7 As 82/2011 — Nejvyšší správní soud

8 A 37/2019- 37 - text 7 8 A 37/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobce proti žalované D. A., zastoupený JUDr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem Archangelská 1568/1, Praha 10 Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 2. 2019, č. j. MV-14387-4/SO-2019 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Rozhodnutí označenému v záhlaví rozsudku žalovaná zamítla žalobcovo odvolání a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 22. 11. 2018, č. j. OAM-2475-39/DP-2013, kterým byla zamítnuta jeho žádost ze dne 16. 1. 2013 o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem podnikání podle § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3 ve spojení s § 37 odst. 2 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb. s odkazem na § 56 odst. 1 písm. j) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), neboť byla zjištěna jiná závažná překážka pobytu cizince na území spočívající v tom, že žalobce neplnil účel povoleného dlouhodobého pobytu: výkonný manažer – účast v právnické osobě. 2. Správní orgán prvního stupně rozhodnutím ze dne 12. 3. 2014 jeho žádost zamítl z důvodu, že neplní účel, pro který mu bylo povolení uděleno, a z důvodu, že předložil k žádosti náležitost, v níž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídaly skutečnosti. Žalovaná k odvolání žalobce toto rozhodnutí zrušila a věc vrátila správnímu orgánu prvního stupně, neboť správní orgán vycházel z nedostatečně zjištěného skutkového stavu. 3. Správní orgán prvního stupně proto doplnil dokazování ve věci mimo jiné výslechem žalobce a rozhodl, jak shora uvedeno. V odůvodnění napadeného rozhodnutí, žalovaná mimo jiné konstatovala, že provedeným výslechem dne 9. 3. 2018 bylo prokázáno, že žalobce neplnil účel povoleného pobytu výkonný manažer – účast v právnické osobě. Ke své činnosti pro společnost V.I.N. Familie s.r.o. žalobce uvedl, že získával zákazníky přes známé, obvolával známé, v centru Prahy oslovoval rusky nebo ukrajinsky mluvící lidi, bral si jejich telefonní čísla a pak je obvolával, žádné smlouvy nepodepisoval. Z popisu činností, které žalobce vykonával a jaké má povědomí o fungování společnosti lze vyvodit, že nevykonával činnost jednatele této společnosti a neplnil tak účel povoleného pobytu. II. Obsah žaloby a vyjádření žalované 4. Žalobce namítá, že správní orgány nezjistily stav věci způsobem, o němž nejsou významné pochybnosti a v rozsahu, který je nezbytný vzhledem ke konkrétním okolnostem případu a neopatřily si dostatečné podklady pro své rozhodnutí. 5. Žalobce nesouhlasí se závěrem napadeného rozhodnutí, neboť není pravdou, že by byl pouze účelově zapsán jako jednatel společnosti V.I.N. Familie s.r.o. a na jejím podnikání se jakkoli podílel. 6. Žalobce se v rámci svého výslechu obsáhle vyjádřil ke svým aktivitám v uvedené obchodní společnosti. Z pokládaných otázek ze strany správního orgánu byla zjevně patrná cílená snaha žalobce maximálně v rámci výslechu znervóznit a zneužít jeho nižší právní erudovanosti. Na základě toho však vytvořil situaci, kdy bude z několika neurčitých odpovědí možné zdánlivě dovozovat jinak zcela nedůvodný závěr o tom, že žalobce neplní účel pobytu. 7. Žalobce uvádí, že s ohledem na svá vyjádření při výslechu je zřejmé, že se na chodu společnosti aktivně podílel a fakticky působil jako jednatel této firmy, když i správní orgán uvedl, že z veřejně dostupných informací bylo zjištěno, že žalobce je od 20. 4. 2010 do podání žaloby jeho jednatelem. 8. Je tedy zřejmé, že žalobce disponuje v současnosti platným dokladem o plnění účelu pobytu na území ČR. Není pravdou, že se dopustil obcházení zákona, že neplnil účel povoleného pobytu a reálně nevykonával funkci jednatele v této společnosti a to po celou dobu zkoumaného povoleného pobytu. Neexistuje proto jiná závažná překážka v pobytu cizince na území ČR. 9. V rozporu se závěry napadeného rozhodnutí je navíc zřejmé, že žalobce v současnosti disponuje platným živnostenským oprávněním a prokazatelně tak plní i v současné době účel dlouhodobého pobytu – podnikání jako OSVČ – když navíc v předchozím období plnil účel pobytu - podnikání - svou účastí v právnické osobě. 