1 As 28/2009 — Nejvyšší správní soud

8 A 69/2019- 42 - text 22 8A 69/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobce proti žalovanému BAROV B.B. s.r.o., IČ 05393957 se sídlem U Košíku 1510/13, 102 00 Praha 10 zastoupen Mgr. Janem Boučkem, advokátem se sídlem Opatovická 1659/4, Praha 1 Ministerstvo dopravy se sídlem: nábř. Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 4. 2019, č. j. 42/2018-190-TAXI/10 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 4. 2019, č. j. 42/2018-190-TAXI/10 a rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 4. 9. 2018, č.j. MHMP 1368275/2018, ze dne 19. 4. 2018, č.j. MHMP 612961/2018 a ze dne 19. 6. 2018, č.j. MHMP 942875/2018 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 11.228,- Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. V žalobou napadeném rozhodnutím se uvádí: Podle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu se výroky rozhodnutí č. j. MHMP 1368275/2018 ze dne 4. 9. 2018, č. j. MHMP 612961/2018 ze dne 19. 4. 2018 a č. j. MHMP 942875/2018 ze dne 19. 6. 2018 nahrazují společným výrokem, který zní: „A) Obviněný dopravce BAROV B.B. s.r.o., sídlo: U Košíku 1510/13, 102 00 Praha 10, IČ: 05393957, se uznává vinným z přestupků podle: - § 35 odst. 1 písm. g) zákona o silniční dopravě, kterého se dopustil tím, že porušil § 9 odst. 2 písm. a) zákona o silniční dopravě, neboť jako dopravce nezajistil, aby při poskytování přepravy formou taxislužby dne 19. 1. 2018 na trase ul. Národní 29, Praha 1 – ul. Lannova 2, Praha 1, v čase od 9:52 do 10:01 hod. byl ve vozidle tovární značky Ford Mondeo, SPZ: X, doklad o oprávnění k podnikání nebo jeho kopie. – § 35 odst. 1 písm. g) zákona o silniční dopravě, kterého se dopustil tím, že porušil § 9 odst. 2 písm. a) zákona o silniční dopravě, neboť jako dopravce nezajistil, aby při poskytování přepravy formou taxislužby dne 25. 3. 2018 na trase ul. Mikulandská 2, Praha 1 – Tylovo nám. 3, Praha 2 v čase od 20:48 do 20:56 hod. byl ve vozidle tovární značky Ford Focus, SPZ: X, doklad o oprávnění k podnikání nebo jeho kopie. – § 35 odst. 2 písm. w) zákona o silniční dopravě, kterého se dopustil tím, že v rozporu s § 21 odst. 1 písm. a) zákona o silniční dopravě dne 3. 3. 2017 na trase ul. Mezi Vodami 2035/31 resp. Kormidelnická, Praha Modřany – ul. Mazurská 526/21, Praha Troja, v čase od 8:05 do 8:33 hod. provozoval taxislužbu vozidlem tovární značky Mercedes Benz Třída E, SPZ: X, které nebylo zapsáno v evidenci vozidel taxislužby. – § 35 odst. 2 písm. w) zákona o silniční dopravě, kterého se dopustil tím, že v rozporu s § 21 odst. 1 písm. a) zákona o silniční dopravě dne 19. 1. 2018 na trase ul. Národní 29 – ul. Lannova 2, Praha 1, v čase od 10:37 do 10:52 hod. provozoval taxislužbu vozidlem tovární značky Ford Mondeo, SPZ: X, které nebylo zapsáno v evidenci vozidel taxislužby. - § 35 odst. 2 písm. w) zákona o silniční dopravě, kterého se dopustil tím, že v rozporu s § 21 odst. 1 písm. a) zákona o silniční dopravě dne 25. 3. 2018 na trase ul. Mikulandská 2, Praha 1 – Tylovo nám. 3, Praha 2 v čase od 20:48 do 20:56 hod. provozoval taxislužbu vozidlem tovární značky Ford Focus, SPZ: X, které nebylo zapsáno v evidenci vozidel taxislužby.“ B) Za naplnění skutkových podstat shora uvedených přestupků se obviněnému podle § 35 odst. 6 písm. a) a b) zákona o silniční dopravě a § 46 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ukládá správní trest pokuty ve výši 330 000 Kč, slovy třistatřicettisíckorunčeských, kterou je podle § 46 odst. 2 ZOP povinen uhradit ve lhůtě do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet hlavního města Prahy u PPF banky, a. s., číslo účtu: X, konstantní symbol: X (v případě bezhotovostního převodu z účtu je konstantní symbol: Y), variabilní symbol: X. C) Obviněnému se podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky a § 79 odst. 5 správního řádu v návaznosti na § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, ukládá povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč, slovy jedentisíckorunčeských, kterou je povinen uhradit ve lhůtě do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet hlavního města Prahy u PPF banky, a. s., číslo účtu: X, konstantní symbol: X (v případě bezhotovostního převodu z účtu je konstantní symbol: Y), variabilní symbol: X.“. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 2. V první žalobní námitce žalobce nesouhlasí s postupem žalovaného, který spojil tři odděleně vedená řízení o přestupku do jednoho řízení a rozhodl o nich jediným rozhodnutím. Žalobce má za to, že tím bylo porušené jeho právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jelikož jednání, které je mu přičitatelné správními orgány, je podřaditelné pod trestní sankcionování ve smyslu čl. 6 Úmluvy. Dle žalobce mu žalovaným nebylo sděleno spojení věcí do společného řízení tak, aby se mohl žalobce k takovému spojení vyjádřit. Rovněž mu nebylo umožněno případně se vyjádřit ke spojenému řízení jako celku a k případné výši ukládaného trestu. Ustanovení zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich o společném řízení o přestupcích je lex specialis k § 140 správního řádu a má tedy před ním aplikační přednost. Dle žalobce je nepřípustné, aby odvolací orgán při rozhodování o spojení více řízení o správních přestupcích vedených správním orgánem prvního stupně odděleně, provedl společné řízení v těchto věcech až v závěru řízení odvolacího. Odvolací správní orgán měl dle mínění žalobce rozhodnutí orgánu prvního stupně zrušit a vrátil věci k dalšímu řízení orgánu prvního stupně se závazným právním názorem na spojení věcí do společného řízení. 3. Žalobce dále tvrdí, že nelze spojit řízení do společného řízení tak, jak učinil žalovaný ve výroku usnesení o spojení věci ze dne 17. 4. 2019, čj. 42/2018-190-TAXI/9, kdy rozhodl o spojení řízení vedených před orgánem prvního stupně a nerozhodl o spojení odvolacího řízení v těchto věcech. 4. Ve druhé žalobní námitce žalobce nesouhlasí s důkazem, na němž bylo založeno první rozhodnutí MHMP, který byl dle něj proveden nezákonně a v rozporu s pravomocí exekutora. Jednalo se o exekutorský zápis pořízený exekutorskou koncipientkou, jenž dle námitek žalobce nemůže sloužit k prokázání jeho viny a zahájení trestního řízení přestupkového, jelikož byl sepsán v rozporu se zákonem. Dle žalobce z § 77 exekutorského řádu plyne, že exekutor pouze osvědčuje skutkový děj, tudíž sám exekutor nemůže být jeho hybatelem a osvědčit si své konání. Taktéž je dle žalobce předmětný exekutorský zápis nepřípustný, jelikož účelově obchází institut svědecké výpovědi a podstatu provádění veřejné kontroly. Rovněž je žalobcem spatřován nedostatek spočívající v absenci ztotožnění osobnosti řidiče. Jelikož byl exekutorský zápis použit jako jediný důkaz správními orgány prvního i druhého stupně k prokázání viny žalobce, jsou dle něj tato rozhodnutí stižena nezákonností. 5. Ve třetí žalobní námitce žalobce konstatuje, že protokol o kontrole je pouhým podkladem pro správní orgán k úvaze, aby případně zahájil správní řízení o přestupku nebo nikoliv. Správní orgán nemůže považovat a priori protokoly o kontrole za pravdivé bez toho, aby provedl ve správním řízení řádně dokazování. Jestliže tedy MHMP rezignoval na výslech kontrolující osoby či přizvaných osob, pak zatížil takové řízení nezákonností a podkladem pro druhé rozhodnutí MHMP je nezákonně provedený důkaz. 6. Ve čtvrté žalobní námitce žalobce brojí proti kontrolnímu protokolu, na němž je založeno třetí rozhodnutí MHMP. Žalobce má za to, že postupem kontrolního orgánu, který předcházel zahájení správního řízení, byla kontrola zahájena a provedena nezákonně. Kontrolu totiž může provádět pouze fyzická osoba, kterou k tomu kontrolní orgán pověřil (kontrolující) a to za přesně daných zákonných podmínek. Kontrolní orgán může k účasti na kontrole v zájmu dosažení jejího účelu přizvat fyzickou osobu za stanovených podmínek. Bude se jednat o takové fyzické osoby, které mají odborné znalosti či zkušenosti, jimiž mohou kontrolnímu orgánu přispět k dosažení kontrolního účelu. Není však možné přizvané osoby využívat k samostatnému provádění kontrolních úkonů nebo částí kontrol, zvláště pokud tyto úkony mohl provést sám kontrolní orgán. Osoba může být přizvána až po zahájení kontroly a kontrolní orgán musí být kontrole vždy přítomen. V daném případě kontroly žalobce se však z Protokolu o kontrole podává, že kontrola žalobce byla zahájena nástupem tzv. „cestujících“, tj. přizvaných osob, které provedly kontrolní nákup a zjišťovaly, zda dochází k dodržování zákonných ustanovení. Takové kontrolní úkony však při