7 Afs 46/2010 — Nejvyšší správní soud

8 A 157/2012- 28 - text 5 pokračování 8A 157/2012 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: Ing. L. K., zastoupen Auditorskou a daňovou kanceláří, s.r.o., IČ: 649 39 090, se sídlem Praha 1, Vodičkova 41, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, t a k t o: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í: Žalobce se podáním žaloby dne 13. 11. 2012 domáhal u Městského soudu v Praze ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu. Uváděl, že dne 28. 12. 2009 podal žádost o zřízení datové schránky daňového poradce a Ministerstvo vnitra zřídilo dne 15. 1. 2010 datovou schránku podnikající fyzické osoby – daňového poradce a byl jí připojen identifikátor „…“. Žalovaný bez jakéhokoliv oznámení a v neznámé době měl změnit identifikaci této datové schránky a vymazat slova „daňový poradce“ z jejího názvu, změnit také údaje o adrese. Žalobce ve svém podání tvrdil, že se o změnění údajů datové schránky dozvěděl až dne 30. 9. 2012 a domáhal se, aby soud žalovanému zakázal pokračovat v porušování žalobcova práva spočívajícího v evidenci identifikace datové schránky ID: „…“, které nebyly uvedeny v žádosti ze dne 28. 12. 2009, a aby žalovanému byla uložena povinnost identifikaci datové schránky uvést do původního stavu. Žalovaný správní orgán ve svém vyjádření ze dne 8. 1. 2013 odkázal na ustanovení § 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož byla datová schránka žalobce s identifikátorem „…“ zřízena a uvedl, že ke změně došlo dne 6. 9. 2012 v souvislosti s napojením informačního systému datových schránek na základní registry, konkrétně na registr osob podle § 24 až 28 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný dále sdělil, že žalobce je rovněž držitelem datové schránky podnikající fyzické osoby – daňového poradce s identifikátorem „…“. Na rozdíl od datové schránky podnikající fyzické osoby jsou identifikační údaje k této „profesní“ datové schránce získávány od Komory daňových poradců. Z metodického pokynu Generálního finančního ředitelství vyplývá, že správce daně je povinen doručovat všechny dokumenty vztahující se k výkonu daňového poradenství do datové schránky daňového poradce a nikoli do datové schránky podnikající fyzické osoby. Městský soud v Praze ve věci rozhodl bez jednání, neboť žalobce ve svém podání souhlasil s takovýmto postupem a žalovaný se k výzvě soudu podle § 51 odst. 1 soudního řádu správního nevyjádřil. Městský soud v Praze posoudil věc takto: Městský soud v Praze rozhodoval podle § 87 odst. 1 soudního řádu správního na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Podle § 4 odst. 2, 3 zákona o elektronických úkonech podnikající fyzická osoba má nárok na zřízení jedné datové schránky podnikající fyzické osoby. Datovou schránku podnikající fyzické osoby zřídí ministerstvo bezplatně advokátu, daňovému poradci a insolvenčnímu správci bezodkladně poté, co obdrží informaci o jejich zapsání do zákonem stanovené evidence. Ustanovení odstavce 2 se použije pro advokáty, daňové poradce a insolvenční správce obdobně. Podle § 15 odst. 7 zákona o elektronických úkonech Komora daňových poradců České republiky bezodkladně informuje ministerstvo o zápisu osoby do seznamu daňových poradců, o údajích vedených o osobě v seznamu daňových poradců nezbytně nutných pro zřízení datové schránky a jejich změnách a o výmazu osoby ze seznamu daňových poradců. V inkriminované věci soud zjistil, že žalobce disponuje profesní datovou schránkou daňového poradce s identifikátorem „…“, a že identifikační údaje k této „profesní“ datové schránce žalobce žalovaný získal od Komory daňových poradců. Z pokynu GFŘ – D – 7 k postupu správců daně při doručování prostřednictvím datových schránek ze dne 21. 12. 