4 Ads 44/2010 — Nejvyšší správní soud

11 A 80/2021- 48 - text 8 11 A 80/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové v právní věci žalobce: D. D. zastoupen advokátem Mgr. Janem Boučkem, sídlem Opatovická 1659/4, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo dopravy sídlem nábř. Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze 4. 2. 2021, čj. 214/2020-190-TAXI/3 takto: I. Ruší se rozhodnutí žalovaného ze 4. 2. 2021, čj. 214/2020-190-TAXI/3, a věc se mu vrací k dalšímu řízení. II. Žalovaný je do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku povinen žalobci uhradit náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč, a to k rukám zástupce žalobce, advokáta Mgr. Jana Boučka. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se na soud obrátil, protože nesouhlasí s pokutou, kterou mu správní orgány udělily v souvislosti s provozováním přepravy prostřednictvím sužby Uber. Domáhá se zrušení shora uvedeného rozhodnutí, neboť má za to, že jím byl zkrácen na svých právech. 2. Pro věc je podstatné, zda správní orgány dostatečně zjistily skutkový stav a zabývaly se žalobcovými námitkami. II. Dosavadní průběh 3. Magistrát hlavního města Prahy zaslal žalobci 10. 1. 2018 oznámení o zahájení správního řízení ve věci podezření ze spáchání přestupku podle § 35 odst. 2 písm. w) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. Řízení bylo zahájeno na základě exekutorského zápisu soudní exekutorky JUDr. Ingrid Švecové, Exekutorský úřad Praha 3, z 21. 2. 2017, sp. zn. 091 EZ 22/17 (dále jen „exekutorský zápis“). Exekutorský zápis si objednalo Sdružení pražských provozovatelů TAXIslužby z. s., IČO 02447657, sídlem Vrchlického 1321/5b, 150 00 Praha 5. 4. Tímto exekutorským zápisem osvědčil pověřený zaměstnanec skutkový děj podle § 77 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ze kterého vyplývalo, že žalobce měl poskytnout přepravu zprostředkovanou mobilní aplikací Uber. V zápisu byl popsán průběh přepravy od objednávky po ukončení přepravy a následné obdržení faktury za tuto přepravu. Ze zápisu vyplývá, že vozidlo použité k přepravě nemělo vnější identifikační prvky vozidla taxislužby, ani další povinnou výbavu uloženou provozovatelům taxislužby. Dále z něj vyplývá doba uskutečněné přepravy a její cena. Přílohou zápisu byla faktura vystavená za danou jízdu a fotodokumentace vozidla. Objednávku přepravy uskutečnil Mgr. Michal Jančuška prostřednictvím uživatelského účtu pod jménem Tomáš Uhradil. 5. Dne 30. 1. 2018 zaslal magistrát žalobci oznámení o ukončení dokazování s poučením o možnosti seznámit se s podklady pro rozhodnutí. Zmocněnec žalobce zaslal 16. 2. 2018 magistrátu vyjádření, ve kterém namítal, že žalobce žádnou hrazenou přepravu Mgr. Michalu Jančuškovi neposkytl, žádnou takovou osobu nezná a nevystavil mu žádnou fakturu za přepravu. Navrhl, aby byl v řízení vyslechnut řidič, který měl uvedenou přepravu vykonat. Dále namítal nezákonnost exekutorského zápisu. 6. Magistrát následně 5. 3. 2018 vydal rozhodnutí č. j. MHMP 365342/2018, kterým žalobce uznal vinným ze spáchání přestupku podle § 35 odst. 2 písm. w) zákona o silniční dopravě a uložil mu pokutu ve výši 150 000 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. V odůvodnění rozhodnutí magistrát odkázal na exekutorský zápis a proběhlé šetření. K vyjádření žalobce uvedl, že exekutorský zápis je veřejnou listinou a v průběhu řízení v souladu s § 53 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, nebyl dokázán opak a ani nebyly navrženy důkazy, které by nepravdivost zápisu prokazovaly. Správnímu orgánu je z úřední činnosti znám způsob objednávání a poskytování přepravních služeb prostřednictvím aplikace Uber. Přiložená faktura dostatečně osvědčuje totožnost dopravce a poskytnutí přepravy. K požadavku na výslech řidiče odkázal na § 20 odst. 6 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), a uvedl, že odpovědnost právnické osoby za přestupek není podmíněna zjištěním konkrétní fyzické osoby, jejíž jednání lze přičítat právnické osobě. Exekutorský zápis nepovažoval za nezákonný, neboť byl pořízen na objednávku soukromé osoby a nikoliv správního orgánu pro úřední účely. Vzhledem k vážnosti provinění a aktuální možné sazbě za spáchaný přestupek považoval uloženou pokutu za přiměřenou. 7. