6 As 70/2007 — Nejvyšší správní soud

14 A 165/2021- 45 - text 12 pokračování 14A 165/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Jan Schneeweise a Jana Kratochvíla v právní věci žalobkyně: AMC Networks Central Europe s.r.o., IČO: 271 12 501 se sídlem Pobřežní 3, Praha 8 zastoupená advokátkou JUDr. Michaelou Fuchsovou, Ph.D. se sídlem Voršilská 10, Praha 1 proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se sídlem Škrétova 6, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 5. 2021, č.j. RRTV/6842/2021-loj, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení shora specifikovaného rozhodnutí žalované (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byla uznána vinnou ze spáchání přestupku dle § 60 odst. 3 písm. d) ve spojení s § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysílání“). Dopustila se jej tím, že dne 29. září 2020 odvysílala od 19:05 hod. na kanálu AMC CHANNEL HUNGARY (dále jen „AMC“) snímek Dracula 2000 (dále jen „Snímek Dracula“), čímž porušila povinnost nezařazovat v době od 6:00 hod. do 22:00 hod. pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, konkrétně tím, že Snímek Dracula, „který byl odvysílán v čase, kdy mohou být u obrazovky i děti bez přímého dohledu rodičů, obsahoval řadu násilných scén. Explicitně zde byla zobrazena mrtvá, často výrazně zakrvácená či jinak zohavená těla a objevovaly se zde děsivé scény, jež mohly vyvolávat silné pocity strachu. … Především u menších dětí pak tyto záběry mohly vyvolat traumatickou reakci v podobě trvalejších stavů úzkosti, nočních můr apod. Scény zobrazovaly situace, jež mají u dětských diváků potenciál snižovat citlivost k projevům násilí. Pořad tak mohl ohrozit zejména psychický vývoj dětí a mladistvých.“ Druhým výrokem napadeného rozhodnutí byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 200 000 Kč a čtvrtým výrokem ji byla uložena povinnost uhradit náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. 2. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaná uvedla, že se na zasedání konaném dne 8. 12. 2020 zabývala stížností sp. zn. RRTV/15420/2020-vra, zaslanou jí maďarským regulátorem Media Council of the National Media and Infocommunications Authority, na jejímž základě naznala, že se žalobkyně dopustila výše popsaného jednání. Dle maďarského regulátora bylo nejvýraznějším problémem odvysílaného pořadu zobrazování obětí vystavených násilí a realistické zobrazení agonie postav trpících krvavými zraněními a smrtelnými ranami. Snímek Dracula měl oproti originální podobě projít editací žalobkyní, i přes tuto editaci však měl obsahovat velké množství násilných krvavých scén obsahujících vraždy, kusy těl a utrpění obětí. Protože žalobkyně disponuje licencí vydanou žalovanou v České republice, provedla žalovaná vlastní analýzu snímku. Následně uvedla jeho krátký popis a konstatovala, že z provedené analýzy vyplynulo, že snímek obsahoval hororové prvky, byl svým zpracováním děsivý, působil ponuře a tísnivě, zobrazoval násilné scény, realistické utrpení postav, krev a části lidských těl. Poté popsala deset neproblematičtějších scén, přičemž k popisu byl vždy připojen snímek děje. 3. Žalovaná dovodila, že Snímek Dracula obsahuje násilné scény, které mají potenciál ohrozit zejména psychický vývoj dětí. Explicitně jsou zde zobrazena mrtvá, často výrazně zakrvácená či jinak zohavená těla. Některé scény, doprovázené dramatickou hudbou, blikáním obrazovky a momenty vzbuzujícími úlek mohly vyvolávat silné pocity strachu. Především u menších dětí mohly vyvolat traumatickou reakci v podobě trvalejších stavu úzkosti, nočních můr apod. Scény zobrazovaly situace, jež mají u dětských diváků potenciál snižovat citlivost k projevům násilí. Snímek Dracula byl odvysílán v čase, kdy u televizních obrazovek mohou být přítomny děti i bez přímého dohledu rodičů, nicméně se jedná spíše o čas večerní, kdy lze očekávat přítomnost starší skupiny dětí a mladistvých. Například v Nizozemsku měl Snímek Dracula stanovenu věkovou hranici přístupnosti 16 let, což je vůbec nejvyšší užívaná věková hranice a fakticky značí přístupnost pro dospělé. Nizozemský systém Kijkwijzer v souvislosti s tímto snímkem upozorňuje na násilí a strach. Žalovaná dospěla k závěru, že žalobkyně mohla jeho odvysíláním porušit § 32 odst. 1 písm. g) zákona o vysílání, ačkoliv již byla v minulosti na jeho porušení upozorněna v souvislosti s jinými snímky. Zahájila tedy se žalobkyní správní řízení. 