10 As 241/2021 — Nejvyšší správní soud

14 A 56/2020- 86 - text 9 14 A 56/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Štěpána Výborného a soudců Martina Bobáka a Jana Kratochvíla ve věci žalobce proti žalovanému Mgr. M. S. bytem X zastoupený advokátkou JUDr. Bc. Marcelou Oškrdovou sídlem Národní 416/37, 110 00 Praha 1 Úřad vlády České republiky sídlem nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí náměstkyně žalovaného ze dne 27. 3. 2020, č. j. 7081/2020UVCR-10, takto: I. Rozhodnutí náměstkyně žalovaného ze dne 27. 3. 2020, č. j. 7081/2020-UVCR-10, se ruší v části, v níž zamítá rozklad žalobce proti rozhodnutí Úřadu vlády, odboru právnímu a kontrolnímu, ze dne 5. 3. 2020, č. j. 7081/2020-UVCR-5, ohledně odmítnutí poskytnout a. usnesení vlády ze dne 2. 4. 2008 vydaného pod č. 366/V, b. usnesení vlády ze dne 23. 7. 2008 vydané pod č. 990/D, vyjma bodů II.1. a III.2. tohoto usnesení, a c. usnesení vlády ze dne 12. 11. 2008 vydané pod č. 1438/D, vyjma bodů III.2. a III.6. tohoto usnesení. II. Rozhodnutí Úřadu vlády České republiky, odboru právního a kontrolního, ze dne 5. 3. 2020, č. j. 7081/2020-UVCR-5, se ruší v části, v níž povinný orgán odmítl žalobci poskytnout a. usnesení vlády ze dne 2. 4. 2008 vydaného pod č. 366/V, b. usnesení vlády ze dne 23. 7. 2008 vydané pod č. 990/D, vyjma bodů II.1. a III.2. tohoto usnesení, a c. usnesení vlády ze dne 12. 11. 2008 vydané pod č. 1438/D, vyjma bodů III.2. a III.6. tohoto usnesení. III. Úřad vlády České republiky, odbor právní a kontrolní, je povinen do 15 dnů od doručení tohoto rozsudku poskytnout žalobci tyto informace podle jeho žádosti ze dne 21. 2. 2020, a to konkrétně a. usnesení vlády ze dne 2. 4. 2008 vydaného pod č. 366/V, b. usnesení vlády ze dne 23. 7. 2008 vydané pod č. 990/D, vyjma bodů II.1. a III.2. tohoto usnesení, a c. usnesení vlády ze dne 12. 11. 2008 vydané pod č. 1438/D, vyjma bodů III.2. a III.6. tohoto usnesení. IV. Ve zbytku se žaloba zamítá. V. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 13 200 Kč do jednoho měsíce od právní moci rozsudku k rukám JUDr. Bc. Marcely Oškrdové, advokátky. Odůvodnění: I. Vymezení věci a předchozí řízení 1. Úřad vlády, odbor právní a kontrolní (správní orgán I. stupně), rozhodnutím ze dne 5. 3. 2020 (prvostupňové rozhodnutí) částečně odmítl žalobcovu žádost ze dne 21. 2. 2020 o poskytnutí informací, kterou žádal o pět usnesení vlády z let 2008 a 2009 se všemi připojenými materiály [§ 7 a § 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (zákon č. 106/1999 Sb.)]. Správní orgán I. stupně odmítl žádost v části, která se týkala usnesení vlády ze dne 2. 4. 2008 vydaného pod č. 366/V s připojenými materiály, usnesení vlády ze dne 23. 7. 2008 vydaného pod č. 990/D s připojenými materiály a usnesení vlády ze dne 12. 11. 2008 vydaného pod č. 1438/D spolu se všemi připojenými materiály a návrhem dalších opatření č. j. D 421/2008. Žalobci šlo jednak o usnesení vlády, jednak o podkladové materiály k těmto usnesením. Správní orgán I. stupně žádost částečně odmítl proto, že usnesení a materiály byly projednávány v režimu stupně utajení „Vyhrazené“ nebo „Důvěrné“. Dále dodal, že žádost se týkala utajovaných informací, na které se vztahuje výjimka podle § 7 zákona č. 106/1999 Sb. O tom, zda je nějaká informace utajovaná, rozhoduje původce informace. Tím je v projednávaném případě Ministerstvo vnitra. 2. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce rozklad, který náměstkyně pro řízení Sekce kabinetu předsedy vlády (odvolací orgán nebo také žalovaný) shora specifikovaným rozhodnutím ze dne 27. 3. 2020 zamítla. Odvolací orgán připustil, že odůvodnění prvostupňového rozhodnutí se týká pouze neposkytnutí materiálů k jednotlivým usnesením vlády, jejichž původcem je Ministerstvo vnitra, které tyto materiály označilo za utajované. Proto doplnil prvostupňové rozhodnutí tím, že překážka poskytnutí informací podle § 7 zákona č. 106/1999 Sb., která spočívá v tom, že se jedná o utajované informace, se vztahuje nejen k materiálům, na jejichž základě byla usnesení vlády vydána, ale na základě rozhodnutí vlády také k dotčeným usnesením vlády kvůli tomu, aby nebyl zveřejněn název materiálů, na základě kterého by bylo možné dovodit jejich věcný obsah. Pokud je nějaká informace označena za utajovanou, nelze ji podle zákona č. 106/1999 Sb. poskytnout. Jejího poskytnutí by bylo možné se domáhat pouze podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti (zákon č. 412/2005 Sb.). 