4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

15 A 121/2023- 46 - text 8 15 A 121/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudkyně Mgr. Věry Jachurové a soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci žalobkyně: T. B. bytem XXX zastoupená advokátem JUDr. Janem Havlíčkem, Ph.D. se sídlem Masarykovo náměstí 110/64, Jihlava proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství se sídlem Těšnov 65/17, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 9. 2023, č. j. MZE-54644/2023-14112 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí uvedeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný potvrdil rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen „SZIF“) ze dne 17. 1. 2023, č. j. SZIF/2023/0043615 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím SZIF uložil žalobkyni povinnost vrátit do 60 dnů od doručení prvostupňového rozhodnutí neoprávněně vyplacenou dotaci ve výši 1 128 883 Kč. 2. Z odůvodnění prvostupňového rozhodnutí plyne, že v roce 2017 žalobkyně a SZIF uzavřely dohodu o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova ČR, a to na podnikatelský plán Farma pod Hradem – rozvoj. Jednou z dotačních podmínek byl závazek příjemce dotace (tj. žalobkyně) dosahovat po dobu závaznosti podnikatelského plánu minimálně 45 % příjmů ze zemědělské prvovýroby. 3. Žalobkyně deklarovala za rok 2018 (druhý rok plnění plánu) na formuláři příjmy z prvovýroby ve výši 25,79 % z celkových příjmů, za rok 2019 pocházelo dle doloženého formuláře ze zemědělské prvovýroby 43 % jejích příjmů. Dne 13. 9. 2021 předložila žalobkyně nové formuláře prvovýroby, na nichž za rok 2018 deklarovala podíl příjmů z prvovýroby ve výši 46,66 %, za rok 2019 pak deklarovala podíl ve výši 46,48 %. Nově předložená data vedla SZIF k provedení ex post kontroly. Při ní SZIF zjistil, že žalobkyně dodatečně předložila pokladní doklady za roky 2018 a 2019 na tiskopisech, avšak některé z nich (podle prohlášení výrobce tiskopisů, které si SZIF vyžádal) vznikly až 31. 5. 2019. Příjmy před červnem 2019, které žalobkyně deklarovala pokladními doklady na těchto tiskopisech, byly tedy falzy. Dále byl za rok 2019 žalobkyní předložen pokladní doklad, který je součástí číselné řady dokladů z roku 2019, datovaný byl však z roku 2021. Uvedená zjištění vedla k tomu, že SZIF neuznal žalobkyni některé dodatečně předložené doklady. Příjmy žalobkyně ze zemědělské prvovýroby po kontrolním zjištění činily za rok 2018 43,30 %, a za rok 2019 41,45 %. 4. Žalobkyně v námitkách proti protokolu o kontrole č. j. SZIF/2021/0522588 uvedla, že si účetnictví zpracovává sama, novými doklady chtěla skutečnosti zpřehlednit a účetnictví vede formou prostého sešitu. Ten ale nedoložila a nevysvětlila ani nesrovnalosti v číselné řadě pokladních dokladů. SZIF proto oznámením ze dne 8. 11. 2021 ukončil administraci projektu. Rozhodnutím ze dne 4. 7. 2022, č. j. MZE-5997/2022-14112 (dále jen „rozhodnutí o sporu“) žalovaný v řízení o sporu z dohody o poskytnutí dotace zamítl návrh žalobkyně na zrušení oznámení o ukončení administrace projektu. 5. V návaznosti na výše popsaný vývoj SZIF prvostupňovým rozhodnutím uložil žalobkyni povinnost vrátit plnou výši dotace, neboť dospěl k závěru, že žalobkyně porušila dvě podmínky pro poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova ČR - jednak nedosáhla požadovaného podílu celkových příjmů z dotované zemědělské prvovýroby a dále předložila SZIF nepravdivé důkazy. 6. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí plyne, že žalovaný neshledal v postupu SZIF žádné pochybení. Připomněl, že žalobkyně se uzavřením dohody o poskytnutí dotace zavázala dodržovat a plnit obecné (č. j. 6612/2016-MZE-14113) a specifické (č. j. 16635/2018-MZE-14112) podmínky Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace z Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020, platných pro 2. kolo příjmu žádostí pro operaci 6.1.1 Zahájení činnosti mladých zemědělců (dále jen „obecné podmínky“ a „specifické podmínky“). SZIF prokázal, že žalobkyně opravené formuláře prvovýroby prokazovala nepravdivými doklady, nepochybně zpětně vyrobenými za účelem jejich předložení Fondu. 7. Žalovaný označil prvostupňové rozhodnutí za navazující na rozhodnutí o sporu. V něm jednoznačně dospěl k závěru, že žalobkyně se dopustila jednání porušujícího obecné i specifické podmínky, které je spojeno se sankcí kategorie C (povinnost vrátit 100 % poskytnuté dotace). Rozhodnutí o sporu, které žalobkyně nenapadla správní žalobou, je třeba považovat za správné a zákonné. Prvostupňové rozhodnutí z něj proto muselo vycházet. 