2 As 60/2006 — Nejvyšší správní soud

2 A 50/2022- 84 - text 10 2 A 50/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou ve věci žalobce: X bytem X proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 9. 2022, č. j. MHMP 1647722/2022 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 9. 2022, č. j. MHMP 1647722/2022 (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Úřadu městské části Prahy 4 (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 23. 6. 2022, interní označení R 545/2021 OKAT/Ziz (dále též „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce shledán vinným ze spáchání přestupku podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění ke dni vydání prvostupňového rozhodnutí (dále též „zákon o přestupcích“), kterého se měl dopustit tím, že dne 25. 5. 2021 kolem 15:40 hodin v rámci telefonického hovoru přijatého na pracovišti Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy, v Praze 4, Kongresová 166/2, hrubě urazil na cti poškozenou X. Za spáchání daného přestupku bylo žalobci uloženo napomenutí. Současně byla žalobci uložena povinnost uhradit náklady řízení v částce 1000 Kč. 2. Žalobce v prvé řadě namítal, že ve správním řízení nebylo zkoumáno, jestli se navzdory věkovému rozdílu nezakládalo na pravdě tvrzení o vztahu mezi poškozenou a bývalým ředitelem X. 3. Žalobce rovněž namítal, že rekognice nebyla provedena v souladu s trestním řádem. Poškozená totiž nevybírala z několika podobných hlasů, ale pouze se vyjadřovala k tomu, zda poznává hlas žalobce. Opakovaná rekognice je potom zcela nepřípustná. Krajské ředitelství Policie České republiky není policejním orgánem, tím je pouze místní oddělení Policie České republiky či SKPV. Řízení u správního orgánu I. stupně bylo zahájeno nezákonně, pokud neprovedl žádné vlastní šetření. Pan Y coby občanský zaměstnanec kanceláře Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy nebyl oprávněn sepisovat úřední záznam s poškozenou a „vyrábět“ důkazy proti žalobci až dne 13. 7. 2021. Hovor s poškozenou se nikdy neuskutečnil, nebo na nahrávce byl jiný hlas než žalobcův. Jestliže nahrávka s jeho hlasem neexistuje, spatřuje v tom žalobce vyřizování osobních účtů na krajském ředitelství. Jak měl uvést i sám pan Y, Policie České republiky potvrdila, že žalobce na linku poškozené nevolal a ani na ni nebyl přepojen. 4. Dále žalobce namítal, že správní orgán I. stupně nezákonně poskytl poškozené lhůtu deseti dnů k vyjádření po podání odvolání. Žalobce nebyl s tímto vyjádřením seznámen. 5. Žalobce upozornil na podjatost úřednice X, která neshledala vinným pachatele přestupku, v němž žalobce figuroval jako poškozený. Tato úřednice zmařila jedinečný a neopakovatelný úkon rekognice. Starostovi je podřízen výhradně tajemník úřadu, a nikoli řadoví referenti, čímž žalobce napadl nevypořádání námitky systémové podjatosti. 6. Místně příslušným by byl správní orgán v místě, kde přestupek vyšel najevo, kdyby poškozená neoznačila přímo osobu žalobce. Nebyla vyhodnocena důvěryhodnost svědkyně X, která nejprve poškozenou označila za těžce psychicky postiženou, aby ji vzápětí hodnotila coby osobu perfektně plnící pracovní povinnosti. Výpovědi poškozené a svědkyně X byly po sedmi měsících téměř identické, což není běžné. 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě shrnul průběh řízení. Konstatoval, že podle záznamu hovoru žalobce poškozenou neznal, a dokonce se domníval, že mluví s mužem. Výsledkem rekognice za účasti poškozené bylo zjištění, že mužský hlas z provedených audiozáznamů byl ve všech totožný, když ve dvou z nich se představil jménem žalobce. K nezákonnosti archivace nahrávky Policií České republiky není žalovaný příslušný se vyjádřit. Použití nahrávek pro jiný případ se spojovalo s porovnáním hlasu, který zazněl v telefonických rozhovorech, v čemž nespočívá nezákonnost. Na přípisu k audiozáznamu rozhovorů ze dnů 24. 4. 2021 a 23. 5. 2021 vyhotoveném panem Y datum 13. 7. 2021 nefiguruje. Pan Y byl ke zpracování přípisu příslušný vzhledem k zaměstnání v kanceláři ředitele a není překážkou, pokud je občanským pracovníkem. Audiozáznamy byly provedeny jako důkaz, a proto byly uvedeny jako jeden z podkladů rozhodnutí namísto žalobcem zmiňované rekognice. Poškozená a X byly před provedením výslechů řádně poučeny, a tudíž není důvod pochybovat o jejich výpovědích. Žalobce byl o konání ústního jednání řádně a včas vyrozuměn, stejně tak nevyužil práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. 