9 As 67/2010 — Nejvyšší správní soud

15 A 106/2019- 57 - text 32 15 A 106/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudců Mgr. Věry Jachurové a Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci žalobce J. S., IČO: X zastoupeného advokátem Mgr. Ing. Janem Boučkem se sídlem Opatovická 1659/4, 110 00 Praha proti žalovanému: Ministerstvo dopravy se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne 6. 6. 2019 č.j. 61/2018-190-TAXI/3 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Stručné vymezení věci 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne 6. 6. 2019, č. j. 61/2018-190-TAXI/3 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný k odvolání žalobce částečně změnil rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravních agend (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 6. 6. 2018, č. j. MHMP 893772/2018 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) tak, že i) podle ustanovení § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu se ve výroku A) prvostupňového rozhodnutí slova „porušil § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě“ (dále jen „zákon o silniční dopravě“) nahrazují slovy „porušil § 9 odst. 2 písm. a) bod 2 zákona o silniční dopravě“; ii) podle ustanovení § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu se část výroku A) prvostupňového rozhodnutí, kterým byl žalobce shledán vinným z přestupku podle § 35 odst. 2 písm. m) zákona o silniční dopravě, kterého se žalobce dopustil tím, že v rozporu s § 21 odst. 3 písm. b) zákona o silniční dopravě nezajistil, aby dne 27. října 2017 při provozování taxislužby vozidlem Škoda Superb, SPZ: X, na trase Štěpánská 40, Praha – Za Brumlovkou 5, Praha, v čase od 9:45 do 9:54 hod, bylo toto vozidlo vybaveno aktuálním výpisem z evidence vozidel taxislužby, ruší a řízení v této věci se zastavuje; iii) podle ustanovení § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu se ve výroku A) prvostupňového rozhodnut slova „v rozporu s § 21 odst. 3 písm. b) bod 1 a 2 nezajistil“ nahrazují slovy „v rozporu s § 21 odst. 3 písm. d) bod 1 a 2 nezajistil“; iv) podle ustanovení § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu se ve výroku B) prvostupňového rozhodnutí slova „ve výši 70 000 Kč, slovy sedmdesáttisíckorunčeských“ nahrazují slovy „ve výši 67 000 Kč, slovy šedesátsedmtisíckorunčeských“ a výrokem v) podle ustanovení § 90 odst. 5 věty druhé správního řádu prvostupňové rozhodnutí ve zbytku potvrdil. 2. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce jako dopravce shledán vinným z přestupků: (i.) podle § 35 odst. 1 písm. e) zákona o silniční dopravě, kterého se dopustil tím, že dne 27. 10. 2017 při provozování taxislužby vozidlem taxislužby Škoda Superb, SPZ: X, na trase z ulice Štěpánská 40 v Praze do ulice Za Brumlovkou 5 v Praze v čase 09:45 – 09:54 hodin, neměl řádně označené vozidlo, neboť uvedené vozidlo taxislužby nebylo označeno střešní svítilnou žluté barvy s nápisem TAXI na její přední a zadní straně a jménem a příjmením dopravce, umístěným na vozidle tak, aby měl cestující možnost seznámit se s tímto údaje před jednáním o přepravě s řidičem taxislužby, jak ukládá § 21 odst. 3 písm. c) bod 1, 2 zákona o silniční dopravě; (ii.) podle § 35 odst. 1 písm. g) zákona o silniční dopravě, kterého se dopustil tím, že porušil § 9 odst. 2 písm. a) zákona o silniční dopravě, neboť jako podnikatel v silniční dopravě nezajistil, aby ve vozidle Škoda Superb, SPZ: X, používaném k podnikání, byl při jeho provozu dne 27. 10. 2017 na trase z ulice Štěpánská 40 v Praze do ulice Za Brumlovkou 5 v Praze v čase 09:45 – 09:54 hodin, doklad o oprávnění k podnikání, nebo jeho kopie; (iii.) podle § 35 odst. 2 písm. m) zákona o silniční dopravě, kterého se dopustil tím, že jako dopravce, který provozuje taxislužbu vozidlem taxislužby, v rozporu s § 21 odst. 3 písm. b) zákona o silniční dopravě nezajistil, aby dne 27. října 2017 při provozování taxislužby vozidlem taxislužby Škoda Superb, SPZ: X, na trase z ulice Štěpánská 40 v Praze do ulice Za Brumlovkou 5 v Praze v čase 09:45 – 09:54 hodin, bylo toto vozidlo taxislužby vybaveno aktuálním výpisem z evidence vozidel taxislužby; (iv.) podle § 35 odst. 2 písm. n) zákona o silniční dopravě, kterého se dopustil tím, že jako dopravce, který provozuje taxislužbu vozidlem taxislužby, v rozporu s § 21 odst. 3 písm. b) bod 1, 2 nezajistil, aby dne 27. října 2017 při provozování taxislužby vozidlem