1 As 67/2011 — Nejvyšší správní soud

14 A 11/2023- 61 - text 8 14 A 11/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Martina Bobáka a Jana Kratochvíla ve věci žalobce: proti žalovanému: zúčastněná osoba: Ing. S. K. bytem x Magistrát hl. města Prahy sídlem Mariánské náměstí č.p. 2/2, 110 00 Praha 1 Bydlení Na Hřebenkách s.r.o., IČO: 09440488 sídlem Vlastislavova 152/4, 140 00 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 10. 2022, č. j. MHMP 1691641/2022, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osobě zúčastněné na řízení se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí (napadené rozhodnutí), kterým žalovaný zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu městské části Prahy 5 (stavební úřad) ze dne 19. 4. 2022, č. j. MC05 45894/2022 (stavební povolení). Stavební úřad k žádosti zúčastněné osoby (stavebník) vydal stavební povolení pro stavbu „Stavební úprava a přístavba domu X“ a „Novostavba bytového domu X“, na pozemcích parc. č. XA, XB, XC a XD, v k. ú. X (stavba). 2. Žalobce je spoluvlastníkem bytové jednotky č. X a příslušejících podílů na společných částech domu č. p. X, který leží na pozemku p. č. XE a p. č. XF, vše v k. ú. X. Tyto pozemky a bytový dům, v němž bydlí žalobce, sousedí se stavbou. 3. Žalobce podal proti záměru stavebníka námitky. Stavební úřad námitkám nevyhověl a vydal stavební povolení. Žalobce podal odvolání, které žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 24. 10. 2022 a stavební povolení potvrdil. II. Žaloba a vyjádření žalovaného 4. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce brání žalobou. V ní namítá, že žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav co do umístění a provozu jeřábu, který má stavebník využít při realizaci stavby. Rameno (výložník) jeřábu má dle stavební dokumentace rotovat nad jeho pozemky. Toto žalobce ohrožuje. 5. Žalovaný se řádně nevypořádal se všemi námitkami žalobce, resp. důkladně neposoudil otázku, zda použitím jeřábu může dojít k dotčení práv vlastníků sousedních pozemků. Porušil i základní zásady správního řízení. 6. Žalobce neudělil souhlas s využitím pozemků ve svém vlastnictví k provozu jeřábu. Zpochybňuje naplnění kritérií užití prostoru nad pozemkem ve smyslu § 1023 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v rozhodném znění (občanský zákoník), jednak, zda je zde dán důležitý důvod stavebníka užívat prostor nad pozemkem žalobce, jednak, zda neexistuje rozumný důvod žalobce se užívání jeřábu nad jeho pozemkem bránit. Stavební úřad se nedostatečně vypořádal s existencí rozumného důvodu žalobce bránit se způsobu zásahu do jeho vlastnického práva. Zároveň stavebník nedostatečně prokázal existenci důvodu vlastnické právo omezovat. 7. Stran první podmínky § 1023 žalobce vytýká správním orgánům, že vycházely pouze z podkladů doložených stavebníkem, konkrétně z prohlášení projektanta stavby, o jehož nezaujatosti žalobce pochybuje. Dle žalobce žalovaný také nedostatečně odůvodnil, proč místo centrálního věžového jeřábu, nelze postupovat jinak, například instalovat vícero menších jeřábů. Stavební úřad měl stavebníkovi stanovit další podmínky realizace, zejména aby se rameno jeřábu nemuselo pohybovat nad pozemky a stavbou žalobce. Mohl např. stanovit jiné umístění jeřábu nebo jiný způsob přepravy materiálu. 8. Ohledně druhé podmínky § 1023 žalobce upozorňuje, že má rozumný důvod se proti pohybu jeřábu nad jeho pozemkem bránit, jelikož mu hrozí nebezpečí plynoucí z povahy provozu jeřábu. Z nearetovaného, ve větru volně se pohybujícího ramene jeřábu, se v zimě může uvolňovat led, což ohrožuje žalobce i členy jeho domácnosti. Pokud by stavebník jeřáb nevyužíval, žádné takové riziko by nevzniklo. Dle žalobce se žalovaný nevyjádřil k návrhu, aby stavebníkovi nařídil provedení dalších bezpečnostních opatření, např. instalaci ochranné sítě (k zamezení škody způsobené padajícími rampouchy) či jiné účinné ochrany. 9. Zákaz rušit práva jiných vlastníků stanovený v § 1012 občanského zákoníku a konkretizovaný v § 1013 až § 1023 občanského zákoníku dopadá i na nynější situaci. Žalobce tvrdí, že ve smyslu § 1022 odst. 1 a 2 a § 1012 občanského zákoníku zákonodárce stanovil pro případný zásah do práv vlastníka pozemku přísnější požadavky, než které bral v potaz správní orgán v režimu § 1023 občanského zákoníku. 10. