6 Afs 138/2015 — Nejvyšší správní soud

5 A 21/2020- 83 - text 18 5 A 21/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců JUDr. Evy Pechové a Mgr. Vadima Hlavatého ve věci žalobce: proti žalovanému: Rugby Club Tatra Smíchov, z. s., IČO 49629018 sídlem Štefánikova 1/65, Praha zastoupen advokátem JUDr. Danielem Vidunou, LL.M.. sídlem Palackého 715/15, Praha 1 Národní sportovní agentura sídlem Českomoravská 15, Praha 9 o žalobě proti rozhodnutí ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 20. 12. 2019, č. j. MSMT – 38643/2018, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaný jako příslušný správní orgán dle § 14 odst. 2 a § 14 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtov 2. á pravidla) ve znění rozhodném (dále jen „rozpočtová pravidla“), zamítl žalobcovu žádost o poskytnutí dotace přijatou dne 30. 10. 2018 a evidovanou pod č. SPORT-2B-5117/2019 (dále též „žádost o poskytnutí dotace“) v rámci Výzvy MŮJ KLUB 2019 (dále též „Výzva“). 3. Žalovaný žalobou napadené rozhodnutí odůvodnil následovně. Žalovaný shledal, že žádost o poskytnutí dotace splnila podmínky formálního hodnocení dle čl. 11.2. Výzvy. Zároveň konstatoval, že mu je z úřední činnosti známo, že žalobci byla v předchozím kalendářním roce přiznána dotace na základě rozhodnutí 502018 2B 0749 žalovaného, tudíž žalobce měl povinnost splnit obecnou zásadu dle odst. 6.7 Výzvy, v níž se stanoví, že podmínkou poskytnutí dotace na příslušný rozpočtový rok je, že žadatel správně, včas a úplně vyúčtuje dotaci poskytnutou v předchozím roce; provede se žalovaným finanční vypořádání dle § 14 odst. 9 rozpočtových pravidel a vrátí do státního rozpočtu finanční prostředky, které nebyly vyčerpány, nebo které má povinnost odvést. Žalovaný však zjistil, že žalobce nedodal finanční vypořádání ve lhůtě a způsobem stanoveným vyhláškou č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem ve znění rozhodném (dále též „vyhláška“). Proto žalovaný dospěl k závěru, že žalobce nesplnil podmínku pro poskytnutí dotace dle odst. 6.7 Výzvy, tudíž žádosti žalobce nelze vyhovět. Připustil, že žalobce žádal o zmírnění tvrdosti právních předpisů z důvodu nedodržení termínu odevzdání vyúčtování dotace roku 2018. Současně však poukázal na to, že žalobce nesporuje, že povinnosti stanovené Výzvou nesplnil, naopak ve vyjádření potvrdil, že vyúčtování bylo doručeno žalovanému se 6 denním zpožděním. 4. V průběhu soudního řízení došlo k situaci, kdy byla zákonem č. 178/2019 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 115/2001 Sb. o podpoře sportu, zřízena Národní sportovní agentura, jako ústřední správní úřad ve věcech podpory sportu, turistiky a sportovní reprezentace státu (viz § 3 a násl. zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění účinném od 31. 7. 2019). Dle § 69 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) se žalovaným stal správní orgán, na který s účinností ke dni 1. 1. 2021 přešla působnost správního orgánu, který v dané věci rozhodl v posledním stupni. Ustanovení § 69 s. ř. s. tak upravuje specifický případ procesního nástupnictví ex lege, odlišný od úpravy obsažené v § 107 a § 107a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Při přechodu působnosti v důsledku změny zákona proto soud musí jednat se správním orgánem, na který přešla působnost, jímž v dané věci je Národní sportovní agentura. Soud tak postupoval v souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2021, č. j. 2 Afs 46/2020 – 50 (viz body 11. až 13 citovaného rozsudku) a v řízení nadále pokračoval s Národní sportovní agenturou na straně žalovaného. II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného, repliky žalobce, ústní jednání 5. Žalobce v žalobě v obecné rovině předeslal, že žalobou napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť žalovaný v posuzovaném dotačním řízení od samého počátku postupoval v rozporu s právními předpisy, se základními zásadami správního řízení, zcela překračoval a zneužíval meze správního uvážení přípustné v demokratickém právním státě, což vše vyústilo v rozhodnutí, které je v naprostém rozporu s právními předpisy a se základními zásadami ovládajícími správní řízení a zásadami řízení o poskytnutí dotace. Žalobce s poukazem na závěry vyslovené v rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, čj. 9 Ads 83/2014 - 46, konstatoval, že v řízení od počátku naprosto absentovaly principy zákonného a transparentního dotačního procesu. 