7 As 28/2019 — Nejvyšší správní soud

8 A 2/2021- 33 - text 13 8 A 2/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce proti žalovanému L. K., bytem X zastoupený advokátem JUDr. Ing. Martinem Florou, Dr., se sídlem Dominikánské nám. 656/2, Brno Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. se sídlem Sokolovská 394/17, Praha 8 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 11. 2020, č. j. S-2700564/71368/2017-P, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 11. 2020, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Výboru podpor PGRLF ze dne 4. 1. 2018, kterým byla zamítnuta žádost žadatele, č. j. S-2700564/71368/2017 o poskytnutí podpory v programu Podpora nákupu půdy – snížení jistiny úvěru. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 2. Žalobce v žalobě uvedl, že je fyzickou osobou - zemědělským podnikatelem, zapsaným do evidence zemědělských podnikatelů vedené podle ustanovení § 2f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v platném znění. 3. Žalobce podal u žalovaného dne 24.7.2017 řádnou a úplnou žádost o podporu poskytovanou v rámci Programu podpora nákupu půdy – snížení jistiny úvěru. Ke dni podání žádosti hospodařil žalobce na zemědělských pozemcích o celkové rozloze 106,86 ha, z čehož 66,7852 představovaly pozemky v jeho vlastnictví a 40.074 ha pozemky užívané na základě jiného právního titulu. Předmětem žádosti bylo snížení jistiny bankovního úvěru použitého žalobcem k nabytí spoluvlastnických podílů v rozsahu ideální ½ z celku zemědělských pozemků o rozloze 9,9649 ha v k.ú. J. P. od žalobcovy manželky (pozemky nebyly ve společném jmění manželů), a to za cenu 800.000 Kč. Tato cena odpovídá úrovni cen v místě a čase obvyklých, což nebylo žalovaným nikdy zpochybněno. 4. Po podání žádosti nabyl žalobce k předmětným spoluvlastnickým podílům na pozemcích vlastnické právo, když k úhradě kupní ceny použil prostředky získané z dlouhodobého bankovního úvěru. 5. O této žádosti rozhodl žalovaný rozhodnutím ze dne 4.1.2018 č.j. S-2700564/71368/2017 tak, že žádost v celém rozsahu zamítl. Výrok rozhodnutí odůvodnil pouze konstatováním, že k zamítnutí došlo „s využitím ustanovení Pokynů v části A.3.2. - Na podporu není právní nárok“, přičemž ještě uvedl, že „bylo přihlédnuto ke skutečnosti, že dochází k prodeji nestátní zemědělské půdy v rámci osob blízkých, v tomto konkrétním případě mezi manželi.“ 6. Proti rozhodnutí podal žalobce včas námitky, v nichž žádal o jeho přehodnocení s odkazem na absenci důvodů k zamítnutí žádosti, s tím, že při podání prvotní žádosti u žalovaného splnil všechny podmínky Programu podpora nákupu půdy – snížení jistiny úvěru a jeho žádost obsahovala i všechny potřebné formální i obsahové náležitosti včetně vysvětlení podnikatelského záměru. 7. O námitkách žalobce rozhodlo představenstvo žalovaného dne 15. 3. 2018 pod č.j. S-2700564/71368/2017 tak, že se rozhodlo trvat na rozhodnutí Výboru podpor ze dne 18. 12. 2017 o zamítnutí žádosti. 8. Toto rozhodnutí představenstva napadl žalobce žalobou podle § 65 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního, které Městský soud v Praze vyhověl svým rozsudkem ze dne 10. 1. 2019, č.j. 11 A 131/2018-31, rozhodnutí představenstva žalovaného ze dne 15. 3. 2018 zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V rozsudku přisvědčil námitce žalobce, že toto rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, jelikož z něj není seznatelné, jakými úvahami se žalovaný řídil a jak o žalobcových námitkách konkrétně uvážil. 9. Kasační stížnost proti tomuto rozsudku městského soudu pak Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 11.6.2020 č.j. 7 As 28/2019 - 41 zamítl. 10. Představenstvo žalovaného vydalo dne 3. 4. 2019 pod č.j. S-2700564/71368/2017 nové rozhodnutí o námitkách žalobce, jímž rozhodnutí Výboru podpor PGRLF ze dne 4. 1. 2018 o zamítnutí žádosti opětovně potvrdilo jako věcně i právně správné. 11. Proti novému rozhodnutí představenstva žalovaného podal žalobce u Městského soudu v Praze opět žalobu, které městský soud opět vyhověl svým rozsudkem ze dne 29.9.2020 č.j. 3A 99/2019-98, když i v pořadí druhé rozhodnutí představenstva žalovaného zrušil a věc znovu vrátil žalovanému k dalšímu řízení; v rozsudku dospěl soud zejména k závěru, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, jelikož důvody uváděné představenstvem žalovaného nejsou dostatečně konkrétní, zejména ne k tomu, aby umožnily rozhodnutí přezkoumat. 