7 As 431/2019 — Nejvyšší správní soud

14 A 127/2021- 70 - text 7 14A 127/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Štěpána Výborného a Jana Kratochvíla ve věci žalobce: proti žalovanému: JUDr. R. Ch., soudní exekutor, sídlem X zastoupen advokátem JUDr. Janem Veselým, Ph.D sídlem Loutkářská 2f, Praha 6 Ministerstvo spravedlnosti sídlem Vyšehradská 16, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 3. 2021, č. j. MSP-137/2020-ODKA-SEU/11, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Rekapitulace předchozího řízení a obsah správního spisu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým mu jako soudnímu exekutorovi žalovaný uložil výtku dle § 7a zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“). 2. Z předloženého správního spisu a spisu Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. 22 C 196/2018, soud zjistil následující pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti. 3. Žalobce je soudním exekutorem. Dne 24. 9. 2018 byla u Obvodního soudu pro Prahu 2 podána žaloba na náhradu škody vůči státu. Škoda měla spočívat v nesprávném úředním postupu žalobce při provádění exekuce. V žalobě bylo reklamováno několik vad v postupu žalobce jako soudního exekutora v daném exekučním řízení a také skutečnost, že exekuce byla vedena na základě nezákonného exekučního titulu. Žalobce byl vedlejším účastníkem řízení na straně žalované. 4. Obvodní soud pro Prahu 2 přípisem ze dne 22. 2. 2019 požádal žalobce o zapůjčení exekučního spisu týkajícího se podané žaloby (sp. zn. 031 EX 883/17). Důkaz provedením tohoto spisu navrhovala žalovaná. Žalobce žádosti nevyhověl. Soudu zaslal pouze vybrané listiny, které podporovaly jeho argumentaci v řízení. 5. Obvodní soud pro Prahu 2 dne 25. 6. 2019 žalobce znovu požádal o předložení celého exekučního spisu. Tato žádost byla adresována zástupci žalobce v daném civilním řízení. Zástupce žalobce na výzvu reagoval tak, že on exekučním spisem nedisponuje a odkázal na předchozí reakci žalobce, kterou považoval za dostatečnou. 6. Usnesením asistenta soudce Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 31. 7. 2019 soud žalobce vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení předložil soudu spis sp. zn 031 EX 883/17. Zároveň žalobce upozornil, že pokud výzvě nevyhoví, bude mu udělena pořádková pokuta. 7. Žalobce proti výzvě podal námitky. Argumentoval, že výzva k předložení celého exekučního spisu je nezákonná. 8. Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 19. 9. 2019 usnesení asistenta potvrdil a uložil žalobci pořádkovou pokutu ve výši 10 000 Kč. V odůvodnění odkázal na § 129 odst. 2 občanského soudního řádu, dle kterého předseda senátu může uložit tomu, kdo má listinu potřebnou k důkazu, aby ji předložil. Soud uznal, že toto ustanovení se běžně k vyžádání spisu neužívá, avšak nastalá procesní situace si jeho použití vyžádala. Žalobce adekvátně nereagoval na předchozí žádost soudu o exekuční spis či jeho kopii. V postupu žalobce soud spatřoval ztěžování postupu řízení, a proto mu uložil pořádkovou pokutu. 9. Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. 1. 2020, č. j. 51 Co 349/2019-436, uložení pořádkové pokuty potvrdil. Uvedl, že obvodní soud postupoval správně, pokud požádal o zapůjčení celého exekučního spisu, neboť žaloba směřovala proti postupu exekutora jako celku. Soudní exekutor v řízení vystupoval jako účastník, a proto se aplikuje § 129 odst. 2 občanského soudního řádu. 10. Žalovaný napadeným rozhodnutím uložil žalobci výtku dle § 7a exekučního řádu. Žalovaný uvedl, že i přes uvedené výzvy a usnesení civilních soudů žalobce exekuční spis obvodnímu soudu předložil až 14. 2. 2020, tedy téměř rok od první žádosti. Žalobce tak neposkytl soudu náležitou součinnost. V tom lze spatřovat hrubé ztěžování postupu soudu, neboť nedošlo k poskytnutí spisu tak, jak se běžně děje. Jednání žalobce vedlo ke značnému prodloužení délky řízení a bylo způsobilé nepříznivým způsobem ovlivnit obecné vnímání exekutorského povolání, a tím narušit jeho důstojnost. Tím žalobce porušil svou povinnost podle § 2 odst. 2 exekučního řádu. II. Argumentace účastníků 11. Žalobce v žalobě vznesl následující žalobní body: 1)Výtka mu byla uložena za jeho postup ve sporném řízení o náhradě škody, ve kterém vystupoval jako vedlejší účastník. Exekuční řízení, které v dané věci vedl, bylo již tehdy skončeno. 