9 Ads 135/2016 — Nejvyšší správní soud

16 Ad 12/2023- 40 - text 5 16 Ad 12/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci žalobkyně: J. R., bytem, zastoupena advokátem Mgr. Michalem Nerudou, sídlem Čs. Legií 500, Pardubice, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, pracoviště pro Prahu a Střední Čechy, sídlem Sokolovská 855/225, Praha 9, o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. X ze dne 11. 7. 2022, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované, kterým bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Pražské správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 19. 5. 2022, o nepřiznání výplaty nemocenského po uplynutí podpůrčí doby dnem 20. 5. 2022. 2. Žalobkyně namítá, že nebylo prokázáno, že lze očekávat, že nabude pracovní schopnost nejpozději dnem uplynutí podpůrčí doby, nikoliv až v krátké době po uplynutí podpůrčí doby ve smyslu ustanovení § 27 zákona č. 187/2006 Sb., (dále jen „zákon o nemocenském pojištění“). Správní orgány rozhodly na základě stanoviska lékaře OSSZ ze dne 16. 2. 2022, které je v rozporu s předloženými lékařskými zprávami. Žalovaná namítané vady neodstranila, nedoplnila dokazování o navržené důkazy odvolání a nepřihlédla k tomu, že žalobkyně proti rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti podala opravný prostředek, o kterém nebylo rozhodnuto, čímž žalovaná porušila § 50 odst. 3 správního řádu. 3. Žaloba namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů. Žalobkyně v odvolání namítala, že posudek o jejím zdravotním stavu ze dne 11.5.2022 je nepřesvědčivý, neurčitý, neúplný, nejednoznačný a v přímém rozporu se zdravotními zprávami (jejich závěry), ze kterých měl tento posudek vycházet. S těmito námitkami se ovšem žalovaný nijak nevypořádal. 4. Z lékařských zpráv, zejména ze zpráv ošetřujícího lékaře MUDr. H., plyne, že nepříznivý zdravotní stav žalobkyně je (a v rozhodné době byl) přechodný a v měsíci červenci 2022 bylo možné předpokládat, že dojde k vyléčení žalobkyně, a ta tak opětovně nabude pracovní schopnost. Z lékařské zprávy ze dne 20.4.2022 plyne, že dne 29.7.2022 proběhne operace. Zároveň z této zprávy plyne, že žalobkyni mají být aplikovány tripovací pásky k podpoře svalů a kost v průběhu rehabilitací. Z lékařské zprávy ze dne 17.2.2022 plyne, že žalobkyně trpí bolestivostí v oblasti levého bérce, že žalobkyni je diagnostikována postúrazová bolestivost a je konstatováno omezení hybnosti levého hlezna kloubu. Kontrola žalobkyně přitom měla proběhnout za další 4 měsíce (v červnu 2022). Dále je konstatována redukce pohyblivosti. Z lékařské zprávy ze dne 2.3.2022 plyne, že u žalobkyně je zjištěna mediálně nad kotníkem v místě ploché rezistenceje hyperechogení struktura podkoží průměru na ploše kolem 30 mm, v.s. reziduumpo hematomu. Centrálně je i nepravidelná formace kolem 6 mm průměru s hypo až anechogenní strukturou. Může jít o reziduum seromu. Z čehož dle žaloby plyne, že žalobkyně byla ke dni skončení podpůrčí doby (20.5.2022) stále práce neschopná. Skutečnost, že je žalobkyně nadále dočasně práce neschopnou, plyne z toho, že žalobkyně byla dne 25.5.2022 ošetřujícím lékařem, MUDr. H., vyslána na MR vyšetření. 5. Posudek o zdravotním stavu žalobkyně ze dne 11.5.2022 je dle žaloby v rozporu s výše uvedenými lékařskými zprávami a je nepřesvědčivý, jestliže obsahuje závěr posudkového zhodnocení: Lékařka nedoporučuje prodloužení nemocenských dávek. Dle dok. St.P.ASK omi I.sin.6/2021, plánována reASK –29/7 2022. jejiž po absolvované RHB. ND končí 20.5.2022, další elektivní ASK výkon je plánován až za 2 měsíce, tedy na 29.7.2022. ND tedy nelze prodloužit. 6. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť žalobkyni byla ošetřujícím lékařem ukončena pracovní neschopnost ke dni 20. 5. 2022, žalobkyně tak přestala splňovat podmínku pro přiznání výplaty nemocenského, tj. že nárok na nemocenské má pojištěnec, který je ve smyslu zákona o nemocenském pojištění uznán dočasně práce neschopným. 7. Městský soud v Praze přezkoumal dle § 75 s. ř. s. napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. 