2011, č. j. 35136/11-2110-011826, soud zjistil k osobám uvedeným v ustanovení § 4 odst. 3 zákona o elektronických úkonech: - má-li daňový poradce zřízenu pouze datovou schránku „fyzické osoby“ – doručuje správce daně do této datové schránky pouze písemnosti, které se netýkají jeho podnikatelské činnosti; - má-li daňový poradce zřízenu pouze datovou schránku „podnikající fyzické osoby“ – doručuje správce daně do této datové schránky pouze písemnosti ve věci jeho vlastní daňové povinnosti daňového poradce; - má-li daňový poradce zřízenu pouze datovou schránku „profesní datovou schránku“ – doručuje správce daně do této datové schránky písemnosti vztahující se k jeho činnosti daňového poradce. Z citovaného pokynu GFŘ – D – 7 k postupu správců daně při doručování prostřednictvím datových schránek potom vyplývá, má-li daňový poradce zřízeny dvě datové schránky (fyzická osoba + podnikající fyzická osoba nebo fyzická osoba + profesní datová schránka nebo podnikající fyzická osoba + profesní datová schránka) nebo dokonce tři datové schránky (fyzická osoba + podnikající fyzická osoba + profesní datová schránka) postupuje správce daně při doručování do jednotlivých datových schránek podle shora uvedeného pravidla. Podle § 20 odst. 1 zákona o elektronických úkonech Ministerstvo a) zajistí připojení kvalifikovaného časového razítka k datové zprávě odeslané z datové schránky, b) dodá datovou zprávu odeslanou z datové schránky do datové schránky osoby, která je odesílatelem označena jako adresát, c) oznámí odesílateli, že datová zpráva, kterou odeslal, byla dodána do datové schránky adresáta, a toto oznámení označí uznávanou elektronickou značkou, d) vyrozumí adresáta o dodání datové zprávy do jeho datové schránky na jím zvolenou elektronickou adresu nebo jiný technický prostředek pro vyrozumění; adresát je v tomto případě povinen uhradit náklady, které ministerstvu v souvislosti s vyrozuměním vznikly, s výjimkou, bylo-li vyrozumění učiněno na adresátem zvolenou elektronickou adresu, e) oznámí odesílateli, že datová zpráva, kterou odeslal do datové schránky adresáta, byla doručena, a toto oznámení označí uznávanou elektronickou značkou ministerstva; to neplatí, jde-li o dokument podle § 18a, f) oznámí odesílateli, že datová schránka, do které odeslal datovou zprávu, neexistuje, g) oznámí odesílateli, že datová schránka, do které odeslal datovou zprávu, je znepřístupněna, a to i zpětně, h) oznámí odesílateli, že datová schránka, do které odeslal datovou zprávu, byla zrušena, i) vede evidenci o datu a času událostí podle tohoto odstavce včetně identifikace datové zprávy, odesílatele a adresáta. Z citovaného ustanovení zákona o elektronických úkonech tedy nevyplývá povinnost žalovaného správního orgánu oznámit částečnou změnu v identifikaci datové schránky. Základní pravidla pro zřizování datové schránky fyzické osoby upravuje § 3 zákona o elektronických úkonech. Fyzické osobě (nepodnikající) se datová schránka zřídí výlučně na její žádost, a to jen jedna datová schránka každé fyzické osobě. Pokud jde o fyzické osoby podnikající, i zde platí princip, že se jim datová schránka zřídí na žádost, nikoli povinně. Advokáti, daňoví poradci a insolvenční správci jsou však výjimkou, neboť v jejich případě zákon stanoví obligatorní zřízení datové schránky (§ 31 odst. 1 zákon o elektronických úkonech). Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 15. července 2010, č. j. 7 Afs 46/2010 – 51, mj. konstatoval, že na základě zákona o elektronických úkonech byly datové schránky bez podání žádosti zřízeny pro orgány veřejné moci, právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, právnické osoby zřízené zákonem, organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku a insolvenční správce, a to do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro tyto subjekty je používání datových schránek povinné. Na advokáty a daňové poradce dopadá ust. § 31 odst. 3 citovaného zákona, které stanoví, že ministerstvo zřídí advokátu a daňovému poradci datovou schránku podnikající fyzické osoby prvním dnem prvního kalendářního měsíce třetího roku po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Tím není dotčeno právo advokáta a daňového poradce na zřízení datové schránky podnikající fyzické osoby na žádost. V ust. § 4 odst. 2 zákona o elektronických úkonech je stanoveno pravidlo, že podnikající fyzická osoba má nárok na zřízení jedné datové schránky podnikající fyzické osoby. Z tohoto pravidla, že podnikající fyzická osoba může mít zřízenu pouze jednu datovou schránku podnikající fyzické osoby bez ohledu na počet podnikatelských činností, platí výjimka ve vztahu k advokátům, daňovým poradcům a insolvenčním správcům. Jak vyplývá z důvodové zprávy, pro advokacii, daňové poradenství a insolvenční správcovství se zřizuje samostatná datová schránka podnikající fyzické osoby. V praxi to znamená,