2 Azs 76/2015 — Nejvyšší správní soud

6 A 74/2020- 59 - text 12 6 A 74/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D. a JUDr. Naděždy Treschlové ve věci žalobkyně: X, státní příslušnost Thajské království bytem X zastoupená advokátem Mgr. et Bc. Filipem Schmidtem sídlem Ovenecká 78/33, Praha 7 proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 5. 2020, č.j. MV-63646-4/SO-2020 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění 1 Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí ze dne 29. 5. 2020, č.j. MV-63646-4/SO-2020 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „žalovaná“, kterou je obecně označován i správní orgán 1. stupně, nemá-li rozlišení význam pro kontext odůvodnění) zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán 1. stupně“) ze dne 12. 3. 2020, č.j. OAM-37048-8/DP-2019 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž bylo zastaveno řízení o žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání – účast v právnické osobě podle ust. § 44a odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Správní orgány v řízení o žádosti dospěly k závěru, že žalobkyně ani po výzvě neodstranila nedostatky žádosti, neboť nedoložila doklad o bezdlužnosti žalobkyně u celního úřadu a doklad o bezdlužnosti obchodní společnosti GUT Česká republika s.r.o., jejíž je jednatelkou a společnicí, u Pražské správy sociálního zabezpečení. 2 Žalobkyně v žalobě nejprve obecně namítla porušení ust. § 2 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) ve spojení s ust. § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu, neboť správní orgán aplikoval citované ustanovení zákona o pobytu cizinců v tomto případě v rozporu se zákonem, porušení ust. § 2 odst. 3 a 4 správního řádu, porušení ust. § 3 správního řádu ve spojení ust. § 68 odst. 3 správního řádu a porušení ust. § 44a odst. 1 písm. b) ve spojení s ust. § 44 odst. 4. zákona o pobytu cizinců, neboť cizince nebylo v rozporu s těmito ustanoveními prodlouženo pobytové oprávnění. 3 Dále uvedla, že přicestovala do České republiky původně za účelem zaměstnání, byla zaměstnaná v masážních salónech provozujících thajské masáže, v roce 2015 založila vlastní obchodní společnost GUT Česká republika s.r.o. a provozuje salon s thajskými masážemi. Účelem jejího povolení k pobytu platného do 9. 11. 2019 tedy bylo podnikání – účast v právnické osobě. Žalobkyně dne 7. 11. 2019 požádala o prodloužení povolení k pobytu. Jelikož žalobkyně při podání žádosti nedoložila všechny náležitosti podle ust. § 46 odst. 7 zákona o pobytu cizinců, vyzval ji správní orgán 1. stupně výzvou ze dne 10. 12. 2019 k odstranění vad žádosti a stanovil lhůtu 40 dnů. Ve výzvě popsal náležitosti, resp. zákonná ustanovení je definující, které má žalobkyně doložit. Dne 23. 1. 2020 žalobkyně osobně na pracovišti správního orgánu 1. stupně odevzdala požadované náležitosti na přepážce, přitom jí nebylo řečeno, že její doklady jsou nekompletní či chybné. Nebyla ani vyzvána písemnou výzvou, ani neproběhlo seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí dle ust. § 36 správního řádu. Následně správní orgán 1. stupně řízení o žádosti zastavil dle ust. § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu. Podané odvolání, v němž žalobkyně zejména namítala, že nesprávné formulace potvrzení o bezdlužnosti Celního úřadu a potvrzení o bezdlužnosti Pražské správy sociálního zabezpečení nelze považovat za zásadní vady, navíc tyto vady mohly být odstraněny součinností správního orgánu 1. stupně s žalobkyní, žalovaná odmítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. 4 Žalobkyně namítla, že žalovaná se vůbec nevyrovnala s podstatou odvolacích námitek. Základní odvolací námitkou bylo vadné posouzení obou sporných dokumentů žalovanou. 5 Žalobkyně namítla, že žalovaná označila vady potvrzení o bezdlužnosti za podstatné vady, neboť potvrzení o bezdlužnosti je náležitost stanovená zákonem o pobytu cizinců. Nevypořádala se však s odvolací námitkou, že zákon nepředepisuje formu potvrzení o bezdlužnosti. Žalobkyně požádala o potvrzení o bezdlužnosti jak za sebe jako fyzickou osobu, tak za společnost. Výsledem bylo zaslání předmětných potvrzení, kdy v potvrzení Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 2. 12. 