3. Žalobce se proti napadenému rozhodnutí bránil žalobou. V ní soud identifikoval tři žalobní body: 1) Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, protože žalovaný neodůvodnil splnění materiálních podmínek pro označení informace za utajovanou dle § 2 písm. a) zákona č. 412/2005 Sb. Žalovaný neřešil, zda byly žalobcem požadované informace uvedeny v seznamu utajovaných informací. Odkaz na formální označení informace jako utajované nepostačuje. 2) Žalobcem žádané informace nejsou utajované. Právo na informace je základním lidským právem dle čl. 17 Listiny základních práv a svobod a dle čl. 10 Evropské úmluvy. Může být omezeno pouze opatřením nezbytným v demokratické společnosti. Napadené rozhodnutí tuto podmínku nesplňuje. 3) O rozkladu rozhodla náměstkyně žalovaného, která nebyla oprávněnou osobou dle § 152 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. 4. Odvolací orgán ve vyjádření k žalobě odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a dodal, že vláda usnesením č. 446 ze dne 27. 6. 2018 pověřila náměstkyni řízením žalovaného do doby jmenování vedoucího Úřadu vlády České republiky. Vedoucí jmenován nebyl, a proto pověření v době vydání napadeného rozhodnutí stále platilo. 5. Rozsudkem ze dne 31. 5. 2021, č. j. 14 A 56/2020-20, tzn. prvním rozsudkem v této věci, městský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Soud tehdy dospěl k závěru, že označení informace za utajovanou podle zákona č. 412/2005 Sb., je pouze jedním z pojmových znaků utajované informace, nikoli znakem výhradním. Proto nepostačuje odkázat na označení informace jako utajované a dalšími znaky se již nezabývat. Žalobou napadené rozhodnutí neobsahovalo zdůvodnění, proč byly požadované informace utajovanými informacemi podle § 2 písm. a) zákona o ochraně utajovaných informací. 6. Ke kasační stížnosti žalovaného Nejvyšší správní soud (NSS) rozsudkem ze dne 12. 1. 2023, č. j. 10 As 241/2021-26, zrušil první rozsudek městského soudu a věc mu vrátil zpět k dalšímu řízení. Městský soud se dle něj jednak odchýlil od ustálené judikatury, jednak nesprávně konstatoval, že o tom, zda je určitá informace utajovaná má vskutku rozhodovat jiný subjekt než její původce – v tomto případě povinný subjekt dle zákona č. 106/1999 Sb., do jehož dispozice se utajovaná informace pouze dostala. 7. Městský soud následně znovu zrušil napadené rozhodnutí druhým rozsudkem ze dne 12. 4. 2023, č. j. 14 A 56/2020-47, jelikož měl za to, že odvolací orgán dostatečně nevysvětlil, proč je nutné za utajované informace považovat i samotná usnesení vlády, tzn. u vlastních usnesení vlády nevysvětlil, v čem spočívá materiální znak utajenosti. 8. NSS v řízení o další kasační stížnosti žalovaného dospěl k jinému závěru (rozsudek ze dne 13. 11. 2023, č. j. 10 As 91/2023-39). Dle něj nebylo v tomto ohledu napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné. Městskému soudu zejména vytknul, že před rozhodováním o žalobě neshlédl utajované informace, které si měl od žalovaného vyžádat, a to jednak sporná usnesení, jednak podkladovou dokumentaci těchto usnesení (utajované materiály, jejichž původcem je Ministerstvo vnitra). V dalším řízení měl městský soud posoudit zda jsou daná usnesení utajovanými informacemi i z materiálního hlediska, zejména měl srovnat text (obsahu) usnesení a dokumentů Ministerstva vnitra, které byly jejich podkladem. Dle NSS je podstatný skutečný obsah jednotlivých listin, posouzení jejich povahy (utajení) atd. II. Posouzení žaloby 9. Žaloba je včasná, podala ji osoba k tomu oprávněná. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.)], jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti. Vycházel ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 10. Ve věci samé soud rozhodl bez jednání. Jsou splněny podmínky § 51 odst. 1 s. ř. s. 11. Městský soud je vázán závěry rozsudků NSS ve věci 10 As 241/2021 a 10 As 91/2023. V rozsahu odůvodnění, které NSS nepovažoval za nezákonné, ho také vážou závěry jeho rozsudků v této věci ze dne 31. 5. 2021 a ze dne 12. 4. 2023. 12. Žaloba je důvodná. K výtce nepřezkoumatelnosti rozhodnutí 13. Podle § 7 zákona č. 106/1999 Sb. platí, že je-li požadovaná informace v souladu s právními předpisy označena za utajovanou informaci, k níž žadatel nemá oprávněný přístup, povinný subjekt ji neposkytne. 14. Podle § 2 písm.