4 As 57/2020 — Nejvyšší správní soud

17 Ad 7/2024- 40 - text 11 17 Ad 7/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci žalobkyně: Mgr. A. Z. bytem X zastoupená advokátem Mgr. Jiřím Trnkou se sídlem Opletalova 983/45, Praha 1 proti žalované: Česká lékárnická komora se sídlem Rozárčina 1422/9, Praha 4 zastoupená advokátem Mgr. Jiřím Švejnohou se sídlem Korunní 2569/108, Praha 10 o žalobě proti rozhodnutí Čestné rady žalované ze dne 13. 6. 2023, č. j. 969/ČR/2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Obsah žaloby 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým Čestná rada žalované shledala žalobkyni vinnou ze spáchání disciplinárního deliktu spočívajícího v závažném porušení povinností člena žalované uvedených v § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, v § 7 odst. 1 písm. a) Organizačního řádu žalované, v § 14 odst. 1 věta první, odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, v § 79 odst. 6 ve spojení s § 8 odst. 8 a § 82 odst. 3 písm. e) zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, v § 22 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících léčivé přípravky, a v bodě 12) Etického kodexu žalované. 2. První porušení povinností spočívalo v tom, že žalobkyně jako vedoucí lékárník odloučeného oddělení výdeje léčiv a prostředků zdravotnické techniky u sv. Mikuláše provozovaného společností LÉKÁRNA TĚŠANY s.r.o., jako poskytovatelem zdravotních služeb, a jako odborný zástupce tohoto poskytovatele přinejmenším v období od 8. 9. 2022 do 13. 3. 2023 připustila nesprávné vedení skladové evidence léčivých přípravků spočívající v evidenčním nenaskladnění dodaných léčivých přípravků uvedených na specifikovaných dodacích listech a dále připustila zacházení s těmito léčivými přípravky v rozporu se zákonem č. 378/2007 Sb., když nebyl proveden v lékárenském informačním systému záznam a inspektorům žalované nebyl předložen žádný doklad o řádném nakládání s těmito léčivými přípravky způsobem přípustným dle zákona č. 378/2007 Sb. 3. Druhé porušení povinností spočívalo v tom, že žalobkyně jako odborný zástupce poskytovatele zdravotních služeb společnosti LÉKÁRNA TĚŠANY s.r.o., provozujícího lékárnu Čejkovice, přinejmenším v období od 8. 2. 2023 do 13. 3. 2023 připustila nesprávné vedení skladové evidence léčivých přípravků v předmětné lékárně spočívající v evidenčním nenaskladnění dodaných léčivých přípravků uvedených na specifikovaných dodacích listech a sama zacházela s těmito léčivými přípravky v rozporu se zákonem č. 378/2007 Sb., když tyto léčivé prostředky odvezla z předmětné lékárny neznámo kam, aniž by byl proveden v lékárenském informačním systému záznam a inspektorům žalované předložen doklad o řádném nakládání s těmito léčivými přípravky způsobem přípustným dle zákona o č. 378/2007 Sb. 4. Za uvedené skutky uložila žalovaná žalobkyni disciplinární opatření dle § 18 odst. 3 písm. c) zákona č. 220/1991 Sb. spočívající ve vyloučení žalobkyně z komory. 5. Žalobkyně v žalobě uvedla, že Čestná rada žalované učinila nesprávný skutkový závěr, že ve vztahu ke druhému porušení povinností je žalobkyně usvědčována tvrzením Mgr. A. L. v postavení vedoucího lékárníka, která žalobkyni označila za hlavního aktéra nelegálního nakládání s léčivými přípravky, tedy že nenaskladněné léčivé přípravky odváží mimo lékárnu a dále s nimi sama manipuluje (str. 10 napadeného rozhodnutí). Čestná rada žalované v souvislosti s tím poznamenala, že žalobkyně je osoba mající přímý hospodářský prospěch z tržeb provozovatele předmětné lékárny. Tento závěr je v rozporu se správním spisem a provedenými důkazy, zejména se zápisem o provedení dílčí kontroly lékárny Čejkovice ze dne 13. 3. 2023. V označeném zápisu je pouze konstatováno: „léky údajně odvezeny Mgr. Z. bez jakékoliv evidence v LIS“. Žalobkyně upozornila, že se nejedná o zápis svědecké výpovědi Mgr. L., nýbrž o konstatování skutečností údajně zjištěných inspektory žalované. Žalobkyně na jednání před Čestnou radou žalované dne 13. 6. 2023 při své výpovědi popřela, že by léčivé přípravky odvážela z lékárny neznámo kam. Čestná rada žalované o toto skutkové zjištění opírá nejen svůj závěr o vinně žalobkyně, ale i o jejím přímém úmyslu. 