2 Afs 98/2004 — Nejvyšší správní soud

19 Ad 18/2021- 54 - text 3 19 Ad 18/2021 USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou ve věci žalobkyně: N. R. bytem X. proti žalovanému: Úřad práce ČR – Krajská pobočka pro hlavní město Prahu sídlem Domažlická 1139/11, 130 00 Praha 3 o žalobě proti oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory - příspěvku na bydlení č. j. 526246/18/AB z 4. 4. 2018, č. j. 901414/18/AB z 5. 6. 2018, č. j. 1735643/18/AB z 29. 10. 2018 a č. j. 243456/19/AB z 8. 2. 2019 takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Usnesením zdejšího soudu ze dne 29. 11. 2021, č. j. 10 A 87/2021-54 byla z řízení vedeného pod sp. zn. 10 A 87/2021 vyloučena část řízení, kterou se žalobkyně domáhala přezkumu oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory - příspěvku na bydlení č. j. 526246/18/AB z 4. 4. 2018, č. j. 901414/18/AB z 5. 6. 2018, č. j. 1735643/18/AB z 29. 10. 2018 a č. j. 243456/19/AB z 8. 2. 2019. Tento předmět řízení byl zapsán pod sp. zn. 19 Ad 18/2021. Žaloba ze dne 29. 2. 2021 byla podána osobně 21. 4. 2021 u Obvodního soudu pro Prahu 3, tento vyslovil svou věcnou nepříslušnost k části žaloby a postoupil ji Městskému soudu v Praze coby věcně a místně příslušnému soudu rozhodujícímu věci ve správním soudnictví. 2. Žalobkyně po výzvě k odstranění vad podání doplnila žalobu podáním ze 17. 11. 2021, v němž mj. sdělila, že žádá o přezkoumání oznámení žalovaného č. j. 526246/18/AB, č. j. 901414/18/AB, č. j. 1735643/18/AB a č. j. 243456/19/AB, která se vztahují k celému roku 2018, v nichž byl příspěvek na bydlení stanoven a vyplacen v nesprávné výši, neboť žalovaný komplexně nezohlednil situaci žalobkyně a dopustil se také průtahů. Zároveň žalobkyně přiložila všechna oznámení o změně výše dávky s uvedenými čísly jednacími. Žádala zároveň o vyjmutí celého roku 2019 a ledna 2020 z podané žaloby. 3. Z podání žalobkyně nebylo zřejmé, zda je žaloba včasná a přípustná, tedy zda byly vyčerpány řádné opravné prostředky, v tomto případě námitky proti oznámení (podle § 68 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). Soud proto vyzval žalobkyni usnesením ze dne 5. 1. 2022 k doplnění těchto skutečností ve lhůtě 15 dnů. 4. Žalobkyně v doplnění uváděla, že neobdržela oznámení z 10. 1. 2018 (které však není předmětem žaloby), zdůrazňovala též obtíže v komunikaci s pracovníky úřadu práce a prodlení s výplatou dávek. Žalobkyně potvrdila převzetí oznámení ze dne 4. 4. 2018 tohoto dne, proti tomuto oznámení opravný prostředek nepodala, namítala též, že další korespondenci osobně nepřevzala, písemnosti jí byly pouze vhazovány do schránky. 5. Soud požádal žalovaného přípisem ze dne 7. 2. 2022, aby soudu sdělil, zda proti napadeným oznámením byly podány námitky, případně též data doručení rozhodnutí. 6. Podle § 68 písm. a) s. ř. s. žaloba je nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. 7. Z vyjádření obou účastníků i z vyžádaného správního spisu je zřejmé, že žalobkyně nevyčerpala řádné opravné prostředky, tj. námitky. Není rozhodné, zda s úřadem práce o své situaci jednala jiným neformálním způsobem, z oznámení je zřejmé, že o možnosti podat námitky ve lhůtě 30 dnů od výplaty první splátky byla poučena. Podle § 70 zákona č. 177/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, se písemné oznámení o dávce nedoručuje do vlastních rukou, pokud bylo žalobkyni pouze vhozeno do schránky, není to v rozporu se zákonem, zároveň možnost podat námitky není navázána na doručení oznámení, ale na výplatu dávky. 8. Podmíněnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby k soudu [§ 5, § 68 písm. a) s. ř. s.] je nutno vnímat jako provedení zásady subsidiarity soudního přezkumu a minimalizace zásahů soudů do správního řízení. To znamená, že účastník správního řízení musí zásadně vyčerpat všechny prostředky k ochraně svých práv, které má ve své procesní dispozici, a teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí je totiž koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivně veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2005, č. j. 2 Afs 98/2004-65). 9. Vzhledem k tomu, že jde o žalobu nepřípustnou, soud žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. 10. Soud v této souvislosti zvažoval, zda je případně vhodné žalobkyni poučit, že k ochraně jejích zájmů je možné ustanovit zástupce, když žalobkyně o zástupce sice výslovně nežádala, ale v podání ze dne 17. 1. 2022 konstatovala, že si nemůže dovolit právníka, který by jí pomohl situaci řešit rychleji a důkladněji. Jednou z podmínek pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce ve smyslu § 138 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, je však posouzení, zda nejde o svévolné či zřejmě bezúspěšné bránění práva. V projednávaném případě je však zřejmé, že žalobkyně nevyčerpala opravný prostředek proti oznámení, tedy námitky, jde tudíž o případ zřejmě bezúspěšného bránění práva. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 31. března 2022 JUDr. Lenka Loudová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje: K. T.