2 Azs 47/2003 — Nejvyšší správní soud

9 A 152/2017- 33 - text 6 9A 152/2017 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové ve věci žalobkyně: Mgr. B. V., bytem [adresa] zastoupena advokátem JUDr. Jiřím Urbanem se sídlem Krosenská 531/4, Praha 8 proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství se sídlem Těšnov 65/17, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí ministra zemědělství ze dne 11. 7. 2017, č. j. 36364/2017-MZE-12151, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů v řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí ministra zemědělství (dále jen „žalovaný“), kterým byl zamítnut její rozklad a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva zemědělství odboru environmentálního a ekologického zemědělství (dále též „ministerstvo“) ze dne 21. 3. 2017 č. j. 18885/2017-MZE-17252, ve věci zrušení registrace osoby podnikající v ekologickém zemědělství podle § 8 odst. 2 písm. c) zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství (dále jen „zákon o ekologickém zemědělství“), a prvostupňové rozhodnutí ministerstva potvrzeno. 2. Žalovaný a ministerstvo vycházeli při svém rozhodování z oznámení společnosti Biokont CZ s.r.o. (dále jen „Biokont CZ“), která vykonávala u žalobkyně kontrolní činnost dle § 6 odst. 3, 5 zákona o ekologickém zemědělství, ze kterého vyplynulo, že Smlouva o inspekci a certifikaci číslo 2951 ze dne 16. 5. 2011 (dál též „Smlouva“) uzavřená podle § 6 odst. 3 téhož zákona mezi Biokont CZ, jako vykonavatelem, a žalobkyní, jako objednatelem, byla ze strany Biokont CZ k 31. 12. 2016 vypovězena, neboť žalobkyně neposkytla kontrolorům Biokont CZ nezbytnou součinnost pro provedení kontroly a neumožnila kontrolu v roce 2016. V průběhu řízení žalobkyně uvedla, že obdržela výpověď Biokont CZ se kterou nesouhlasí, neboť smluvní podmínky neporušila, protože v době, kdy měla být kontrola prováděna, již nepodnikala v ekologickém zemědělství, hospodářství bylo převedeno na jiný subjekt, o čemž informovala. Ministerstvo po provedeném řízení podle § 8 odst. 2 písm. c) zákona o ekologickém zemědělství její registraci, jako osoby podnikající v ekologickém zemědělství (dále jen „registrace“), zrušilo. V rozkladu proti rozhodnutí ministerstva žalobkyně namítla neúčinnost výpovědi smlouvy o kontrolní činnosti. Měla za to, že je smlouva nadále platná a účinná, není tedy důvod uzavírat novou, svou registraci v ekologii nezrušila ani smlouvu nevypověděla. O rozkladu rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím, kde se vyjádřil k důvodům rozkladu a poukázal na odstavec 5.5 Smlouvy (poznámka soud- správně má být uvedeno 5.4), podle které může vykonavatel (Biokont CZ) kdykoli tuto smlouvu vypovědět pokud objednatel (žalobkyně) neplní ustanovení této smlouvy, výpověď byla žalobkyni doručena dne 19. 2. 2017, toho dne smlouva pozbyla platnosti a žalobkyně byla povinna do 30 dnů uzavřít novou smlouvu o kontrolní činnosti ve smyslu § 6 odst. 3 zákona o ekologickém zemědělství. Neuzavřením této smlouvy ve stanovené lhůtě má za důsledek dle § 8 odst. 2 písm. c) citovaného zákona zrušení registrace osoby podnikající v ekologickém zemědělství. Žalovaný dále uvedl, že žalobkyně zmíněný článek V. odstavec 5.5 opomíjí, stejně jako článek II odst. 2.2, podle kterého je povinna zajistit nebo vytvořit ke kontrole odpovídající materiální nebo technické podmínky. Žalobkyně tuto povinnost porušila tím, že součinnost neposkytla a neumožnila kontrolu v roce 2016. Tuto skutečnost sama nějak nerozporuje. Smlouva byla proto ze strany Biokont účinně vypovězena. Konstatoval, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně novou smlouvu o kontrolní činnosti ve smyslu § 6 odst. 3 zákona o ekologickém zemědělství neuzavřela, došlo tak k naplnění podmínek pro zrušení registrace dle § 8 odst. 2 písm. c) tohoto zákona. Pro tento závěr není podstatné, zda byla činnost osoby podnikající v ekologickém zemědělství fakticky vykonávána či nikoli, neboť takovou podmínku ustanovení § 8 odst. 2 písm. c) nestanoví. 