10. Žalobce má proto za to, že došlo k porušení jednak ust. § 3 a jednak § 2 odst. 1, 3 a 4 správního řádu. 11. Dále žalobce upozornil na skutečnost, že správní řízení bylo v jeho případě započato již v 16. 1. 2013, a k vydání rozhodnutí Ministerstva vnitra došlo až po více než 6-ti letech, což je doba zcela neadekvátní a nezákonná. Po celou tuto dobu žil žalobce v nejistotě, zda mu bude dlouhodobý pobyt prodloužen či nikoliv. 12. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Dále uvedla, že námitky uváděné v podané žalobě jsou identické s námitkami uvedenými v odvolání. S ohledem na toto plně odkázala na odůvodnění rozhodnutí Komise č. j. MV-14384-4/SO-2019 ze dne 13. 2. 2019, ve kterém byly námitky řádně vypořádány. III. Posouzení žaloby 13. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a to v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán; přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí (§ 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). V souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl městský soud bez nařízení jednání, neboť žalovaná se k možnosti takového postupu ve lhůtě stanovené soudem nevyjádřila a žalobce s takovým postupem vyslovil souhlas. 14. Soud dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. 15. Dle ust. § 3 správního řádu, nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2. 16. Dle ust. § 2 odst. 1 správního řádu, správní orgán postupuje v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, jakož i mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu (dále jen "právní předpisy"). Kde se v tomto zákoně mluví o zákoně, rozumí se tím též mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu. 17. Dle odst. 3, správní orgán šetří práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká (dále jen "dotčené osoby"), a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. 18. Dle odst. 4, správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. 19. Dle ust. § 56 odst. 1 písm. j) zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky dlouhodobé vízum, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle § 33 odst. 3, ministerstvo cizinci neudělí, jestliže pobyt cizince na území není v zájmu České republiky nebo je zjištěna jiná závažná překážka pobytu cizince na území. 20. Dle ust. § 134 Obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. účinného do 31. 12. 2013, jednateli náleží obchodní vedení společnosti. K rozhodnutí o obchodním vedení společnosti, má-li společnost více jednatelů, se vyžaduje souhlas většiny jednatelů, nestanoví-li společenská smlouva jinak. 21. Dle ust. § 195 odst. 1 zákona o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. učinného od 1. 1. 2014, jednateli přísluší obchodní vedení společnosti. Má-li společnost více jednatelů, kteří netvoří kolektivní orgán, vyžaduje se k rozhodnutí o obchodním vedení společnosti souhlas většiny z nich, ledaže společenská smlouva určí jinak. 22. Dle odst. 2 tohoto ustanovení jednatel se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a společenskou smlouvou. Nikdo však není oprávněn udělovat jednateli pokyny týkající se obchodního vedení; tím není dotčen § 51 odst. 2. 23. Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu plyne, že účel, pro který byl cizinci povolen pobyt, musí být skutečně naplňován a to po celou dobu tohoto povoleného pobytu. V rozsudku ze dne 27. 12. 2011, č.j. 7 As 82/2011-81, Nejvyšší správní soud uvedl, že zákon o pobytu cizinců „stojí na principu, že pobyt cizince na území České republiky musí být odůvodněn, např. dlouhodobým zaměstnáním, podnikáním, studiem, a tyto činnosti musí být skutečně na území České republiky vykonávány“. V rozsudku ze dne 10. 5. 2017, č.j. 7 Azs 86/2017-33, Nejvyšší správní soud uvedl: „Zákon o pobytu cizinců vychází z předpokladu, že cizinec, který získal povolení k pobytu na území České republiky k určitému účelu, je povinen povolení k jím deklarovanému úč