1 As 29/2009 — Nejvyšší správní soud

10 A 51/2016- 53 - text  14 10 A 51/2016 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudkyň Mgr. et Mgr. Lenky Bahýľové, Ph.D., a Mgr. Věry Jachurové v právní věci žalobce: Kverulant.org o.p.s., IČO: 28925165 sídlem Pražská 1148, Praha 10 zastoupený advokátem Mgr. Adriánem Čechem sídlem Vinohradská 30, Praha 2 proti žalované: Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky sídlem Sněmovní 4, Praha 1 zastoupená advokátem JUDr. Markem Nespalou, sídlem Vyšehradská 21, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 19. 1. 2016, č.j. VKPS 01/16, takto: I. Rozhodnutí vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 19.1.2016, č.j. VKPS-01/16, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12 342 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce advokáta Mgr. Adriána Čecha. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí vedoucího žalované označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí vedoucího samostatného oddělení styku s veřejností Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 11. 12. 2015, č.j. 13830/2015 (dále též „rozhodnutí správního orgánu prvního stupně“). Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně bylo odmítnuto poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“). 2. Žalobce v žalobě nejprve shrnul průběh předcházejícího správního řízení, v němž podal žádost o informace písemnou formou k Parlamentu České republiky – Poslanecké sněmovně podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Žádal o sdělení informací týkajících se činnosti člena Rady Českého telekomunikačního úřadu (dále jen „ČTÚ“) pana Ing. RNDr. J. P. Podle informací žalobce měl Ing. P. působit jako člen dozorčí rady soukromého konsorcia právnických osob podnikajícího pod obchodní firmou CZ.NIC, zájmové sdružení právnických osob, se sídlem Americká 23, 120 00 Praha 2, IČ: 67985726, DIČ: CZ67985726, a tudíž byl po delší dobu ve střetu zájmů ve smyslu § 4 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o střetu zájmů“). Podle § 109 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“) má člen Rady ČTÚ výslovně zakázanou účast v kontrolních orgánech podnikatelů vykonávajících činnosti v působnosti tohoto zákona nebo jiné formy působení ve prospěch takových podnikatelů. Pan J. P. měl datovou zprávou č. 287270223 doručenou Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky prostřednictvím informačního systému datových schránek dne 20.6.2015 v 10:58:46 hodin, adresovanou mandátovému a imunitnímu výboru, informovat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o úkonech směřujících k ukončení jeho činnosti v dozorčí radě předmětného konsorcia. Žalobce proto požádal povinný subjekt o zaslání kopií všech čtyř písemností, které byly přílohou výše uvedené datové zprávy ze dne 20.6.2015. 3. V rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo odmítnutí poskytnutí informací odůvodněno tím, že člena Rady ČTÚ jmenuje a odvolává do funkce vláda ČR na návrh ministra průmyslu a obchodu, proto se požadovaná informace ve smyslu § 14 odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím nevztahuje k působnosti Poslanecké sněmovny. Člen Rady ČTÚ předkládá mandátovému a imunitnímu výboru Poslanecké sněmovny ČR „Čestné prohlášení – Oznámení o jiných vykonávaných činnostech, oznámení o majetku nabytém v průběhu výkonu funkce a oznámení o příjmech, darech a závazcích podávaná veřejným funkcionářem podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů“ (dále jen „čestné prohlášení“). Má povinnost tak učinit do 30. 6. následujícího kalendářního roku. Ing. P. tak učinil 22. 6. 2015 podáním se třemi přílohami a mandátový a imunitní výbor je vzal na vědomí. Žádosti o poskytnutí předmětného podání (dopisu) podle správního orgánu prvního stupně nebylo možné vyhovět i proto, že při poskytování informací podle § 8a zákona o svobodném přístupu k informacím je nutné respektovat také ochranu osobních údajů ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb. Dalším důvodem pro nevyhovění žádosti byla skutečnost, že podání Ing. P. bylo určeno výhradně členům mandátového a imunitního výboru, a že jednání výboru jsou podle § 45 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny vždy neveřejná. 