— Nejvyšší správní soud

10 A 255/2010- 36 - text 6 pokračování 10A 255/2010 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců Mgr. Jana Kašpara a JUDr. Ing. Viery Horčicové v právní věci žalobce: B. V., zast. JUDr. Ladislavem Koženým, advokátem, se sídlem Sladkovského 13, Kolín, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného zer dne 15. 10. 2010 čj. 148834/2010/KUSK sp. zn. SZ 140182/2010/KUSK REG/Zm t a k t o : I. Rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru regionálního rozvoje, ze dne 15. 10. 2010 čj. 148834/2010/KUSK sp. zn. SZ 140182/2010/KUSK REG/Zm se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Ustanovenému zástupci žalobce, JUDr. Ladislavu Koženému, advokátovi, se přiznává odměna za zastupování žalobce ve výši 2.880,- Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Městského soudu v Praze do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného uvedeného v záhlaví, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Čáslav (dále jen stavební úřad) ze dne 23.8. 2010 č.j. VÝST 18029/10, 5513/2009-Ob a toto rozhodnutí potvrzeno. Tímto rozhodnutím stavební úřad zamítl návrh žalobce na povolení obnovy řízení ve věcech ukončených rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 17.6. 2008 čj. VÝST 15066/08, 3284/2008-Ob o povolení odstranění staveb a rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 29.7. 2008 č.j. VÝST 17570/08, 3942/2008-Ob, kterým bylo vydáno stavební povolení na stavbu „dřevařského závodu Čáslav”. Žalobce v žalobě namítá, že dne 21.9. 2010 poprvé viděl spis stavebního úřadu k rozhodnutí o odstranění stavby a dne 26. 10. 2010 se mu podařilo získat fotokopii stavebního povolení. Po seznámení s uvedenými materiály žalobce zjistil, že došlo k podvodu, jehož účelem bylo pominout matku žalobce jako vlastníka pozemků parc. č. 501/1 a 501/2 a následně žalobce samého jako účastníka stavebního řízení, a to tak, že byla mezi jeho majetkem a pozemky stavebníka účelově vytvořena uzoučká parcela, která má budit zdání, že žalobce s areálem stavebníka nesousedí. K tvrzení, že žalobce nežádal o postavení účastníka řízení, uvádí, že nebyl povinen o něco takového žádat, a to ani za svoji matku, neboť s ohledem na dědické řízení vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp.zn. 22D 271/06 je vykonavatelem jejích práv. Tuto okolnost musel stavební úřad zjistit s ohledem na povinnost podle § 142 stavebního zákona, neboť vlastnická práva zůstavitelky nesměla být v rámci stavebního řízení nechráněna. O rozsahu vydaného stavebního rozhodnutí žalobce neměl bez svého zavinění jakkoli věcné znalosti. Určitý konkrétní poznatek získal až 29.10. 2010 s ohledem na přípis veřejného ochránce práv ze dne 21.10. 2010. Tvrzení, že žalobce nedoložil okolnosti dědického řízení, je pomatené, neboť jak stavební úřad tak žalovaný byli upozorněni na dědické řízení vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře. To však až se značným prodlením po zjištění, že dochází k zásahu do majetkových práv žalobce a že stavebník zahájil stavbu. V té době již byla stavební rozhodnutí vydána a nemohl svá práva uplatnit. Žalobce uvádí, že stavební úřad v rámci stavebního řízení musel jednat s vlastníkem pozemku parc. č. 501/1 a 501/2, tj. s jeho matkou. Jelikož v té době již byla jeho matka mrtvá, měl stavební úřad jednat se žalobcem. Stavební úřad musel ze zákona vyzvat k účastnictví na stavebním řízení matku žalobce uvedenou v katastru nemovitostí jako vlastník předmětných pozemků. Tak se ovšem nestalo. Případná zásilka by se musela stavebnímu úřadu vrátit, a pokud by stavební úřad nevěděl, kdo je dědicem po matce žalobce, musel by se obrátit na Okresní soud v Kutné Hoře a zde žádat o sdělení, kdo je dědic a s tímto jednat. Takto ovšem stavební úřad nepostupoval. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě uvedl, že žalobce nebyl v průběhu správních řízení veden v katastru nemovitostí jako vlastník bezprostředně sousedící nemovitostí ani jako vlastník vzdálenější nemovitosti, a proto nebyl považován za účastníka řízení. Žalobce sám se do řízení jako účastník z titulu případného dědického nároku v průběhu řízení nepřihlásil. Podle ustanovení § 100 odst. 1 správního řádu právo podat návrh na obnovu řízení přísluší pouze tomu, kdo v původním řízení byl účastníkem, zatímco žalobce takové postavení v obou správních řízeních neměl. Žádné podání žalobce založené ve spise neobsahuje konkrétní skutečnosti, které by dokládaly, v jakém směru by správní řízení přímo mohla zasahovat do vlastnického práva k pozemkům parc. č. 501/1 a 501/2, za jejichž vlastníka se žalobce považuje. Postavení účastníka řízení nezakládá pouze skutečnost, že nemovitost je umístěna v sousedství, ale pouze v případě, že správní řízení může současně také přímo zasáhnout do práv vlastníků těchto nemovitostí. V daném případě jsou oba pozemky vedeny jako zeleň nepřístupná veřejnosti a nejsou určeny k zastavění. Žalobce pouze vyslovuje právní názor, že musel být účastníkem řízení ze zákona, a to z důvodu dědického práva, avšak na podporu tohoto svého tvrzení žádný důkaz nepředložil a k přímému dotčení jeho práv v návrhu nic uvedeno není. Na základě toho žalovaný má za to, že nebylo prokázáno, že žalobce byl na svých veřejných právech zkrácen. Tvrzení žalobce, že je právním nástupcem po své matce, nemá oporu ve správním spisu, příslušný doklad o probíhajícím řízení, případně odkaz na spisovou značku dědického řízení není ve správním spise založen, žalobce až v žalobním návrhu uvádí, že dědické řízení probíhá u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp.zn. 22D 271/06. Skutečnosti týkající se dědického řízení nejsou všeobecně známé a žalobce je měl v průběhu řízení o obnově doložit. Ze správního spisu byly zjištěny následující pro rozhodnutí soudu podstatné skutečnosti: Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 17.6. 2008 č.j. VÝST 15066/08, 3284/2008-Ob stavební úřad k žádosti společnosti LESS & TIMBER s. r. o. (dále též stavebník) podle § 128 odst. 3 stavebního zákona povolil odstranění staveb na pozemcích v k. ú. Čáslav uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí. Rozhodnutím ze dne 29.7. 2008 č.j. VÝST 17570/08, 3942/2008-Ob stavební úřad vydal stavební povolení pro stavbu „dřevozpracující závod Čáslav” na pozemcích v k. ú. Čáslav uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí. Dne 2.11. 2009 podal žalobce návrh na obnovu řízení ukončených shora citovanými rozhodnutími stavebního úřadu. Návrh byl nejprve zamítnut rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 9.2. 2010 č.j. VÝST 3289/10, 5513/2009-Ob. Toto rozhodnutí bylo k odvolání žalobce zrušeno rozhodnutím krajského úřadu ze dne 1.4. 2010 č.j. 047226/2010/KUSK a věc vrácena stavebnímu úřadu k novému projednání. Poté stavební úřad žádost o povolení obnovy řízení opětovně zamítl, a to rozhodnutím ze dne 30.4. 2010 č.j. VÝST 9015/10, 5513/2009-Ob. I toto rozhodnutí bylo k odvolání žalobce zrušeno, a to rozhodnutím krajského úřadu ze dne 15.7. 2010 č.j. 105905/2010/KUSK. Následně vydal stavební úřad dne 23.8. 2010 rozhodnutí č.j. VÝST 18029/10, 5513/2009-Ob, kterým návrh žalobce na povolení obnovy řízení opětovně zamítl. V odůvodnění tohoto rozhodnutí stavební úřad uvedl, že žalobce nebyl v předmětných řízeních účastníkem. V průběhu těchto řízení nepožádal, aby byl veden jako účastník řízení a nikdy nedoložil doklad, který by ho opravňoval k tomu, aby se stavební úřad účastenstvím žalobce v těchto řízeních zabýval (doklad o výsledku dědického řízení nebo doklad o probíhání dědického řízení). Dále stavební úřad konstatoval, že pozemky parc. č. 501/1 a 501/2, ke kterým se žalobce hlásí, se nachází v zóně, která je územním plánem určena pro průmyslovou výrobu a pozemky parc. č. 501/1 a 501/2 jsou přímo určeny jako zeleň nepřístupná veřejnosti a navíc přes pozemky vede plynovod DN100. Vzhledem k tomu, že žalobce nebyl účastníkem ani v jednom řízení, ke kterým se dožaduje obnovy řízení, a podle § 100 správního řádu může žádost o obnovu řízení podat pouze účastník, stavební úřad rozhodl tak, jak bylo uvedeno výše. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které opakovaně doplňoval. Z odůvodnění jeho odvolání vyplývá, že podle jeho názoru měl stavební úřad jednat s vlastníkem pozemků parc. č. 501/1 a 501/2 v k. ú. Čáslav, tj. s matkou žalobce. Jelikož jeho matka zemřela dne 18.11. 2006 ve 20 hodin, žalobce od 20.01 hodin nastupuje jako vykonavatel vlastnických práv. Jedná se o ustanovení § 31 správního řádu, které bylo pominuto. Nelze přisvědčit názoru, že žalobce měl něco prokazovat, neboť neměl žádnou vědomost o probíhajících řízeních. Jakmile se o nich dozvěděl, prokazatelně upozornil jak stavební úřad, tak i krajský úřad, Ministerstvo pro místní rozvoj, Policii České republiky, státní zastupitelství i Okresní soud v Kutné Hoře na povinnost jednat se žalobcem. Žalobce uvedl, že maje