7 As 100/2010 — Nejvyšší správní soud

10 Af 11/2024- 16 - text 3 10 Af 11/2024 USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobkyně: 1CepheiEX s.r.o., IČO: 174 21 349 sídlem Chudenická 1059/30, 102 00 Praha 10 proti žalovanému: Finanční analytický úřad sídlem Washingtonova 1621/11, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. FAU-59499/2024/032 z 27. 5. 2024 takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyni se vrací z účtu Městského soudu v Praze do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplacený soudní poplatek ve výši 4 427,15 Kč. IV. Žalobkyně nechť soudu do pěti dnů od doručení tohoto usnesení sdělí číslo bankovního účtu, na který jí má být vrácen soudní poplatek podle výroku III. tohoto usnesení, anebo sdělí soudu adresu, na kterou jí má být vrácen poštovní poukázkou. Odůvodnění: 1. Žalovaný vydal 27. 5. 2024 příkaz, jímž uložil žalobkyni pokutu 600 000 Kč za přestupek podle § 45 odst. 1 písm. a) zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, spočívající v nesplnění informační povinnosti podle § 24 odst. 1 téhož zákona. V závěru příkazu poučil žalovaný žalobkyni o možnosti podat u něj proti příkazu do osmi dnů od jeho oznámení žalobkyni odpor. Příkaz byl žalobkyni doručen 7. 6. 2024 a nabyl právní moci 18. 6. 2024. 2. Žalobkyně podala proti příkazu 1. 7. 2024 odpor. Žalovaný na něj zareagoval vyrozuměním z 9. 7. 2024, v němž žalobkyni vysvětlil, že její odpor byl opožděný, příkaz proto nabyl právní moci a stal se vykonatelným rozhodnutím. Žalobkyně následně 17. 7. 2024 podala nyní posuzovanou správní žalobu, v níž připustila své pochybení, ale poukázala na jeho neúmyslnost a zdůraznila nepřiměřenost a likvidační účinky pokuty. Zároveň požádala o přiznání odkladného účinku žalobě. 3. Soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky soudního řízení, mimo jiné, zda se žalobkyně bránila proti příkazu zákonem předepsaným způsobem. Podle § 68 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), totiž platí, že žaloba je nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. 4. Tímto řádným opravným prostředkem je v případě příkazu odpor, upravený v § 150 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Podle tohoto ustanovení proti příkazu může ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Odpor se podává u správního orgánu, který příkaz vydal. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. 5. Žalobkyně byla o všech těchto skutečnostech v závěru příkazu poučena, přesto odpor včas nepodala. Opožděné podání řádného opravného prostředku přitom nelze považovat za jeho „vyčerpání“ ve shora uvedeném smyslu, jelikož nevedlo k věcnému přezkumu napadeného rozhodnutí, zde příkazu (např. rozsudek NSS 6 Afs 123/2023 z 29. 2. 2024, bod 10). 6. Pro úplnost soud podotýká, že žalobkyně v žalobě ani náznakem nezpochybňuje řádnost doručení příkazu, ani nebrojí proti závěru žalovaného o opožděnosti jejího odporu. Žalobkyně své výhrady směřuje výlučně proti věcnému posouzení v napadeném rozhodnutí a proti výši uložené pokuty. 7. Za těchto okolností nelze věc posoudit jinak, než že žalobkyně se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí správního orgánu, aniž ve správním řízení vyčerpala řádné opravné prostředky proti tomuto rozhodnutí. Taková žaloba je nepřípustná, a soud ji proto podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. a) s. ř. s. odmítl. 8. Rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě by za této situace bylo nadbytečné. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 větu první s. ř. s., podle níž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže žaloba byla odmítnuta. 10. Soud zároveň rozhodl o vrácení soudního poplatku, který žalobkyně zaplatila za podání žaloby (3 000 Kč) a za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě (1 000 Kč), včetně přeplatku ve výši 427,15 Kč, vzniklého při úhradě soudního poplatku žalobkyní. Tento postup se opírá o § 10 odst. 3 poslední věty zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, jenž stanoví, že byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Zároveň podle § 10 odst. 1 věty druhé téhož zákona platí, že bylo-li na poplatku zaplaceno více, než činila poplatková povinnost, vrátí soud přeplatek. 11. Soudní poplatek, včetně přeplatku, bude žalobkyni vrácen do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 10a zákona o soudních poplatcích) na bankovní účet, z nějž byl zaplacen, pakliže žalobkyně ve stanovené lhůtě nesdělí soudu za tímto účelem číslo jiného bankovního účtu nebo nepožádá o vrácení soudního poplatku poštovní poukázkou. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz v rámečku Rychlé odkazy – Úhrada soudních poplatků. Praha 8. srpna 2024 JUDr. Ing. Viera Horčicová předsedkyně senátu