4 Ads 44/2010 — Nejvyšší správní soud

3 A 126/2021- 42 - text 8 3A 126/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové v právní věci žalobce: TobleroStar Trading s. r. o., IČ: 051 46 607 sídlem Příkop 838/6, 602 00 Brno - Zábrdovice, zastoupeného advokátem Mgr. Janem Boučkem Opatovická 1659/4, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 8. 2021, č. j. 231/2020-190-TAXI/3 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 8. 2021, č. j. 231/2020-190-TAXI/3, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 342 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Jana Boučka, advokáta. Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo k jeho odvolání v části změněno a ve zbytku potvrzeno rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravních agend (dále též „správní orgán I. stupně“ nebo „dopravní úřad“) ze dne 15. 1. 2019, č. j. MHMP 1886507/2018. 2. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně uznal žalobce vinným z přestupku podle § 35 odst. 2 písm. w) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 304/2017 Sb. (dále jen „zákon o silniční dopravě") tím, že dne 24. 3. 2017 v čase od 9:11 hod. do 9:30 hod. na trase nám. Winstona Churchilla 1938/4, Praha 3 - ul. Mazurská 17, Praha 8, provozoval taxislužbu vozidlem tovární značky Škoda Octavia, státní poznávací značky X, které nebylo zapsáno v evidenci vozidel taxislužby. Za popsané jednání byla uložena žalobci pokuta ve výši 150 000 Kč. 3. Žalovaný v napadeném rozhodnutí výrok prvostupňového rozhodnutí změnil co do označení žalobce (obchodního jména a sídla) a dále rozhodl o snížení pokuty na 80 000 Kč a o prodloužení doby její splatnosti na 3 měsíce. 4. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný nejprve zrekapituloval, že dne 8. 1. 2018 byl správnímu orgánu I. stupně doručen podnět ve věci porušování zákona o silniční dopravě. Správní orgán I. stupně vyšel z exekutorského zápisu s osvědčením skutkového děje při přepravě objednané přes aplikaci Uber. V tomto konkrétním případě šlo o exekutorský zápis č. 091 EZ 38/17 ze dne 24. 3. 2017 sepsaný dle § 77 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), exekutorskou kandidátkou JUDr. Michaelou Petr Humlovou, která byla pověřenou zaměstnankyní soudní exekutorky JUDr. Ingrid Švecové. Přílohami exekutorského zápisu je faktura za přepravu a fotodokumentace vozidla, které přepravu poskytlo. 5. K odvolacím námitkám, které se týkají zjištění skutkového stavu věci, žalovaný zdůraznil, že neshledal důvody pro zpochybnění skutkového děje tak, jak je popsán v exekutorském zápisu. Poukázal na to, že exekutorský zápis je ve smyslu § 567 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), v návaznosti na § 53 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) veřejnou listinou nadanou presumpcí správnosti. Exekutorský zápis lze použít jako důkaz. Žalovaný dále uvedl, že při pořízení exekutorského zápisu nemohlo dojít ani k nedovolenému narušení soukromí dopravce. Žalovaný dále připustil, že z exekutorského zápisu nevyplývá ztotožnění konkrétní osoby řidiče při provedené přepravě. Ve shodě se správním orgánem I. stupně však akcentoval, že skutkový stav byl dostatečně prokázán. Navrhovaný výslech případného řidiče byl nadbytečný. 6. Žalovaný dále poukázal na přijetí zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), a novelizaci zákona o silniční dopravě, v důsledku níž se zabýval otázkou přijetí příznivější právní úpravy. Dospěl k závěru, že po novelizaci provedené zákonem č. 304/2017 Sb. došlo ke snížení horní hranice pokuty na 350 000 Kč z 500 000 Kč. Žalovaný připustil, že správní orgán I. stupně dostatečně nezdůvodnil odchýlení se od výše pokut ukládané v praxi za jednání spáchané v rozhodném období (70 000 – 100 000 Kč). Žalovaný při hodnocení výše pokuty vyšel z toho, že při horní hranici pokuty ve výši 350 000 Kč odpovídá okolnostem případu a rozhodovací praxi, snížení pokuty na částku 80 000 Kč. Žalovaný rovněž neshledal, že by pokuta v této výši byla nepřiměřená a měla likvidační charakter. Žalovaný dále zdůraznil, že zohlednil i vyhlášení nouzového stavu z důvodu pandemie, pročež by mohla být okamžitá úhrada pokuty pro žalobce více zatěžující, proto prodloužil lhůtu pro uhrazení pokuty a nákladů řízení na dobu 3 měsíců. 