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Trvá na tom, že ve smyslu § 1023 občanského zákoníku žalobce neuvedl žádný rozumný důvod, který by odůvodňoval nemožnost použití jeřábu. Výkres „C.5 Situace ZOV“, který patří mezi podklady pro vydání stavebního povolení, stanovil podmínky pro použití jeřábu. Z něj vyplývá, že nad sousedními pozemky bude zakázána manipulace břemena zavěšeného na jeřábu, a také že jeřáb bude instalován v dostatečné výšce nad sousedními pozemky. Žalovaný odmítá tezi, že rezignoval na své vlastní úvahy. Zhodnotil podklady, které do řízení doplnil stavebník. Ten zodpovídá za bezpečnost stavby. Žalovaný vycházel z dokumentů, které zpracovala autorizovaná osoba. III. Posouzení žaloby 11. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.), jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti. Vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Za splnění podmínek § 51 odst. 1 s. ř. s. soud rozhodl bez jednání. 12. Žaloba není důvodná. 13. Úvodem soud konstatuje, že napadené rozhodnutí není nepřezkoumatelné. Podle ustálené judikatury je třeba za nepřezkoumatelné považovat takové rozhodnutí, z něhož vůbec není možné seznat, jakým způsobem správní orgán rozhodl, nebo které vykazuje takové rozpory mezi výrokem a odůvodněním, že není možné zjistit, jakými úvahami byl správní orgán veden. Nepřezkoumatelným je také rozhodnutí, z něhož není možné zjistit, jak se správní orgán vypořádal s námitkami účastníka řízení či z jakých důvodů je považoval za liché, mylné či vyvrácené nebo takové rozhodnutí, které se opírá o v řízení nezjišťované nebo neprokázané skutečnosti. 14. Je nutné si uvědomit, že „přezkoumatelnost“ rozhodnutí není hodnotou sama o sobě. I proto je nutné k aplikaci kasačního důvodu spočívajícího v nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů přistupovat krajně zdrženlivě. Jeho použití je namístě např. tehdy, pomine-li správní orgán podstatná skutková tvrzení opřená o obsah správního spisu či podložená důkazními návrhy, mohou-li reálně vést k přehodnocení merita věci [usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 5. 12. 2017, č. j. 2 As 196/2016-123, Zdravé Ktišsko, bod 30]. 15. Žádnou vadu nepřezkoumatelnosti soud neshledal. Dlužno dodat, že žalobce zpochybňuje důvody, pro které žalovaný zamítl jeho odvolání. To ostatně také svědčí o tom, že napadené rozhodnutí je založeno na důvodech, které z něj žalobce prokazatelně seznal. 16. Důvodnými nejsou ani výtky, že stavební úřad a žalovaný řádně nezjistili skutkový stav věci a že porušili základní zásady, na nichž stojí správní řád. Naopak zjištění a posouzení skutkových okolností stran zabezpečení přesunu stavebního materiálu věnovali dostatečnou pozornost. Neopomněli se vypořádat s dílčími variantními řešeními, která žalobce předkládal (viz dále). Soud i zde připomíná, že žalovaný se nemusel nutně vypořádat s každou dílčí polemikou. Postačuje, pokud proti námitkám žalobce postavil právní názor, v jehož konkurenci tyto námitky jako celek neobstojí (např. nález Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08, bod 68, a mnoho dalších). 17. Ve stavebním řízení tvoří občanskoprávní námitky významnou skupinu námitek. Stavební úřad by se je měl pokusit vyřešit v prvé řadě dohodou účastníků [§ 114 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v rozhodném znění (stavební zákon)]. Pokud nedojde k vyjasnění rozporů, jež jsou předmětem námitky, postupuje stavební úřad podle jejich povahy. Jde-li o námitky budoucích emisí (hluk, prach, kouř, zápach) a rovněž námitky osobního rázu jako je obtěžování pohledem, narušení soukromí, narušení duchovních hodnot území apod., jejich posouzení nepřekračuje pravomoc stavebního úřadu. Přísluší mu o nich rozhodovat, aniž předtím odkáže účastníky s vyřešením předběžné otázky na občanskoprávní řízení (rozsudek NSS ze dne 30. 4. 2020, čj. 6 As 171/2019-37, č. 4076/2020 Sb. NSS, městys Čestice, bod 35; srov. také Průcha, P. et al. Stavební zákon. Praktický komentář. Praha: Nakladatelství Leges, 2017). Stejně je tomu u imise přesahem ramena jeřábu nad nemovitost žalobce. 18. Provozu věžového jeřábu nad nemovitostmi žalobce nebrání, že žalobce s tímto nesouhlasí. Podmínku souhlasu nestanoví ani občanský zákoník, ani stavební zákon. Jakkoli by jistě bylo vhodnější, aby se stavebník a žalobce domluvili na způsobu výstavby nosných ko