4. Na to reagovala žalobkyně přípisem č.j. RRTV/1044/2021-vac, v němž uvedla, že kanál AMC je určen zejména pro dospělé a je vysílán prostřednictvím družic. Není dostupný všem, ale pouze těm, kteří si jej vyberou z nabídky. K tomu žalovaná uvedla, že povinnost uložená v § 32 odst. 1 písm. g) zákona o vysílání se vztahuje na všechny televizní kanály a není rozhodné, jak jsou šířeny. Výběr z nabídky není technickým řešením, kterým by docházelo k omezení přístupu k vysílání dětem. Není ani rozhodné, jaká je cílová skupina diváků konkrétního kanálu. Žalobkyně nedeklarovala a nedoložila, že divákům poskytuje technické opatření k omezení přístupu vysílání dětem a mladistvým. 5. Žalobkyně dále argumentovala, že pečlivě vybírá pořady, které jsou vysílány během dne tak, aby dětští diváci nebyli jejich sledováním nijak ohroženi, přičemž zohledňuje i klasifikace pořadů v okolních státech. Ze Snímku Dracula vystřihla nevhodné scény v délce tří minut. Uvedené tvrzení označila žalovaná za nepřesvědčivé. Pokud by žalobkyně přikládala váhu výsledkům věkové klasifikace v evropských státech, nezařadila by pořad v době, která je zapovězena v § 32 odst. 1 písm. g) zákona o vysílání. Vzhledem k jeho sestříhání je zřejmé, že si byla dobře vědoma jeho nebezpečnosti pro dětské diváky. Jednalo se však o kosmetickou úpravu, rizikový dopad se jen snížil, nebyl odstraněn. Právní řád navíc klasifikací pořadů neřeší. 6. Žalobkyně dále namítala, že neexistují oficiální stanoviska či výkladové materiály žalované k plnění dané povinnosti a o odlišném názoru žalované se tak dozvěděla až při zahájení správního řízení. To žalovaná odmítla s tím, že v zákoně je zakotven institut upozornění (§ 59 zákona o vysílání) a žalovaná zveřejňuje všechna svá rozhodnutí a související judikaturu na svých webových stránkách. Žalobkyně poté uvedla, že ač s názorem žalované nesouhlasí, nebude již Snímek Dracula zařazovat do vysílání mezi 6:00 a 22:00 hod. Ujistila žalovanou o svém úmyslu zákon dodržovat a požádala o případné uložení pokuty při dolní hranici zákonné sazby. 7. Při zasedání 23. 3. 2021 provedla žalovaná důkaz zhlédnutím záznamu Snímku Dracula. Následně zaslala žalobkyně žalované další vyjádření, v němž zopakovala, že kanál AMC není dětským kanálem, přičemž Snímek Dracula byl vysílán od 19:05 hod., kdy je velmi pravděpodobné, že přítomnost rodičů mohla ovlivnit, jaký obsah děti a mladiství konzumují. Žalovaná označila dané tvrzení za irelevantní a konstatovala, že lze předpokládat, že rodiče oprávněně spoléhají na to, že provozovatelé vysílání dbají zákonných povinností a v denním vysílacím čase se tedy ve vysílání neobjeví pořad, který by jejich děti mohl ohrozit. Fakt, že si maďarští rodiče regulátorovi stěžovali, dokládá, že byli postupem žalobkyně zaskočeni. Žalobkyně také popsala své interní mechanismy, které měly nastalé situaci zabránit, jejichž existenci žalovaná kvitovala, avšak uvedla, že Snímek Dracula posuzovala v podobě, v níž byl zařazen do vysílání a interní posuzování pořadu žalobkyní nemá na posouzení ze strany žalované vliv. 8. Přestupek dle § 32 odst. 1 písm. g) zákona o vysílání je ohrožovacím přestupkem, u něhož k vyvození odpovědnosti postačuje ohrožení objektu (viz. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 10. 2015, č.j. 8 As 50/2015 – 39). K porušení zákona došlo odvysíláním Snímku Dracula ve večerních hodinách v rámci kanálu AMC, který dlouhodobě dosahuje nižších hodnot sledovanosti, což žalovaná posoudila jako polehčující okolnost. Ačkoliv údaje o sledovanosti nebyly v rámci řízení hodnoceny, lze čas odvysílání hodnotit jako čas s typicky vyšší sledovaností. Jedná se však již o čas večerní a lze očekávat přítomnost spíše staršího publika. Jednalo o odvysílání cca dvouhodinového pořadu, v němž se ohrožující obsah vyskytoval opakovaně, což žalovaná zhodnotila jako mírně závažné. Jako přitěžující pak žalovaná hodnotila skutečnost, že žalobkyně je profesionálem v oboru, v němž se přestupku dopustila. Za možný škodlivý následek označila ohrožení zákonem chráněné skupiny diváků, zejména ohrožení psychického vývoje dětí. Závěrem konstatovala, že po zhodnocení všech okolností uložila žalobkyni pokutu ve výši 200 000 Kč, což představuje 2 % maximální možné zákonné sazby. II. Obsah žaloby 9.