8. Jelikož žalovaná své rozhodnutí opřela pouze o závěr, že nárok na nemocenské má jen pojištěnec, který je ve smyslu zákona o nemocenském pojištění uznán dočasně práce neschopným, jde o jediný nosný důvod rozhodnutí. Tato úvaha žalované je zcela zřetelná, je proto vyloučena namítaná nepřezkoumatelnost, pokud by tento důvod obstál v testu zákonnosti. V případě zákonnosti takového závěru napadeného rozhodnutí by nebyla žalovaná povinna se vypořádat s námitkami žalobkyně ohledně jejího zdravotního stavu či námitkami proti stanovisku lékaře OSSZ, neboť pro žalovanou bylo důvodem pro zamítnutí odvolání skutečnost, že ošetřující lékař sám ukončil pracovní neschopnost žalobkyně. Přičemž žalobkyně takovou skutečnost nečinila spornou, jestliže tvrdila, že proti ukončení pracovní neschopnosti podala odvolání. Dle soudu žalovaná zjistila dostatečně skutkový stav pro svůj závěr o tom, že byla ukončena ošetřujícím lékařem pracovní neschopnost žalobkyně. Žalobní námitky o nedostatečně zjištěném skutkovém stavu, nepřezkoumatelnosti stanoviska lékaře OSSZ i rozhodnutí žalované jsou proto nedůvodné. 9. Předmět řízení dle s. ř. s. je určen obsahem podané žaloby, která je však určena obsahem napadeného rozhodnutí a průběhem správního řízení. Soud tak nezkoumá, natož z úřední povinnosti, zda napadené rozhodnutí je v souladu se zákonem jako takovým, ale zda napadené rozhodnutí obstojí ve světle žalobních námitek. Vymezení žalobních bodů je tak základním předpokladem úspěšné žaloby. Pokud se žaloba s důvody, které správní orgán vedly k vydání napadeného rozhodnutí, míjí, nebude obvykle úspěšná, jakkoli mohou být jinak žalobní námitky jako takové příhodné. 10. Soud vyzval žalobkyni, aby předložila rozhodnutí o odvolání proti ukončení její pracovní neschopnosti. Žalobkyně soudu takové rozhodnutí přes výzvu nepředložila. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že by ukončení její pracovní neschopnosti ošetřujícím lékařem ke dni 20. 5. 2022 bylo změněno nebo zrušeno. V žalobě žalobkyně uvedla, že odvolání proti rozhodnutí o skončení pracovní neschopnosti předloží soudu dodatečně, což se také nestalo, tudíž ani včasné podání odvolání neprokázala. Soud má za to, že není ani tak rozhodné, zda žalobkyně podala odvolání, ale jak o něm bylo rozhodnuto. Pokud by, byť po vydání rozhodnutí o nepřiznání výplaty nemocenského po uplynutí podpůrčí doby, bylo vyhověno odvolání žalobkyně proti ukončení pracovní neschopnosti, bylo by rozhodnutí o nepřiznání výplaty nemocenského nezákonné, neboť by závěr o absenci uznání dočasně práce neschopným i po uplynutí podpůrčí doby byl v rozporu se skutečným stavem, tudíž by důvod rozhodnutí žalované odpadl. Pokud by však bylo odvolání proti ukončení pracovní neschopnosti nedůvodné, žalobkyni by nevznikla žádná újma tím, že žalovaná o nemocenské rozhodla dříve, než bylo rozhodnuto o odvolání proti ukončení pracovní neschopnosti, neboť pozdější rozhodnutí by nemělo jakýkoliv vliv na zákonnost rozhodnutí. 11. Podle § 59 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění se na postup při nesouhlasu pojištěnce s rozhodnutím o ukončení dočasné pracovní neschopnosti podle odstavce 1 se použije zákon č. 370/2011 Sb., o zdravotních službách, dle kterého lhůta pro podání návrhu na přezkoumání podle § 46 odst. 1 činí 3 pracovní dny; tento návrh nemá odkladný účinek (§ 49 odst. 1 písm. b zákona). Pokud je ze zákona vyloučen odkladný účinek odvolání proti ukončení pracovní neschopnosti, nelze žalované klást k tíži, že nevyčkala na vydání rozhodnutí o odvolání proti ukončení pracovní neschopnosti. 12. Podle § 23 zákona o nemocenském pojištění nárok na nemocenské má pojištěnec, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa podle zvláštního právního předpisu 21), trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa déle než 14 kalendářních dní a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 déle než 21 kalendářních dní. 13. Podle § 26 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 15. kalendářním dnem nařízené karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne; podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, pokud se dále nestanoví jinak. V období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 podpůrčí doba začíná 22. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 22. kalendářním dnem nařízené karantény. 14. Podle § 27 zákona o nemocenském pojištění po uplynutí podpůrčí doby stanovené podl