4 As 50/2004 — Nejvyšší správní soud

3 A 192/2018- 39 - text 8 3A 192/2018 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Jana Ryby ve věci žalobce: P. H., narozený dne X doručovací adresa X proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 6. 2018 č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného Magistrátu hlavního města Prahy, odboru školství a mládeže, oddělení regionálního školství, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce, které žalobce podal svým jménem (sám za sebe), jelikož jako otec nesouhlasil s přijetím osmileté dcery do školní družiny v Základní škole, X (dále též „základní škola“), kterou dcera navštěvuje, ve školním roce 2017/2018. Základní škola vyhověla Přihlášce k přijetí žáka k zájmovému vzdělávání (dále též „přihláška“) ze dne 6. 6. 2017, kterou základní škole podala matka, aby dcera mohla navštěvovat školní družinu. 2. Ze správního spisu v předmětné věci vyplývá, že dne 6. 6. 2017 matka podala základní škole přihlášku s přiděleným číslem jednacím 3E/2017. V ní požádala o přijetí osmileté dcery do školní odpolední družiny ve školním roce 2017/2018 s tím, že ze školní družiny bude dcera odcházet v době od pondělí do pátku vždy v 15. hodin v doprovodu rodičů či prarodičů jmenovaných v přihlášce. 3. Podle výzvy nazvané Platba za školní družinu na 1. pololetí školního roku 2017/2018 má být platba za školní družinu uhrazena podle pokynů v ní uvedených. Na výzvě je rukou psaný text „K. ve ŠD nebude ani ve šk. r. 2017/2018.“ s podpisem žalobce. 4. Podle evidence docházky do školní družiny za školní rok 2017/2018 dcera žalobce do školní družiny docházela od 9. 10. 2017. Podle výpisu z účtu základní školy matka uhradila dvě platby za školní družinu ve školním roce 2017/2018, vždy za každé školní pololetí zvlášť. 5. Dne 17. 5. 2018 bylo základní škole doručeno „odvolání“ žalobce proti faktickému přijetí dcery do školní družiny datované dnem 15. 5. 2018. O odvolání žalobce rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím, v němž shledal odvolání žalobce nepřípustným podle § 92 odst. 1 správního řádu. V odůvodnění žalovaný uvedl, že odvolání žalobce podal svým jménem, nikoli jménem dcery jako její zákonný zástupce. V daném případě bylo vyhověno přihlášce a dcera žalobce byla přijata do školní družiny jako školského zařízení, které je součástí základní školy, a poskytuje zájmové vzdělávání žákům základní školy. Žalovaný s odkazem na judikaturu uvedl, že v řízení o přijetí dítěte do školského zařízení rodičům nezletilého dítěte nesvědčí samostatné účastenství podle § 27 odst. 2 správního řádu, tito v řízení vystupují jako zákonní zástupci nezletilého. Je tomu tak proto, že právo na vzdělávání a školské služby podle školského zákona náleží podle § 21 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 21 odst. 2 školského zákona toliko žákům a studentům, ale nikoli jejich rodičům. Ve správním řízení, jehož předmětem je rozhodování o přijetí dítěte k základnímu vzdělávání či k zájmovému vzdělávání, je účastníkem řízení pouze dítě coby žadatel, které v zastoupení svých zákonných zástupců podává přihlášku k zápisu do základní školy a rozhodnutím ředitele školy o přijetí dítěte může být dotčeno pouze právo dítěte na vzdělávání či školské služby. Žádné veřejné subjektivní právo rodičů být dotčeno nemůže, rodiče nejsou účastníky řízení, nedisponují právy a zájmy odlišnými a oddělitelnými od práv a zájmů dítěte, které zastupují. Žalobce jako zákonný zástupce proto nebyl samostatným účastníkem řízení o přijetí své dcery do školní družiny podle § 27 odst. 1 písm. a) správního řádu. Nemohl být ani vedlejším účastníkem podle § 27 odst. 2 správního řádu, neboť nebyla splněna podmínka přímého a bezprostředního dotčení jeho práv či povinností v oblasti veřejného práva. Nebyl tudíž ani oprávněn podat odvolání proti materiálnímu rozhodnutí základní školy, neboť právo podat odvolání podle § 81 odst. 1 správního řádu má toliko účastník řízení. O právech a povinnostech žalobce se ve správním řízení nerozhodovalo. Jediným účastníkem v daném řízení byla tedy dcera žalobce a jí předmětným rozhodnutím bylo na základě podané přihlášky v plném rozsahu vyhověno. Dotčeno může být pouze právo dítěte na zájmové vzdělávání. Rodiče toliko rozhodnou, zda dítě nastoupí do konkrétní základní školy či do školského zařízení. Rozhodnutí o přijetí dítěte do základní školy či do školského zařízení tudíž nezasahuje do práva rodičů vybrat v rámci výkonu rodičovské odpovědnosti, konkrétní školu a školské zařízení. Podle žalovaného podle § 892 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též „občanský zákoník“), a podle § 876 odst. 3 občanského zákoníku, mohla být dcera při podání přihlášky zastoupena pouze jedním rodičem. Řešení sporů mezi rodiči o výkon jejich rodičovské odpovědnosti je věcí zvláštního řízení soudního v občanskoprávních věcech. 