6. Žalobce pod prvním žalobním bodem poukazoval na souvislost s dotačním řízením týkajícím se bezprostředně předcházejícího období, tedy dotačního neinvestičního programu státní podpory sportu na období roku 2018 MŮJ KLUB (dále jen „program Můj Klub 2018“). Upozornil, že povinnost předložit ve lhůtě do 15. 2. 2019 vyúčtování poskytnutých dotací a vypořádat vztahy se státním rozpočtem v souladu s Vyhláškou vyplývá z čl. 6.3 a čl. 6.4 vyhlášení programu Můj Klub 2018. Doplnil, že přílohou č. 3 rozhodnutí žalovaného v rámci programu Můj Klub 2018 (dále též „Rozhodnutí 2018“) byla i tabulka „Finanční vypořádání dotací a návratných finančních výpomocí poskytnutých příjemcům přímo ze státního rozpočtu“, jež byla ze strany žalovaného označena jako „povinná příloha vyúčtování“. V části B) Rozhodnutí 2018 bylo ze strany žalovaného explicitně stanoveno, že příjemce dotace je povinen zaslat žalovanému vyúčtování dotace do 15. 2. 2019, a to na předepsaných formulářích, které jsou přílohou č. 3 Rozhodnutí 2018. Žalobce doplnil, že: „v případě, že tak příjemce dotace neučiní, je povinen zjednat nápravu ve lhůtě stanovené ze strany žalovaného. Pokud ke zjednání nápravy nedojde ve stanovené lhůtě, může být ze strany žalovaného stanoven odvod za nedodržení podmínek dotace až do výše 5% poskytnuté dotace“. Z uvedeného žalobce dovodil, že: „finanční vypořádání se státním rozpočtem bylo ze strany žalovaného zahrnuto do vyúčtování dotace, a to minimálně z hlediska postupů při jeho předkládání poskytovateli dotace, jelikož Rozhodnutí 2018 neobsahuje žádnou zvláštní úpravu týkající se přímo finančního vypořádání se státním rozpočtem, přičemž za nedodržení předložení finančního vypořádání ve stanovené lhůtě a na stanoveném formuláři byl ze strany žalovaného stanoven odvod ve výši max. 5% z poskytnuté dotace“. Podle žalobce tímto žalovaný sám označil nepředložení vyúčtování, resp. finančního vypořádání se státním rozpočtem, za odstranitelnou chybu, kterou nadto vzhledem ke stanovené sankci (max. 5%) sám považuje za nevýznamnou. 7. Žalobce pak v této souvislosti dále namítal, že povinnost žalovaného vyzvat žalobce k předložení finančního vypořádání se státním rozpočtem v případě, že tak neučinil sám ve stanovené lhůtě (do 15. 2. 2019), vyplývá nejen přímo z části B) Rozhodnutí 2018, ale rovněž z ustanovení § 14f rozpočtových pravidel. Podle žalobce byly v daném případě kumulativně splněny všechny tři podmínky stanovené § 14f odst. 1 rozpočtových pravidel a žalovanému tedy vznikla povinnost vyzvat příjemce dotace k dodatečnému doložení finančního vypořádání se státním rozpočtem, přičemž pokud by bylo finanční vypořádání se státním rozpočtem předloženo žalovanému v dodatečně stanovené lhůtě, nemohlo podle žalobce dojít k porušení rozpočtové kázně. Tuto povinnost však žalovaný podle žalobce nesplnil. 8. Námitkami vznesenými pod druhým žalobním bodem žalobce s poukazem na čl. 6.7, čl. 14.1 a čl. 14.2 Výzvy připustil, že žalovaný stanovil v dotačním programu Můj Klub 2019 jako podmínku pro poskytnutí dotace správné, včasné a úplné vyúčtování dotace poskytnuté v rámci dotačního programu Můj Klub 2018, vč. provedení finančního vypořádání. Žalobce přitom namítl, že nebylo ze strany žalovaného ani žádným relevantním právním předpisem jasně definováno, co se rozumí správným, včasným a úplným vyúčtováním, vč. provedení finančního vypořádání [tj. zda do 15. 2. 2019 nebo i na základě výzvy žalovaného s přihlédnutím k § 14f odst. 1 rozpočtových pravidel, resp. § 10 odst. 1 písm. a) Vyhlášky]. V tomto ohledu Výzva podle žalobce nevymezuje dotační podmínky dostatečně jasně, přičemž tato nejasnost nemůže jít i dle rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu k tíži žalobce jako příjemce dotace, coby slabší strany veřejnoprávního vztahu. 9. Pod třetím žalobním bodem žalobce poukazoval na to, že žalovaný dle jeho přesvědčení porušil povinnost uloženou mu v § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel, když žalobce nevyzval k odstranění vad jeho Žádosti o poskytnutí dotace. Podle žalobce je nepochybné, že ke dni podání Žádosti o poskytnutí dotace nesplňoval podmínku správného, včasného a úplného vyúčtování dotace, vč. provedení finančního vypořádání, žádný z žadatelů, což ostatně ani