— Nejvyšší správní soud

8 Af 27/2015- 31 - text 7 8 Af 27/2015 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobkyně proti žalovanému J. F., zastoupená JUDr. Pavlem Šímou, advokátem se sídlem Radobyčická 8, Plzeň, Státní energetická inspekce, se sídlem Praha 2, Gorazdova 24, O žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 2. 2015, č. j. 032103514/226/15/90.220/Ve, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 2. 2015, č. j. 032103514/226/15/90.220/Ve, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 30 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 11 228,- Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobkyně byla provozovatelem fotovoltaické elektrárny evidenční číslo FVE xxx. Za rok 2011 uplatnila nárok na podporu za využití činící 1 339 kWh/KWp. 2. Podle odborného posouzení, provedeného Metodikou-2014-00-M, zpracovanou ČVUT v Praze, kterou je vypočtena maximální možná výroba elektřiny, respektive maximální možné roční využití instalovaného výkonu podle faktur a měsíčních výkazů (dále jen „Metodika“) za období roku 2011, činilo využití fotovoltaické elektrárny provozované žalobkyní 1 267 kWh/KWp, uplatněný nárok představuje překročení maximálního možného ročního využití instalovaného výkonu o 72 kWh/kWp. 3. Státní energetická inspekce (dále jen jako „správní orgán prvého stupně“), jako správní úřad příslušný podle § 93 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen „zákon č. 458/2000 Sb.“), podle § 3 odst. 4 zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, a zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, rozhodl o uložení pokuty podle zákona § 67 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), a to rozhodnutím ze dne 15. 1. 2015, č. 324040114, a žalobkyni uložil pokutu ve výši 3 000 Kč za porušení cenových předpisů podle § 16 odst. 1 písm. c) zákona č. 526/1990 Sb., kterého se dopustila tím, že jako fyzická osoba podnikající a výrobce elektřiny nedodržela věcnou podmínku stanovenou cenovými orgány podle § 5 odst. 5 citovaného zákona cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu číslo 2/2010 pro rok 2011, neboť překročením maximálního možného ročního využití instalovaného výkonu o 72 kWh/kWp, vznikl žalobkyni nepřiměřený majetkový prospěch, jehož výši nelze přesně vyčíslit. 4. Žalobkyně podala proti rozhodnutí správního orgánu prvého stupně č. 324040114 ze dne 15. 1. 2015 odvolání, o němž rozhodl žalovaný shora uvedeným rozhodnutím, žalovaný odvolání žalobkyně zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 5. Žalobkyně v podané žalobě uvedla, že správní orgánem prvého stupně bylo zjištěno, že jako výrobce elektřiny z obnovitelného zdroje - sluneční energie nedodržela věcnou podmínku stanovenou cenovým orgánem podle § 5 odst. 5 zákona č. 526/1990 Sb. uvedenou v bodu 1.3 cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu číslo 2/2010, neboť uplatnila podporu i na část elektřiny, která nemohla být vyrobena z kontrolované fotovoltaické elektrárny. Tento závěr správní orgán prvého stupně opírá pouze o svůj kontrolní výpočet vycházející z metodiky ČVUT v Praze. Skutková zjištění správního orgánu jsou v rozporu s provedenými důkazy. Správní orgán prvého stupně provedl šetření v místě elektrárny, při místním šetření neshledal žádné nesrovnalosti, závady, žádné nesprávné zapojení kontrolovaného zařízení. Správní orgán prvého stupně ani žalovaný tak nerespektovaly údaje skutečně naměřené přístroji, které sám zkontroloval správní orgán prvého stupně. Žalobkyně správnímu orgánu sdělila, že hodnoty vyrobené elektřiny byly naměřeny řádnými, certifikovaným měřidly. Do měřidel nijak nezasahovala, a to ani prostřednictvím třetí osoby. Funkčnost a správné zapojení měřidel byla správním orgánem prvého stupně prověřena. Skutečnost, že hodnoty naměřené měřidly jsou správné, nebyla ve správním řízení ničím vyvrácena. 6. Argumentaci žalovaného, která se opírá o odborné posouzení metodikou ČVUT v Praze, pokládá žalobkyně za nepřípadnou. Žalobkyně má za to, že jakýkoliv skutečně změřený údaj musí být věrohodnější než údaj teoreticky spočtený a předpokládaný. Pokud je v rozporu údaj zjištěný praxí a údaj zjištěný teoreticky nelze dospět k závěru, že správný údaj je údaj zjištěn na základě teoretického výpočtu, to je pouhým důkazem toho, že teorie vedoucí ke zjištění údaje vyvráceného praxí není správná. Údaj presumovaným Českým vysokým učením technickým na základě výpočtu a kvalifikovaného posouzení dalších vlivů nemůže být a ani není věrohodnějším pramenem zjištění než údaj skutečně naměřený měřidly. 