2 As 33/2007 — Nejvyšší správní soud

11 A 86/2015- 34 - text 9 pokračování 11A 86/2015 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců JUDr. Jitky Hroudové a Mgr. Marka Bedřicha v právní věci žalobce: DINERO INVEST s.r.o., se sídlem v Olomouci, Sokolská 584/11, zastoupeného JUDr. Karlem Vítkem, advokátem se sídlem v Olomouci, Dobrovského 1157/25, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí ČR se sídlem v Praze 10, Vršovická 1442/65, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 3. 2015, č.j. 293/580/15, 11999/ENV, sp.zn. 000372/A-10 t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á. II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného, kterým změnil ve výroku 1) text „ve stanovené lhůtě“ a nahradil ho textem „prokazatelně ke dni 17. 3. 2014“ a ve zbývající části potvrdil rozhodnutí České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu Ostrava, ze dne 22. 10. 2014, č.j. ČIŽP/49/OOP/SR01/1404582.013/14/VHP, jímž byla žalobci uložena pokuta za porušení zákona o ochraně přírody a krajiny ve výši 50.000 Kč a uložena povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou 1.000 Kč. Žalobce spatřuje pochybení žalovaného v tom, že bylo Statutárnímu městu Ostrava přiznáno účastenství v řízení o správním deliktu žalobce. Má za to, že účast obce ve správním řízení nelze dovozovat z ustanovení § 71 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ale v případě chybějící obecné procesní úpravy řízení o jiných správních deliktech je nutné vycházet ze zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích a ze zásad trestního práva. Dále žalobce tvrdí, že přítomnost subjektu, kterému nepřísluší právo účastníka, pociťuje jako újmu zejména proto, že se jedná o neveřejné správní řízení trestněprávní povahy, kdy je tento subjekt informován o průběhu řízení a o sankcích v něm udělených. Dále žalobce namítá, že správní orgán nebral v potaz, že řízení o správním deliktu jako řízení trestněprávní povahy je ovládáno zásadou vyšetřovací a nepostupoval podle ustanovení § 3 správního řádu tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Dle žalobce žalovaný jednal nezákonně, když nevyslechl svědka navrženého žalobcem, a to společnost KSSS Energy s.r.o. a spokojil se s důkazem listinou, spočívající ve vyjádření společnosti KSS Energy s.r.o. Případný výslech svědka by měl dle žalobce zásadní význam na objektivní zjištění stavu věci. Žalobce nesouhlasí s tím, že si správní orgán neopatřil v souladu se zásadou oficiality kolaudační souhlas, kterým bylo povoleno užívání stavby Fotovoltaické elektrárny Radvanice a protokol ze závěrečné prohlídky ze dne 19. 8. 2010. Tyto doklady by dle žalobce v souladu s ustanovením § 3 správního řádu taktéž přispěly ke zjištění stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Žalobce se domnívá, že rozhodnutí o povolení kácení dřevin a uložení náhradní výsadby tvořilo podkladové rozhodnutí k veřejnoprávní smlouvě o provedení stavby č- 108/2009 uzavřené mezi Statutárním městem Ostrava, Úřadem městského obvodu Radvanice a Bartovice a stavebníkem – společností HOPR GROUP s.r.o. a že rozhodnutí Magistrátu města Ostravy, odboru ochrany životního prostředí, ze dne 28. 12. 2009 nebylo vydáno izolovaně, ale za účelem výstavby Fotovoltaické elektrárny Radvanice. Dle žalobce byla při kolaudačním jednání řešena otázka kácení dřevin a případná náhradní výsadba. Domnívá se, že v kolaudačním souhlasu či v protokolu ze závěrečné prohlídky mohla být společnosti KSS ENERGY s.r.o. uložena náhradní výsadba. V následující žalobní námitce žalobce poukazuje na nesprávné posouzení rozhodnutí o povolení kácení dřevin a o náhradní výsadbě ze strany správních orgánů jako rozhodnutí „in personam“. Dle žalobce se jedná o rozhodnutí „in rem“ a tudíž na základě ustanovení § 73 odst. 2 správního řádu přešla povinnost k náhradní výsadbě na nového vlastníka pozemku, tedy na společnost KSS Energy s.r.o., a to z důvodu, že tato společnost je jak vlastníkem pozemku, tak i stavebníkem a investorem stavby, pro jejíž účely bylo kácení prováděno. Z písemného vyjádření společnosti ze dne 15. 9. 