4 Aps 4/2011 — Nejvyšší správní soud

5 A 64/2020- 111 - text 13 5 A 64/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců JUDr. Evy Pechové a Mgr. Vadima Hlavatého ve věci Žalobce proti žalovanému osoby zúčastněné na řízení: Ing. M. P. zastoupen advokátem Mgr. Jakubem Málkem sídlem Sokolovská 668/136d, Praha 8 Katastrální úřad pro hl. m. Prahu sídlem Pod Sídlištěm 1800/9, Praha 8 A) Bakeries International Luxemburg S.A. sídlem 412 F Route d´Esch, Lucemburk B) MOULINS DE KLEINBETTINGEN S. A. sídlem 8380 Kleinbettingen, rue du Moulin, Lucemburk C) UB Group B.V. sídlem Hoogoorddreef 15, Amsterdam, Nizozemí D) FINREST a. s. sídlem Klimentská 1216/46, Praha 1 E) UNITED BUSINESS a. s. sídlem Klimentská 1216/46, Praha 1 zastoupeny JUDr. Liborem Baslem, LL.M., advokátem se sídlem Klimentská 1216/46, Praha 1 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, takto: I. Zásah žalovaného spočívající v provedení dne 25. 5. 2020 zápisu poznámek o dovolání se neúčinnosti právního jednání ke sp. zn. V, zapsaných do katastru nemovitostí v řízení pod sp. zn. Z, byl nezákonný. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12 342 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce, advokáta Mgr. Jakuba Málka. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal ochrany před nezákonným zásahem. 2. Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. 6. 2022, č. j. 5 A 64/2020-105, rozhodl o změně žaloby. Soud připustil změnu návrhu na zahájení řízení, uplatněnou žalobcem v podání ze dne 21. 3. 2022, kterou se žalobce domáhal, aby soud určil, že zásah žalovaného ze dne 25. 5. 2020 představovaný zápisem poznámek o dovolání se neúčinnosti právního jednání ke sp. zn. V, zapsaných do katastru nemovitostí v řízení pod sp. zn. Z, byl nezákonný, namísto toho, aby soud určil, že zásah Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu a Českého úřadu zeměměřického a katastrálního představovaný zápisem poznámky o dovolání se neúčinnosti právního jednání ze dne 25. 5. 2020 je nezákonný, a rovněž aby soud přikázal Katastrálnímu úřadu pro hlavní město Prahu, aby odstranil zápis poznámky o dovolání se neúčinnosti právního jednání ze dne 25. 5. 2020, zapsaný do katastru nemovitostí v řízení sp. zn. Z, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného a další podání účastníků 3. Žalobce v podané žalobě uvedl, že dne 17. 7. 2019 založil vyčleněním části majetku ze svého osobního vlastnictví svěřenský fond MP Family Trust, soukromý svěřenský fond, IČO 08371831 (dále jen „svěřenský fond“). Svěřenský fond vznikl zápisem do evidence svěřenských fondů vedené Ministerstvem spravedlnosti pod sp. zn. SF 1936/MSPH dne 27. 7. 2019. 4. Dále žalobce uvedl, že dne 23. 8. 2019 jakožto zakladatel svěřenského fondu uzavřel podle § 1468 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění rozhodném (dále jen „OZ“) s panem Mgr. M. H. jakožto svěřenským správcem svěřenského fondu (dále jen „svěřenský správce“) smlouvu o zvýšení majetku svěřenského fondu, jejímž uzavřením došlo k vyčlenění následujících nemovitých věcí z osobního vlastnictví žalobce do svěřenského fondu: a) pozemek parc. č. P1, o výměře X, zahrada, zapsaný na LV č. X pro katastrální území X, obec X, vedený Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrálním pracovištěm Praha, b) pozemek parc. č. P2, o výměře X, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. X, zapsaný na LV č. X pro katastrální území X, obec X, vedený Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrálním pracovištěm Praha (dále jen „nemovitosti“). Právní účinky vkladu nemovitostí do svěřenského fondu nastaly dne 27. 8. 2019 a zápis této skutečnosti samotný byl do katastru nemovitostí proveden dne 25. 10. 2019. 5. Dne 12. 5. 2020 bylo žalobcem prostřednictvím výpisu z katastru nemovitostí zjištěno, že u nemovitostí byla dne 27. 4. 2020 vyznačena plomba sdělující informaci, že práva k nemovitostem jsou dotčena změnou, a to z důvodu řízení č. Z, jehož účastníky jsou MP Family Trust, soukromý svěřenský fond (povinný); Mgr. H. M. (povinný); MOULINS DE KLEINBETTINGEN S.A. (oprávněný); Bakeries International Luxembourg S.A. (oprávněný); UB Group B.V. (oprávněný); UNITED BUSINESS a.s. (oprávněný); FINREST a.s. (oprávněný); B. L., JUDr., LL.M., advokát (právní zástupce). 6. Žalobce dne 13. 5. 