8 Afs 66/2008 — Nejvyšší správní soud

9 A 278/2011- 71 - text 11 pokračování 9A 278/2011 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudců Mgr. Martina Kříže a JUDr. Ivanky Havlíkové v právní věci žalobkyně: V.A., zastoupena Mgr. Petrem Holešínským, advokátem se sídlem Husinecká 808/5, Praha 3, proti žalovanému: Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy se sídlem Karmelitská 7, Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí ( vyrozumění) žalovaného ze dne 30.6.2011, č.j. 19197/2011-23, t a k t o : I. Rozhodnutí ( vyrozumění) Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ze dne 30.6.2011, č.j. 19197/2011-23 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11.640,- Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně Mgr. Petra Holešínského, advokáta. O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přezkoumání rozhodnutí-vyrozumění Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 30.6.2011, č.j. 19197/2011-23, jímž bylo rozhodnuto o žádosti žalobkyně ze dne 23.6.2011 o přezkoumání výsledku didaktického testu ze zkušebního předmětu Český jazyk a literatura-základní, podané podle § 82 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen školský zákon) tak, že žádost není důvodná a výsledek didaktického testu se potvrzuje. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný správní orgán uvedl, že zpracování a centrální vyhodnocení výsledků didaktických testů a přepočet výsledků dílčích zkoušek na hodnocení zkoušky z daného zkušebního předmětu zajišťuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělání (CZVV), které zpřístupnilo ministerstvu podklady k posouzení předmětné žádosti, a to protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka, protokol o průběhu zkoušky v učebně, záznamový arch vyplněný žadatelem a klíč správného řešení. Ministerstvo na základě těchto podkladů kontroly zpracování dat a aplikace klíče správného řešení dospělo k závěru, že hodnocení bylo správné. V průběhu tvorby zadání zpracování dokumentů a výpočtu výsledků nebyly shledány žádné chyby. Otevřené úlohy byly správně posouzeny dvěma nezávislými posuzovateli v souladu s platnou metodikou a v nich nebyly chyby shledány. V návaznosti na vyhodnocení testů proběhla validace všech zadání vycházející z podrobné položkové analýzy a komisionálního přezkoumání zadání. Předmětný didaktický test byl shledán jako plně a bezvýhradně způsobilý. Proti uvedenému vyrozumění směřuje podaná žaloba. V podané žalobě žalobkyně uvedla, že při státní maturitní zkoušce vykonané ve dnech 11.5., 30.5. a 1.6.2011 neuspěla v písemné části této maturitní zkoušky z Českého jazyka a literatury formou didaktického testu, neboť její výsledek didaktického testu nedosáhl vyžadované minimální hranice úspěšnosti 44%. Žalobkyně až po vykonání maturitní zkoušky dne 15.6.2011 z odborné recenze společnosti EDUin o.p.s. zjistila, že didaktický test obsahoval testové úlohy, u nichž bylo prokázáno, že obsahují více možných správních odpovědí. U některých testových úloh naopak nebyla žádná z možných odpovědí správná a v případě jedné testové úlohy se pak jednalo o otázku zahrnující tématický celek, který nebyl uveden v požadavcích na obsah didaktického testu schválených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Přitom podle samotného zadání didaktického testu měla být u všech testových úloh právě a pouze jedna odpověď správná. Tento předpoklad vychází z pravidla stanoveného katalogem požadavků zkoušek společné části maturitních zkoušky platným od školního roku 2009-2010 v rámci základní úrovně obtížnosti v předmětu Český jazyk a literatura schváleným v návaznosti na ust. § 78a zákona č. 561/2004 Sb. Podle katalogu má didaktický test obsahovat pouze tzv. uzavřené úlohy, jenž připouští pouze jednu správnou odpověď. Žalobkyně poukázala na rozpor mezi didaktickým testem a katalogem s tím, že ve světle informací uvedených v odborné recenzi by mohla být některá ze žalobkyní označených odpovědí vyhodnocena jako správná, a proto žalobkyně podala žádost o přezkoumání výsledků společné části maturitní zkoušky-didaktický test ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura-základní. V době podání žádosti však žalobkyně, protože byla vázána lhůtou 5 dnů pro podání žádosti, neměla k dispozici zadání didaktického testu, a tudíž nebyla schopna přesně identifikovat testové úlohy, u nichž dle přesvědčení žalobkyně mohla být odpověď považována