2014 vyplývá, že tuto povinnost akceptuje. Žalobce trvá na tom, že pro práva a povinnosti vyplývající z rozhodnutí o kácení dřevin a náhradní výsadbě je rozhodujícím vlastnické právo k pozemku, na němž má ke kácení a výsadbě dojít. Na podporu své námitky uvádí, že ze soukromoprávního hlediska jsou rostliny součástí pozemku a při jejich výsadbě se z rostlin jako samostatných věcí stává součást pozemku. Dále žalobce poukazuje na účel právní úpravy režimu náhradní výsadby, kterým je náhrada ekologické újmy. Pokud by bylo rozhodnutí „in personam“, jak tvrdí žalovaný, tak by v případech, ve kterých by adresát rozhodnutí ve fázi po provedení kácení a před uplynutím lhůty pro provedení náhradní výsadby jako právnická osoba zanikl či jako fyzická osoba zemřel, zůstala by povinnost nesplněna, aniž by přešla na právního nástupce. A to i v případě, že by ostatní práva spojená s vlastnictvím pozemku přešla na právního nástupce. Žalobce nesouhlasí ani s výší uložené pokuty. Tvrdí, že s ohledem na míru závažnosti protiprávního jednání a na újmu způsobenou přírodě a krajině je pokuta nepřiměřeně vysoká. Správní orgán nezohlednil skutečnost, že žalobce není od roku 2010 vlastníkem pozemku, že kácení a následná výsadba souvisejí s investiční akcí společnosti KSS Energy s.r.o. ani fakt, že při provádění místního šetření dne 25. 7. 2014 byl pozemek v prokazatelně špatném stavu. Na závěr žalobce uvádí, že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby před provedením výsadby změnil špatný stav pozemku, jehož není vlastníkem a není mu ani známo, jakým způsobem by měl realizovat výsadbu na cizím pozemku. Ve vyjádření k podané žalobě žalovaný nejprve uvádí, že správní orgán I. stupně skutečně přiznal Statutárnímu městu Ostrava postavení účastníka řízení podle ustanovení §27 odst. 3 správního řádu ve spojení s § 71 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny. Připouští, že vzhledem k absenci obecné právní úpravy účastníků řízení pro jiné správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob by se mělo postupovat analogicky podle přestupkového zákona, avšak ani v případě, že by bylo postavení účastníka řízení Statutárnímu městu Ostrava přiznáno neoprávněně, nezakládalo by to nezákonnost rozhodnutí prvostupňového správního orgánu. Žalovaný dále uvádí, že prvostupňový správní orgán sice neprovedl navrhovaný důkaz svědeckou výpovědí, ale provedl důkaz listinou, který může mít stejnou vypovídací hodnotu jako žalobcem navržený důkaz svědeckou výpovědí. Otázky, které správní orgán společnosti KSS Energy s.r.o. položil písemně formou žádosti č. j. ČIŽP/49/OOP/SR01/1404582.008/14/VHP, vycházely z žalobcova návrhu. Dále žalovaný uvádí, že žalobce v průběhu správního řízení formu ani obsah důkazu listinou nikterak nerozporoval. K námitce žalobce, dle níž správní orgán neopatřil všechny doklady důležité pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to kolaudační souhlas, kterým bylo povoleno užívání stavby Fotovoltaické elektrárny Radvanice a protokol ze závěrečné prohlídky ze dne 19. 8. 2010, žalovaný uvádí, že okolnosti, které by mohly být v rámci dokazování zjištěny, by sice vedly ke zjištění úplného stavu věci, avšak nedisponují relevantní vypovídací schopností a skutečnosti, k jejichž ověření nebo vyvrácení byl navržen, už byly ve správním řízení ověřeny či vyvráceny. Žalovaný dále trvá na tom, že rozhodnutí o povolení kácení dřevin podle utanovení § 8 odst. 1 a uložení náhradní výsadby podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny je rozhodnutím in personam, zavazujícím pouze osoby v něm uvedené. Uvádí, že pozemek pro realizaci náhradní výsadby jako kompenzace ekologické újmy vzniklé kácením dřevin nemusí být totožný s pozemkem, na němž byly dřeviny vykáceny a náhradní výsadba ani nemusí proběhnout na pozemku ve vlastnictví povinného subjektu. Určující je tedy povinný subjekt, nikoliv vlastnické právo k pozemku. K výši pokuty dodává, že ze strany správního orgánu byly zohledněny všechny relevantní skutečnosti, mající vliv na její stanovení. Soud projednal věc bez nařízení jednání, neboť účastníci řízení k výzvě soudu nevyjádřili výslovný nesouhlas s tímto postupem. Má se tedy za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili (ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.). Ze správního spisu předloženého žalovaným správním orgánem soud zjistil následující podstatné skutečnosti. Dne 2. 11. 2009 bylo podáním u Magistrátu města Ostravy, odboru ochrany životního prostředí zahájeno správní řízení ve věci povolení kácení dřevin na pozemcích p. č. 902, 904, 912 a 899/1 v k. ú. Radvanice za účelem realizace stavby Fotovolatické elektrárny Radvanice. Dne 9. 12. 2009 bylo podání žalobcem doplněno o Veřejnoprávní smlouvu o umístění stavby č. 100/2009, uzavřenou Statutá