2020 odeslal žalovanému výzvu, kterou jej vyzval k neprodlenému odstranění výše uvedené plomby a zároveň k odstranění veškerých informací o příslušných účastnících řízení č. Z. Svůj požadavek zdůvodnil tím, že neexistuje žádná z pohledávek tvrzených věřitelů (oprávněných), na základě jejichž tvrzení se oprávnění domáhají zápisu poznámky o dovolání se neúčinnosti právního jednání. Dále zdůraznil, že vzhledem k tomu, že k zahájení řízení, v rámci kterého by se žalobce tvrzeným věřitelům mohl bránit, dosud ani nedošlo, považuje proto za zcela nepřípustné, aby informace o jakýchkoliv účastnících řízení č. Z ve věci nemovitostí byly veřejně dostupné. Žalobce uvedl, že ze strany žalovaného nebylo na tuto výzvu nijak reagováno. Namísto toho byla poznámka o dovolání se neúčinnosti právního jednání do katastru nemovitostí dne 25. 5. 2020 bez dalšího zapsána. 7. Žalobce byl přesvědčen, že zveřejnění informací o změně právního vztahu na základě pouhých domnělých pohledávek je v příkrém rozporu s účelem katastru nemovitostí jako veřejného seznamu, který slouží k ochraně práv k nemovitostem [viz § 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění rozhodném (dále jen „katastrální zákon“)]. Současně se domníval, že zveřejňování informací o řízení a účastnících na základě spekulativních návrhů není v souladu se zákonem. 8. Zároveň žalobce upozornil, že dne 28. 4. 2020 došlo mezi ním a svěřenským správcem k uzavření smlouvy o bezplatném užívání nemovitostí, dle které svěřenský správce přenechává uživateli (žalobci) a jeho rodinným příslušníkům nemovitosti k jejich bezplatnému užívání, a to v celém jejich rozsahu bez jakýchkoliv omezení. 9. Žalobce poukázal na čl. 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) s tím, že podle něj je právo na pokojné užívání majetku jedním ze základních lidských práv. Uvedl, že pokojným užíváním je nutno rozumět užívání prosté zásahů státu. Podle žalobce je tak poskytována ochrana nejen vlastníkům majetku, nýbrž i uživatelům majetku proti zásahům veřejné moci. Zdůraznil, že užívání představuje schopnost užívat předmět užívání v souladu s jeho účelem a propůjčuje majetku exkluzivitu. Absence exkluzivity přitom znamená neexistenci identifikovatelného a nárokovatelného práva, a tedy vynětí majetku z ochrany Úmluvy. 10. Dále žalobce poukázal na § 6 katastrálního zákona s tím, že poznámka je zápisem do katastru nemovitostí, kterým se zapisují významné informace týkající se evidovaných nemovitostí nebo v katastru zapsaných vlastníků a jiných oprávněných. Namítal, že vzhledem ke skutečnosti, že pohledávky údajných věřitelů za žalobcem neexistují a žalobce si není vědom, že by došlo k zahájení řízení, v rámci kterého by se mohl žalobce tvrzeným věřitelům bránit, je postup žalovaného v příkrém rozporu se smyslem a účelem institutu poznámky, která má informovat veřejnost o významných informacích týkajících se nemovitostí. Jelikož zde pro neexistenci řízení vedených proti žalobci jakožto tvrzenému dlužníku neexistují významné informace, které by mohly být v katastru nemovitostí zveřejněny, neexistuje zde ani právní důvod pro zápis uvedené poznámky. Při absenci řízení vedených proti žalobci totiž nelze ani očekávat pravomocná rozhodnutí, na základě kterých by mohla být uvedená poznámka vymazána, a tedy by touto logikou mohla být v katastru nemovitostí vyznačena bez časového omezení, čímž by zcela bezdůvodně omezovala jak vlastníka, tak uživatele nemovitosti ve výkonu práv s ní spojených, jelikož daná poznámka kupříkladu činí dotčenou nemovitost prakticky neprodejnou, budí dojem, že předchozí vlastník nemovitosti (zde žalobce) je dlužníkem, který zcizil majetek na úkor svých věřitelů, a nechává svého uživatele (zde žalobce) žít bez časového omezení v právní nejistotě ohledně budoucího nerušeného výkonu užívacího práva ze strany věřitelů. 11. Žalobce namítal, že postupem žalovaného dochází k narušení ochrany práv k nemovitostem a způsobení škody osobám oprávněným ze skutečných práv k nemovitostem, zejména k narušení ochrany pokojného užívání nemovitostí, neboť tento je v rozporu se smyslem a účelem institutu poznámky. 12. Zopakoval, že neexistuje pohledávka vůči žalobci jakožto tvrzenému dlužníku oprávněných a zároveň neexistuje žádný důvod pro to, aby poznámka o tom, že práva k nemovitostem jsou dotčena změnou, byla do katastru nemovitostí zapsána, a proto je jakýkoliv návrh na zápis takové poznámky zjevně nedůvodný, spekulativní a činěný ve zlé víře. Kon