6 As 286/2018 — Nejvyšší správní soud

10 A 176/2019- 63 - text 25 10 A 176/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lachmanna a soudců Mgr. Aleše Sabola a Mgr. Jana Ferfeckého v právní věci žalobce: P. Š. bytem XYZ proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 3, Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 30. 8. 2019, čj. MV-112466-3/SO-2019, takto: I. Rozhodnutí ministra vnitra ze dne 30. 8. 2019, čj. MV-112466-3/SO-2019, a rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru bezpečnostní politiky, ze dne 2. 8. 2019, čj. MV-107281-2/OBP-2019, se zrušují. II. Žalovanému se ukládá, aby do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku poskytl žalobci srovnávací tabulky ve smyslu čl. 6a Metodických pokynů pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii k implementaci následujících evropských předpisů: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč k rukám žalobce. Odůvodnění: I. Předmět sporu 1. Žalobce požádal dne 19. 7. 2019 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), žalovaného o poskytnutí informací, cit.: „konkrétně srovnávacích tabulek ve smyslu čl. 6a Metodických pokynů pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii k implementaci následujících evropských předpisů: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále jen “GDPR”)“ (dále jen „Žádost“). 2. Ministr vnitra svým rozhodnutím ze dne 30. 8. 2019, čj. MV-112466-3/SO-2019 (dále jen „Napadené rozhodnutí“), zamítl rozklad žalobce a potvrdil rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru bezpečnostní politiky, ze dne 2. 8. 2019, čj. MV-107281-2/OBP-2019 (dále jen „Prvostupňové rozhodnutí“), kterým byla Žádost odmítnuta. Napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 2. 9. 2019. 3. Žalobce se žalobou podanou dne 30. 10. 2019 domáhá jak zrušení Napadeného rozhodnutí, tak Prvostupňového rozhodnutí a rovněž toho, aby soud žalovanému nařídil poskytnutí požadovaných informací, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. II. Napadené rozhodnutí 4. Žalovaný v úvodu Napadeného rozhodnutí rekapituloval průběh řízení o Žádosti a shrnul námitky vznesené žalobcem v rozkladu, přičemž k nim zaujal následující stanovisko. 5. Žalovaný připomenul, že žalobcem požadované srovnávací tabulky jsou využívány v zájmu České republiky mimo jiné i v rámci infringementu. Ten podle žalovaného představuje právní mechanismus, jehož prostřednictvím vykonává Komise Evropské unie (dále jen „Komise“) svoji povinnost dbát nad dodržováním unijního práva, přičemž má podle čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) možnost zahájit několikafázové řízení, které může vyústit až v předložení žaloby k Soudnímu dvoru Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“), jenž může České republice uložit i finanční sankci za nesprávnou nebo pozdní transpozici evropského práva. Žalovaný dále uvedl, že podle § 2 písm. a) zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě) se zahraniční službou rozumí činnost zaměřená na navazování, udržování a rozvíjení vztahů s cizími státy a ostatními subjekty mezinárodního práva, jakož i ochrana zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí. Proto je podle něj zřejmé, že postup České republiky ve vztahu k Evropské unii (dále jen „EU“), jakožto subjektu mezinárodního práva, představuje při infringementu zahraniční službu podle zákona o zahraniční službě. I s odkazem na důvodovou zprávu k novele zákona o svobodném přístupu k informacím provedené zákonem č. 111/2019 Sb. proto ministr vnitra dospěl k závěru, že Žádost spadá pod výjimku z poskytování informací uvedenou v § 11 odst. 1 písm. e) zákona o svobodném přístupu k informacím. 