byl fakt, že na Úřední desce MČ P4 bylo písemné vyhotovení vyvěšeno pod č. 1797/08 nečitelně – okraje stránek byly jednoduše zastrčeny za rám vitriny a nebyly čitelné, jde o vadu doručení. Žalovaný s tím polemizuje chabě.

9) Žalovaný obdržel již 15.8.2008 od jiného účastníka, Sdružení Občanská iniciativa Pankráce (SOIP) rozsudek Městského soudu v Praze věci sp. zn. 10Ca 32/2006 i usnesení Výboru světového dědictví UNESCO z června 2008, týkající se problematiky výškových staveb na Pankráci. Žalobce namítá, že odvolací orgán tedy věděl jaké jsou nové podklady k věci, že předchozí rozhodnutí památkové péče byla dezaktualizována, přesto žalovaný vydal napadené rozhodnutí a s těmito podklady se vůbec nevypořádal.

V písemném vyjádření žalovaného k žalobě žalobce Ateliér pro životní prostředí žalovaný uvedl:

- k námitce překročení únosné zátěže území, že z hlediska ochrany veřejného zdraví vydala stanoviska k předmětné věci Hygienická stanice hl. m. Prahy dne 17.5.2006 pod č.j. J/HK/1558/33284/06 a dne 17.12.2007 pod č. j. J/HK/4886/85644/07. Tato stanoviska byla předložena v průběhu odvolacího řízení na základě ust. § 149 odst. 4 správního řádu Ministerstvu zdravotnictví, které jejich obsah potvrdilo sdělením ze dne 25.9.2008 č.j. 34553/2008-OVZ-32.0.-19.9.08;

- k námitce, že žalobci bylo doručeno neúplné územní rozhodnutí bez grafické přílohy, že žalobce se aktivně účastnil územního řízení, měl tedy možnost se seznámit se všemi podklady pro rozhodnutí, a to včetně grafických příloh. K poukazu žalobce, že povinnost připojovat k rozhodnutí grafický podklad vyplývá jednoznačně z ust. § 92 odst. 4 a 5 stavebního zákona a ust. § 9 odst. 5 vyhl. č. 503/2006 Sb., žalovaný uvedl, že územní řízení bylo vedeno v právním režimu stavebního zákona č. 50/1976 Sb. Tímto zákonem povinnost doručovat všem účastníkům řízení grafické podklady stanovena nebyla a nebyla stanovena ani novým stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. V ust. § 92 odst. 4 tohoto stavebního zákona je taxativně stanoven subjekt, kterému se ověřená grafická příloha předává a to žadatel, rovněž ust. § 9 odst. 5 vyhl. č. 503/2006 Sb. nestanoví povinnost přikládat grafickou přílohu k územnímu rozhodnutí, stanoví pouze obsahové náležitosti grafické přílohy.

- k ostatním námitkám žalovaný uvedl, že tyto námitky již byly uplatněny v odvolacím řízení a proto žalovaný odkazuje na obsah napadeného rozhodnutí.

Osoba na řízení zúčastněná EPOQUE –HOTEL,a.s. v písemném vyjádření ze dne 11. 1. 2010 uvedla k žalobním námitkám druhého žalobce následující:

- k námitce týkající se únosné zátěže území, že v předmětném zjištění nebylo zjištěno, že by v území dotčeném stavbou tj. v území Pankrácké pláně byly překročeny přípustné limity zatížení životního prostředí, ani že by k takovému nadlimitnímu znečištění v důsledku realizace navrhované stavby EPOQUE -hotel mělo dojít;

- k námitce týkající se absence stanoviska EIA, že stavba nepodléhá posouzení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, když bytové domy nejsou v příloze č. 1 tohoto zákona na seznamu posuzovaných záměrů uvedeny. Případné nejasnosti při aplikaci bodu 10.6 kategorie II přílohy č. 1 tohoto zákona odstranilo Ministerstvo životního prostředí ve svém vyjádření, když potvrdilo, že navrhovaná stavba posouzení nepodléhá (tato námitka nebyla předmětem této žaloby žalobce, ale byla obsažena v žalobě proti rozhodnutí o umístění stavby EPOQUE bytový dům, pozn. soudu),

- k odkazu žalobce na rozsudek Městského soudu v Praze sp.zn. 10 Ca 32/2006 ve věci umístění stavby „Dopravní řešení Pankrácké pláně“ zúčastněná osoba odkázala na realizaci této stavby a uvedla výčet kolaudačních rozhodnutí a souhlasů /obdobně jako již ve vyjádření k žalobě prvého žalobce),

- k ochraně ovzduší uvedla, že nebylo v důsledku realizace stavby EPOQUE hotel prokázáno zhoršení kvality ovzduší,

