10 As 368/2017 — Nejvyšší správní soud

3 A 107/2023- 84 - text 21 3 A 107/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobce: Mgr. X. Y., IČO Z. sídlem J. zastoupený advokátem Mgr. Tomášem Fialou, Ph.D., LL.M. sídlem AK Vejmelka & Wünsch, s.r.o., Italská 27, 120 00 Praha proti žalovanému: Český telekomunikační úřad sídlem Sokolovská 2019, 225 02 Praha za účasti osoby zúčastněné na řízení: Česká pošta, s. p., IČO 47114983 sídlem Politických vězňů 909/4, 225 99 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 8. 2023, č. j. ČTÚ-31 388/2023-603 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. V projednávané věci soud posuzuje otázku, zda žalovaný pochybil, když odmítl poskytnout žalobci část podrobných účetních a analytických údajů o činnosti České pošty, s.p. (dále jen „Česká pošta“) požadovaných na základě svobodného přístupu k informacím. Žalobce uvádí, že tyto údaje potřebuje ke kontrole hospodaření České pošty. Žalovaný má za to, že požadované informace jsou obchodním tajemstvím České pošty, a že je nelze poskytnout. Česká pošta se s tímto hodnocením ztotožňuje. Má za to, že žalobce, který má blízký vztah k jejímu konkurentovi, chce požadované citlivé informace využít v konkurenčním boji. 2. Žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 23. 08. 2023, č. j. ČTÚ-31 388/2023-603, (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým předseda žalovaného zamítl rozklad žalobce proti rozhodnutí žalovaného (dále též „správní orgán prvního stupně“) ze dne 25. 7. 2023, č. j. ČTÚ-24 783/2019-611-VII.vyř., (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 3. Prvostupňovým rozhodnutím žalovaný částečně odmítl žádost žalobce o poskytnutí informací ze dne 6. 6. 2019 (dále jen „žádost“) podanou podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „informační zákon“). Žalobce konkrétně požadoval po žalovaném zaslání kopií ověřených výsledků oddělené evidence nákladů a výnosů za roky 2015, 2016 a 2017 (dále jen „výsledky oddělené evidence“), které je Česká pošta coby držitelka poštovní licence povinna předkládat žalovanému v souladu s § 33a odst. 5 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách (dále jen „zákon o poštovních službách“) v podobě dané vyhláškou č. 465/2012 Sb. o způsobu vedení oddělené evidence nákladů a výnosů držitele poštovní licence (dále jen „vyhláška o způsobu vedení oddělené evidence“). 4. Částečné odmítnutí žalobcovy žádosti žalovaný odůvodnil odkazem na § 9 odst. 1 informačního zákona, dle kterého „[p]okud je požadovaná informace obchodním tajemstvím, povinný subjekt ji neposkytne.“ Žalovaný dospěl k závěru, že výkazy výsledků oddělené evidence obsahují obchodní tajemství (§ 9 odst. 1 informačního zákona), a současně se nejedná o informace o rozsahu a příjemci veřejných prostředků (§ 9 odst. 2 informačního zákona). 5. Žalovaný přitom posuzoval, zda jednotlivé požadované informace naplňují zákonné definiční znaky obchodního tajemství podle § 504 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“). Žalovaný dospěl k závěru, že některé z údajů uvedených ve výsledcích oddělené evidence (dílčí údaje v tabulce č. 1 a tabulce č. 5) již není vzhledem k plynutí času potřeba ochraňovat z důvodu obchodního tajemství a tyto údaje přípisem ze dne 25. 7. 2023, č. j. ČTÚ-24 783/2019-611-VI.vyř., žalobci poskytl. 6. Městský soud se již dříve zabýval rozhodnutím předsedy žalovaného ze dne 24. 7. 2019, č. j. ČTÚ-29 927/2019-603, týkajícím se žádosti žalobce, které rozsudkem ze dne 23. 11. 2022, č. j. 9 A 127/2019-50, zrušil pro nepřezkoumatelnost a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Předseda žalovaného následně vydal dne 23. 2. 2023 nové rozhodnutí, kterým zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 6. 2019, č. j. ČTÚ-24 783/2019-611, a věc vrátil k novému projednání. Žalovaný dne 12. 5. 2023 vydal rozhodnutí č. j. ČTÚ-24 783/2019-611-II.vyř., které předseda žalovaného po podaném rozkladu dne 29. 6. 2023 rozhodnutím č. j. ČTÚ-25 487/2023-603 opětovně zrušil a věc vrátil žalovanému k novému projednání. 7. Žalovaný vyzval Českou poštu, aby se vyjádřila k trvání obchodního tajemství u jednotlivých údajů výsledků oddělené evidence. Po zjištění jejího stanoviska vydal žalovaný nyní napadené (v pořadí třetí) prvostupňové rozhodnutí. Žaloba 8. Žalobce se domáhá zrušení napadeného i prvostupňového rozhodnutí z důvodu jejich nezákonnosti. 