7. Proti tomuto rozhodnutí směřuje podaná žaloba. 8. Žalobce v prvním žalobním bodu namítá vady dokazování spočívající v použití nezákonného důkazu. Žalovaný se podle žalobce řádně nevypořádal s námitkou směřující proti exekutorskému zápisu, ze kterého není možné v přestupkovém řízení vycházet. Exekutorský zápis byl pořízen v rozporu s pravomocí exekutora a nadto bez vědomí řidiče. Podle žalobce je nemožné, aby sám exekutor navodil nějakou skutečnost a následně si sám osvědčil takovou skutečnost svým konáním. Exekutorská kandidátka (dále též „exekutor") měla postupovat tak, že si vytvořila smyšlený profil na osobu Tomáš Uhradil a pod tímto jménem pak vystupovala. Exekuční řád nikde ve svých ustanoveních neopravňuje exekutorského kandidáta k zastřeným jednáním, tedy činit úkony agenta provokatéra nebo agenta kontrolora. Taková konstrukce vzbuzuje již sama o sobě podstatnou nedůvěru v zákonnost a objektivnost exekutorského zápisu, kterou musí žalovaný v rámci posouzení zákonnosti přestupkového řízení (dokazování) vzít v potaz. Smyšlený profil „tomas.uhradil@gmail.com“ si navíc mohl vytvořit kdokoliv. 9. Žalovaný podle žalobce nemůže jen z toho, že právní řád považuje exekutorský zápis za veřejnou listinu, bez dalšího pokládat takovou listinu za zákonný důkaz, aniž by zkoumal, zda taková listina splňuje nároky kladené na veřejnou listinu a byla sepsána v souladu se zákonem. Nadto žalovaný zcela opomenul, že v projednávaném řízení trestní povahy nejsou prokazovány žádné nároky, k jejichž prokázání exekutorský zápis dle § 77 exekučního řádu slouží. V daném řízení je užití exekutorského zápisu v rozporu se zásadami dokazování, neboť obchází svědeckou výpověď a veřejnoprávní kontrolu. Žalovaný nesprávně uvedl, že skutkový děj žalobce nezpochybňoval, neboť tak v průběhu přestupkového řízení učinil. 10. Žalobce rovněž namítá, že v exekutorském zápise také absentuje uvedení osoby řidiče, který přepravu poskytl. Nebylo ani řádně prokázáno, kdo byl cestujícím, zvlášť když ji měla vykonat nikým neztotožněná osoba Tomáš Uhradil. Tvrzení žalovaného, že mělo jít o exekutorskou kandidátku JUDr. Michaelu Petr Humlovou, není ničím doloženo. Pořízením exekutorského zápisu zároveň došlo k narušení soukromí dopravce. Napadené rozhodnutí stojí tedy při prokázání domnělého skutku ze dne 24. 3. 2017 na jednoznačně nezákonném důkazu, který nadto nic neprokazuje, což v přestupkovém řízení nelze připustit. Pakliže takový důkaz žalovaný jako jediný důkaz pro prokázání viny žalobce využije, činí tak nezákonně. 11. Ve druhém žalobním bodu žalobce brojí proti výši uložené pokuty. Žalobce namítá, že správní orgány měly při stanovení výše sankce zohlednit nepřiměřenou délku řízení, které trvalo téměř čtyři roky. Na podporu uvedeného poukázal žalobce na judikaturu Nejvyššího soudu České republiky (rozsudek sp.zn. 30 Cdo 3300/2013) i Ústavního soudu České republiky (např. nález ze dne 31.3.2005, sp. zn. I. ÚS 554/04). 12. Žalobce navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. 13. V písemném vyjádření k žalobě navrhl žalovaný zamítnutí žaloby. 14. K námitkám v prvním žalobním bodu, konkrétně k námitce týkající se využití exekutorského zápisu a k námitce nezákonného důkazu žalovaný odkázal na žalobou napadené rozhodnutí, v němž provedl posouzení skutkového stavu s ohledem na zaznamenaný děj exekutorským zápisem o osvědčení skutkového děje č. 091 EZ 38/17 ve smyslu ustanovení § 77 exekučního řádu. Provedení exekutorského zápisu jakožto důkazu ve správním řízení není nikterak ojedinělé. K jeho zákonnosti se kromě správních orgánů opakovaně vyjadřovaly i soudy, např. Městský soud v Praze například v rozsudcích č. j. 10 A 121/2017 - 39 ze dne 14. 11. 2019 nebo č. j. 5 A 84/2017 - 62 ze dne 24. 7. 2020. K námitce žalobce, že ve správním řízení není možné vycházet pouze z jediného důkazu, kterým má být právě nezákonný exekutorský zápis, žalovaný uvádí, že exekutorský zápis byl primárním důkazem, nikoliv jediným, z něhož bylo v rámci správního řízení vycházeno, nicméně tento důkaz díky připojeným přílohám a dalším souvislostem (n