- ke stanoviskům Hygienické stanice hl.m. Prahy, že není nesprávné, bylo potvrzeno Ministerstvem zdravotnictví a právě na možný vývoj hlukové situace v území dotčeném navrhovanou stavbou a délku územních a stavebních řízení představuje požadavek hygienické stanice na vyhodnocení hluku ve fázi projektové dokumentace pro stavební povolení a ve fázi stavebního řízení efektivní nástroj na zjištění a vyhodnocení aktuální situace,

- k námitce týkající se doručování rozhodnutí a jeho úplnosti, že situační výkres na podkladu katastrální mapy dle § 3 odst. 3 písm. a) vyhl.č. 132/1998 Sb., která prováděla stavební zákon, není součástí územního rozhodnutí, nýbrž jej stavební úřad dle § 4 odst. 3 této vyhlášky po nabytí právní moci územního rozhodnutí ověří a předá navrhovateli, což stavební úřad pouze zopakoval ve výroku územního rozhodnutí. Z této informace nelze však dovodit, že by stavební úřad měl v úmyslu definovat navrhovanou stavbu odkazem na nějakou grafickou přílohu. Slovní popis navrhované stavby ve výroku žalobou napadeného rozhodnutí je dostatečný.

- k ostatním žalobním námitkám osoba na řízení zúčastněná uvedla

1) k námitce nelogické struktury výroku rozhodnutí stavebního úřadu, že výrok obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 4 vyhl. č. 132/1998 Sb.,

2) k námitce týkající se konstrukčního systému, že podmínka č. 6 se týká řešení fasády nikoli konstrukčního systému, uvedení tohoto údaje nad rámec povinného obsahu územního rozhodnutí však by nemělo mít vliv na jeho zákonnost,

3) k námitce týkající souladu s urbanistickými a architektonickými budovami území, že na Pankrácké pláni historicky již vznikly výškové budovy bývalého Motokovu, bývalého Československého rozhlasu, (dnes nejvyšší budova ČR) a hotelu Panorama, přičemž navrhovaná stavba EPOQUE bytového domu se umisťuje v jejich těsné blízkosti,

4) k namítané odstupové vzdálenosti, že žalobce nijak nekonkretizuje výtku proti povolené výjimce z odstupových vzdáleností, neboť neuvádí v čem se cítí být poškozen na svých právech, pouze proklamuje, že předmětná stavba je v rozporu s čl. 8 vyhl. OTPP,

5) k námitce brojící proti vyjádření správců sítí, že správci sítí mají v územním řízení postavení účastníků řízení a je zcela na jejich vůli, zda v případě neaktuálního vyjádření vydají vyjádření nové či prodlouží platnost svého původního vyjádření, nebo zvolí jinou formu aktualizace. Zákon zde nepředepisuje žádný závazný postup a rozhodné je, že ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí byla všechna vyjádření správců sítí platná.

6) k tvrzení, že zamýšlený zásah je v rozporu se závěry usnesení Výboru pro světové dědictví UNESCO ze dne 6.7.2007, že podkladem pro vydání územního rozhodnutí byla rozhodnutí kompetentních orgánů státní správy, které z hlediska památkové péče vyslovily s navrhovanou stavbou souhlas. Stavba neporušuje mezinárodní závazky ČR,

7) k tvrzené dezinterpretaci námitek žalobce, že z důvodu absolutní nekonkrétnosti nelze tuto námitku posoudit,

8) k doručování na úřední desce MČ Praha 4, že žalobce i ostatní účastníci prokazatelně měli možnost se s textem jako celkem seznámit, když proti němu podali obšírná odvolání, případné překrytí okrajů nemělo vliv na jejich procesní práva,

9) k námitce, že žalovaný měl zohlednit nové podklady, tj.rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 10Ca 32/2006 a problematiku UNESCO, že se k této námitce již shora vyjádřil.

V doplnění vyjádření ze dne 5.5.2010 osoba zúčastněná na řízení ve vztahu k žalobě druhého žalobce dále uvedla

- k prvnímu žalobnímu bodu, v němž je namítáno překročení únosné zátěže území, že výstavbou EPOQUE hotelu a EPOQUE bytového domu ke zhoršení krajinného rázu v dotčené lokalitě nedojde, naopak realizací těchto staveb bude uceleně dotvořeno uvedené území, na kterém se nachází stávající výškové budovy jako např. budova bývalého Motokovu a Československého rozhlasu či hotel Panorama. Teprve výstavbou EPOQUE hotelu a EPOQUE bytového domu v jihozápadní části Pankrácké pláně vznikne ucelený komplex budov.

