6 Ads 41/2013 — Nejvyšší správní soud

6 A 219/2017- 57 - text 3 6 A 219/2017 USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci žalobce: xxxxx zastoupeného: JUDr. Iva Kunz Duchoňová, advokátka, se sídlem Kořenského 1107/15, Praha 5 proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 427/16, Praha 2 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Po právní moci usnesení bude žalobci vrácen soudní poplatek ve výši 2 000 Kč z účtu Městského soudu v Praze k rukám JUDr. Ivy Kunz Duchoňové, advokátky, ve lhůtě třiceti (30) dnů od právní moci usnesení. Odůvodnění Žalobce podanou žalobou napadl dopis (výstrahu) ze dne 29. 5. 2017, která mu byla dána podle ust. § 25d zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o znalcích“). Žalobce se domáhal zásahovou žalobou toho, aby soud rozhodl, že tato výstraha byla nezákonným zásahem do jeho práva. V žalobě uváděl, že proti výstraze podal stížnost, která byla vyřízena přípisem ministerstva ze dne 4. 10. 2017. V žalobě uváděl věcné důvody, proč s výstrahou nesouhlasí. Žaloba byla soudu doručena do datové schránky dne 24. 10. 2017. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a ve svém vyjádření navrhl její odmítnutí s tím, že žaloba je podána opožděně, případně se dovolával rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 10. 2013, čj. 6 Ads 41/2013-67, kdy soudní přezkum i v rámci zásahové žaloby není přípustný. V případě, že by soud žalobu neodmítl, navrhoval ji zamítnout jako nedůvodnou. Z obsahu předloženého správního spisu soud zjistil, že výstraha byla žalobci doručena poštou dne 5. 6. 2017. Před samotným věcným projednáním žaloby Městský soud v Praze přezkoumal, zda žaloba je schopná soudního přezkumu ve správním soudnictví, a dospěl k závěru, že tomu tak není z těchto důvodů. Podle ust. § 84 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "s.ř.s."), žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. Zákonná lhůta pro podání žaloby ve správním soudnictví tedy v tomto případě činí dva měsíce. Žalobci bylo písemné vyhotovení výstrahy doručeno dne 5. 6. 2017, od tohoto dne začíná běžet lhůta pro podání žaloby, která uplynula dne 5. 8. 2017. Žaloba však byla soudu podána až dne 24. 10. 2017, tedy po uplynutí zákonné lhůty. K polemice žalobce ohledně jeho tvrzení ke včasnosti podání žaloby soud uvádí, že ji nepovažuje za důvodnou. Proti uložené výstraze podle ust. § 25d zákona o znalcích zákon žádný řádný opravný prostředek nepřipouští. Proto případná obrana proti této výstraze podle obecných ustanovení správního řádu v řízení o stížnosti podle ust. § 175 správního řádu nemá charakter opravného prostředku a nemůže způsobit nastavení, resp. přerušení běhu zákonné lhůty pro podání žaloby. Podáním stížnosti nelze napadený úkon nijak měnit či do něj autoritativně zasahovat, správní úřad může pouze učinit opatření k nápravě, samotný akt se nijak nemění, rovněž podání stížnosti nemá žádný vliv na právní moc a vykonatelnost správního aktu. Proto se nejedná o řádný opravný prostředek a lhůta pro podání žaloby počne běžet již od doručení této výstrahy. Ačkoliv soud žalobu odmítl pro opožděnost, poukazuje na dosavadní judikaturu Nejvyššího správního soudu ohledně charakteru výstrahy a nemožností jejího věcného přezkoumání ve správním soudnictví (jak na něj poukazoval žalovaný). Z těchto důvodů soudu nezbylo, než žalobu odmítnout podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. jako opožděnou. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Výrok o vrácení soudního poplatku se opírá o ust. § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť návrh byl odmítnut před prvním jednáním odmítnut (k věcnému projednání věci nedošlo). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha dne 21. června 2018 JUDr. Ladislav Hejtmánek v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje Z. L.