7. Žalobkyně dále namítla, že správní řízení bylo zahájeno ve věci uložení pokuty podle § 16 odst. 4 písm. c) zákona č. 526/1990 Sb. Podle uvedeného ustanovení se pokuta ukládá, pokud výši nepřiměřeného majetkového prospěchu nelze zjistit. Správní orgán prvého stupně i žalovaný však uvádí teoreticky vypočtenou výši majetkového prospěchu žalobkyně, za takové situace není možné postupovat podle ustanovení, které se týká případů, kdy výši nepřiměřeného majetkového prospěchu nelze zjistit. 8. Žalobkyně má dále za to, že pokuta nebyla uložena k tomu příslušným subjektem, neboť rozhodnutí o uložení pokuty bylo v prvním stupni vydáno Státní energetickou inspekcí, územním inspektorátem pro Plzeňský a Karlovarský kraj, přičemž pravomoc k uložení pokuty v prvním stupni je zákonem svěřena Státní energetické inspekci, nikoliv její vnitřní organizační jednotce, kterou je územní inspektorát. Žalobkyně navrhla, aby soud rozhodnutí jako nesprávné zrušil. 9. Žalovaný nesouhlasil s podanou žalobou a navrhl její zamítnutí, jak uvedl, má za prokázané, že žalobkyně se správního deliktu nedodržením věcných podmínek stanovených cenovým orgánem podle § 5 odst. 5 zákona č. 526/1990 Sb. dopustila, a to tím, že za kontrolované období roku 2011 uplatnila za nevyrobenou a nedodanou elektřinu podporu formou zelených bonusů, kdy rozdíl mezi množstvím vyfakturované elektřiny a maximálně možnou výrobou byl potvrzen výpočtem a následným konstatováním, že nepřiměřený majetkový prospěch nelze přesně zjistit, minimálně by však v roce 2011 mohl činit 2 879 Kč. 10. Pokud jde o skutková zjištění, uvedl žalovaný, že na veškerou elektřinu vyrobenou v roce 2011 v provozovně žalobkyně, nelze pohlížet jako na elektřinu vyrobenou z obnovitelného zdroje elektřiny, a nelze na ní jako celek uplatnit podporu formou zelených bonusů. Za zásadní je v této tezi vycházející z argumentů žalovaného považována kategorie ročního využití instalovaného špičkového výkonu fotovoltaické elektrárny. Jde o podíl celkově vykázaného množství vyrobené energie v daném kalendářním roce a celkového instalovaného výkonu. Množství vyrobené energie za rok je celkově vykázané množství vyrobené elektřiny uvedené ve výkazu za rok 2011. Žalobkyně vystavila faktury za období měsíce březen až červenec 2011 a listopad 2011; z vykázaného množství vyrobené energie 4 3122 kWh při celkovém instalovaném výkonu 3,220 kWp představovalo roční využití instalovaného špičkového výkonu 1 339 kWh/kWp. 11. Pro zjištění, zda množství vyrobené elektřiny vykázané žalobkyní v kontrolovaném období byla fotovoltaická elektrárna schopna vyrobit, byly použity systém a) PV - GIS, který demonstruje rozložení intenzity záření v rámci České republiky i celé Evropské unie, je určený pro výpočet výtěžnosti fotovoltaického systému, kdy je pro zjištění intenzity záření využívána databáze založená na pozorování metrologické družic, je použitelný pro predikcí výkonu malých fotovoltaických výroben elektřiny v Evropě. Podle něho průměrný roční výnos pro dané místo a danou fotovoltaickou elektrárnu činí 980 kWh/kWp; a za b) Metodika-2014-00- M, podle níž bylo provedeno zohlednění dalších faktorů pro určení teoretického maximálního možného ročního využití fotovoltaické elektrárny na území České republiky s vazbou na danou lokalitu, zejména pozitivní výkonové třídění fotovoltaických modulů výrobcem ve výši +2,2 % a roční variace výkonu pro kontrolovaný rok 2011 ve výši +15 %. 12. Výpočtem v systému PV-GIS a následným kvalifikovaným posouzením dalších vlivů na roční výnos kontrolované fotovoltaické elektrárny byla maximální dosažitelná hodnota ročního výnosu této elektrárny v roce 2011 stanovená ve výši 1152 ± 115 kWh/kWp. Z provedeného výpočtu je zřejmé, že hodnota ročního využití instalovaného výkonu v roce 2011 ve výši 1339 kWh/kWp dosažená fotovoltaickou elektrárnou provozovanou žalobkyní je o 72 kWh/kWp větší, než je toleranci maximální dosažitelné hodnoty ročního výnosu. To při instalovaném výkonu 3,22kWp představuje navýšení svorkové výroby elektřiny o 231, 84kWh. Za období šesti měsíců roku 2011 vykázala žalobkyně výrobu elektrické energie ve výši 4312 kWh/kWp, následným odborným posouzením a podle Metodiky-201