6 As 18/2009 — Nejvyšší správní soud

8 A 134/2011- 25 - text 7 pokračování 8A 134/2011 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a Mgr. Martina Kříže v právní věci žalobce: Ing. V. R., zastoupen Mgr. Martinem Vovsíkem, advokátem se sídlem Plzeň, Malá ul. 43/6, proti žalovanému: Ministerstvo obrany, Tychonova 1, Praha 6, o žalobě proti rozhodnutí ministra obrany ze dne 7. 4. 2011, č. j. 232-2/2011-1070, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí, kterým ministr obrany zamítl jeho rozklad proti rozhodnutí Ministerstva obrany – Odboru komunikace a propagace ze dne 9. 3. 2011, č. j. 440/2011-1140, jímž nebylo vyhověno žádosti žalobce o poskytnutí kopie informační zprávy pro ministra obrany č. j. D143-6/2006/DP-4730-XI ze dne 30. 4. 2007 ve věci „Situace ve Vojenském zpravodajství – souhrnná zpráva“. Žalovaný shodně s povinným subjektem konstatoval, že tyto informace nebylo možno poskytnout v souladu s ust. § 11 odst. 4 písm. c) zákona o svobodném přístupu k informacím proto, že byly Vojenským zpravodajstvím získány při plnění úkolů zpravodajské služby, a navíc se požadované informace vztahují k probíhajícímu trestnímu řízení, pročež je dán důvod k odmítnutí žádosti podle ust. § 11 odst. 4 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím. Proti tomuto rozhodnutí směřovala žaloba, v níž žalobce nesouhlasil s tím, že by se požadovaná informační zpráva týkala plnění úkolů zpravodajských služeb. Zákonná poznámka pod čarou týkající se § 11 odst. 4 písm. c) zákona o svobodném přístupu k informacím odkazuje na § 5 a § 8 zákona č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách, přičemž ust. § 5 pouze obecně vymezuje působnost zpravodajských služeb a ust. § 8 pak upravuje ukládání úkolů zpravodajským službám a podávání zpráv těmito službami. Poznámka pod čarou sice nemá přímý legislativní dopad, avšak jedná se o výkladovou pomůcku, která identifikuje záměr zákonodárce. Při výkladu omezení práva na informace je nutno vždy postupovat restriktivně, toto omezení musí vždy výslovně vyplývat ze zákona a jakýkoliv rozšiřující výklad je nepřípustný. Podle přesvědčení žalobce zákonodárce jasně vymezil poznámkou pod čarou svůj úmysl týkající se omezení práva na informace, a to tak, že se má týkat pouze výslovně uvedených ust. § 5 a 8 zákona č. 153/1994 Sb. Žalobce je přesvědčen o tom, že požadovaná informační zpráva se netýká plnění žádného z úkolů, které by Vojenskému zpravodajství uložil oprávněný subjekt dle § 8 odst. 4 zákona č. 153/1994 Sb. čili Vojenskému zpravodajství nebyl zadán žádný úkol, v rámci jehož plnění by Vojenské zpravodajství poskytlo ministryni obrany požadovanou informační zprávu ze dne 30.4.2007. Ustanovení § 11 zákona o svobodném přístupu k informacím, stanovující výjimky z povinnosti k poskytování informací, je nutno aplikovat a vykládat striktním a nikoliv rozšiřujícím způsobem. V ust. § 11 zákona o svobodném přístupu k informacím obsažený výčet výjimek je taxativní a jedná se o výjimky z obecné povinnosti k poskytnutí informací. Podle názoru žalobce se výjimka stanovená v § 11 odst. 4 písm. c) týká toliko informací, které subjekt povinný k poskytnutí informace získal v souvislosti s plněním úkolu řádně zadaného zpravodajské službě podle § 8 zákona č. 153/1994 Sb. V daném případě tedy zákonná výjimka není naplněna a Ministerstvo obrany jako povinný subjekt má povinnost požadovanou informaci poskytnout. Navíc požadovaná informační zpráva měla být odtajněna ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., o utajovaných informacích a o bezpečnostní způsobilosti. V napadeném rozhodnutí není tato skutečnost výslovně potvrzena, avšak z kontextu odůvodnění a argumentace ohledně jiného kvalifikovaného důvodu pro neposkytnutí informace v případě utajované informace považuje žalobce za zřejmé, že informační zpráva byla odtajněna. Jestliže by se předmětná informace měla týkat plnění úkolů zpravodajských služeb, v rámci kterých by byl veřejný zájem na utajení úkolu i informace, pak by nemohlo dojít k odtajnění zprávy. Požadovaná informační zpráva ze dne 30.4.2007 nemůže tedy obsahovat žádné informace, jejichž vyzrazení by způsobilo újmu či bylo nevýhodné pro ústavnost, svrchovanost a územní celistvost, zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, mezinárodních závazků a obrany, ochrany ekonomiky a ochrany života nebo zdraví fyzických osob. Z uvedených důvodů je argumentace žalovaného o tom, že by