6. Ve vztahu ke druhému porušení povinností byla žalobkyně v pozici odborného zástupce, který dle § 14 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb. odpovídá za odborné řízení poskytování zdravotních služeb, a nikoliv za zacházení s léčivy v souladu se zákonem č. 378/2007 Sb., pročež nemůže nést za vytýkané jednání odpovědnost. 7. Žalobkyně též rozporovala závěr žalované, že porušila bod 12) Etického kodexu žalované. Podle něj je povinností lékárníka znát a dodržovat předpisy pro výkon tohoto povolání včetně vnitřních stavovských předpisů žalované. Žádný z provedených důkazů ani jakákoli jiná skutečnost nenaznačuje, že by žalobkyně příslušné právní předpisy neznala. 8. Žalobkyně považovala uloženou sankci za nepřiměřenou a její odůvodnění za nepřezkoumatelné. Poukázala na čl. 26 Listiny základních práv a svobod zaručující právo na svobodnou volbu povolání. Návazně na to je zakázáno ukládání likvidačních a nepřiměřených pokut (nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 3/02 a sp. zn. Pl. ÚS 416/04). 9. Čestná rada žalované sankci odůvodnila na str. 11 a 12 napadeného rozhodnutí s tím, že nepostačuje uložení pokuty ani podmíněného vyloučení z komory. Žalobkyně považovala zdůvodnění neuložení méně přísné sankce za nedostatečné, přičemž zdůraznila, že žalovaná doposud přistupoval k nepodmíněnému vyloučení z komory jen výjimečně a v odlišných případech, čímž porušila zásadu legitimního očekávání. 10. Jak již žalobkyně zmínila, přímý ani nepřímý úmysl žalobkyně ve vztahu k vytýkaným jednáním nebyl prokázán, přitom se forma zavinění značnou měrou projevila v přísnosti sankce. 11. Čestná rada žalované se nezabývala polehčujícími okolnostmi, tedy absencí škodlivého následku (nedošlo k poškození zdraví), upřímnou lítostí žalobkyně, jež se potýkala se zdravotními i rodinnými problémy, či skutečností, že žalobkyně nebyla doposud disciplinárně trestána. 12. K tvrzení Čestné rady žalované, že se uložené disciplinární opatření nevymyká dosavadní praxi, a to s odkazem na rozhodnutí Čestné rady žalované ze dne 26. 11. 2018, č. j. 759/ČR/2018, které taktéž uložilo vyloučení z komory, žalobkyně podotkla, že se nejedná o skutkově obdobný případ. V daném případě stěžejní disciplinární delikt spočíval ve vydávání léků na lékařský předpis nelékárníky mimo prostory lékárny, přičemž tamější disciplinárně obviněná doznala, že o této praxi věděla a sama ji realizovala. Závažnost jednání tamější disciplinárně obviněné byla zvýšena tím, že proti ní již proběhlo disciplinární řízení za obdobné jednání. 13. Žalobkyně měla za to, že i pokud by jí vytýkané jednání naplňovalo formální znaky disciplinárního deliktu, nenaplňovalo by materiální znak, tj. vyšší stupeň škodlivosti porušující či ohrožující zájem společnosti, neboť nebyl prokázán ke každému vytýkanému jednání. 14. Závěrem žalobkyně navrhla případnou moderaci trestu soudem. Vyjádření žalované 15. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. 16. Ohledně vyhodnocení zápisu o provedení dílčí kontroly lékárny Čejkovice a tvrzení Mgr. L. vyjádřila přesvědčení, že nejde o otázku přezkoumatelnosti rozhodnutí, nýbrž vyhodnocení provedených důkazů. Předmětný zápis je listinným důkazem, v němž jsou zaznamenány skutečnosti zjištěné inspektory žalované a vyjádření vedoucího lékárníka ke zjištěným nedostatkům. Vedoucí lékárník poskytuje inspektorům žalované součinnost a podepisuje zápis jako důkaz toho, že souhlasí s jeho obsahem. 17. Pokud tedy inspektoři žalované zjistí při kontrole určitý nedostatek, dají vedoucímu lékárníkovi prostor se k němu vyjádřit. Mgr. L. uvedla, že evidenčně nenaskladněné léky byly odvezeny z lékárny žalobkyní. Mgr. L. přitom byla jediným personálem lékárny přítomným v průběhu kontroly. Předmětný zápis nezaznamenává svědeckou výpověď, ale bezprostřední reakci vedoucí lékárnice na otázku, kam se poděly evidenčně naskladněné, leč nepřítomné léky. 18. Při hodnocení důkazů žalovaná předmětný zápis vyhodnotila jako věrohodnější důkaz než účastnickou výpověď žalobkyně. Jde o situaci dvou protichůdných skutkových tvrzení, z nichž jedno je vysloveno jako bezprostřední reakce, bez předchozího rozmyšlení či konkrétní představy negativních právních důsledků, které může vyvolat, a to osobou, která se tohoto jednání přímo aktivně neúčastnila, oproti tvrzení žalobkyně, která měla dostatek času na přípravu a promyšlení své procesní obrany a která má na výsledku řízení osobní zájem. 19. Právě uvedené závěry se do značné míry uplatnily i při posouzení otázky zavinění