4. Žalobce namítl, že informace, které požadoval, měly být poskytnuty podle zákona o svobodném přístupu k informacím, protože ten ukládá povinnému subjektu obecnou povinnost poskytovat veškeré informace, kromě stanovených výjimek. Správní orgány argumentovaly ustanovením § 8a zákona o svobodném přístupu k informacím, který ale nebyl správně interpretován. Datová zpráva Ing. P., kterou posílal mandátovému a imunitnímu výboru, je totiž písemností úřední povahy, nikoliv soukromou (důvěrnou) korespondencí, o které hovoří citované ustanovení. Povinný subjekt proto pochybil, když na danou věc aplikoval výjimku z obecné informační povinnosti. 5. Žalobce dále namítl, že Ing. P. je veřejný činitel, který svou funkci v Radě ČTÚ vykonává dobrovolně a ze své vlastní vůle a je bezpochyby povinen strpět zájem veřejnosti o svou osobu. Člen Rady ČTÚ je podle § 2 odst. 1 písm. f) zákona o střetu zájmů veřejným funkcionářem, který podle § 4 odst. 1 písm. b) a c) zákona o střetu zájmů nesmí být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby nebo být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu. Proto byl Ing. P. dle názoru žalobce povinen opustit svou funkci ve sdružení firem CZ.NIC. 6. K argumentaci žalovaného, že požadovaná informace se nevztahuje k působnosti Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, pak žalobce uvedl, že ač povinný subjekt namítá, že není dána jeho působnost, nepopírá, že předmětnou datovou zprávou disponuje. Obsah této zprávy pak důležitý, jelikož má potenciál potvrdit či vyvrátit podezření žalobce o možném porušení zákona o střetu zájmů. Dále může být zdrojem dalších relevantních skutečností ohledně postupu Ing. P. podle zákona o střetu zájmů tak, jak po něm lze spravedlivě požadovat, aby v zákonné lhůtě ukončil veškeré své dosavadní činnosti a aktivity, které jsou s jeho funkcí v Radě ČTÚ neslučitelné. 7. Neveřejnost jednání mandátového a imunitního výboru dle žalobce není překážkou poskytování informací povinným subjektem podle zákona o svobodném přístupu k informacím. V právních předpisech zakotvená povinnost mlčenlivosti či zásada neveřejnosti jednání se týká pouze pracovníků (tedy jednotlivců), ale nikoli povinného subjektu (jakožto celku), který má podle zákona o svobodném přístupu k informacím povinnost žadateli podat informaci. Mlčenlivost jednotlivých zaměstnanců povinné osoby ani neveřejnost jednání orgánu povinné osoby se proto nemůže stát legitimním důvodem pro odepření informace povinným subjektem. Žalobce dále namítl, že odvolací orgán se řádně nevypořádal s argumentací uvedenou v odvolání. Jedná se o podstatnou vadu řízení, která činí napadené rozhodnutí nepřezkoumatelným pro nesrozumitelnost a pro nedostatek důvodů. Odůvodnění napadeného rozhodnutí je totiž velice stručné a kusé a nevypořádává se v úplnosti s jednotlivými odvolacími námitkami žalobce. S ohledem na legitimní očekávání týkající se rozhodování soudů ve skutkově obdobných věcech podobně by Městský soud v Praze dle názoru žalobce měl rozhodnout shodně s rozsudkem ze dne 16. 3. 2016, č.j. 3 A 59/2014-101, kdy soud žalobě vyhověl, předmětné rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení právě pro nedostatek důvodů. 8. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. Ve vyjádření k žalobě nejprve zrekapitulovala dosavadní průběh řízení a následně uvedla, že jednání mandátního a imunitního výboru jsou dle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny vždy neveřejná. Účastní se jich pouze členové výboru a další osoby, o kterých tak stanoví Ústava. Neveřejnost se vztahuje i na materiály, které jsou výboru předkládány k projednání. Neveřejnost zasedání tohoto výboru je tak stanovena jako pravidlo. 9. Žalovaná trvá na tom, že ve smyslu § 14 odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím se požadovaná informace nevztahuje k působnosti Poslanecké sněmovny. Žalobce se měl obrátit především na vládu ČR, protože je to ona, kdo jmenuje a odvolává členy Rady ČTÚ na návrh ministra průmyslu a obchodu. Vláda má také k dispozici veškeré potřebné materiály pro výběr členů Rady ČTÚ. Stejně tak ani posouzení skutečnosti, zda Ing P. je či není členem dozorčí rady právnické osoby, nepatří do působnosti Poslanecké sněm