8. Žalovaný považuje udělení sankce kategorie C žalobkyni za přiměřené. Vysvětlil, že po příjemci dotace se nepožaduje dodržet 45 % podíl z celkových příjmů na zemědělskou prvovýrobu od začátku plnění projektu. Pokud však ve třetím a čtvrtém roce příjmy z prvovýroby tohoto podílu nedosahují, je patrné, že větší část příjmů příjemce tvoří příjmy jiné, a dotace tak neplní svůj účel. Předložení nepravdivých informací je jedním z nejzávažnějších porušení pravidel, a sankce kategorie C je proto zcela adekvátní. 9. K odvolací námitce žalobkyně, že novými formuláři reagovala na e-mailovou výzvu SZIF ze dne 26. 10. 2020 k vyplnění chybějících dokumentů, žalovaný uvedl, že zmiňovaný e-mail je obecnou automatickou výzvou k předložení každoročně zasílaných formulářů. Nelze tedy z ničeho dovodit, že by SZIF vyzýval žalobkyni ke zpětné úpravě již předložených formulářů za roky 2018 a 2019. 10. Žalobkyně dále v odvolání namítla, že závěr SZIF o porušení podmínek je nepřezkoumatelný, protože SZIF jej dostatečně neodůvodnil a nepodložil přesvědčivými důkazy. SZIF rovněž neosvětlil jím tvrzené rozpory ve vedení účetnictví. Žalovaný nicméně dospěl k závěru, že SZIF správně zjistil a jednoznačně prokázal, že žalobkyně k doložení svých příjmů předložila doklady, na kterých deklarovala příjmy vzniklé před uvedením tiskopisů těchto dokladů na trh. Dále uváděla rozdílné informace ohledně vedení účetnictví a existenci tvrzených příjmů jinak neprokázala. SZIF dle žalovaného jasně vymezil, jaké povinnosti plynoucí z obecných a specifických pravidel žalobkyně porušila. Prvostupňové rozhodnutí je tedy dostatečně a srozumitelně odůvodněné. 11. Žalovaný nepřisvědčil ani odvolací námitce žalobkyně, že SZIF dostatečně nezohlednil, že provedla rekonstrukci účetnictví, a nevzal v potaz ani to, že v minulosti neplnila závazek 45 %, protože do původních formulářů prvovýroby nezahrnula všechny uznatelné příjmy z prvovýroby, jako například příjmy z prodeje medu nebo sýrů. Dle mínění žalovaného bylo na žalobkyni, aby splnila všechny předem stanovené dotační podmínky, k jejichž dodržení se dobrovolně zavázala. Bylo výhradně její povinností vést řádně evidenci svých příjmů pro účely prokázání splnění podmínek pro poskytnutí dotace z veřejného rozpočtu. Zpětné účelové vyrobení daňových dokladů je neakceptovatelné. 12. V žalobě proti napadenému rozhodnutí žalobkyně shrnula dosavadní průběh řízení a poté uplatnila totožné námitky jako v odvolání. Namítla tedy, že i) nové formuláře prvovýroby dokládala na výzvu SZIF ze dne 26. 10. 2020 a že nikdy žádné nepravdivé prohlášení ani důkazy nepodala, ii) závěr správního orgánu o porušení dotačních podmínek je neodůvodněný a nepodložený, iii) rozpory v předložených formulářích jsou logické – liší se právě proto, že žalobkyně doplnila chybějící podklady, iv) pouhá pochybnost o nedodržení číselné řady pokladních dokladů nemůže vést k odepření dotace, v) žalobkyně sama SZIF upozornila na rekonstrukci svého účetnictví, což vysvětluje i novější tiskopisy pokladních dokladů, avšak SZIF z tohoto tvrzení nevyvodil patřičné závěry, vi) žalobkyně neplnila závazek 45 % příjmů ze zemědělské prvovýroby, protože do těchto příjmů v letech 2018 a 2019 chybně nezahrnula i příjmy, které se do prvovýroby dle dotačních pravidel počítají (např. vlastní med a sýr). 13. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Ve vyjádření k žalobě zopakoval, že má za prokázané, že žalobkyně vyrobila některé daňové doklady zpětně. Nepředložila jiný důkaz, který by existenci doplněných příjmů prokázal (např. sešit, do kterého měla průběžně zapisovat příjmy z prodeje). Nad rámec argumentace obsažené v napadeném rozhodnutí uvedl, že žalobkyně, patrně po zjištění, že porušila dotační podmínky (nikoliv v důsledku rekonstrukce účetnictví), doložila nové formuláře prvovýroby, v nichž za rok 2018 navýšila příjmy z původních 106 tisíc Kč na 558 tisíc Kč, za rok 2019 ze 458 tisíc Kč na 495 tisíc Kč. Není pravdou, že SZIF k nově doloženým příjmům nepřihlédl. SZIF neuznal žalobkyni jen ty pokladní doklady, které byly na tiskopisech vyrobených teprve 31. 5. 2019, což znamená, že v době prodeje zjevně nemohly být použity. Žalovaný se též vyjádřil k účelu dotace, jímž je podle něj stimulaci aktivního podnikání mladých zemědělců. Podíl příjmů z prvovýr