7 As 80/2010 — Nejvyšší správní soud

10 A 154/2010- 38 - text 7 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Kamila Tojnera a Mgr. Jana Kašpara v právní věci žalobce: Krůta logistic s.r.o., se sídlem 664 66 Medlov 217, zast. Mgr. Václavem Kotkem, advokátem se sídlem třída Kpt. Jaroše 9, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, se sídlem Těšnov 17, 117 05 Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16.4.2010, č.j. 3040/2010-11230, t a k t o : I. Rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 16.4.2010, č.j. 3040/2010-11230, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12.600.-Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Mgr. Václava Kotka, advokáta. Odůvodnění Žalobce se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze dne 10.6.2010 domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného uvedeného v záhlaví, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Státního intervenčního fondu ze dne 16.12.2009, čj. SZIF/2009/0456259, jímž se žalobci poskytla dotace v rámci programu Zakládání skupin výrobců pro rok 2008 ve výši 161 645,-Kč nařízení vlády č. 655/2004 Sb. o stanovení podmínek pro zařazení do skupin výrobců a stanovení podmínek pro poskytnutí dotace k podpoře jejich činnosti (dále též "Nařízení vlády"). Žalobce navrhuje, aby soud zrušil rozhodnutí žalovaného z následujících důvodů: 1. Žalovaný ve svém rozhodnutí pokračuje v linii správního orgánu I. stupně, a aniž by se řádně vypořádal s našimi odvolacími námitkami, v nichž žalobce tvrdil rozpor I.stupňového rozhodnutí a rozhodnutím o pravomocném zařazení žalobce do programu. Žalovaný zejména ve svém rozhodnutí opět jasně neuvádí jediné ustanovení nařízení vlády č. 655/2004 Sb. (dále též "Nařízení vlády"), které stanoví podmínky pro poskytnutí dotace a které jsme nesplnili, resp. se snaží zamlžit skutečnost, že žádné takové ustanovení neexistuje. Přestože byl žalobce rozhodnutím ze dne 3. 2. 2006 č.j. SZIF/2006/0028691 pravomocně zařazen do programu Zakládání skupin výrobců, žalovaný tvrdí, že i přes toto zařazení není možné dotaci za období od 1. 1. 2008 do 6. 11. 2008 podle nařízení vlády poskytnout, neboť zařazení společnosti do programu je sice jednou z podmínek pro poskytnutí dotace, jedná se však podmínku kumulativní a její splnění není dostačující k poskytnutí dotace. Mezi tyto další podmínky patří i podmínka dle § 5 odst. 1 písm. c) nařízení vlády, dle níž musí skupina výrobců dosahovat roční obchodované produkce v hodnotě nejméně 3 000 000 Kč, anebo nejméně 5 členů. Žalovaný uvedl, že v posuzovaném případě je zcela zřejmé, že žadatel s ohledem na shora uvedené definiční vymezení "skupiny výrobců" podmínku dle § 5 odst. 1 písm. c) nařízení vlády nesplnil, když tato společnost nebyla v období od 1. 1. 2008 do 6. 11. 2008 objektivně skupinou výrobců (neměla alespoň dva členy), která by dosahovala roční obchodovatelné produkce společným uváděním zemědělských komodit na trh v hodnotě nejméně 3 000 000 Kč, nebo neplní podmínku nejméně 5 členů. Nařízení vlády však nedefinuje skupinu výrobců, navíc postup žalovaného je v rozporu s předchozím rozhodnutím správního orgánu (ze dne 3. 2. 2006 č.j. SZIF/2006/0028691) jímž byl žalobce zařazen do programu Zakládání skupin výrobců. Žalobce zdůraznil, že by-li jednou do programu Zakládání skupin výrobců zařazen, nemůžou správní orgány svá stanoviska zpochybnit a opět zkoumat, zda-li v době, kdy žalobce o zařazení žádal a jeho žádosti bylo vyhověno, splňoval podmínky pro zařazení do programu. Takový postup je v rozporu se zásadou legitimního očekávání. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že v rámci řízení o autoremeduře bylo zjištěno, že žadatel dne 6. 11. 2008 přijal dalšího společníka. SZIF tak rozhodnutím č.j.: SZIF/2009/0456259 ze dne 16. 12. 2009 zohlednil obchodovanou produkci žadatele od data, kdy žadatel zajišťoval společný odbyt zemědělské produkce svými členy a odvolateli poskytl dotaci ve výši 161 654,00 Kč. Předložené faktury za období od 1.1.2008 do 5. 11. 