Žalobce napadá aktuálnost stanovisek Hygienické stanice hl. m. Prahy ze dne 17.12.2005 a ze dne 17. 5. 2006 a rovněž vyjádření Ministerstva zdravotnictví ze dne 25.9.2008(resp.19.9.08), a to právě z důvodu tvrzeného překročení únosné zátěže území v imisní a hlukové oblasti. Druhý žalobce tak opomíjí skutečnost, že stanoviska, která byla vypracována pro Dopravní řešení byla vytvořena v naprosto jiném čase, kdy u Dopravního řešení bylo posuzováno období od roku 2002, a však u EPOQUE-hotelu se posuzovalo období od roku 2005. Stanoviska u EPOQUE-hotelu byla vypracována na základě rozdílných věcných podkladů a byly hodnoceny naprosto odlišné projekty.

Ve vztahu k domnělému překročení únosné zátěže území v imisní oblasti poukazuje na Rozptylovou studii RNDR.T. B. z dubna 2005 se závěrem, že provoz EPOQUE –hotelu výrazněji neovlivní imisní zátěž v dané lokalitě; současně bylo vydáno kladné stanovisko odborem ochrany prostředí ze dne 24.5.2006, které se odvolává na závěry zjišťovacího řízení.

Hygienická stanice hlavního města Prahy, jako orgán ochrany veřejného zdraví, vydala své stanovisko, v němž však podmínila souhlas s návrhem předložené dokumentace splněním dalších podmínek pro další stupně projektové dokumentace. Následně v druhém stanovisku (dne 17. 6. 2006) aktualizovala závěry učiněné již ve stanovisku prvním.

Osoba na řízení zúčastněná souhlasí i s postupem, že bylo požádáno Ministerstvo zdravotnictví o potvrzení nebo změnu tohoto stanoviska, když řízení ve věci zasahovalo do dvou různých režimů správního řádu. Ministerstvo zdravotnictví ve svém vyjádření následně potvrdilo stanovisko Hygienické stanice hl. m. Prahy v aktualizovaném znění stanoviskem Hygienické stanice hl. m. Prahy ze dne 17. 5.2006. Ministerstvo odůvodnilo a potvrdilo závěry uvedené v stanoviscích Hygienické stanice hl. m. Prahy, přitom konstatovalo, že uvedená investice zanedbatelně zhorší imisní a hlukovou situaci a že investor minimalizoval jakýkoliv negativní dopad na dotčené okolí.

- k námitce doručování rozhodnutí a závěrečným námitkám obsaženým v posledním žalobním bodu zúčastněná osoba na řízení uvedla, že jde o námitky zcela účelové, přičemž odkázala na své předchozí vyjádření ze dne 11.1.2010 a dále k tvrzenému rozporu územního napadeného rozhodnutí se závěry usnesení Výboru pro světové dědictví UNESCO ze dne 6.7.2007 zúčastněná osoba na řízení doplnila, že je skutečností, že v usnesení Výboru pro světové dědictví UNESCO č. 31 COM 7B. 94 ze dne 6.7.2007 je vyjádřena obava ve vztahu k navrhovaným projektům výškových budov v památkové zóně, která by mohla ovlivnit vizuální dopad historického centra Prahy, nicméně konkrétní projekty, např. výškové budovy na Pankrácké pláni nejsou v usnesení specifikovány. Do 1. února 2008 měla Česká republika zpracovat podrobnou zprávu o stavu péče o historické jádro Prahy, včetně studie vizuálních dopadů. Toto usnesení bylo na 32. zasedání UNESCO v roce 2008 doplněno usnesením č. 32 COM 7 B.86 o výzvu k přijetí plánu pro limitaci výškových budov a dále vyzvalo stanovit výškový limit pro nové budovy, které jsou plánovány na Pankrácké pláni na 60 až 70 metrů.

Avšak na 33. zasedání UNESCO, které se konalo ve dnech 22. až 30. června 2009 Výbor pro světové dědictví UNESCO přijal ohledně výstavby na Pankrácké pláni usnesení č. 33 COM 7.B 96 z něhož vyplývá, že za stávajících podmínek a situace nemá Výbor pro světové dědictví UNESCO k plánovaným stavbám na Pankrácké pláni žádné výhrady. Nadto osoba zúčastněná na řízení uvádí, že usnesení světové organizace UNESCO spadá z hlediska základního dělení norem mezinárodního práva do kategorie tzv. soft. law, což jsou právní normy, které se vyznačují právní nezávazností, jenž znamená, že při nerespektování těchto norem nedochází k žádným právním důsledkům a nerespektování těchto právních norem není právně vynutiteln