poskytnutím informační zprávy mohlo dojít k ohrožení zákonem chráněného zájmu atd., nesprávná a účelová. Žalobce dále poukázal na to, že je obecně známo, že předmětnou informační zprávou disponují média. Na tomto nic nemění ani to, že Ministerstvo obrany nejdříve svým jednáním umožnilo, aby médiím informační zpráva byla poskytnuta, a následně iniciovalo trestní řízení popisované v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Právní argumentace žalovaného probíhajícím trestním řízením a údajným naplněním důvodu dle § 11 odst. 4 písm. c) [správně „písm. a)“, pozn. soudu] citovaného zákona je nesprávná. Žalobce totiž nechtěl vědět, kdy a z jakého důvodu bylo trestní řízení zahájeno, resp. kdy byly zahájeny úkony tohoto řízení, kdo je podezřelý, jak se řízení vyvíjí atd., ale požadoval poskytování kopie informační zprávy. Nepožadoval tedy informace o probíhajícím trestním řízení, ale požadoval kopii listiny, která se až následně stala jedním z důkazů v probíhajícím trestním řízení. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a aby věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a aby žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný ve vyjádření v žalobě poukázal na to, že argumenty uvedené v žalobě jsou obdobné těm, které byly uplatněny v rozkladu, a proto odkázal na podrobné odůvodnění napadeného rozhodnutí s tím, že setrval na existenci důvodů pro odmítnutí žádosti podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) i c) zákona o svobodném přístupu k informacím. Navrhl proto, aby soud žalobu zamítl. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Z obsahu správního spisu je zřejmé, že žalobce požádal dne 3. 3. 2011 podle zákona o svobodném přístupu k informacím o poskytnutí kopie informační zprávy pro ministra obrany č. j. D143-6/2006/DP-4730-XI ze dne 30. 4. 2007 ve věci „Situace ve Vojenském zpravodajství – souhrnná zpráva“, a to v úplné podobě, včetně veškerých případných příloh. Ministerstvo obrany jako povinný subjekt vydalo dne 9. 3. 2011 pod č. j. 440/2011-1140 rozhodnutí, kterým tuto žádost odmítlo, neboť uvedená informační zpráva pro ministryni obrany se týká plnění úkolů zpravodajských služeb. V odůvodnění tohoto rozhodnutí povinný subjekt uvedl, že podle ust. § 11 odst. 4 písm. c) zákona o svobodném přístupu k informacím povinné subjekty neposkytnou informace o plnění úkolů zpravodajských služeb. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce rozklad, v němž nesouhlasil s tím, že by se požadovaná informační zpráva týkala plnění úkolů zpravodajských služeb. Zákonná poznámka pod čarou týkající se § 11 odst. 4 písm. c) zák. č. 106/1999 Sb. odkazuje na § 5 a § 8 zák. č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách. Ust. § 5 pouze obecně vymezuje působnost zpravodajských služeb. Ust § 8 zák. č. 153/1994 Sb. pak upravuje ukládání úkolů zpravodajským službám a podávání zpráv těmito službami. Na základě uveřejněných mediálních informací je žadatel přesvědčen o tom, že se požadovaná informační zpráva netýká plnění žádného z úkolů, které by Vojenskému zpravodajství uložil oprávněný subjekt dle § 8 odst. 4 zák. č. 153/1994 Sb. Jinými slovy řečeno, vláda a ani prezident nezadali Vojenskému zpravodajství žádný úkol, v rámci jehož plnění by Vojenské zpravodajství poskytlo ministryni obrany požadovanou informační zprávu ze dne 30.4.2007. Ustanovení § 11 zák. č. 106/1999 Sb., stanovující výjimky z povinnosti k poskytování informací, je nutno aplikovat a vykládat striktním a nikoliv rozšiřujícím způsobem. Zde obsažený výčet výjimek je taxativní a jedná se o výjimky z obecné povinnosti k poskytnutí informací. Podle právního názoru žadatele se výjimka stanovená v § 11 odst. 4 písm. c) týká toliko informací, které subjekt povinný k poskytnutí informace, získal v souvislosti s plněním úkolu řádně zadaného dle § 8 zák. č. 153/1994 Sb. zpravodajské službě. V daném případě tedy zákonná výjimka není naplněna a ministerstvo obrany jako povinný subjekt má povinnost požadovanou informaci poskytnout. Žadatel dále poukazuje na tu skutečnost, že požadovaná informační zpráva měla být odtajněna ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb. o utajovaných informacích a o bezpečnostní způsobilosti. Jestliže by se předmětná informace měla týkat plnění úkolů zpravodajských služeb, v rámci kterých by byl veřejný zájem na utajení úkolu i informace, pak by nemohlo dojít k odtajnění zprávy. Podle § 2 písm.