7 As 56/2008 — Nejvyšší správní soud

18 A 61/2023- 36 - text 1418 A 61/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lachmanna a soudců Mgr. Jana Ferfeckého a Mgr. Martina Bobáka v právní věci žalobce: Institut pro politiku a společnost, z.s., IČO: 22768670 sídlem Babická 2329/2, 149 00 Praha 4 zastoupený Mgr. Jaroslavem Kadlecem, advokátem se sídlem Opletalova 1417/25, 110 00 Praha 10 proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, sídlem Antonína Čermáka 1057/2a, 160 68 Praha 6 o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 30. 6. 2023, čj. O-553943/D22099072/2022/ÚPV, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobce se žalobou podanou dne 30. 8. 2023 domáhá zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví (dále též „předseda Úřadu“) ze dne 30. 6. 2023, čj. O553943/D22099072/2022/ÚPV (dále též „Napadené rozhodnutí“), kterým předseda Úřadu zamítl rozklad žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví (dále též „Úřad“) ze dne 18. 10. 2022, čj. O-553943/D19022051/2019/ÚPV (dále též „Prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím Úřad podle § 22 odst. 1 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 441/2003 Sb.“), částečně zamítl přihlášku slovní ochranné známky zn. sp. O-553943 ve znění „DIGITÁLNÍ ČESKO“ (dále jen „Přihlášená ochranná známka“ či „Přihlašované označení“) z důvodu nedostatku rozlišovací způsobilosti ve smyslu § 4 písm. b) zákona č. 441/2003 Sb. ve vztahu ke zde specifikovaným výrobkům a službám zařazeným do tříd 9, 16, 35 a 41 mezinárodního třídění výrobků a služeb. 3. Napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 30. 6. 2023. II. Napadené rozhodnutí 4. Předseda Úřadu v odůvodnění Napadeného rozhodnutí rekapituloval závěry vyslovené v Prvostupňovém rozhodnutí, shrnul obsah podaného rozkladu a reprodukoval relevantní právní úpravu. Připomněl, že Přihlašované označení bylo přihlášeno pro výrobky a služby zařazené do tříd 9, 16, 35 a 41 mezinárodního třídění výrobků a služeb. 5. V návaznosti na rekapitulaci průběhu správního řízení (včetně závěrů vyslovených ve zprávách Úřadu o výsledku věcného průzkumu a námitek, jimiž žalobce tyto závěry v průběhu řízení zpochybňoval), předseda Úřadu zdůraznil, že žalobce kromě příslibu následného odůvodnění neuvádí žádnou konkrétní právní argumentaci proti závěrům Prvostupňového rozhodnutí. Tento blanketní rozklad byl podán dne 16. 11. 2022, posledním dnem lhůty pro jeho odůvodnění tak bylo 16. 12. 2022, věcné odůvodnění rozkladu bylo podáno až 19. 12. 2022, tedy již po zákonné lhůtě. Předseda Úřadu připomněl, že lhůta pro odůvodnění odporu rozkladu podle § 42 odst. 2 zákona č. 441/2003 Sb. je propadná a nelze ji prodloužit ani prominout její zmeškání. S ohledem na to tak nemohl předseda Úřadu k odůvodnění rozkladu ani k důkazům, jež k němu byly přiloženy, přihlížet. Předseda Úřadu upozornil, že podle § 89 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), přezkoumává rozkladový orgán správnost napadeného rozhodnutí pouze v rozsahu námitek uvedených v rozkladu, jindy pouze tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. Konstatoval, že v dané věci veřejný zájem pro přezkoumání správnosti Prvostupňového rozhodnutí neshledal a jeho správností se proto nezabýval. V rámci přezkumu se tedy omezil pouze na zkoumání, zda bylo Prvostupňové rozhodnutí a řízení, v němž bylo vydáno, v souladu s právními předpisy. 6. S ohledem na absenci rozkladové argumentace odkázal předseda Úřadu na odůvodnění Prvostupňového rozhodnutí. To uvádí nejprve sémantický rozbor Přihlašovaného označení. Přídavné jméno „DIGITÁLNÍ“ definuje jako „pracující s daty a informacemi ve tvaru číselných údajů“, kdy s takovými daty se v dnešní době setkávají spotřebitelé každodenně. Pojem „ČESKO“ pak hodnotí jako odkazující na úřední název České republiky. V průměrném spotřebiteli tak vyvolává pojem „DIGITÁLNÍ ČESKO“ dojem obecné informace nabízející služby ve třídách 9, 16, 35 a 41 mezinárodního třídění výrobků a služeb, týkající se procesu digitalizace, jež probíhá na území Česka. Z uvedeného výkladu je zřejmé, že Přihlašované označení postrádá primární kvalitu ochranné známky, a to schopnost odlišit výrobky a služby jedné osoby od stejných výrobků a služeb osoby jiné tak, aby průměrný spotřebitel dokázal k ochranné známce připojit konkrétní obchodní zdroj. Přihlašované označení je přitom natolik obecné, že postrádá schopnost výrobky a služby žalobce individualizovat. 