3. Žalobkyně v podané žalobě namítala nezákonnost žalobou napadeného rozhodnutí s tím, že již v řízení uvedla, že v době žádosti o termín kontroly v závěru roku 2016 již nepodnikala a hospodářství bylo převedeno na jiný subjekt, o čemž Biokont CZ informovala. Připustila, že neuzavřela novou smlouvu o kontrolní činnosti poté, kdy zanikla původní smlouva o kontrolní činnosti. Novou smlouvu neuzavírala, neboť přerušila své podnikání a hospodářství převedla na otce. Ministerstvo ani žalovaný tuto informaci neověřili ani ji nevzali za nespornou, ignorovali ji. K tomu poukázala na znění ustanovení § 8 odst. 3 písm. c) a tvrdila, že v řízení o zrušení registrace vzhledem převodu ekofarmy na otce nebylo o čem rozhodovat, neboť její registrace ze zákona zanikla a nelze rušit něco, co neexistuje. Měla za to, že Ministerstvo zemědělství neplní své základní úkoly dle platného právního řádu. K tomu poukázala na § 15 a 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstvech a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. Uzavřela, že v daném případě nemohlo proběhnout správní řízení o zrušení registrace podle § 2 odst. 1, 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) ve vazbě na § 8 odst. 2 zákona o ekologickém zemědělství, a pokud proběhlo, pak měl v řízení o rozkladu tuto skutečnost žalovaný zjistit a nezákonnost stranit, což se však nestalo. Nápravu je třeba zajistit i proto, že ministerstvo řídí další subjekty, které rozhodují ve správním řízení a které ve vztahu k žalobkyni a jejímu otci frapantně porušují zákon, aniž by byla sjednána náprava. 4. Žalobkyně žádala, aby soud žalobou napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 5. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uváděl obdobně jako v odůvodnění svého rozhodnutí a dále uvedl, že v žalobě žalobkyně již nenamítá neúčinnost výpovědi. Naopak označuje za nespornou skutečnost, že k zániku smlouvy došlo, aniž by byla uzavřena smlouva nová. Jediná námitka uplatněná v žalobě spočívá v tvrzení, že řízení o zrušení registrace nemělo být vůbec provedeno, neboť byly splněny podmínky pro zánik registrace dle § 8 odst. 3 písm. c) zákona o ekologickém zemědělství z důvodu převodu ekofarmy na jinou osobu. Jedná se o novou námitku, kterou žalobkyně ve správním řízení neuplatnila. Její veškeré námitky v řízení směřovaly ke zpochybnění účinnosti výpovědi smlouvy a oprávněnosti kontroly, kterou žalobkyně neumožnila, což byl důvod následné výpovědi smlouvy. Je pravdou, že údajnou neoprávněnost kontroly žalobkyně vyvozovala ze skutečnosti, že „ukončila své podnikání“ a hospodářství převedla na otce. Nicméně z evidence zemědělského podnikatele bylo zjištěno, že je žalobkyně stále vedena jako zemědělský podnikatel. Z vyjádření Biokont CZ z 24. 4. 2017 vyplynulo, že v době zmařené kontroly žalobkyně na pozemcích hospodařila. V odvolání, resp. rozkladu pak žalobkyně výslovně uvedla, že svou registraci v ekologii nezrušila a že původní smlouva stále trvá. Uvedená tvrzení žalobkyně si do jisté míry vzájemně odporovala a nebylo možno vyložit je jako návrh na provedení okamžitého výmazu ze seznamu ekologických zemědělců podle § 8 odst. 3 písm. c) citovaného zákona. Naopak z jejích tvrzení vyplynulo, že zpochybňuje výpověď smlouvy a ukončení registrace jako takové. Za této situace a v souladu s principem právní jistoty bylo nezbytné meritorně ukončit řízení o zrušení registrace a vypořádat v něm všechny námitky žalobkyně. Žalovaný postupoval správně, když rozhodl o ukončení registrace žalobkyně, neboť v řízení bylo prokázáno splnění podmínek dle § 8 odst. 2 písm. c) citovaného zákona. K tomu žalovaný upozornil, že z hlediska žalobkyně není rozdíl v tom, zda k ukončení registrace dojde ze zákona či na základě rozhodnutí žalovaného, není tedy ani zřejmé, proč žalobkyně napadá rozhodnutí žalovaného žalobou, když v současné je srozuměna s tím, že nemá být vedena v evidenci osob podnikajících v ekologickém zemědělství. 6. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. 7. V replice k vyjádření žalovaného žalobkyně považovala za nesporné proběhlé řízení o zrušení registrace dle § 8 odst. 2, zakončené vydáním v rozhodnutí o zrušení registrace. Toto řízení bylo zahájeno na základě podnětu Biokont CZ, ze kterého plyne, že své hospodářství převedla na jiný subjekt před převedením kontroly, z toho důvodu tedy nemohla být kontrola u žalobkyně provedena, kontrolní organizací jí proto vypověděla Smlouvu. Jestliže tedy bylo žalovaným zahájeno správní řízení dle § 8 odst. 2 zákona o ekologickém zemědělství, nemohl vycházet z opatřených podkladů. Pokud se v řízení bránila, pak pouze reagovala na písemnosti od žalovaného, jejichž obsah byl zrušení registrace. Považuje to za další útok proti její osobě ze strany správních úřadu rezortu zemědělství, jak lze zjistit i z řady dalších žalob podaných u Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Praze. Nelze pře