2) Žalobce postupoval v daném civilním řízení v souladu se zákonem. Naopak obvodní soud nebyl oprávněn po žalobci celý exekuční spis žádat. 3) Byl porušen zákaz ne bis in idem. Žalobce byl za dané jednání již potrestán pořádkovou pokutou. 12. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Odkázal zejména na odůvodnění napadeného rozhodnutí a městského soudu v řízení o uložení pořádkové pokuty. 13. Dne 28. 3. 2022 se ve věci konalo jednání před soudem. Žalobce i žalovaný setrvali na své argumentaci z písemných podání. III. Posouzení žaloby 14. Městský soud v Praze na základě žaloby v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 soudního řádu správního), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 soudního řádu správního). 15. Městský soud se žalobními námitkami žalobkyně zabýval postupně ve výše uvedeném pořadí. 16. Ad 1) Podle § 7a odst. 1 exekučního řádu drobné nedostatky v exekuční a další činnosti exekutora, nebo drobné poklesky v chování ministerstvo exekutorovi písemně vytkne. 17. Písemná výtka následuje po jednání exekutora, jež nedosahuje intenzity kárného provinění. Představuje určité formalizované upozornění na to, že jeho jednáním došlo k určitému pochybení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 11. 2015, č. j. 4 As 173/2015-31, bod 29). 18. Směruje-li argumentace žalobce k tomu, že výtku lze uložit pouze za pochybení v rámci probíhajícího exekučního řízení, tak s tou se městský soud neztotožňuje. 19. Již z textu § 7a odst. 1 exekučního řádu vyplývá, že výtku lze uložit i za nedostatky v „další“, tedy jiné než exekuční činnosti. Nutno je vzít v potaz zvláštní postavení soudního exekutora. Ten sice vykonává svou funkci jako podnikatel vlastním jménem, byl mu však svěřen výkon veřejné moci. Jeho hlavní činností je nucený výkon exekučních titulů, kterými jsou zejména rozhodnutí soudů a jiných státních orgánů. Zákon na exekutora klade poměrně přísné podmínky. A to nejen na jeho jednání v postavení úřední osoby, ale také v běžném životě. Podle § 2 odst. 2 exekučního řádu exekutor je povinen vykonávat svědomitě své povolání a při jeho výkonu a v občanském životě se zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost exekutorského povolání nebo ohrozit důvěru v nezávislý, nestranný a spravedlivý výkon exekuční činnosti. Z daného dle soudu vyplývá, že exekutorovi lze uložit výtku i za jeho jednání mimo exekuční činnost. Tím spíše je možno mu uložit výtku za jednání, které má přímou souvislost s výkonem jeho funkce. 20. Žalobce byl výtkou postižen za to, že ztěžoval soudní řízení, neboť odmítl obvodnímu soudu poskytnout potřebnou součinnost a předložit mu exekuční spis. Žalobce sice byl účastníkem civilního řízení, jeho pochybení však spočívalo v tom, že soudu nepředložil exekuční spis. Ten vede v rámci výkonu své funkce soudního exekutora. Nejedná se tedy o jeho soukromou činnost, ale naopak jeho pochybení úzce souvisí s jeho exekuční činností. Kdyby nebylo jeho exekuční činnosti, v rámci které vede exekuční spis, tak by po něm vydání exekučního spisu nikdo nevyžadoval a k jednání spočívajícím v neposkytnutí exekučního spisu by nemohlo dojít. 21. Městský soud tedy dospěl k závěru, že jednání žalobce, za které mu byla uložena výtka, mělo přímou souvislost s jeho exekuční činností. Jako takové šlo bezpochyby o jednání, za které žalovaný mohl uložit výtku dle § 7a odst. 1 exekučního řádu. 22. Ad 2) Podle § 2 odst. 2 exekučního řádu je exekutor povinen vykonávat svědomitě své povolání a při jeho výkonu a v občanském životě se zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost exekutorského povolání nebo ohrozit důvěru v nezávislý, nestranný a spravedlivý výkon exekuční činnosti. 23. V dané věci byl předmětem soudního zkoumání postup žalobce jako exekutora v řízení vedeném pod sp. zn. 031 EX 883/17. Navrhovatel v civilním řízení se domáhal náhrady škody. Ta měla spočívat v nesprávném úředním postupu žalobce při provádění exekuce. V žalobě bylo reklamováno několik vad v postupu žalobce jako soudního exekutora. Bylo úkolem civilního soudu namítaná pochybení žalobce jako exekutora posoudit, neboť to bylo předmětem žaloby. Za tím účelem obvodní soud si potřeboval učinit komplexní zhodnocení postupu žalobce v daném řízení a nezbytně tedy potřeboval prostudovat