9. Žalobce je přesvědčen, že žalovaná u odmítnutých informací neprokázal naplnění všech znaků obchodního tajemství. 10. V odmítnutí poskytnout část požadovaných informací spatřuje žalobce snahu o obcházení informačního zákona v rozporu s jeho smyslem, kterým je umožnit provádění veřejné kontroly hospodaření České pošty coby veřejné instituce, která hospodaří s veřejnými prostředky. Poskytnutí toliko části požadovaných informací považuje žalobce za popření smyslu a účelu ústavně zaručeného práva na informace zakotveného v čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Nesprávná aplikace § 9 odst. 1 informačního zákona 11. Žalovaný předně nesouhlasí se závěrem žalovaného, že výsledky oddělené evidence nelze s výjimkou údajů prokazujících návaznost výsledků oddělené evidence na výkaz zisku a ztráty a některých agregovaných údajů v tabulce č. 1 a v tabulce č. 5 poskytnout z důvodu ochrany obchodního tajemství. 12. Žalobce předně uvádí, že žalovaný přijal závěry prvostupňového orgánu, aniž by se vypořádal s rozkladovými námitkami žalobce. Žalobce má za to, že žalovaný pominul tyto námitky: 13. Skutečnosti spadající pod rozsah ochrany obchodního tajemství musí splňovat zákonné definiční znaky vymezené v § 504 občanského zákoníku: musí být konkurenčně významné (využitelné, hodnotné a významné pro konkurenci), určitelné, ocenitelné, a běžně nedostupné. Historické údaje ekonomického a účetního charakteru tyto definiční znaky nemohou naplňovat a nenaplňují. Tyto informace nemají žádnou konkurenčně významnou hodnotu. Neposkytují jakékoliv vodítko pro predikci vývoje na trhu. 14. Žalobce dále uvádí, že požadované informace nevypovídají o konkrétní obchodní strategii České pošty. Napadeným rozhodnutím vytýká, že z nich konkrétně nevyplývá, jak by je mohli konkurenti České pošty využít. 15. Žalobce s odkazem na rozsudek 9. senátu zdejšího soudu uvedl, že informace, které požaduje, mají sloužit žalovanému jako podklady pro výpočet čistých nákladů pro jednotlivé základní poštovní služby, pro regulaci cen základních služeb a pro prokázání skutečnosti, že nedochází ke křížovému financování mezi základními službami obsaženými v poštovní licenci a ostatními službami. 16. Informace naopak podle žalobce není možné využít ke zjištění nákladů a výnosů v členění podle struktury ceníku služeb České pošty a obchodních názvů jejích jednotlivých produktů. Jen tyto údaje by dle žalobce mohly mít konkurenční hodnotu. 17. Za nepravdivé považuje žalobce tvrzení žalovaného, že požadované informace slouží managementu České pošty jako základ pro finanční analýzu hospodaření a k optimalizaci výrobních procesů. 18. Žalobce má za to, že žalovaný měl prokázat reálnou pravděpodobnost oslabení postavení České pošty na trhu poskytnutím požadovaných informací a uvést, jaké konkrétní informace a jakým způsobem by mohly postavení České pošty na trhu oslabit. 19. Žalobce považuje odůvodnění napadených rozhodnutí za nedostatečně individualizované ve vztahu k jednotlivým položkám a činnostem tabulek 1-5. Posouzení znaků obchodního tajemství je podle něj formální, šablonovité a nekonkrétní. 20. Žalobce má za to, že právní postavení České pošty jako subjektu založeného státem, jehož činnost je hrazena z veřejných prostředků, „oslabuje princip ochrany soukromého zájmu na ochraně obchodního tajemství“ a naopak „posiluje význam práva na informace a důležitost kontroly a ochrany veřejného zájmu na transparentnosti jejího hospodaření“. K posouzení obchodního tajemství z hlediska plynutí času 21. Žalobce dále uvádí, že informace historického charakteru nejsou v konkurenčním boji přímo využitelné. S odkazem na rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 18. 4. 2007 ve věci stavebních spořitelen uvádí, že za historické informace jsou zpravidla považovány informace starší než jeden rok. 22. Žalobce žádostí z 6. 6. 2019 požadoval informace za roky 2015-2017. Tyto informace jsou již více než 6 let staré. Podle žalobce tyto informace s pravděpodobností hraničící s jistotou pozbyly minimálně některý ze znaků obchodního tajemství, neboť nepředstavují neocenitelnou hodnotu a nemají praktickou využitelnost v hospodářské soutěži. 23. Tvrzení žalovaného ohledně fixního charakteru většiny nákladů