6. Tento závěr podle ministra podporuje též Bezpečnostní strategie České republiky (dále jen „Bezpečnostní strategie“), resp. životní zájem České republiky v ní definovaný. Jedním ze strategických zájmů země pak podle tohoto dokumentu je posilování soudržnosti a efektivnosti EU a podpora mezinárodní stability prostřednictvím spolupráce s partnerskými zeměmi. Požadované srovnávací tabulky podle ministra úzce souvisí se zajišťováním výše uvedených zájmů České republiky, přičemž implementace evropského práva do práva českého bezesporu napomáhá stabilitě prostřednictvím spolupráce s partnerskými zeměmi a k posilování soudržnosti a efektivnosti EU, čímž dochází i k udržování životních zájmů České republiky, resp. zajištění suverenity a politické nezávislosti České republiky. 7. Ministr vnitra k této otázce shrnul s tím, že vzhledem k tomu, že v době vydání Napadeného rozhodnutí probíhal s Českou republikou infringement stran implementace nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) [dále jen „GDPR“], požadovaná informace je informací, která významně napomáhá hájení zájmů České republiky při výkonu zahraniční služby a poskytnutí informace významně i přímo ohrožuje výkon zahraniční služby při ochraně zájmů České republiky, tudíž je na místě aplikovat § 11 odst. 1 písm. e) zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle ministra bylo v tomto ohledu Prvostupňové rozhodnutí dostatečně a řádně odůvodněno v souladu s § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a bylo v souladu s platnými právními předpisy. 8. K zásadě proporcionality Napadené rozhodnutí konstatovalo, že nad čistě soukromým zájmem žalobce a jeho právem na poskytnutí informace převažuje veřejný zájem reprezentovaný ochranou výše uvedených životních zájmů a strategických zájmů České republiky, kdy by v konečném důsledku poskytnutím informace mohla státu vzniknout škoda či jiná újma. 9. Ministr vnitra připustil, že srovnávací tabulky, resp. informace ohledně implementace unijních právních předpisů obecně mohou být předmětem práva na informace, ale v každém konkrétním případě musí povinný subjekt zhodnotit, „zda se v případě daných požadovaných informací jedná o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., či nikoli, a zda je možné s ohledem na další dotčené právní předpisy takové informace poskytnout“. Odmítnutí informace bylo podle ministra v posuzovaném případě řádně odůvodněno. 10. Ministr odmítl rozkladovou námitku, že by z Prvostupňového rozhodnutí plynulo, že se žalovaný pokouší zakrýt vlastní pochybení. Správní orgán prvního stupně pouze připustil, že by poskytnutím (a uveřejněním) informace mohla Komise získat v rámci infringementu jistou „výhodu“. 11. Rovněž se neztotožnil s žalobcovou námitkou, že na základě § 11 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím lze poskytnutí informace pouze omezit, nikoli ji zcela neposkytnout. Předmětné ustanovení dle ministra poskytuje povinnému subjektu možnost správního uvážení o míře omezení práva na informace, přičemž v daném případě je důvod toto právo omezit zcela, protože zpřístupnění, byť části, srovnávacích tabulek by přímo ohrozilo výkon zahraniční služby při ochraně zájmů České republiky. 12. Ministr vnitra se však neztotožnil se správním orgánem prvního stupně v tom, že by Žádost bylo možné odmítnout podle § 11 odst. 4 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím. Infringement totiž není trestním řízením a i použití analogie by bylo v dané věci nepřípustné. Ministr shledal důvodnou též námitku žalobce brojící proti aplikaci písmene b) tohoto ustanovení zákona, požadovaná informace se totiž netýká rozhodovací činnosti soudů. Podle jeho názoru v Prvostupňovém rozhodnutí není odůvodněna ani ze spisového materiálu nevyplývá skutečnost, že infringement dosáhl již soudní (předsoudní) fáze. Ve výsledku však tyto dílčí vady Prvostupňového rozhodnutí nemění podle Napadeného rozhodnutí nic na závěru o odmítnutí Žádosti ze shora uvedeného důvodu na základě § 11 odst. 1 písm. e) zákona o svobodném přístupu k informacím. 13. Ministr pro úplnost dodal, že podle § 11 odst. 1 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím lze omezit poskytnutí informace, pokud se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům povinného subjektu. Jelikož jsou dle jeho názoru požadované srovnávací tabulky vytvořeny výlučně na základě metodického pokynu, který je vnitřním pokynem, a jsou tak interní pracovní pomůckou, ex