1 Afs 147/2005 — Nejvyšší správní soud

8 Ad 13/2014- 39 - text 6 pokračování 8Ad 13/2014 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: Mgr. Z. V., nar. ..., bytem P. 9, U. 625, proti žalovanému: Ministerstvo obrany, se sídlem Praha 6, Tychonova 1, v řízení o žalobě proti personálnímu rozkazu náčelníka Generálního štábu ze dne 10. 3. 2014, č. j. 222-31/2014-1304, T a k t o: I. Personální rozkaz náčelníka Generálního štábu armády České republiky ze dne 10. 3. 2014, č. j. 222-31/2014-1304, a personální rozkaz ředitele Agentury personalistiky AČR ze dne 19. 12. 2013, č. j. 11388/2013, se zrušují a věc se vrací k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3.000 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci rozsudku. O d ů v o d n ě n í: Žalobce se včas podanou žalobou dne 20. 5. 2014 domáhal zrušení personálnímu rozkazu náčelníka Generálního štábu ze dne 10. 3. 2014, č. j. 222-31/2014-1304, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti personálnímu rozkazu ředitele Agentury personalistiky AČR ze dne 19. 12. 2013, sp. zn. 11388/2013, kterým: „Plukovník Mgr. Z. V., osobní č.: ..., nar. ..., F.-M., v dispozici náčelníka Generálního štábu AČR, protože dojde do tří měsíců k zániku služebního poměru uplynutím stanovené doby, dnem 1. 8. 2013 podle § 6 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, služebně zařazuje na systemizované místo vedoucí právního oddělení inspektorátu NGŠ – náčelník právní služby AČR Velení AČR (201555). Podle § 67 odst. 2 písm. c) zákona o vojácích z povolání se jmenovanému po dobu nejvýše 6 měsíců nesnižuje plat, protože byl v důsledku organizačních změn jinak služebně zařazen. Zároveň se z důvodu podaného odvolání ruší s účinky ode dne 1. 8. 2013 PR Ř AP AČR sp. zn. 3392/20132 ze dne 26. 6. 2013, kterým se jmenovaný překládá do podřízenosti jiného služebního orgánu a nejdéle do 30. 9. 2013 určuje do dispozice náčelníka Generálního štábu AČR dne 1. 7. 2013.“ Žalobce napadl prvostupňové rozhodnutí odvoláním, který byl zamítnut žalobou napadeným personálním rozkazu náčelníka Generálního štábu ze dne 10. 3. 2014, č. j. 222-31/2014-1304, v němž uplatnil dvě základní námitky týkající se jednak oblasti zařazování vojáků z povolání na systemizovaná místa, a jednak nepřezkoumatelnosti rozhodnutí. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí ozřejmil námitky vznesené proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně a konstatoval, že služební zařazení jmenovaného již ke dni 1. 7. 2013 nebylo možné, protože zrušením VÚ 1416 Praha byla zároveň zrušena všechna systemizovaná místa u VÚ 1416 Praha a tato systemizovaná místa nepřešla na VÚ 1304 Praha, ale u tohoto útvaru, tedy VÚ 1304 Praha byla vytvořena nově do nové organizační struktury. Služební orgán měly toto systemizované místo u VÚ 1304 Praha za prokazatelně volné až ke dni 1. 8. 2013. při určování jmenovaného do dispozice služební orgán rovněž reflektoval, že jmenovanému končí závazek ke službě ke dni 31. 12. 2013, přičemž pracoval s předpokladem, že by mohl být jmenován v rámci svého určení do dispozice být nápomocný případně nově nastoupivšímu vedoucímu právního oddělení inspektorátu NGŠ - náčelníku právní služby AČR Velení AČR. Žalobce se svým podáním domáhal zrušení napadeného rozhodnutí a namítal porušení § 68 odst. 3 správního řádu ohledně nedostatečného odůvodnění. Žalobce namítal porušení § 10 odst. 2 písm. a) zákona o vojácích z povolání, když je možné určit vojáka teprve tehdy, pokud nelze rozhodnout o jeho služebním zařazení, tj. není pro něj žádné vhodné systemizované místo. Žalobce nesouhlasil s tvrzením napadeného rozhodnutí, že z § 145a odst. 8 zákona o vojácích nikterak nevyplývá, že by odvolací orgán měl mít možnost v případě zrušení rozhodnutí služebního orgánu prvního stupně řízení pouze zastavit. Žalobce namítal, že žalovaný svým postupem při obsazování systemizovaného místa vedoucího právního oddělení inspektorátu NGŠ – náčelníka právní služby AČR od 1. 7. 2013 se mohl dopustit poručení § 2 odst. 2 a 3 zákona o vojácích z povolání. Žalovaný – Ministerstvo obrany – Sekce legislativní a právní, Odbor pro právní zastupování, ve svém vyjádření ze dne 21. 7. 2014 navrhnul žalobu zamítnout a především poukazoval na neodstranitelnou vadu podání - nesprávné označení žalovaného s tím, že měl být označen náčelník Generálního štábu. Žalobce ve své replice ze dne 1. 6. 