7. Úřad dále konstatoval, že žalobce poučil o možnosti prokázat, že Přihlašované označení získalo před zápisem ochranné známky v obchodním styku rozlišovací způsobilost ve smyslu § 5 zákona č. 441/2003 Sb. K tomu, aby nabylo označení rozlišovací způsobilost, je třeba, aby přinejmenším významná část relevantní veřejnosti díky označení rozpoznala, že se jedná o výrobky či služby z určitého podniku. Je přitom nutné, aby označení užíval pouze přihlašovatel, a to v podobě, v jaké je přihlašováno, ve zdejším případě tedy ve slovní formě „DIGITÁLNÍ ČESKO“. Žalobce byl Úřadem poučen, že pokud rozlišovací způsobilost neprokáže ve stanovené lhůtě, bude jeho přihláška zamítnuta. 8. Úřad následně rekapituloval žalobcovo podání, kterým doplňoval svou žádost o prokázání získané rozlišovací schopnosti. Uvedl, že průměrný spotřebitel si pod pojmem DIGITÁLNÍ ČESKO představí výsledek digitalizačního procesu probíhajícího na území České republiky a jedná se tedy evidentně o obecný pojem. Co se týče jiných zapsaných názvů obsahujících pojem „digitální“ (jako například Metodický kabinet digitálního vzdělávání, DIGITÁLNÍ DOMOV, DIGITAL HOME apod., na které žalobce ve svém vyjádření odkazoval), tak Úřad dbá na zásadu individuálního posouzení každé přihlášky. Dle judikatury Nejvyššího správního soudu je třeba k individuálnímu posouzení přistupovat přísně. Významný vliv mohou mít i drobné rozdíly a zápis označení do rejstříku ochranných známek nezakládá legitimní očekávání v zapsání jiného označení. Nadto, například označení „Digitální Akademie“ bylo zapsáno až na základě prokázání získané rozlišovací schopnosti, tedy i tehdy dospěl Úřad k závěru, že inherentní (vlastní) rozlišovací způsobilostí nedisponuje. 9. Úřad dále konstatoval, že z předložených tištěných dokumentů strategického programu Digitální Česko, programu stejnojmenné konference či reportů k jednotlivým tematickým panelům nevyplývá, zda se jedná o interní dokumenty, či byly určeny účastníkům konference, kolik jich bylo vytištěno, komu byly nabízeny, zda jsou dostupné online apod. Jejich dopad na vnímání označení spotřebiteli tak nelze posoudit. Ostatní předložené důkazy pak buď neobsahovaly Přihlašované označení (materiál Budoucnost pro bezkontaktní společnosti v České republice či nedatované, neokomentované fotografie) či obsahovaly označení v jiné podobě, buďto v grafickém provedení či ve slovní formě anglicky – „DIGITAL CZECH REPUBLIC“. Z některých důkazů, které obsahují Přihlašované označení, pak jasně nevyplývá poskytovatel předmětných výrobků a služeb, neboť na nich namísto žalobce výrazně vystupuje do popředí subjekt „elf“. Co se týče odkazů na elektronická uložiště, jimiž se snažil žalobce rozlišovací způsobilost taktéž prokázat, tak k těm nemohl Úřad přihlédnout. Takové důkazy nelze akceptovat, neboť nejsou způsobilé být trvalou a evidovanou součástí spisu. Návštěvnost webových stránek v letech 2017-2019 nemůže rozlišovací schopnost prokázat, neboť z takové statistiky nelze určit, v jaké míře či podobě bylo označení spotřebitelům na stránkách prezentováno. Rozlišovací schopnost nelze dovodit ani z předložených mediálních výstupů, neboť z nich vyplývá pouze skutečnost, že se konference konala a jaká byla její témata. Všechny předložené důkazy se navíc vztahují pouze k jediné službě ze seznamu výrobků a služeb, a to k pořádání konference. 10. K dalšímu doplnění žádosti žalobcem Úřad uvedl, že při návštěvě webových stránek žalobce je spotřebitel konfrontován s označením ve výrazně graficky ztvárněné podobě, převážně pak i s logem, doprovázeným slovním prvkem „elf“. Spotřebiteli tak nemůže být na první pohled zřejmé, jakou spolu mají tato označení souvislost. Logo „elf“ je navíc uvedeno na prvním místě ve směru čtení a u průměrného spotřebitele tak podvědomě více poutá jeho pozornost. Orientace v tom, kdo je skutečným poskytovatelem předmětných služeb, je tak výrazně ztížena. Stejné závěry plynuly i z videa, na které poskytl žalobce odkaz. Tvrzený USB disk, který měl být Úřadu poskytnut, k žádnému podání přiložen nebyl. Co se týče označení, která se na důkazech objevují v anglickém jazyce, tak je sice pravdou, že pro akce mezinárodního charakteru je třeba označení přeložit. Pro prokázání získané rozlišovací způsobilosti označení však platí, že je vždy nutné doložit důkazy o užívání označení právě v takové podobě, v