8. Žalobce ve své replice žádal, aby nebylo přihlíženo k nově uváděným vyjádřením žalovaného, neboť zákon nedává žalovanému třetí šanci k jakémukoli doplnění pravomocného rozhodnutí. Žalovaný měl svá tvrzení uvést v odůvodnění napadeného rozhodnutí, avšak se v tomto směru vůbec nijak neobtěžoval. 9. Ze správního spisu bylo zjištěno, že je žalobci kladeno za vinu spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích. 10. Součástí správního spisu je oznámení o zahájení řízení o přestupku z moci úřední ze dne 21. 6. 2021, podle něhož žalobce dne 25. 5. 2021 v 15:40 hodin při telefonickém hovoru přijatém na pracovišti Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy na Praze 4 urazil na cti poškozenou X, když jí řekl: „jasné, že se X zastáváte, když mu ho kouříte… je mi jedno, komu všemu hulíte…“. Podle sdělení Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy, Kanceláře ředitele, ze dne 22. 11. 2021, vypracovaného Mgr. Y, LL.M., je ze souborů na CD nosiči zjevné, že volající účastník z čísla X, který se představil jako „X“, dne 25. 5. 2021 v čase 15:39:49 požádal spojovatelku o spojení s kanceláří bývalého ředitele X. Hovor přijala poškozená na služební lince X, načež probíhal v čase od 15:41:13 do 15:45:12. V rámci protokolu o ústním jednání ze dne 15. 12. 2021, k němuž se žalobce nedostavil, poškozená popsala, že se žalobce v telefonátu dotazoval na konkrétní spis vztahující se k jeho osobě. Poněvadž se předmětný spis měl nacházet na odboru vnitřní kontroly, začal žalobce urážet bývalého ředitele X. Poškozená zapnula hovor na hlasitý poslech, a tak svědkyně X slyšela slova „jasné, že se X zastáváte, když mu ho kouříte… je mi jedno, komu všemu hulíte…“, což potvrdila při svém výslechu ze dne 15. 12. 2021. 11. Rozhodnutím ze dne 12. 1. 2022, které bylo žalobci doručeno dne 23. 1. 2022, správní orgán I. stupně shledal žalobce vinným z přestupku dle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích (skutkové okolnosti spáchání přestupku již byly popsány výše) a uložil mu napomenutí spolu s povinností nahradit náklady řízení. V odůvodnění svého rozhodnutí správní orgán I. stupně nejprve zrekapituloval průběh správního řízení a důkazní prostředky včetně závěrů z nich vyvozených, dále zhodnotil splnění podmínek pro zahájení řízení o přestupku a konstatoval a popsal naplnění znaků přestupku a na závěr uvedl úvahy, které ho vedly ke stanovení výše uvedeného správního trestu. V rámci úvah při ukládání správního trestu správní orgán I. stupně přihlédl ke skutečnosti, že žalobce z nedbalosti porušil zájem společnosti na ochraně lidské důstojnosti. Jako polehčující okolnosti byly hodnoceny přestupková zachovalost, nízký stupeň společenské škodlivosti a skutečnost, že se jednalo pouze o jeden hovor. 12. Dne 4. 2. 2022 podal žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání, v němž namítal nezákonnost rozhodnutí, porušení základních procesních práv účastníka řízení, nedostatečné zjištění skutkového stavu, nevěrohodnost svědků a jejich výpovědí, jakož i nevyřešení námitky místní nepříslušnosti správního orgánu I. stupně. 13. Žalovaný dne 8. 4. 2022 vydal rozhodnutí, jímž bylo zrušeno rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 12. 1. 2022 a věc byla vrácena k novému projednání. Shledal totiž, že správní orgán I. stupně postupoval v rozporu s právními předpisy, když audiozáznamy ze dne 25. 5. 2021 a z tísňové linky 158 ze dne 24. 4. 2021 a 23. 5. 2021 před poškozenou přehrál v rámci ústního jednání dne 15. 12. 2021, ale v protokolu o ústním jednání řádně a nezaměnitelně nepopsal, co je ze záznamů patrné, kdy, kým a v jakém časovém rozpětí byly telefonáty uskutečněny. Pokud se týče místní příslušnosti správního orgánu I. stupně, u urážky na cti prostřednictvím telefonního hovoru jde o tzv. distanční přestupek. Je-li místně příslušných více správních orgánů, provede řízení ten správní orgán, v jehož správním obvodu vyšel přestupek nejdříve najevo. Žalovaný se zabýval i námitkou podjatosti starostky Městské části Praha 4, tajemníka a všech úředních osob. Dále konstatoval, že se v průběhu šetření neprokázala skutečnost o existenci tzv.