taxislužby Škoda Superb, SPZ: X, na trase z ulice Štěpánská 40 v Praze do ulice Za Brumlovkou 5 v Praze v čase 09:45 – 09:54 hodin, bylo uvedené vozidlo taxislužby vybaveno měřicí sestavou taxametru splňující požadavky zvláštního právního předpisu, kterým je zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, jejíž součástí je taxametr, měřicí převodník ujeté vzdálenosti, paměťová jednotka a tiskárna (dále jen „taxametr“) a knihou taxametru. (v.) Správní orgán I. stupně uložil žalobci za naplnění skutkové podstaty shora uvedených přestupků podle § 35 odst. 6 písm. a), b) zákona o silniční dopravě a § 46 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“) pokutu ve výši 70 000 Kč. 3. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný nejdříve zrekapituloval předchozí průběh řízení a jemu předcházející kontroly a shrnul závěry uvedené v prvostupňovém rozhodnutí. Konstatoval, že předmětné řízení o přestupku není vedeno pro porušení povinnosti stanovené v § 21 d odst. 4 písm. b) zákona o silniční dopravě, který spočívá v povinnosti řidiče vozidla taxislužby, které je vybaveno taxametrem, při výkonu práce řidiče taxislužby ihned po ukončení přepravy pořídit jako výstup z tiskárny taxametru záznam o přepravě obsahující předepsané náležitosti. Předmětné řízení je vedeno s dopravcem (žalobcem) mj. z důvodu, že vozidlo, jímž byla poskytnuta přeprava, nebylo v době poskytnutí přepravy vybaveno taxametrem. 4. Žalovaný vyhověl odvolání žalobce v části, kde uvedl, že nebyla porušena povinnost stanovená v § 21 odst. 3 písm. b) zákona o silniční dopravě, neboť žalobce řádně předložil výpis z evidence vozidel taxislužby se zařazením vozidla bez taxametru. Ze strany žalobce tedy nedošlo k porušení povinnosti stanovené § 21 odst. 3 písm. b) zákona o silniční dopravě, a proto žalovaný přistoupil ke zrušení části výroku A) prvostupňového rozhodnutí a zastavení řízení v dané věci a k následné moderaci pokuty. 5. Dále uvedl, že ačkoli žalobce v odvolání nenamítal nepřesné definování povinnosti správním orgánem I. stupně, jež byla absencí výpisu z živnostenského rejstříku nebo jeho kopie ve vozidle porušena, přistoupil žalovaný současně ke zpřesnění povinnosti žalobce definované § 9 odst. 2 písm. a) bod 2 zákona o silniční dopravě, jež definuje povinnost podnikatele v silniční dopravě zajistit, aby v každém vozidle používaném v podnikání byl při jeho provozu doklad o oprávnění k podnikání nebo jeho kopie. Žalovaný dále přistoupil k opravě písařské chyby, kdy správní orgán I. stupně označil povinnost dopravce, který provozuje taxislužbu vozidlem taxislužby, zajistit, aby při provozování taxislužby bylo vozidlo taxislužby vybaveno taxametrem a knihou taxametru, za povinnosti stanovené § 21 odst. 3 písm. b) body 1, 2 zákona o silniční dopravě, když tyto povinnosti jsou stanoveny § 21 odst. 3 písm. d) bod 1, 2 zákona o silniční dopravě. Porušení této povinnosti bylo beze vší pochybnosti správním orgánem I. stupně řádně popsáno, kdy vozidlo při provozování taxislužby nebylo při předmětné přepravě vybaveno taxametrem a knihou taxametru, a správnímu orgánu I. stupně nevznikla pochybnost, co je předmětem řízení. Žalovaný neshledal, že by tyto vady měly za následek nezákonnost rozhodnutí nebo řízení, neboť následkem těchto nesprávností nedošlo k omezení procesních práv žalobce, který na tyto vady nepoukázal ani v průběhu řízení, ani v odvolání. 6. Odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 5. 11. 2018, sp. zn. III ÚS 4072/17, který shledal úvahu Vrchního soudu v Olomouci uvedenou v rozsudku ze dne 27. 9. 2017, č. j. 7 Cmo 185/2017-5017, že provozování taxislužby bez dodržování pravidel pro taxislužbu není provozování taxislužby, ale jinou službou v oblasti dopravy, za vadnou. Zákon o silniční dopravě definuje jednotlivé druhy dopravy. Na konkrétní dopravu je nutné hledět optikou zákona a podřadit ji pod určitý druh dopravy. Osobními vozidly s obsaditelností do 9 osob lze vykonávat linkovou osobní dopravu, která se vyznačuje výstupem a nástupem cestujících na předem stanovených zastávkách, mezinárodní kyvadlovou dopravu, v mezinárodní dopravě také příležitostnou osobní silniční dopravu, kterou se na základě předchozí objednávky zajišťuje přeprava osob včetně jejich zavazadel vozidly určenými k přepravě nejvýše 9 osob včetně řidiče, a ve vnitrostátní dopravě také taxislužbu. V daném případě není sporu o druhu provozované dopravy, neboť žalobce byl držitelem kon