za správnou. Zadání didaktického testu bylo na pokyn ministra znepřístupněno jako veřejně nepřístupná informace, a proto žádost byla podána více méně z obecnějším popisem uvedených rozporů. Se žádostí žalobkyně spojila žádost o umožnění přístupu k zadání maturitního testu, případně k dalším materiálům, týkajících se její osoby a které mají význam pro rozhodnutí o výsledku maturitní zkoušky. Žalobkyni však žádné materiály, týkající se její osoby nebyly poskytnuty a její žádost o přezkum byla shledána nedůvodnou. Žalobkyně se předně domnívá, že je dána její žalobní legitimace požádat o přezkum vyrozumění ministerstva o vyřízení její žádosti, neboť jde o konečné rozhodnutí správního orgánu, který naplňuje pojmové znaky formálního rozhodnutí o právech a povinnostech adresáta rozhodnutí. Žalobkyně se cítí uvedeným rozhodnutím zkrácena na svých právech a považuje toto rozhodnutí za nezákonné proto, že v předchozím řízení byla zkrácena též v důsledku vadného postupu ministerstva. Žalobkyně namítala, že jí nebylo umožněno seznámit se se všemi podklady významnými pro rozhodnutí o výsledku maturitní zkoušky a to přes její výslovnou žádost a přes zákonem garantovaný nárok. Nárok žalobkyně být vyrozuměna nejen o výsledcích maturitní zkoušky, ale i nárok na poskytnutí veškerých materiálů, které by mohly mít význam pro rozhodnutí o výsledku maturitní zkoušky, je garantován ve školském zákoně v ust. § 82 odst. 4, přesto žalobkyně neměla v době podání žádosti o přezkum k dispozici nezbytné podklady. V době podání žádosti ani nebylo zřejmé, že zadání příslušného didaktického testu nebude možné do konce lhůty získat, neboť to bylo ze strany ministerstva znemožněno, a to přesto, že všichni, kteří vykonali maturitní zkoušky, měli nárok na seznámení se se všemi materiály i se zněním maturitních testů dle § 82 odst. 4 školského zákona a znění testu přestalo být po předložení žákům u zkoušky veřejně nepřístupnou informací ve smyslu § 45 odst. 3 vyhlášky č. 177/2009 Sb. Žalobkyně uvedla, že až po podání žádosti zjistila, že jí nebyly jako správné uznány odpovědi u testových úloh 3, 14 a 15 a u podúlohy 15.2. Tyto testové úlohy dle odborné recenze nesplňovaly požadavky stanovené katalogem, nebyly úlohami uzavřenými, neboť umožňovaly žákům více správných odpovědí. Na podporu svých tvrzení žalobkyně přiložila jako důkaz odborné stanovisko autorů ze dne 18.5.2011, jež rozpracovává závěry odborné recenze a poukazuje na rozpor mezi zadáním didaktického testu a požadavky katalogu a na existenci určitého počtu testových úloh, které tento rozpor prokazují. U uvedených testových úloh č. 3, 14 a 15 označila žalobkyně jako správné odpovědi, které nevyhovovaly klíči, avšak byly jako jedna z možných správných odpovědích označeny odborným stanoviskem. V případě připuštění žalobkyní vyznačených odpovědí na testových úlohách č. 3, 14 a 15 za správné by žalobkyně získala o 5 bodů více, tedy by splnila podmínky úspěšnosti z 49,27%, dosáhla by tak hranice, při které by u maturitní zkoušky uspěla. Žalobkyně namítala, že ministerstvo mělo k dispozici všechny z uvedených dokumentů, avšak při svém rozhodování o žádosti žalobkyně se s nimi nevypořádalo. Odůvodnění napadeného rozhodnutí je zcela nedostatečné, absentují v něm skutková zjištění, hodnocení důkazů i návazné úvahy, kterými se ministerstvo při svém rozhodování řídilo. Žalobkyně tak spatřovala nezákonnost napadeného rozhodnutí v porušení ust. § 82 odst. 4 školského zákona v nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů, jak se ministerstvo vypořádalo s konkrétními námitkami žalobkyně a jak reflektovalo na její odkaz na odbornou recenzi, prokazující nesprávnost a neregulérnost testových úloh didaktického testu. Podle žalobkyně žalovaný toliko konstatoval, jaké podklady posuzoval, nicméně chybí zde skutkové a právní posouzení jeho závěru a správnosti hodnocení testových úloh. Žalobkyně namítala, že ministerstvo svým postupem porušilo principy dobré správy, neboť i když dle ust. § 183 školského zákona nelze na postup ministerstva podle § 82 zákona aplikovat příslušná ustanovení správního řádu, přesto musí při jeho postupu platit principy dobré správy a musí být dodržovány obecně bez ohledu na to, jakým zákonem se určitý postup řídí. Podle žalobkyně je ministerstvo vázáno zásadou participace, zásadou zákonnosti, otevřenosti a transparentnosti a zásadou nestrannosti, podle kterých je třeba umožnit účastníku kvalifi