2019 je uvedeno ke jménu a datu narození žalobkyně, kdy byla osobou samostatně výdělečně činnou, a že nemá evidovány žádné nedoplatky. Dále je v dokumentu uvedeno, že žalobkyně je jednatelkou společnosti GUT Česká republika a z „tohoto titulu není plátcem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.“ V potvrzení celního úřadu ze dne 20. 11. 2019 je uvedeno v záhlaví opět jméno žalobkyně, její datum narození, dále v textu její rodné číslo, kdy věta obsahující slovní spojení „nemá splatné nedoplatky“ je v textu celního úřadu navázána na daňový subjekt GUT Česká republika s.r.o. Žalobkyně byla přesvědčena, že jí na základě žádosti přišla relevantní potvrzení. Nuance v textu, i s ohledem na absenci právního zástupce a znalost úředního jazyka, nebylo v jejích možnostech kontrolovat. Ostatně podle žalobkyně to ani není úkolem účastníka řízení, resp. přesně v takovou chvíli má přijít na řadu součinnost správního orgánu. Uvedené nedorozumění v čtení textu potvrzení, který zmiňuje jak žalobkyni, tak její společnost (ale v každém z případů jej žalovaná čte jako separátní potvrzení jen pro jeden subjekt) mohlo být také odstraněno komunikací s Celním úřadem a Pražskou správou sociálního zabezpečení. 6 Další odvolací námitkou byl vadný postup žalované poté, co shledala vady v obou dokumentech. 7 Žalobkyně namítla, že přesně v takovou chvíli měla přijít na řadu součinnost správního orgánu s žalobkyní, případně i s celním úřadem a Pražskou správou sociálního zabezpečení. Žalobkyně měla být při osobním dokládání všech podkladů na přepážce informována, že doložená potvrzení jsou vadná. Žalobkyně je tudíž přesvědčena, že správní orgán 1. stupně porušil zákon, když žalobkyni neseznámil se svým posouzením doložených podkladů o bezdlužnosti a neumožnil jí jakkoliv reagovat a nedostatky, o kterých nemohla vědět, odstranit. Správní orgán 1. stupně také měl splnit povinnost umožnit žalobkyni seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí dle ust. § 36 správního řádu, rovněž pak by žalobkyně mohla relevantně reagovat. 8 Žalobkyně odmítla, že by žalovanou odkazovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu sp.zn. 2 Azs 76/2015-24 byl na věc přiléhavý. V něm soud aproboval zastavení řízení v situaci, kdy byla cizinci zaslána výzva a tento zůstal zcela nečinný a vady neodstranil. Jak popsáno výše, situace žalobkyně byla zcela odlišná. 9 V poslední žalobní námitce žalobkyně namítla, že v napadeném rozhodnutí měla být řešena otázka přiměřenosti rozhodnutí, neboť tuto obecnou zásadu stanoví správní řád v ust. § 2 odst. 3 nehledě na to, že samotný zákon o pobytu cizinců to správnímu orgánu neukládá výslovně. Projevit se tato zásada v předmětném řízení měla právě v tom, jak správní orgán přistupuje k posouzení formalistických nároků na cizince jako účastníka řízení, které je možno navíc v součinnosti s ním odstranit ve vztahu k délce jeho pobytu na území a stupni jeho integrace na území a plnění dosavadních povinností. 10 Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhovala ji jako nedůvodnou zamítnout. Vzhledem k podobnosti žalobních a odvolacích námitek a absenci nové relevantní argumentace žalovaná odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí a věcně se vyjádřila stejně jako v odůvodnění napadeného rozhodnutí. 11 Z obsahu spisového materiálu předloženého žalovanou vyplynuly následující, pro rozhodnutí ve věci samé, podstatné skutečnosti. 12 Žalobkyně dne 7. 11. 2019 podala u správního orgánu 1. stupně žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání – účast v právnické osobě dle ust. § 44a zákona o pobytu cizinců. 13 Správní orgán prvního stupně žalobkyni výzvou ze dne 10. 12. 2019, č. j. OAM-37048-6/DP-2019, vyzval dle ust. § 45 odst. 2 správního řádu k odstranění vad žádosti ve lhůtě 40 dnů od doručení této výzvy, neboť žádost žalobkyně neobsahovala všechny zákonem stanovené náležitosti dle § 44a odst. 3 ve spojení s § 46 odst. 7 ve spojení s § 35 odst. 2 zákona o pobytu cizinců, a to doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem žalobkyně a společně s ní posuzovaných osob odpovídá podmínkám uvedeným v ust. § 46 odst. 7 písm. b) zákona o pobytu cizinců, doklad prokazující bezdlužnost žalobkyně, doklad prokazující bezdlužnost obchodní korpora