2008 SZIF při výpočtu dotace nezohlednil. Nařízení vlády č. 655/2004 Sb. bylo vydáno s cílem upravit podmínky pro zařazení skupin výrobců, zajišťujících společný odbyt vybraných zemědělských komodit, do programu zakládání skupin výrobců a podmínky pro poskytnutí dotace k podpoře jejich činnosti. Citované nařízení, které je z hlediska práva Evropského společenství doplňkovým národním předpisem, je nezbytné interpretovat ve smyslu čl. 33d nařízení Rady (ES) č. 1257/1999. Dle tohoto článku, jeho odstavce 1, je podpora poskytována zejména s cílem společně uvádět zboží na trh, včetně přípravy k prodeji, centralizaci prodeje a dodávky velkoodběratelům, když podle odstavce 2 téhož ustanovení je podpora poskytována pouze seskupením producentů, která jsou uznána příslušnými orgány nových členských států mezi dnem přistoupení a koncem programového období na základě vnitrostátního práva nebo práva Společenství. Nařízením vlády je zavedená legislativní zkratka "skupina výrobců", která však není zavedena v § 2 písm. c) nařízení vlády, ale v § 1 tohoto nařízení vlády, kde se "skupinou výrobců" rozumí skupina výrobců zajišťující společný odbyt zemědělské komodity. V rámci § 2 písm. c) nařízení vlády je pak určena pouze právní forma, kterou skupina výrobců může mít. Z výše uvedeného plyne, že skupinou výrobců nemůže být obchodní společnost založená jedním společníkem, neboť ta nemůže naplnit definiční vymezení skupiny výrobců jak je obsaženo v ust. § 1 nařízení vlády. Ačkoliv tedy byl žadatel rozhodnutím ze dne 3. 2. 2006 č.j. SZIF/2006/0028691 pravomocně zařazen do programu Zakládání skupin výrobců, není možné i přes toto zařazení dotaci za období od 1. 1. 2008 do 6. 11. 2008 podle nařízení vlády poskytnout, neboť zařazení společnosti do programu je sice jednou z podmínek pro poskytnutí dotace, jedná se však podmínku kumulativní a její splnění není dostačující k poskytnutí dotace. Mezi tyto další podmínky patří i podmínka dle § 5 odst. 1 písm. c) nařízení vlády, dle níž musí skupina výrobců dosahovat roční obchodované produkce v hodnotě nejméně 3 000 000 Kč, anebo nejméně 5 členů. V posuzovaném případě je zcela zřejmé, že žadatel s ohledem na shora uvedené definiční vymezení "skupiny výrobců" podmínku dle § 5 odst. 1 písm. c) nařízení vlády nesplnil, když tato společnost nebyla v období od 1. 1. 2008 do 6. 11. 2008 objektivně skupinou výrobců (neměla alespoň dva členy), která by dosahovala roční obchodovatelné produkce společným uváděním zemědělských komodit na trh v hodnotě nejméně 3 000 000 Kč, nebo neplní podmínku nejméně 5 členů. Žalovaný proto v rámci odvolacího řízení konstatoval, že v období od 1.1. 2008 do 6. 11. 2008 nemohlo dojít k naplnění účelu a smyslu nařízení vlády a nařízení Rady (ES) č.1257/1999. Vzhledem k tomu, že účelem tohoto opatření je nejen vytvoření větších obchodních celků, ale i vytvoření reálných obchodních vztahů za účelem zajištění společného odbytu zemědělských komodit, nebylo možno naplnit účel opatření v období, kdy měla skupina výrobců pouze jednoho člena. Obchodní vztahy mezi obchodní společností a jejím jediným společníkem, nelze považovat za reálné obchodní vztahy, které by objektivně splňovaly požadavky na zvýšení konkurenceschopnosti na trhu a zajištění společného odbytu. V daném případě to znamená, že podmínky pro poskytnutí dotace byly splněny až od 6. 11. 2008, tj. ode dne, kdy došlo k při brání dalšího společníka společnosti a tím teprve došlo k naplnění podmínky zajištění společného odbytu zemědělské komodity. V této souvislosti žalovaný odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze rozsudkem sp. zn. 9 Ca 356/2008 ze dne 17.9.2010, který rozhodl o žalobě společnosti Krůta logistic s.r.o. ve věci přiznání dotací za rok 2006 z programu Zakládání skupin výrobců tak, že žalobu zamítl. Rovněž tak Nejvyšší správní soud již ve 4 případech (např. sp. zn. 9 As 7412010) rozhodlo žalobách společností proti vyřazení z předmětného programu a které nesplňovaly podmínku více členů společnosti tak, že kasační stížnost zamítl. V odůvodnění rozsudku se mimo jiné uvádí, že skupinou výrobců nemůže být jednočlenná společnost a pokud je stanoveno v § 6 odst. 2 písm. d) nařízení vlády, že nedílnou součástí žádosti o poskytnutí dotace je kopie uzavřených smluv mezi skupinou výrobců a jejími členy o objemu, způsobu a výši úhrad příslušné roční obchodovatelné produkce, je z tohoto ustanovení patrno, že skupinu výrobců bude tvořit více než jeden člen. Určující skutečností pak je společný postup více subjektů sdružených pod obchodní společnost (či družstvo), která již dotaci jako subjekt po splnění v nařízení vlády splněných podmínek získá a s dotací jako taková rovněž naloží. Rovněž z usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2943/10 ze dne 17.1.2011, který se zabýval otázkou, zda rozsudkem Městského soudu v Praze, který potvrdil správní rozhodnutí o nezařazení žalobce do programu