6. Proti tomuto rozhodnutí směřuje podaná žaloba. Námitky v ní uplatněné lze rozdělit do těchto žalobních bodů: 7. V prvním žalobním bodu žalobce namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, jelikož žalovaný rozhodoval o jiném předmětu, než proti kterému odvoláním brojil. Žalovaný rozhodoval v části I. odůvodnění napadeného rozhodnutí o docházce dcery podle § 3 písm. a) vyhlášky č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Vyhláška“), ačkoli žalobce brojil proti rozhodnutí podle § 3 písm. c) Vyhlášky. Žalobce považuje argumentaci žalovaného podle § 5 odst. 2 písm. b) Vyhlášky za účelové parafrázování, jelikož žalovaný zmiňuje, že musí být podána přihláška, ale nezmiňuje, že jediným zákonným zástupcem. Žalovaný dále nevypořádal žalobcovu argumentaci nesouhlasu ohledně závaznosti vnitřního řádu školní družiny. 8. Ve druhém žalobním bodu žalobce nesouhlasí se žalovaným, že v řízení o přijetí dcery do školní družiny jako její zákonný zástupce není účastníkem řízení, žalovaný tím nerespektoval § 1 Vyhlášky. Jestliže by zákonodárce nevyžadoval nutnost podrobnější úpravy, pak by požadavek na prováděcí právní předpis podle § 112 zákona č. 561/2004 Sb., předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), se jevil nadbytečným. Pokud žalovaný nepovažoval žalobce za účastníka řízení, měl podle § 28 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), o tom vydat usnesení, což neučinil. Žalobce stejně jako jeho dcera byl proto účastníkem řízení. Žalobce se také domáhá soudního rozhodnutí o tom, zda může být dítě zapsáno do školní družiny i bez souhlasu jednoho zákonného zástupce. 9. Ve třetím žalobním bodu žalobce uvádí, že judikatura Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu dosud řešila otázky předškolního a základního vzdělávání, nikoli přijetí do školní družiny. Žalovaný opomenul § 112 školského zákona zmocňující Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, aby vyhláškou stanovilo „podrobnější podmínky a náležitosti přijímání…“. Podle § 9 odst. 4 Vyhlášky se požaduje pro přijetí dítěte do školní družiny písemné sdělení zákonných zástupců, a podle žalobce nepostačí sdělení jen jednoho z nich. Pokud by byl dostačující souhlas pouze jediného zákonného zástupce, pak by zákonodárce uvedl stejnou dikci jako ve školském zákoně. Podle zásady lex specialis derogat legi generali je Vyhláška speciální normou ve vztahu ke školskému zákonu. Tomu odpovídá i formulář přihlášky do školní družiny vyžadující vyplnění pravdivých údajů oběma zákonnými zástupci. Podle žalobce smyslem poskytnutí údajů obou zákonných zástupců je vyhodnocení kritérií pro přijetí, neboť školská zařízení nemají dostatečnou kapacitu pro přijetí dětí. Nadto ve formuláři je výslovně uvedeno, že neúplná přihláška není platná. 10. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhl žalobu odmítnout, jelikož žalobce není aktivně legitimován, popř. zamítnout žalobu jako nedůvodnou. Žalobce není aktivně legitimován podle § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) pro podání žaloby vlastním jménem, nikoli jménem nezletilé dcery, neboť žalobce samostatně nemohl být nijak zkrácen na svém veřejném subjektivním právu. Žaloba by proto měla být odmítnuta jako podaná osobou zjevně neoprávněnou podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2004 č. j. 3 As 24/2004-79). Podle žalovaného není účelem soudního řízení správního řešit spory o výkon rodičovské zodpovědnosti (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 9. 2016 sp. zn. IV. ÚS 1844/16, či rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2016 č. j. 4 As 280/2015-36, ze dne 31. 3. 2016 č. j. 4 As 281/2015-32, ze dne 21. 4.