2017 mj. odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu, mj. rozsudek ze dne 30. ledna 2014, č. j. 3 Ads 30/2013-23: „Žalobou napadené rozhodnutí sice nebylo vydáno ministrem obrany, ale bylo vydáno jiným služebním orgánem (velitelem Vojenského útvaru 1762 Žatec). S ohledem na výše citované ust. § 3 odst. 6 zákona č. 219/1999 Sb. lze však dovodit, že nelze považovat za chybné označení žalovaného, pokud jako žalovaný nebyl v žalobě označen přímo služební orgán ale Ministerstvo obrany, které podle citovaného ustanovení jedná za služební orgán v řízení před správním soudem.“ Městský soud v Praze nařídil ve věci jednání, které se konalo dne 20. 6. 2017, při němž účastníci setrvali na svých dosavadních písemných vyjádřeních. Městský soud v Praze posoudil věc takto: Městský soud v Praze posoudil napadené rozhodnutí podle § 75 soudního řádu správního, a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů, jakož i řízení, které mu předcházelo, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce předložil soudu tyto personální rozkazy: - personální rozkaz náčelníka Generálního štábu ze dne 10. 3. 2014, č. j. 222-31/2014-1304, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti personálnímu rozkazu ředitele Agentury personalistiky AČR ze dne 19. 12. 2013, sp. zn. 11388/2013; - personální rozkaz ředitele Agentury personalistiky AČR ze dne 19. 12. 2013, sp. zn. 11388/2013; - personální rozkaz náčelníka Generálního štábu ze dne 20. 11. 2013, č. j. 2034-22/2013-1304, kterým byl zrušen odvoláním žalobce napadený personálním rozkaz ředitele Agentury personalistiky AČR ze dne 30. 7. 2013, sp. zn. 4464/2013, a věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí; - personální rozkaz ředitele Agentury personalistiky AČR ze dne 30. 7. 2013, sp. zn. 4464/2013, ve věci služebního zařazení žalobce dnem 1. 8. 2013 a zrušení personálního rozkazu ředitele Agentury personalistiky AČR ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 3392/2013; - personální rozkaz ředitele Agentury personalistiky AČR ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 3392/2013, ohledně přeložení žalobce do podřízenosti jiného služebního orgánu ve stejném místě výkonu služby a určení nejdéle do 30. 9. 2013 do dispozice náčelníka Generálního štábu AČR. Podle § 2 odst. 2 zákona o vojácích z povolání právní úkony ve věcech služebního poměru jménem České republiky činí služební orgány, kterými jsou prezident republiky (dále jen "prezident"), ministr obrany (dále jen "ministr") a v rozsahu určeném rozkazem prezidenta nebo rozkazem ministra velitelé, náčelníci, ředitelé a jiní vedoucí zaměstnanci. Podle § 2 odst. 3 zákona o vojácích z povolání (3) Služební orgány jsou povinny zajišťovat rovný přístup a rovné zacházení se všemi uchazeči o povolání do služebního poměru (dále jen "uchazeč") a se všemi vojáky při vytváření podmínek výkonu služby, zejména pokud jde o odbornou přípravu a dosažení služebního postupu, odměňování, jiná peněžitá plnění a plnění peněžité hodnoty. Je zakázána diskriminace uchazečů a vojáků z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, manželského a rodinného stavu a povinností k rodině, těhotenství nebo mateřství anebo proto, že vojákyně kojí. Je zakázáno i takové jednání služebních orgánů, které diskriminuje nikoliv přímo, ale až ve svých důsledcích. Za takové jednání se považuje i navádění k diskriminaci. Za diskriminaci se nepovažují případy, kdy je pro odlišné zacházení věcný důvod spočívající v povaze služby, kterou voják vykonává, a který je pro výkon této služby nezbytný. Podle § 10 odst. 1 zákona o vojácích z povolání, ve znění do 30. 6. 2015, voják, který nemůže vykonávat službu ve svém služebním zařazení nebo nemůže být služebně zařazen, se určí do dispozice. Podle § 145a odst. 8 zákona o vojácích z povolání odvolací orgán může personální rozkaz pouze potvrdit, zrušit nebo změnit. Odvolací orgán rozhoduje formou personálního rozkazu. Městský soud v Praze po přezkoumání napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že personální rozkaz náčelníka Generálního štábu ze dne 10. 3. 2014, č. j. 222-31/2014-1304, je nutno zrušit, a to včetně personálního rozkazu ředitele Agentury personalistiky AČR ze dne 19. 12. 2013, sp. zn. 11388/2013, který mu předcházel. Soud totiž jako důvodnou shledal žalobní námitku ohledně porušení § 145a odst. 8 zákona o vojácích. Podle názoru soudu obě napadená rozhodnutí byla tot