12. Následně představenstvo žalovaného dne 5. 11. 2020 vydalo aktuálně napadené rozhodnutí, kterým rozhodnutí Výboru podpor PGRLF ze dne 4. 1. 2018, č.j. S-2700564/71368/2017, o zamítnutí žádosti žalobce o poskytnutí podpory znovu potvrdilo jako správné. 13. Žalobce především brojil proti vadám řízení, když poukázal na to, že podle ustanovení § 2da odst. 10 zákona č. 252/1997 Sb. se na činnosti Podpůrného fondu nevztahuje správní řád, avšak přesto je nutno aplikovat ustanovení § 177 odst. 1 správního řádu o použití základních zásad činnosti správních orgánů uvedených v § 2 až 8 správního řádu. 14. S odkazem na ust. § 2da odst. 5 věty třetí a § 2da odst. 8 zákona č. 282/1997 Sb. pak žalobce namítl, že již v rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 1. 2018 o zamítnutí žádosti mělo být uvedeno, které z hodnotících kritérií uvedených v § 2da odst. 8 zákona č. 252/1997 Sb. v jeho případě nebylo splněno, aby bylo lze ověřit, zda postup žalovaného odpovídal základním zásadám činnosti správních orgánů podle § 2 až 8 správního řádu. Požadavek na řádné odůvodnění rozhodnutí a tedy i jeho přezkoumatelnost je ostatně i obecnou součástí ústavou zaručeného práva na spravedlivý proces. 15. To splněno nebylo, když mezi odkazem na neexistenci právního nároku na poskytnutí podpory, resp. poznámkou, že „bylo přihlédnuto ke skutečnosti, že dochází k prodeji nestátní zemědělské půdy v rámci osob blízkých, v tomto konkrétním případě mezi manželi“ nelze vůbec dovodit věcnou ani logickou vazbu na některé ze zákonných hodnotících kritérií zákona č. 252/1997 Sb. 16. Rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 1. 2018 je tak nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, v důsledku čehož nebylo žalobci umožněno proti tomuto zamítavému rozhodnutí účinně brojit. Tím byl žalobce zkrácen na svých právech 17. Ustanovení § 177 odst. 1 správního řádu pak dopadá i na rozhodovací činnost představenstva žalovaného podle § 2da odst. 9 věta druhá až čtvrtá zákona č. 252/1997 Sb. Ze základních zásad činnosti správních orgánů lze dovodit, že bylo povinností představenstva žalovaného postupovat tak, aby nezákonnost prvotního rozhodnutí o nepřiznání podpory ze dne 4. 1. 2018 spočívající v absenci důvodů, byla odstraněna postupem, který žalobci umožní účinnou obranu ještě před žalovaným. To se rovněž nestalo. 18. Nadto se žalobce až z napadeného rozhodnutí dozvěděl, že důvodem nepřiznání podpory nebylo využití pravidla, že na poskytnutí podpory není právní nárok, jak žalovaný uváděl v prvotním rozhodnutí o nepřiznání podpory ze dne 4. 1. 2018, nýbrž nesplnění kritérií uvedených v § 2da odst. 8 písm. c) a e) zákona č. 252/1997 Sb. Tento závěr považuje žalobce za zcela nesprávný, jak je dále vyloženo v žalobě, avšak postupem žalovaného byl zbaven možnosti namítat tuto nesprávnost dříve. 19. Tento zásah do práv žalobce byl o to intenzivnější, že v předchozím rozhodnutí představenstva žalovaného ze dne 3. 4. 2019, které bylo zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 3A 99/2019-98, opíral žalovaný nepřiznání podpory o zcela jiný zákonný důvod - o nesplnění kritéria uvedeného v § 2da odst. 8 písm. b) zákona č. 252/1997 Sb. 20. Dále žalobce v žalobě namítal nesprávné právní posouzení věci, když poukázal to, že představenstvo žalovaného postavilo napadené rozhodnutí na závěru, že požadovaná podpora nebyla žalobci poskytnuta z důvodu nesplnění podmínek pro její poskytnutí, tedy z důvodů uvedených v § 2da odst. 8 písm. c) a e) zákona č. 252/1997 Sb. („… S ohledem na okolnosti případu PGRLF vyhodnotil, že v případě žadatele by smyslu a účelu daného programu nebylo dosaženo. Motivem žadatele dle předloženého podnikatelského záměru, který jej vedl ke koupi pozemků, nebylo získání půdy za účelem rozvoje jeho zemědělské činnosti. Jeho motivem bylo získání půdy z důvodu, aby ji nekoupil někdo jiný…. .PGRLF žádost včetně všech shora uvedených dokladů a zjištění posoudil dle ust. § 2da odst. 8 ZOZ a dospěl k závěru, že koupě pozemků od manželky žadatele představuje ve smyslu ust. § 2da odst. 8 písm. c), e) ZOZ právní riziko spojené s dokumenty předloženými se žádostí a právní riziko spojené se žadatelem o podporu, spočívající v tom, že by jejím poskytnutím nebylo smyslu a účelu podpory dle bodu C.1.1. programu dosaženo. Takové riziko se PGRLF rozhodl neakceptovat a z tohoto důvodu žádosti žadatele nevyhovět.“) 21. Tento závěr o nesplnění podmínek Programu však nemůže obstát. 22. Podmín