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal. Měl za to, že magistrát rozhodl na základě nezákonného exekutorského zápisu, nesprávně posoudil skutkovou podstatu přestupku a uložil žalobci extrémně nepřiměřenou sankci. Nezákonnost exekutorského zápisu spatřoval v tom, že byl pořízen bez vědomí řidiče. Nadto nebylo prokázáno, že by snad daná osoba poskytla cokoliv víc než jednorázovou smluvní jízdu. V zápise není uvedeno ztotožnění řidiče, ani správní orgán ztotožnění neprovedl a nemohl tak posoudit, zda jednání této osoby je přičitatelné dopravci. Žalobce od zahájení rozporoval, že by přepravu Mgr. Jančuškovi poskytl. Ve správním řízení nebyly provedeny jakékoliv důkazy, ze kterých by to bylo možné ověřit. V řízení tak nebyl dostatečně zjištěn stav věci. 8. Žalovaný napadeným rozhodnutím změnil rozhodnutí magistrátu, uloženou pokutu snížil na částku 75 000 Kč a prodloužil lhůtu splatnosti pokuty a nákladů řízení. Ve zbytku napadené rozhodnutí potvrdil. Žalovaný neshledal důvody pro zpochybnění skutkového stavu tak, jak je popsán v exekutorském zápisu. Ztotožnil se s názorem magistrátu, že pořízení exekutorského zápisu proběhlo zákonným způsobem. V otázce ztotožnění řidiče se žalovaný přiklonil k názoru magistrátu, že ztotožnění není potřeba a výslech řidiče by byl nadbytečný, neboť žalovaný nemá pochybnost, že se posuzovaná přeprava uskutečnila a že ji poskytl dopravce. Ohledně výše pokuty dal za pravdu žalobci, a proto ji snížil a poskytl mu delší lhůtu k úhradě. III. Žalobní argumentace 9. Žalobce je přesvědčen, že napadené rozhodnutí je nezákonné. Závažnou vadu spatřuje v nedostatečném zjištění skutkového stavu. Jediný důkaz, ze kterého žalovaný ve svém rozhodnutí vycházel, byl exekutorský zápis. Ten byl však pořízen nezákonně, v rozporu s pravomocemi exekutora a bez vědomí dané osoby. Žalobce považuje za nemožné, aby si exekutor objednal, učinil a zaplatil přepravu, čímž danou skutečnost navodil, a poté ji osvědčil. To má platit o to více, jestliže exekutorský kandidát postupoval tak, že přepravu objednal pod profilem založeným na smyšlené jméno, neboť exekutorský řád neopravňuje exekutora k zastřeným jednáním. Žalobce uvádí, že exekutor není nadán pravomocí činit úkony v postavení agenta provokatéra. 10. Předpokladem vzniku exekutorského zápisu je způsobilost osvědčit skutkový stav nebo stav věci, jestliže jím mohou být prokázány nároky v řízení před soudem nebo jiným státním orgánem. Žalovaný zcela opomíjí, že ve správním řízení přestupkovém nejsou projednávány nároky kohokoliv, neboť se jedná o výkon státní moci. Z toho důvodu se žalobce domnívá, že předmětný exekutorský zápis není veřejnou listinou. 11. Žalobce od počátku exekutorský zápis rozporoval a namítal, že skutečnosti v něm zachycené se nestaly. K prokázání opaku a vyvrácení pravdivosti zápisu navrhl výslech řidiče, který měl předmětnou přepravu provést. Správní orgány se však s touto námitkou a návrhem nijak nevypořádaly, naopak v rozhodnutí magistrátu je nesprávně uvedeno, že „ostatně ani dopravce skutečnosti uvedené v exekutorském zápisu nijak nezpochybňuje“. Dle žalobce je však z podkladů ve správním spisu zřejmé, že tak učinil, neboť zpochybnil jak průběh přepravy, tak samotnou objektivitu exekutorského zápisu. 12. Žalobce zároveň podrobně popsal, z jakých důvodů považuje uloženou pokutu za nepřiměřenou. IV. Vyjádření žalovaného 13. Žalovaný setrvává na svém názoru vyjádřeném v napadeném rozhodnutí. Námitku nedostatku objektivnosti exekutorského zápisu považuje za nedůvodnou, neboť jednou z podmínek sepsání podle § 77 exekučního řádu je, že se skutkový děj musí udát v přítomnosti exekutora, což v daném případě bylo dodrženo. Nejedná se o navození skutečnosti exekutorem. Využití exekutorských zápisů neshledal městský soud v rozporu se zákonem v obdobných případech například v rozsudcích z 24. 7. 2020, čj. 58 A 84/2017-62, a ze 14. 11. 2019, čj. 10 A 121/2017-39. 14. K námitce zásahu do soukromí řidiče žalovaný uvedl, že judikatura, na kterou žalobce odkazuje, se týká zcela jiných situací, a to využití tzv. úřední licence, kdy k zaznamenání děje došlo přímo ze strany dopravního úřadu. V tomto případě se však jedná o zaznamenání děje exekutorem na základě požadavku soukromé osoby a nejedná se o audiovizuální záznam komplexně zachycující soukromé projevy řidiče. 15. Pokud žalobce uvádí, že zpochybnil průběh přepravy, jak je popsán v exekutorském zápise, nepředestřel v průběhu správního řízení a ani v rámci podané žaloby takovou verzi skutkové reality, v níž by byly jím předložené doklady a zjištěný skutkový stav souladné a vzájem